Mise pro Gwendolin Wanderer (Gwendolin)

[Pear]

Talus, Dearic

Čím hlouběji vstoupíš do lesa, tím vyšší tráva, avšak rovnější teren se zdá být. Podle datapadu se dvě tečky přiblíž setkali, a po chvilce jedna přestala blikat. Byla jsi blízko, takže jsi mohla vystrčit hlavu z trávy, a být svědkem krátkého souboje dvou chlápků. Když byl jeden z nich zabit, druhý se podíval na datapad. A všiml si tam právě tebe. Rozběhl se k tobě, a napřáhl meč...v tu chvili se převrátil dozadu, s malým házecím nožem v krku.
Promiň Gwen, že sem ti nepřenechal čest zbavit se jednoho z nich, ale neodolal sem.
Zašeptá opět prakticky odnikud, ale dojde ti, kdo jedinej by k tobě promluvil...
Objeví se před tebou Patrick, a vytáhne nůž z krku muže, kterého před chvilkou zabil.
Ale nemyslíš že je to pro tebe snadné? Zpátky ke kořenům boje o přežití.
Vezme tvůj datapad, kde jsou pozice všech tvých vrahů, a rozbije ho o strom.
Game over. Užij si to. Tohle je na lovení nejlepší...
Vymění čočky v očích za jiné, které svítí jasným světlem. Zmízí opět ve stínech. Když se podíváš na datapad, je prakticky k ničemu.
Naopak na jejich datapadu, který stále funguje jsi uviděla pouze jednu značku. A to značku na stejných souřadnicích, kde stojíš. A tato "tvá" značka byla na obouch datapadech, což ti říkalo, co je jejich cílem...
A uslyšíš šustění ve křoví, které se k tobě přibližuje. Ale narozdíl od Patricka se nesnaží schválně na sebe upozornit, nicméně se snaží být co nejtišejší -a to se mu jaksi nevede...

[Gwendolin]

Talus, Dearic

Krčím se v trávě a postupuji na místo, kde mají být údajné tečky. Podívám se na datapad.
Už musím být blízko.
Pomyslím si a odhaduji vzdálenost. V tu chvíli jedna z teček zmizí. Vystrčím hlavu z trávy a podívám se co se stalo. Dva muži spolu bojovali. A jak jsem se mohla domyslet, jeden zabil toho druhého. Vítěz střetu se podíval na datapad. Ohlédl se mým směrem a zuřivě vyrazil vpřed.
Doháje!
Zašeptám. Uchopím meč a čekám až se muž přiblíží. Zvedne meč nad hlavu a spadne na zem. Nevěřícně zírám na nůž v jeho krku. Pak se ozve známí hlas. Přede mnou ze stínů vystoupí Patrick a vezme si zpět svůj nůž. Vezme mi datapad a rozbije ho.
Game over. Užij si to. Tohle je na lovení nejlepší...
Pozoruji jak mění jedny čočky za druhé a opět zmizí. Přijdu blíže k mrtvému muži a podívám se na jeho datapad. Je na něm znázorněna jediná tečka. Já.
Ostatní jdou po mě.
Promluvím jen tak nahlas, aby mě nikdo neuslyšel. Někde za mnou se ozve šustění křoví. Někdo se blíží. Naštěstí jeho pokusy o tiché přiblížení nevychází. Připravím se na boj. Postavím se vedle mrtvého muže.
Snad ho trochu vyvede z rovnováhy pohled na tady toho.
Ke zvuku se obrátím zády a soustředím se na Sílu. Cítím blížící se přítomnost.
Využije toho, že jsem k němu otočená zády a udělá chybu.
Uklidňuji se. Na hrudi svírám rukojeť meče.
Tentokrát se tomu nevyhnu a poteče krev.

[Pear]

Talus, Dearic

Nepřítel se k tobě "potichu" a pomalu přikráda, a už by na tebe zaútočil, když tu najednou zahodí meč do trávy. A ozve se známý zvuk slabého žaludku a jeho obsahu vyvrhávajícího se ven z těla. Není na takové věci asi zvyklý, a asi se k téhle "práci" dostal stejně jako ty -náhodou. A i tom vypovídá i jeho oblečení, které je formální oblek do společnosti -ne žádnej oblek na vraždění a procházky v lese. Klepe se, a je štěstí, že se udrží na nohou, protože kolena se mu klepou ze všeho nejvíce.
Kurva, tohle nemám zapotřebí!
Drží se za břicho, otočen k tobě a k mrtvole zády. Vypadá to, že ještě chvilku v tom hodlá pokračovat, jako by jeho žaludek byl bezedný. Jeho meč se válí v trávě, a na tebe by jakoby zapoměl. Když s tím skončí, chvilku tam jen tak nehybně stojí. Ničeho si nevšímá, a nejspíše se snaží vzchopit, sebrat odvahu a sílu. A udržet obsah žaludku v žaludku. Slyšíš jak si pomalu opakuje:
Musíš, musíš, musíš!
Poté se pomali shýbá k zemi a rukou objímá svůj meč, jako kdyby si snad myslel, že ho při tom nevidíš...

[Gwendolin]

Talus, Dearic

Otočím se k němu, když začne zvracet.
Jste v pořádku?
Snad reflex, ale musím se zeptat. Nevypadá jako někdo, kdo by se dobrovolně podílel na této hře.
Nejspíše ho někde ve městě sebrali stejně jako mě.
Není to příliš pěkný pohled. Muž se v křečích ohýbá nad obsahem svého žaludku. Jeho meč leží v trávě přesně na tom místě, kam ho zahodil. Pak se mu asi udělá lépe a přemlouvá se k mé vraždě. Nenápadně odstoupí a sahá po meči. Na chvíli s ním mám soucit.
Já narozdíl od Vás jsem zvyklá zabíjet. Nechte ten meč ležet a nechám Vás žít.
Blafuji a modlím se, že to zabere.

[Pear]

Talus, Dearic

Když já nemůžu.
Upustí opět, tak těžce sebraný meč ze zemně. Otočí se na tebe, a jak si všimne, že nemáš oblečení, otočí se nazpět.
Pardon...
Chvilku nic neříká, ale poté se rozmluví.
Než sem se dostal sem, byl sem obyčejnej úředník. Pak jednoho dne bum, a probudím se tady, s jizvou na zádech...ohrne triko a ukáže velkou jizvu...a pak tady tohleto...zatraceně, nikdy sem v ruce nedržel nic většího a ostřejšího než příborový nůž. A teď musím zabít jedno, s prominutím, děcko, o kterým nic nevím. Kdyby alespoň člověk, alě zrovna děcko, bože, bože, do čeho sem se to dostal. Prostě...jak jinak mám přežit, než tohle do tebe strčit. Podívej se na sebe...máš možná světelný mč...takže si asi jedi, nebo sith...ale kolik lidí si už zabila, a dívala jsi se jim do očí? Deset? Dvacet? Jednoho? Omlouvám se...
Zvedne meč, a pomalu k tobě dojde. Podívá se ti dlouze do očí, a napřáhne se...pomalu nechá volně meč padat na tvojí hlavu...

[Gwendolin]

Talus, Dearic

Muž, jak jsem se dozvěděla úředník, mi vysvětluje, jak se do téhle situace dostal. Tedy v rámci možností. Moc toho totiž neví. Pak se oklepe a získá odvahu mě zabít. Dojde ke mě a napřáhne se k útoku. Zažehnu meč a hravě jeho útok odrazím.
Dávejte si větší pozor. Ještě někomu vypíchnete oko... Před tím jsem Vám lhala, ještě jsem nikoho nezabila. Ale to neznamená, že se od Vás nechám propíchnout. Mám pro Vás návrh. Oba půjdeme svou cestou. Když Síla dovolí dostanete se odtud dřív než začne Patrick shánět všechny dohromady i s hlavou na krku. Druhá možnost není pro Vás, tak příznivá. A to, že si lehnete tady vedle toho chlapa.
Ukážu špičkou čepele na mrtvého muže. Světlo meče prorazí temnotu a úředník má tak možnost si ho pořádně prohlédnout.
Jak se rozhodnete?

[Pear]

Talus, Dearic

Nemůžu...prostě nemůžu...když to udělám, stejně mně zabijí. A tebe se mnou, nezapomeň, ta výbušnina...takže budu tvým čestným prvním zářezem an světelném meči.
Klekne si před tebe, a zavře oči...čeká až uděláš co musíš, a co umíš. Ulehčil ti to...nemusíš se mu dívat do očí.
Dobře...uff, nečekal sem že tahle chvíle přijde takhle brzo. Ale radši od tebe, než od nějákýho z tamtý bandy. Nebudu s tebou bojovat. Uff, nečekal sem že to bude takový...pfuu, říkají že uvidím světlo...ale to sou určitě lži..
Dýchá čím dál tím víc zhluboka, čím víc se blíží jeho chvíle. Když uděláš co musíš, něco za tebou lehce dopadne na zem.
Opět chytré...
A opět se objeví Patrick, jak už je to u něj tradicí, odnikud. Na rukavicích má krev.
Takže, tenhle, plus tamti dva, plus můj, to celé mínus deset, to máme šest zbylých. A nevím jak to děláš, ale máš jenom tři kilometry do cíle. Takže rychle, ať na tebe nemusíme čekat.
A opět se ztratí ve stínech...

[Gwendolin]

Talus, Dearic

Na něco takového mě nemohl nikdo připravit.
Věděla jsem, že budu muset zabíjet, ale tohle je poprava!
Klepou se mi ruce, mé svědomí na mě huláká a já si připadám jako kat. Otočí se ke mě zády, aby mi to ulehčil. Ale příliš mi to nepomáhá.
Já přeci nejsem jako Patrick?
Můj vnitřní boj vrcholí. Pak to ukončím a máchnu mečem. Mužova hlava se odkutálí stranou.
Nenechala si ho trpět. Bylo to milosrdné.
Přesvědčuji svou mysl. Ticho prolomí Patrickův hlas. Je zpět. Přepočítá nepřátele, sdělí mi vzdálenost, která zbývá a zmizí. Nechci na tomto místě zůstat déle než je nutné. Vypnu meč a vykročím dál.

[Pear]

Talus, Dearic

Přesuneš se dál, dál od asi třech mrtvol, z čehož dvě jsou práce tebe a Patricka, který nejspíše podobná dilemata jako ty nemá. Mistr by tě možná utěšoval, že takhle jsi zachránila jeho život, ale krev, ač myšlená, byla na tvých rukou. Les byl čím dál tím hlubší, ale v dáli jsi viděla něco, co by se dalo nazvat konec lesa. Zdálo se že je tma více světla, dokonce i řidčí les, ale stále to bylo příliš daleko. A to nebylo všechno. Když už jsi byla tak blízko, že jsi dokonce i cítila normální vzduch, který není vlhký, a studený jako tady. Byla jsi tedy velmi blízko. A právě v tu dobu před tebe vyskočio z trávy asi pět vojáků. No, byla to různá sebranka, ale dve z nich vypadali jako zkušení zabijácí.
Hele, dyť je to jenom malej parchant, a nás je tady na ní pět?
Ozve se jeden z nich.
Hele, já bych na to kašlal, proč máme vůbec zabít takovýho prcka?
Protože jinak zabije ten hajzl nás všechny.
Odvětí mu, přičemž mu přistane v krku další patrickův nůž.
Pravda...
Poznáš Patrickův hlas, jak se ozývá z výšky, ale jinak ho nevidíš. To čtyři přežívší se dívají všude okolo, jestli není hbytý vrah v okolí, a tebe, dalo by se říct opět, pustily z hlavy.

[Gwendolin]

Talus, Dearic

Čím jsem dál od třech mrtvol, tím víc musím na tu hrůzu myslet. Snažím se vymyslet věrohodnou omluvu pro to co jsem udělala, ale vždy dojdu ke stejnému závěru.
Zachovala jsem se jako kat. Vzdal se, nechtěl mě zabít, ale já to udělala. Sice mě o to žádal, ale jeho krev je teď na mých rukou.
Vzpomínám na cvičení s mistrem Elderem ještě před odletem na tuto planetu. Bylo to podobné, také jsem rozhodovala o životech. Ale tohle je jiné, skutečné. Myšlenka viny se na okamžik ztratí, když v dálce zahlédnu něco jako konec lesa. Pokračuji vpřed. Zdá se jako by zde bylo více světla a i vzduch byl jiný.
Už jsem skoro pryč.
S novou nadějí vyrazím, když v tom se přede mnou objeví pět mužů. Podivná partička. Dva vypadají jako zkušení zabijáci a zbylí tři mi připomínají vyhazovače, který stál před kantýnou tady ve městě. Jejich hádku ukončí Patrickův nůž, který se zaboří hluboko do krku jednoho z nich. Zbylí přeživší se začnou rozhlížet a hledat vraha. Na mě úplně zapomněli.
Mám jedinečnou příležitost se jich zbavit. Mohla bych utéct, ale některý z těch pobudů by mě mohl ze zadu dostat. Nemám na výběr.
Skrčená se rozběhnu k nejbližšímu muži a těsně před ním zažehnu meč. Z výskoku švihnu přes hrdlo. Ještě před dopadem meč vypnu a znovu se schovám v trávě. Cítím, že je mrtví a zvuk dopadajícího těla mě v tom utvrdí. Rychle pokračuji k dalšímu. Zdá se, že si jen okrajově uvědomuje co se stalo. Meč ledabyle sevřený oběma rukama. Dostanu se mu za záda a chci ho propíchnout...

[Pear]

Talus, Dearic

Druhý muž si tě sice všimne, a snaží se vyhnout tvému meči, ale jediné čeho doclíhí je napíchnutí se na něj. Dva z pěti máš z krku, třetí opět padne na zem po nečekaném útoku Patricka, a zbylí dva se na tebe vrhnou.
Hele, je jenom jedna a není jí víc než deset. My jsme dva, když na ní zaútočíme najednou, nemá ten usmrkanec šanci.
Vyřkne plán jeden z dvojky statečných, a zahřívacím švihem meče ti dokáže, že s meči to umí.
Ale musíme být při sobě, bůh ví, kde je, nesmí nás rozdělit.
Upřesní mu to ten druhý. A pomalu se oba přikrádají k tobě, hlídají si záda, a s mečem před sebou vypadají hodně ostražití.
Když v tu dobu tě zahlédnou. Neopatrným krytím, nízkou trávou, a tvým "černým" maskováním, které tu v šeru už tak dobře nefunguje.
Támhle...!
Vykřiknou, a rozeběhnou se k tvojí pozici. Ale kousek před tebou se zastaví.
Pomalů, nemá kam utýct, sme rychlejší než ona. Tak si to pěkně vychutnáme.
Pomalu, s k tobě oba, s napřaženým mečem, přibližují...

[Gwendolin]

Talus, Dearic

I napodruhé se zdaří. Muž se nabodne na můj meč. Je mrtvý. Okamžitě zbraň vypnu a schovám se v trávě. Zaslechnu výkřik. Další padne Patrickovo rukou. Zbylí dva se domlouvají na strategii a opatrně vyrazí k místu, kde se schovávám. Navzájem si kryjí záda, meče připravené k útoku.
Támhle...!
Vykřikne jeden z nich a ukáže mým směrem. Rozběhnou se, ale na poslední chvíli zadrží a pokračují opět s ostražitostí.
Zvládnu to, nemám jinou možnost!
Pobídnu se k akci. Pomalu vstanu. Rukojeť meče v pravé ruce držím, tak abych ho nemohla zapnout. Pak ho pustím a on se zašustěním dopadne kousek od mé nohy. Ruce držím rozevřené dlaněmi k ozbrojené dvojici.
Vzdávám se.
Prolomím hrobové ticho. Muži se zdají být chvíli zaskočení, ale jen krátce. Poté mnohem rychleji vyrazí ke mě. Zavřu oči, vnímám je jen pomocí Síly. Soustředím se a všechnu svou Sílu soustředím do rukou s úmyslem muže odhodit.
Jakmile to udělám seberu meč a dorazím je. Ale musím ještě počkat. Musí být blíže, aby byl účinek mnohem efektivnější!

[Pear]

Talus, Dearic

Dobře že se vzdáváááášššš...
Oba dva odlítnou několik metrů daleko a jeden z nich narazí o strom, druhý pokračuje v cestě ještě dál, kde zastaví své tělo, nepřirozené zkroucený na kameni. Chlápka, co si narazil záda o strom, by jsi dorazila snad i myšlenkou, ale meč to pojistil, a měla jsi za sebou snad všechny "tečky", které jsi si na mapě zapomatovala. Chtěla jsi se vydat z lesa, když tě něco přinutilo ohlédnout se...
Áááááááááá!
Ozýval se "bojový" pokřik, a ze strany na tebe běžel snad další zabiják, v otrhaných společenských šatech, šátku na tváři a v něčem jako pilotní brýle na očích. V ruce opět, jako ostatní, meč, a rychle se přibližoval.
Malé zdržení z jeho strany, když zakopl o větev, a nepovedeným parakotoulem se svalil na zem. Těžce se sebral ze země, odkud sebral též meč, a s obnoveným bojovým pokřikem se na tebe vrhl. Tohle udělal, než překonal vzdálenost mezi jim a tebou, ještě dvakrát, a vždy se hrdinné zvedl a běžel dál. Když byl před tebou, napřáhl se mečem dozadu, a rychle uskočil zpět -meč mu vyklouzl z ruky.
Sakra!
Neohrabaně, stejně jak celou dobu, zvedl meč, a nyní už před tebou plnou sílou sekl základním sekem, který dělají snad všichni amatéři, zezhora na hlavu...

[Gwendolin]

Talus, Dearic

Teď je ta chvíle!
Vypustím Sílu a dva muži odlétnou dozadu. Jeden narazí o strom, ozve se ošklivé křupnutí, ale stále žije. Druhý dokončí let na hromadě kamenů. Rychle seberu rukojeť a doběhnu ke stromu. Zažehnu meč a dorazím polomrtvého chlápka. Druhý leží nehybně v nepřirozeně zkroucené poloze.
Je konec.
Otočím se k odchodu, ale ozve se řev a já se znovu obrátím. Bojový pokřik vycházel z hrdla muže, který měl na sobě neuvěřitelnou kombinaci oblečení a doplňků. Jediné co se mu vedlo bylo přiblížit se. Zbytek vypadal jako parodie útoku. Několikrát zakopl, upadl, ztratil meč, zvedl se a pokračoval. Když se "konečně" dostal až ke mě napřáhl se k útoku a meč mu vyklouzl z ruky. Nevěřícně celou scénku sleduji.
Tak tenhle týpek meč nikdy v ruce nedržel.
Stáhl se, sebral meč, zaútočil. Sek shora na hlavu. Zažehnu meč a naučeným obloukem odkloním jeho ránu. Hrot svého meče namířím na jeho hruď.
Jste poražen, odhoďte meč!
Klidně promluvím a čekám na jeho reakci.
Patricku?! Je konec, tady ten se vzdá! Nemám pravdu?
Zařvu do lesa. Poslední větu věnuji pouze muži před sebou.

[Pear]

Talus, Dearic

Muž na tebe chvilku hledí. Nikde není Patrick, který by ti dal za pravdu, nebo který by tě pochválil jak dobrou práci jsi odvedla, nehledě jak moc si to přeješ. Nastala chvále ticha, které prolomilo pouze šustění trávy.
Poté poražený muž udělal rychlý a překvapivý útok, nebo spíše obranu, na kterou jsi by jsi nemohla najít odpověď. Otočkou stihne odhodit tvůj meč na stranu, a uvolnit si cestu na další úder, čímž je facka, kterou ti uštědří v plné síle, teda v takové, že upadneš břichem na zem. Vezme meč obouruč, špičkou dolů, a píchne jej vedle tvé hlavy.
Nemáš...
Zašeptá, a otočí se k tobě zády.
Ani v nejmenším...
Přijde blízko k tobě, a zvedne ti hlavu nahoru, drží tě za vlasy. tahá tě za ně, tak aby byla tvoje hlava v co nejlepší pozici. A pak se napřáhne druhou rukou daleko za sebe...