Akademie Síly

Gandrun 1

Mistr ti na otázku neodpověděl.
Místo toho se na obzoru planety objevila anténa, po ní i budova, na které byla instalována.
Když jste se dostali ještě blíže, spatřili jste několik postaviček pobíhat venku ve skafandrech.
Po chvíli jste zjistili proč tam pobíhali, okolo vás začali létat výboje.
Škoda že jsme nemohli nainstalovat také zbraně.
Zalitoval mistr a šel se s jeho bodyguardy obléct do skafandrů.
Přistaň tam někde poblíž.
Přikázal ti ještě nakonec.

Gandrun 1

Dle přání mistře... Odpověděl jsem mechanicky.
Moc přátelsky se teda netváří... Pomyslím si, ale vzápětí bych se nejraději umlátil hlavou o kontrolní panel.
Svou cestu sis vybral, tak přestaň kňourat! Přísné napomenutí bylo v tu chvíli to co mi pomohlo.
Namířil jsem si to s plavidlem do největšího ohniska střílejících nedbaje toho jestli přitom někoho smetu, či nikoliv. Když bylo dokonáno odepnul jsem si pás, oblékl si poslední ze skafandrů a s aktivovaným mečem se vrhl ven...

Gandrun 1

Vzít si na sebe skafandr nebyla jen otázka volby, palba si na vašem plavidle vybrala velkou daň. Jestliže dřív držela hlavně díky vůli Síly, tak nyní to Síla vzdala.
Jen co sis nasadil helmu, všiml sis, že přední průzor kokpitu odpadl.
Opuštění lodě bylo tedy velmi sebezáchovně, a to že jsi se dostal pod palbu.
Všiml sis, že několik mistrových stráží leží opodál mrtvých, podle všeho byli obětovaní.
Mistr mezitím likvidoval se zbytkem zbylý odpor.
V tom se zpoza skály vyřítil landspeeder s několika bojovými droidy. A protože jsi k nim byl nejblýže, zaměřili se na tebe.

Gandrun 1

Tak tomu se říká mít kliku... Poznamenám a vrhnu se na bojiště aniž bych si v tu chvíli uvědomil absurditu svého tvrzení.
Obětujíc se pro svého pána... Pohled na mrtvé stráže, které prakticky padly za oběť jako první byly dostatečným odstrašujícím příkladem.
Na rozjímání jsem však neměl moc čas, jelikož mne z něj vyrušil landspeeder.
Ale no ták... S těmito slovy se proti němu rozběhnu, vyskočím a seknu po něm.
S potěšením sleduji jak se meč zarývá do konstrukce. Přeletím překážku zatímco speeder zůstal nyní za mými zády. Nicméně ani tento element mi neubírá na ostražitosti.

Gandrun 1

Landspeeder se ti podaří přeskočit, i když ti v tom skafandr dosti překáží.
Je to totiž nějaký dosti starý model, který tě značně omezuje v pohybu.
I když jsi vyřadil posilám vozidlo, nic to neměnilo na tom že tam stále byli.
skupinka droidů, využila zničený stroj jako krytí a spustila celkem slušnou a přesnou palbu.

Gandrun 1

Droidi jsou velice houževnatí... Pomyslel jsem si, když jsem v poslední chvíli počal odrážet střely.
Podmračený pohled zračil, že to ve mně pořádně vře. Snažil jsem se nadále koncentrovat na obranu, ale část jsem se snažil přesunout na zvednutí landspeedru, který nyní používali jako krytí a udělat z něj jejich místo odpočinku.

Gandrun 1

Zatímco jsi odrážel jejich střely, pokusil jsi se pohřbít droidy pod landspeederem.
Podařilo se ti ho převrátit a uvěznit tak pod ním dva droidy.
Zbylí tři stačili vyklidit dopadovou zónu a pokračovali v palbě na tebe.
Mezitím sis všiml že mistr se svými strážci se již probili ke vchodu a vešli.
Pospěš si. Nemáme na to celý den.
Uslyšíš ještě v hlavě mistrův hlas.

Gandrun 1

Škoda ani zábavu mi nedopřeje... Povzdechnu si a bez obalu vběhnu mezi tři zbylé droidy.
Bylo slyšet pouze smrtící zvuk meče, droidí palbu a neustále se opakující: „Pozor, pozor!“ „Rozkaz, rozkaz!“
Ony mechanické povely se za zvuku meče pomalu, pomalu zadrhávaly až jsem stál pouze mezi kousky šrotu.
Už jdu mistře... Avizoval jsem a odkopl droidí hlavu spěchajíc podpořit svého mistra, jenž byl nyní mou jedinou nadějí pro můj budoucí růst.

Gandrun 1

Po napomenutí mistra, že nejdřív je práce, a až potom zábava, jsi zlikvidoval zbylé droidy a přesunul se do budovy.
Zde jsi prošel skrz přetlakovou komoru. Za ní pokračovala bitva.
Mistrovi lidé se zrovna střídali. Zatímco první skupina opětovala palbu ve skafandrech, druhé si je sundavala. Poté se vystřídali, aby se ze skafandrů dostal i zbytek.
Místní zde byli dobře "zakopáni", a vy jste se museli dostávat přes dobře bráněné pozice, za plné palby místních.

Gandrun 1

Ale no tak... Shodil jsem ze sebe skafandr, ale na žádnou módní přehlídku bohužel nebyl čas.
Rozhodně jsou vytrvalí. Odrážeje střely a střádaje koncentraci jsem vymýšlel plán. Rozhlédl jsem se po místnosti hledajíc opěrné body. Snažíc se určit způsob útoku jsem se pokoušel nashromáždit dostatek své síly k jeho provedení.
Snažte se své protivníky neutralizovat střelbou do pohybových míst. Zabíjení si můžete užít, až bude náš úkol hotový! Vzkřikl jsem po nejbližším muži.
Rozhlédl jsem se po místnosti a musel uznat, že rasová galerie je zde velmi pestrá. Ovšem na pokukování nebyl čas. Vyšetřil jsem chvilku kdy byla palba relativně slabšího rázu a vskočil jsem do jednoho ze zákopů mezi nepřátele.

Prvnímu jsem tak, tak, stihl useknout hlavu než se zorientoval. Věděl jsem, že moment překvapení nemusí trvat dlouho, a proto jsem se přesunul k dalšímu stanovišti doufaje, že nová defenzivní taktika mi pomůže odrovnat zbývající členy zákopové skupiny. Poháněn hněvem a touhou po vítězství meč prováděl bzučivé zvuky a působil jako modré žihadlo.
Tak do toho…

Gandrun 1

Zajímavé bylo, že tě všichni zcela ignorovali, mistrovi lidé evidentně neměli potřebu tě poslouchat.
Útok však slavil úspěch. Podařilo se ti vyřídit veškeré jeho osazenstvo velmi rychle.
Mezery v tvém plánu sis všiml v zápětí.
Stál jsi kousek před dalším krytem. Z takové blízkosti by nemohli minout.
Poslední tělo ještě padalo, zabito tvým mečem. Posldní překážka v tom aby po tobě začali pálit zemřela.
Nebyl čas cokoliv řešit, musel jsi jednat.

Gandrun 1

Nikdy nemůže být nic jednoduché co? Zbavil jsem se pomyslné „překážky“ a rozběhl jsem se vpřed novým výzvám ve snaze odrážet střely zpět na protivníky.
Když jsem byl těsně u nich pokusil jsem se využít své rychlosti a doslova vlétl mezi ně. Nepokoušel jsem se vymýšlet nějaké finty. Prostě jsem jen nechal své ruce, aby drželi zbraň. V plném soustředění jsem jen stěží vnímal okolní dění. Výstřely křik a bolest.
Toto je podstata pomsty a moci. Toto je má podstata...

Gandrun 1

Vrhl ses na další barikádu, zatímco tě zbylí podporovali střelbou.
Prosvištěl jsi mezi nepřátele a začal je sekat.
Po chvíli bylo po všem. Cítil jsi jak z tebe odtéká adrenalin. zároveň s tím jsi ale začal cítit bok.
Evidentně jedna střela pošla skrz tvou obranu a škrábla tě na boku.
Musel ses opřít o barikádu.
Naštěstí nebyli poblíž žádní další nepřátelé.
Místo toho se náhle asi 15 metrů od tebe vysunul kus podlahy a pod ním byl těžký opakovací blaster.
Ten se okamžitě zaměřil a spustil palbu.

Gandrun 1

Křik a smrticí, bzučící zvuk světelného meče. Poslední výstřel a poslední dopad těla. Život pohasl společně s ostrým modrým světlem.
Tak to bylo něco... Uvědomil jsem si s pohledem na tu spoušť.
Pár seků, pár výstřelů, pár výkřiků. Trpím snad nedostatkem citu, že se mě to už nedotýká?
Utrpení... Utrpení a pomsta. To je teď jediné na čem záleží.

Opřel jsem se o barikádu, abych na chvíli spočnul. Bok sice pálil, ale nebylo to nic co by se nedalo překousnout. A přesně tohle mi zřejmě chtěli obránci dokázat. Z ničeho nic se odněkud vynořilo automatické dělo a počalo bez váhání střílet.Odraziv první spršku střel a posilněn vědomím neúspěchu a hlavně překvapení, jsem pomocí Síly během nabíjení zkroutil hlaveň děla, takže nyní mířila na světelnou zářivku.
Sbohem stroječku... Poznamenal jsem a přeskočil barikádu, abych se vzápětí přišpendlil k zemi a kryl se před případným výbuchem...

Gandrun 1

Jste zasypáni přívalem střel.
Jeden ze strážců tvého mistra se doslova rozprskne, poté co ho zasáhne salva.
Ty máš štěstí, tvou obranou stihne projít jen jedna střela, která tě škrábne na levé ruce.
Zbraň, k tvému mírnému zklamání nevybuchne, systém zaznamenal poruchu a blaster opět zmizel v podlaze.
Pokračovali jste tedy chodbou, na konci jste narazili na křižovatku ve tvaru T, vy jste přicházeli ze směru, že jste koukali na zeď.
Když jste byli téměř u ní, v protější zdi se odsunul panel a vy jste hleděli na dvě díry.
Zpátky.
Zařval jeden z domorodců. Dokonce i mistr uznal tuto radu na příhodnou.
Protože se jednalo o plamenomety a chodba byla náhle plná plamenů, co se na vás dobývali.