Mise pro Revana

[Pear]

Korriban, Akademie sithu.

Užíval jsi si svojí novou hodnost - nejvyššího mistra akademie. Měl jsi respekt, měl jsi moc a měl jsi neomezené možnosti. Se svími meči jsi byl jedním z nejsilnějších sithů a neměl jsi soupeře v žádných kruzích. Přesto se ale ozývalo volání, které jsi nedokázal ignorovat. Volání Malachoru, které bylo tak silné, že tě budilo v nocích ze spaní a ve dne ti bránilo v soustředení.
Dneska jsi opět seděl ve své komnatě a nic nedělal. Všichni ostatní už dávno pilně cvičily. Zaklepání na dveře se ozvalo v tu nejnevhodnější chvíli.
Vaše loď je připravena.
Ozvalo se, a než jsi stihl otevřít, bylo už za dveřmi prázdno. A v celé akademii zavládlo ticho...

[Darth Revan]

Korriban, Akademie sithu.


Otevřu dveře a vykouknu ven, kde není ani živáček. Vylezu ven se svími meči za opaskem. Jdu směrem k hangáru a zatím jsem nikoho nepotkal, až poté jeden splašený student vyletěl z pokoje jako ďábel. Než mu stačím něco říct tak je pryč. Šel směrem na střechu chrámu, šel jsem se tam kouknout co se děje, protože se odtamtud vydávali povbuzující pokřiky. Po chvilce dorazím na střechu a uvidím kruh a v něm dva světelné meče jak naráží jeden do sebe. Nebyl to ledajaký souboj, ani ledajaká výzva, bylo to jako praví souboj. Připletu se přímo do středu kruhu kde stojí jeden mistr akademie.
Co se to děje? Nevypadá to na obyčejný boj?!
Zeptám se nižšího mistra, který učí pokročilé učedníky.

[Pear]

Korriban, Akademie sithu.

Ale je to obyčejný souboj mistře.
Poví nižší mistr, mávne na jednoho s bojovníku v kruhu a ten mu podá meč. Řízne tě s tím přes břicho a hlavu. Ucitíš menší pálení.
Vidíte mistře, jsou to cvičné meče, enbojte, nic zakázaného bych nedovolil.
Ujistít tě a hned na to dodá.
Navíc dnes tady probíhá vyučování, jak jste sám nařídil, pomatujete?
A ukáže ti v datapadu rozvrh s tvým podpisem, kde je poznámka, že každou druhou hodinu se bude bojovat na střeše kvůli jiným povětrnostním a teplotním podmínkám...

[Darth Revan]

Korriban, Akademie sithu.


Ano už si vzpomínám. Poslední dobou se mi vrtá hlavou něco důležitého. Nyní mě omluvte, musím odeltět. Síla s vámi.
Řeknu a jdu směrem do hangáru. Po pár minutách dorazím dovnitř kde čeká moje nová loď, kterou používají mistři akademie. Nastoupím dovnitř a za mnou se zavře plošina pro vstup, otevřou se dveře od hangáru a vyletí z hangáru na oběžnou dráhu. Souřadnice nařídím na Malachor V už kvůli mojim snům.

[Pear]

Korriban, Akademie sithu.

Vystoupíš z hyperprostoru, a před tebou se rozprostře planeta Malachor V, polozničená, s troskama trupů lodí okolo sebe. Při sestupu na planetu si lehce poškodíš lo´d, ale i přesto bezpečně dosedneš na překvapivě přistávací plochu. Vystoupíš, a k tobě dojede droid. Z něj vyjede datapad. A tam jsou napsané základní informace, tvůj podpis že jsi byl obeznáme, plus další kolonky na jméno a hodnost...

[Darth Revan]

Korriban, Akademie sithu.


Takže, konečně jsem dorazil. Kam teď, půjdu se kouknout do Akademie Malachoru V.
Řeknu si a jdu směrem podle mapy kterou mi přeposlal droid na datapad přímo do Malachorské akademie. Po chvilce tam dorazím a stoupnu si doprostřed nějakého kurhu, nikde nikdo není, ale cítím že jsem zde očekávám a že zde na mě něco nebo někdo čeká, už podle mích snů, kde jsem párkrát spatřil neznámou osobu. Zatím si sednu do meditačního sedu a začnu meditovat.
Zajímalo by mě, proč mě sen zrovna volá sem. Je to divné, proč zrovna na prázdnou akademii.

[Pear]

Korriban, Akademie sithu.

Vstávej učedníků není ti dovoleno meditovat na těchto svatých místech!
Promluví k tobě tajemná osoba v kápi, podle všeho tak dva metry padesát na výšku, a i postavou byl minimálně jednou tak velkej jak ty.
Sledovali jsme tě učedníku, a zaho nedosáhl!
Zapne světelný meč.
Proto tě tady musím popravit. Nic osobního...
Napřáhne svůj meč s jílcem dvakrát tak dlouhým než je obvyklé, a s další rukojetí kolmou na samotné tělo, což se v galaxii nazývalo obranné shoto, nicméně i přes název to byla útoční zbraň, která dokázala rozdávat nepředvídatelné útoky do všech stran...

[Darth Revan]

Korriban, Akademie sithu.


Nevím, kdo jsi a nevím co ode mně chceš, kormě toho že mě chceš zabít, tak tedy do toho.
Řeknu, sundám svůj plášť a vytáhnu své dva meče a zapnu. Jeden nejtemější meč od samotného Tulaka Horda a druhý je můj starý zlatý meč, který je trošku po úpravě. Jako první se vrhnu do útoku lehkým stylem, jako začátek na rozehřátí. Po chvilce trošku přitvrdím a nachvilku se vrhnu do obranné pozice ale za krátko opět do útočné. Zkusím menší otočku a přeskok přes protivníka, kterého úspěšně a nečekaně přeskočím a kopnu ho do zadnice a čekám co dál.

[Pear]

Malachor.

Muž se nedá, a na tvůj kop do zadnice odpoví kopem dozadu, a zasáhne tvůj podbřišek. Poté se ožene rukou, a jílcem jeho meče dostaneš do obličeje.
Pokud jsi už přestal tancovat, mohl by začít souboj.
Než dokončí větu, odhodí tě přes celou místnost, a zastavíš se až o stěnu místnosti. Sjedeš po ní dolů, a to už nad sebou vidíš sitha, který na tebe zezhora padá s úmyslem propíchnout tě...

[Darth Revan]

Malachor.


Silou odhodím Sitha dál ode mně abych mohl vstát. Poté co se zvednou skočím přímo k němu a šikmě seknu jedním mečem a z druhé strany druhým mečem. V tom mu ještě povím.
Jediný, kdo zde tancuje ste vy.
A čekám co se bude dít dál.

[Pear]

Malachor.

Sith ladným skokem uskočí dál od tebe. Opět tě odhodí, aniž by jsi to stihl zablokovat, a rychlým sprintem, podpořeným Sílou se od tebe vzdáli tak rychle, že už je dávno pryč, než ty se vůbec stihneš vzpomatovat. Uslyšíš, jak chodbama a místnostma ozývají slova.
Ještě se uvidíme!
Dveře se zavřou, a světla zhasnou. A právě na dveřích vedoucích dál se objeví série sithskkých znaků. Jsou tam seřazeny od nejjednoduššího znaku, po nejtěžší.
/, ... /|' ... |\- ... ;|) a posledním znakem je (/|\']
Nevíš co znamenají, ale když se jednoho dotkneš, posune se o políčko vpřed. Dotkl jsi se prvního, a ten si vyměnil místo s tím vedle sebe. Ozvalo se cvaknutí, a znak se vrátil zpět...

[Darth Revan]

Malachor.


Znaky posouvám tak dlouho, dokud nebudou všechny pasovat a po chvilce se tak stalo. Najednou se otevřeli obrovské dveře a přede mnou se rozsvítila dlouhá chodba do dalších dveří.
Vejdu do chodby a jdu směrem k dalším dveřím, nikde nic, všude samá tma a tak že okolo nejde nic vidět, jenom ten osvícený most.
Zajímalo by mě, kde to jsem. Cítím se tu, jako Jedi na Korribanu, takže hrozně.
Poté dojdu ke dveřím a ty se otevřou a tam je kulatá místnost a ve středu kruh a okolo něho něco jako velké hodně velké špičáky, jakoby to byla nějaká posvátná místnost, uprostřed kruhu byl jeden malý který zářil rudě a kolem něho byli ty samé menší špičáky.
Stoupnu si přímo do něj a čekám co se bude dít.

[Pear]

Malachor.

V hlavě matně počítáš, kolikrát se ti toto už stalo, ale opět si přeletěl přes celou délku prostranství, když tě nějáká osoba mocnou vlnou síly odhodila. Před tebou se objevila tajemná vysoká postava v černém plášti, který zakrýval celé tělo, a s bílou masku, zdobenou červenými obrazci, nasazenou na obličeji tak pevně, že se ani při prudčím pohybu nepohnula. Bez vlastní pomoci se tvoje tělo zvedlo ze země, a "dolétlo" až k Sithovy, který toto všechno dokázal udělat bez větších potíží. Když promluvil, uslyšel jsi jazyk, který jsi neznal, přesto jsi věděl o čem mluví...
Nithiliusi, prokázal jsi, že jsi nejschopnější sith své doby. Ale stále je spousta věcí, které neznáš. Je spousta technik, o kterých si slyšel, ale neměl tě je kdo naučit. Síla se dá využít mnoha směry, ale kvůly zanedbání tvého výcviku ti nemohl nikdo dát pořádný základ, i přesto jsi se stal tím, čím jsi - mistrem akademie. To prokazuje, že jsi více než schopný a tudiž, nyní tě naučím bonusovou sílu, jakou budeš chtít. Vybírej dobře!
Domluvil a místo ovládlo ticho.

[Darth Revan]

Malachor.


A sakra, proč vždycky když někam přijdu mám takovéto uvítací výbory.
Řeknu a poté se opět proletím místností a přistanu o neznámé osoby.
Sakra, kdo ty seš?
Zeptám se ale nestačím dostat ani odpověď a záhadný Sith spustí.
Sílu? Na výběr? To zní zajímavě a lákavě, jenom musím vymyslet jakou.
Po chvilce přemýšlení řeknu.
Pokud mě tedy naučíte to, co si vyberu, tak vás žádám aby jste mě naučil sílu odebrání života.
Dořeknu a postavím se na nohy a podívám se na něj.

[Pear]

Malachor.

Jak si přeješ, nyní mistr této síly budeš. Nicméně pozor, na koho jí používaš, nejenom posílit tě může, ale i oslabit!!
Obejme tě pomyslná ruka Síly, a ty jsi se nikdy necítil lépe. Zdá se ti, jako by tento pocit trval věčnost, ve skutečnosti je to ale jenom několik vteřin. Sice ti nikdo neřekl jak, ale kdby na to přišlo, máš pocit, že by jsi tuto sílu dokázal použív...
Tady máš jednoho akolytu, můžeš si na něm sílu vyzkoušet...
Odmlčí se, a poté se k tobě opět obrátí.
Nyní důležitější otázku ti dám, a rozhodnutí celý tvůj život změní. Chceš na Korriban se vrátit, a dál být mistrem akademie, mistrem stihů, zde v galaxii, nebo se vydat na cestu, za Revanem, a stát se opět učedníkem?
I když mu nevidíš do obličeje, zamyšleně se na tebe podíval...