1. Mise pro Xaviera(Xavier Kirsten)

[Jordi Linx]

Riflor, Pevnost:
Přítomnost kapitána Bugginse ti nakonec přišla spíše vhod, než naopak a rozhodl ses tedy rovnou jednat bez zdlouhavého čekání.
Nevidím v tom potíž ... a ... můžeme jít do poradní místnosti, tam nás nikdo nebude rušit, majore.
odvětil ti kapitán Buggins a poněkud znejistěl, když jsi zmínil rozhovor v soukromí. Porozhlédl se po přítomných, než pokynul k nedaleko stojícímu poručíkovi s jasně viditelným znamením plukovníka Hanga.
Poručíku, máte velení, za chvíli se vrátíme.
přepustil dozorčí pozici nad velícím centrem, ale zároveň zmínil, že se oba brzy vrátíte. Jakmile bylo vedení předáno, tak tě gestem vybídnul, aby jsi ho následoval do poradní místnosti, která byla první místností vpravo na chodbě vedoucí z velícího centra.

Místnost byla prostorná a vešlo by se sem až patnáct vojáků, kteří mohli zasednout k oválnému stolu. Výzdoba byla jednoduchá - čtyři prapory s imperiálním emblémem a jedna holopodobizna Císaře. Kapitán Buggins se opřel o zeď vedle jednoho praporu a podíval se na tebe.
Tedy, majore, co potřebujete ?
zeptal se nejistě, protože neměl tušení, co by od tebe mohl čekat.

[Xavier]

Riflor, Pevnost

Naladil jsem se na kapitána skrz Sílu, abych si mohl být co nejvíce jistý pravdivostí jeho slov.
Řekněte mi kapitáne, jak na vás zdejší plukovníkovo velení působí? Co si myslíte o té jeho "osobní gardě"? Myslíte si, že je to vhodné takto vést imperiální pevnost?
Zeptal jsem se hop přímo a čekal na odpověď.

[Jordi Linx]

Riflor, Pevnost:
Nehodlal jsi před kapitánem hrát nějaké speciální divadlo a rovnou jsi přešel k věci. Otázku jsi položil přímo a už při jejím položení jsi viděl v kapitánovi, jak v něm mírně hrklo a jak znejistěl. Pohledem těkal po místnosti a snažil se vyhnout přímému očnímu kontaktu.
Ehm, pevnost je pod jeho velením v naprostém pořádku, vojáci dodržují předpisy základny a sám jste mohl vidět ve cvičení na váš popud, že jsou připraveni jít kdykoliv vzorově do akce.
odpověděl nejprve předpisově a i když jsi z něho cítil nejistotu, tak mluvil zatím pravdu. Před svými dalšími slovy si vzal mírný oddech a otočil se k tobě zády, aby předstíral prohlížení si obrazu na zdi.
Nápad odměňování a jistých privilegií pro ty nejlepší a nejvěrnější vojáky jistě není špatný ... je to vlastně celkem produktivní, když se podíváte, jak to tu vypadá ..
odpověděl opět neurčitě kapitán a neprozradil ti zatím nic přímo, stejně jako nic nevyvrátil. Mohl sis být jistý tím, že k tobě kapitán nepociťuje žádnou význačnou důvěru, nejistota a podezřívavost vůči tobě z něj doslov čišela.

[Xavier]

Riflor, Pevnost

Pokýval jsem hlavou. Jeho odpověď mne příliš nepotěšila. Čekal jsem, že důstojník imperiální armády se dokáže snáze ovládat v nepříjemných situacích.
Jak to tady vypadá.... Dobrá tedy. Dorazil již plukovník Hang, nebo je pevnost stále bez velitele?
Otázal jsem se ho opět pro něj nepříjemně, čas na hry pro mne skončil.

[Jordi Linx]

Riflor, Pevnost:
Celé to vytáčení a nejednoznačné odpovědi ti už začínaly pomalu lézt krkem a i to byl jeden z důvodů, proč jsi přidal na hrubosti svého tónu. Kapitán Buggins na tebe chvíli trochu zmateně koukal, než se vzmužil a popřel všechny doposud viditelné známky nervozity.
Plukovník Huang bude mimo pevnost po následující tři dny, nyní má na starosti vedení major Correl, který před chvílí přiletěl ze služební činnosti. V současnosti odpočívá na svém pokoji.
odpověděl ti, možná trochu překvapen náhlou změnou tématu. Následoval zvídavý výraz týkající se toho, co bude obsaženo v tvé následující otázce. Na chvilku zavřel oči, aby se zhluboka nadechnul a mohl na tebe nyní pohlédnout zpříma. Mohl jsi vypozorovat, jak se vnitřně namotivoval, aby byl schopen ti čelit bez známky strachu, tedy alespoň navenek. Zdálo se, že si nyní uvědomil jistý fakt, který doposud přehlížel.

[Xavier]

Riflor, Pevnost

Zvláštní, jak se informace vyvýjejí.
Pronesl jsem zamyšleně.
Ještě před chvílí plukovník byl pryč na neznámo dlouhou dobu a major Correl byl na dovolené.
Pohlédl jsem mu ocelovým pohledem do očí.
Buďte prosím tak laskav a pokuste se urychlit návrat plukovníka, či zajistit, abych ho mohl navštívit.
Pronesl jsem ledově a odešel.
"Nechceš si vzít pevnost jako rukojmí a každou hodinu zabíjet vojáka, dokud se neuspíší Huangův příchod?" "Tak to je ten nejblbější nápad, co jsi doposud měl."
Vrátil jsem se do svého pokoje, čekalo mne dlouhé čekání. I když při troše štestí mi to nějaký ten pokus o vraždu ukrátí.

[Jordi Linx]

Riflor, Pevnost:
Tvá trpělivost nabrala svých horních mezí a rozhodl jsi se místnost radši urychleně opustit poté, co jsi předložil jasný požadavek, kterým jsi jasně dával najevo, že odsud neodjedeš do doby, než budeš mít možnost se setkat s plukovníkem Huangem. Tvé další kroky vedly do tvého pokoje, kde jsi si prostě lehnul a vyčkával na to, jestli se už tentokrát někdo pokusí o nějaký útok. Místy jsi Sílou prozkoumával dění před tvými dveřmi, ale nikde nic podezřelého. Až po čtyřech hodinách se před tvými dveřmi někdo zastavil. Chvilku tam zůstal stát, vyvíjel nějakou činnost, než nakonec zaklepal dostatečně hlasitě, aby tě mohl případně vzbudit, a co nejrychleji a nejméně nápadně odsud zmizel.
Celá situace budila více než podezřelý dojem a mohl jsi jen odhadovat, co tě čekalo venku před dveřmi. Jistě jsi věděl jenom to, že někdo z nějakého důvodu chtěl, abys šel ven a ten někdo měl rozhodně naspěch. Na chodbě jsi mezitím nemohl vycítit nikoho dalšího ani v těsné blízkosti, tedy pokud jsi nepočítal obyvatele sousedních pokojů, kde občas někdo pospával netušíce, že se někde okolo něco děje.

[Xavier]

Riflor, Pevnost

Ulehl jsem na postel a brnění schoval opět do tašky, nápady typu "postavit ho za dveře aby vystrašil příchozího" jsem raději ignoroval.
Když někdo přišel byl jsem sice rád že se tu nebudu nudit, ale co se to zrodilo v jeho choré mysli jsem netušil.
Vstal jsem a stoupl si na druhou stranu postele, než byly dveře, tašku s brněním vedle sebe.
Nechtěl jsem jít hned ven, to že tam něco kutil mohlo znamenat že tam na mne čeká bomba.
Račte vstoupiti!
Řekl jsem tónem který říkal spíše "Koukej zalézt dovnitř ty šmejde malej!"

[Jordi Linx]

Riflor, Pevnost:
Na tvé pozvání dovnitř nikdo nereagoval a to ani po notné chvilce. Vlastně za dveřmi ani v okolí už nikdo nebyl a tak na tvou výzvu neměl kdo zareagovat. Po chvíli čekání jsi na přítomnost něčeho před dveřmi rezignoval a znova se svalil na postel čekajíc, jestli se ten někdo při nulové neaktivitě z tvé strany rozhodne vrátit, ale nestalo se tomu tak. Proto jsi nakonec přešel do skoro-spánku, kdy jsi nechával nitku vědomí stále vzhůru v případě, že by se před dveřmi něco dělo.
Tato nitka tě probrala až zhruba v ranních hodinách, co jsi nejprve podvědomě odhadl, než sis to ověřil kontrolou chronometru. Před dveřmi do tvého pokoje dle všeho postávala nějaká dvojice a měla podezíravé a nejisté pocity. Nakonec se jeden z nich odvážil zaklepat na tvé dveře.
Eh, pane ? Máte tu před dveřmi nějaký balíček a domníváme se, že je určený vám. Na dveře není nijak napojený, ale máme zavolat pyrotechniky ?
zeptal se hlasem, kterým tě nechtěl rušit, ale jasně vyjádřil svou nejistotu tím, že netušil jakou máš přesně hodnost, nebo kdo přesně jsi. Tvá přítomnost na základně tedy nejspíše ještě nebyla terčem všemožných drbů, jak jsi se mohl setkat v jiných imperiálních lokalitách i mimo ně.

[Xavier]

Riflor, Pevnost

Jééé."Jééé."
Zvedl jsem se z postele a vydal se ke dveřím.
To okamžitě předpokládáte, že mě tu chtějí zabít?
Položil jsem otázku napůl ke dveřím, napůl k sobě.
"Dost možná tam stojí ten co to tam pokládal a chce se postarat, abys ten balíček fakt dostal"
Došel jsem ke dveřím.
Ohlédl se a ujistil že ani na mně ani na pokoji není nic nenormálního a otevřel dveře.
Mírně jsem doufal že se ozve výbuch a ukončí mé trápení nad touto pevností.
No nic, zítra je taky den.
Podíval jsem se, kdo mě to otravuje.

[Jordi Linx]

Riflor, Pevnost:
Nemohl jsi vidět výrazy těch dvou vojáků venku, když jsi jim položil svůj spíše komentář, než otázku. Rozhodně jsi vycítil jistou rozpačitost, ale to už jsi stál za dveřmi a vnitřně jsi očekával, že by to celé přece jen mohla být past i přes pozornost tvých smyslů. Ale jakmile se dveře otevřely, tak nic nevybouchlo a stála tam pouze dvojice vojáků beze zbroje, což prozrazovalo, že nebyli ve službě. Jeden z nich měl na rameni ručníků, takže šel nejspíše ze sprch.
To jsme nemysleli pane, nic takového se tu nikdy nestalo.
zakroutil nesouhlasně hlavou ten druhý, který byl zapáchat vlastním potem, který se podepsal i na jeho oblečení. Ten tedy nejspíše šel z tělocvičny a klečel u prosté krabice a prohlížel si ji.
Podle postupů se mají podezřelé objekty hlásit hlídce, ale museli jsme nejprve určit, jestli to není vaše, pane. Pokud ne, tak to oznámíme stráži a ti provedou patřičná opatření ...
pronesl ten zpocený a stoupnul si. Krabice nebyla otevřená, vlastně měla na sobě jednoduchou pečeť, která prozrazovala, že krabice nebyla od zapečetění otevřena. Byla to jednoduchá pečeť, která se dala sehnat skoro kdekoliv, takže ti stejnak nic neřekla. Krabice byla veliká asi tak, aby se do ní vešel vrchovatý talíř s jídlem a nic na jejím povrchu nenaznačovalo její původ. Nic navíc nenasvědčovalo tomu, že by to obsahovalo výbušninu.

[Xavier]

Riflor, Pevnost

Asi jsem se tvářil podivně, neboť se oba vojáci zatvářili podivně. Odolal jsem pokušení jejich výraz okomentovat slovy: "Proč máte tak velké oči babičko? Netrápí vás zácpa?"
Vzal jsem si balíček a přísně se na ně zahleděl.
Tak za takovouhle pokojovou službu tuzéra nečekejte!
A zavřel jim před nosem, nechaje zmatenou dvojici svému osudu.
"Tak, co teď?" "Otevřít?"
Pokýval jsem hlavou a jal se připravovat otevření.
Vytáhl jsem opět zbroj a jal se do ní soukat, neboť by mne měla před případným výbuchem alespoň trochu ochránit.
Byla to tedy jen taková psychologická ochrana, neboť do balíčku by se vešlo tolik výbušniny, že by vše v místnosti mohla rozložit na prvočinitele tak dokonale, že by se zbytek z vybavení a ze mne v pohodě vešel i na špičku tyčinky těhotenského testu.
"Nejsi už moc paranoidní?" "je ti jasný, že když skapu, tak máš po hehe i ty?" "....... nezapomeň si helmu."
Když jsem byl ustrojen, dal jsem balíček za postel, aby (dle mínění mé choré mysli) když tak utlumila tlakovou vlnu.
Zalezl na druhou stranu místnosti a skrčil se do rohu.
Poté jsem pomocí Síly odjistil pečeť a otevřel balíček.

[Jordi Linx]

Riflor, Pevnost:
Oba vojáky jasně pošleš pryč, když si balíček převezmeš a ni jeden z nich nemá chuť ani touhu diskutovat s vyšším nadřízeným.
Ani přes vývoj událostí jsi nehodlal ponechat opatrnost náhodě a oblékl jsi se do zbroje, včetně helmy, jak ti radilo tvé alter-ego. Pro jistotu jsi ještě překotil postel a balíček otevřel kryt postelí pomocí Síly.
Vevnitř nebylo nic jiného, než přenosný holoprojektor, který čekal na aktivací stisknutím tlačítka. Neměl žádné označení, které by prozrazovalo, že je ze zdejšího skladu, ale jinak šlo o běžný typ podobný těm, které používala výsadková pěchota stormtrooper. Při podrobnějším pohledu jsi nalezl upravenou zadávací klávesnici, která měla zpřeházená tlačítka s odlišným popiskem. Nebyl to basic, jak by se dalo čekat, ale jednalo se o jeden z jazyků, s kterým ses během svého inkvizitorského studia setkal. Dávno zapomenuté nářečí, které se kdysi používalo ještě za Klonových válek mezi jednotkami Republiky. Právě proto jsi poznal, že tlačítka a jejich funkce byla přeházená a mohl jsi s nimi, pokud bys chtěl klidně pracovat.

[Xavier]

Riflor, Pevnost


"Hmmm" "Hmmm"
Dojdu ke krabičce která nevybuchla, tím mě značně zklamala.
Týbrďo tady si někdo z někoho dělá kloaku. A čirou náhodou ze mne.
Seberu projektor a svléknu brnění a to opět uložím do tašky.
Poté projektor aktivuji a čekám, zda se něco stane.

[Jordi Linx]

Riflor, Pevnost:
Při uvědomění si, že nebezpečí ti dle všeho nehrozí jsi opět uklidil postel na své místo, sundal si brnění a složil ho do svého zavazadla a následně jsi z krabice vyndal projektor, položil jej na zem a stiskem správných tlačítek jej zaktivoval. Před tebou se objevil voják oděný ve zbroji stormtroopera, což ti vůbec nijak nepomohlo ohledně toho, kdo by to mohl být.
Zdravím tě. Vzhledem ke své bezpečnosti ti nebudu sdělovat žádné informace o mé osobě, ale to pro tebe nemusí být důležité. Tvoje čmuchání po základně neušlo pozornosti zdejších velitelů a nečekaně jim došlo, že tu nejsi jen tak pro obyčejnou inspekci. Proto je více než pravděpodobné, že se pokusí nastražit nějakou nehodu a zbavit se tě tak, aby to nevyvolalo žádné podezření a ... prostě se jim to už několikrát povedlo.
začal mluvit stormtrooper a jeho obraz se nyní mírně zavlnil a mohl jsi vidět, jak se ohlédnul za sebe. Poté se ti už ale zase věnoval více.
Přímého porušení předpisů se na téhle základně nedočkáš, je tu standardní osádka, počet stíhačů i dalšího vybavení. Všechny věci navíc jsou v druhé základně, kam tě dobrovolně nezavezou a její existenci budou popírat. Pomůžu ti. Nějak se vymluv a dostaň se to blízkého města, kde si to namiř do skladovacích prostor v kosmoportu. Najdi skladovací buňku B-5 a prosím tě, nějak nenásilně, se dostaň dovnitř. Najdeš tam mapu, která tě zavede k druhé pevnosti - zbytek už je na tobě.
domluvil stormtrooper a hologram se vypnul. Z přístroje se poté vyrojil černý dým a sám se malou explozí zničil, která však neměla šanci tě nijak ohrozit.