Shisco - první mise: Bratři

Tady je místo pro uzavřené mise

Moderátor: Moderátoři

Zamčeno
Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

V temnotě

Krev. Vnitřnosti. Mrtvoly. Čas od času někde zaštěkal blaster nebo se neslo zabzučení světelného meče. Aerysovo tělo bylo stále mým a cítil jsem, jak mu do levého kolene a do stehna vystřeluje bolest. Aerys za sebou táhnul Aidana, který v sobě měl zabodnutých několik šrapnelů, krvácel a ze všech sil se snažil zůstat při vědomí.
Výbuch granátu, kolem se rozprsknou střeva a oba bráchové odletěli vzad.
A pak vyléčil toho Mandaloriana. Nepřítele, proti kterému bojoval.
Mandaloriané nejsou zlí, nebo aspoň ne všichni, jen byli... Na špatné straně.
To dokázal i parťák zraněného mandaloriana, když vylezl přes zákop a pomohl Aerysovi s Aidanem vylézt z něho ven.
Vidíš? Pořád mě máš za toho zlého? Já se snažím přežít a snažím se, aby přežili i ti, které mám rád. Často k tomu světlá strana nestačí. Pro dobro se někdy musí sejít i do temnoty, člověk ale musí vědět, jak se vrátit, nebo mít někoho, kdo mu v tom pomůže.

Asteroidová stanice

Svět divných iluzí najednou zmizel a já byl opět sám sebou.
Otevřel jsem oči. Ležel jsem na špinavé podlaze a bolela mě hlava, jako kdybych se do ní pořádně prásknul. Pár centimetrů od rozevřené dlaně se válela rukojeť zapůjčeného světelného meče. Sebral jsem ho, když vtom mě něčí ruka chytla za rameno a odtáhla vzad. Něčí mechanická ruka.
Mistře, pokusil jsem se promluvit, zatímco mi Zabrak pomáhal na nohy.
Připnul jsem si zapůjčený světelný meč, který dříve možná patřil Jediovi zabitému ve válce, na opasek. Při tom jsem zvednul hlavu a naskytnul se mi pohled na Aidana Dorna, jak v pravici svírá svazek oněch ze zdi trčících elektrických kabelů, jež jsem chtěl využít k Aerysovu vzpamatování, a pumpuje do svého bráchy blesk vystřelující mu z konečků prstů levé ruky.
Aerys blesky pohlcoval, ovšem za chvíli jich bylo tolik, že už to nedokázal a síla výboje ho odhodila zády proti zdi. Spadnul na zem, Aidan k němu pak přišel, popadnul ho za krk a mrštil s tím do stěny ještě jednou. A pak ještě jednou o podlahu. Těch několik úderů Aeryse zbavilo vědomí a zdálo se mi, že se z jeho těla kouří.
Poblíž jsem uviděl černostříbrnou rukojeť svého světelného meče, jež mi vzápětí skočila do nastavené dlaně.
Jen tak pro jistotu. Byl bych velice nerad, kdyby s ním Aerys na někoho zaútočil.
Aidan začal Aeryse pomocí Síly křísit a když znovu nabyl vědomí, pomohl mu se postavit. A když poté promluvil, bylo jasné, že je tady teď s námi "starý dobrý" Aerys Dorn, mistr Jedi.
Pojďte, mistře Dorne, půjdeme k lodi.
Ten amulet! Kde ho má?
Podepřel jsem Aeryse a stočil pohled zpět na Aidana.
Rozumím. Kde jsou mistrové Coris a Zalk?
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Shisco - první mise: Bratři

Příspěvek od Gnost Kohn »

Asteroidová stanice

Toho mistra si strč někam.
Zabrble Aerys, když ho podepřeš.
Nevím, když jsem běžel pro Aeryse tak se pomalu stahovali k hangáru a Arthosem v patách.
Aidan zakroutí hlavou, když se přímo před vámi zavřou bezepčnostní dveře.
K těm si ale stoupne Gatario a začne je mečem přesvědčlovat aby se otevřely, ale vzhledem k hustotě materiálu to šlo pomalu.
Když si nyní Aidana prohlížíš, vidíš že se jeho stav od vašeho prvního setkání trochu zhoršil.
Jedno oko téměř nemohl otevřít z důvodu velkého monoklu, sečné rány od světelného meče na rameni a taky krvácející rány na boku. Tu sice překryl pláštěm, ale i tak krev prosakovala. Nevšiml by sis toho, kdyby za sebou neoznačoval cestu kapkami krve.
*Rish to musí nějak zvládnout sám ještě chvíli sám, tlačí nás čas. Budeš pro ně muset jít se mnou.*
Ozve se ti v hlavě Aidanův hlas.
Proč... z tebe pořád musí.. něco vytékat.. Aidane?
Aerys zdá se si rány všiml také. Aidan se usmál a nyní už bylo zřejmé že má bolesti.
Budu v pohodě, ale šachy si ještě chvilku nezahrajem.
Gatario zrovna prořízl dveře, což vám bylo oznámeno hlasitou ránou, jak vyrazil pro vás přebytečnou část dveří.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Asteroidová stanice

Vykročili jseme kupředu, aby nás po pár krocích zadržely padací dveře, co se spustily ze stropu a zatarasily nám cestu. Mistr aktivoval oranžovou čepel svého světelného meče a vnořil ji do nich, aby nám prořezal průchod.
Mistře, mám vám pomoct? zeptal jsem se, ale pohled na Aeryse, kterého jsem podpíral, aby nespadl, mě přesvědčil o tom, že ne.
Tohle už není bratrské kočkování, pomyslel jsem si při pohledu na Aidana, ještě o něco více zbědovaného než Aerys.
Nešel jsem mistrovi pomoct s řezáním kvůli cestičce z kapek krve, kterou za sebou Aidan táhnul. S Aerysovou paží zapřenou kolem krku jsem k Aidanovi došel blíž.
Uklidněte se, řekl jsem mu a přiložil ruku na jeho zranění. Zavřel jsem oči a vytěsnil všechno ostatní z mysli pryč, soustředil jsem se jen a pouze na energii Síly, kterou jsem vléval do rány, abych zastavil krvácení a aspoň trochu tak Aidanovi ulehčil.
Zavřete oči.. Uklidněte se, zhluboka dýchejte a nechte Sílu, ať vámi protéká.
Po chvilce mě vyrušil Aidanův telepatický vzkaz.
Rish to musí nějak zvládnout sám, ještě chvíli sám, tlačí nás čas. Budeš pro ně muset jít se mnou.
Otevřel jsem oči a pohlédnul na Aidanovu ránu. Už nekrvácela, ale přes zkrvavenou a rozervanou tuniku to mohlo být jen zdání.
Měl bych vyléčit i Aeryse, ale... Nemáme čas. Je to vážné?
Kolik nám zbývá času? zeptal jsem se, když mistr proříznul do padacích dveří otvor a kopnutím ho vysunul ven.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Shisco - první mise: Bratři

Příspěvek od Gnost Kohn »

Asteroidová stanice

Řekl bych že tak... málo, musíme pohnout.
Aerys na tobě už tolik nevysel, ale stále ještě chodit sám nemohl.
Gatario, vezměte Aeryse a bězte k lodi. Technicky pořád rovně. Já a Kachon půjdeme pro naše dva ztracené rytíře jedi.
Gatario kývne a Aerys se trochu narovná.
Aidane... jdeš tam na smrt...
Zabrblal, na což se jeho bratr jen usmál.
Smrt mě nechce, jsem na to prý moc krásnej, chytrej a mladej.
Aerys jenom zakroutí hlavou a zasměje se.
Jdeme Kachone, možná vy všichni vypadnete z tohohle místa.
Řekl Aidan a vyrazil upačným směrem než má jít Gatario a Aerys.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Asteroidová stanice

To nepochybně, zareagoval jsem na Aidanovu poznámku o smrti, abych vzápětí přešel s Aerysem pověšeným kolem krku k mistru Gatariovi a předal mu jej.
Oukej, ale ať moc neposkakuje a světelný meč raději nechá na opasku. A dejte mu napít, je dehydratovaný.
S těmi slovy jsem to otočil zpátky k Aidanovi.
Nechť nás všechny provází Síla.
Prolezli jsme vyříznutou dírou v pancéřových dveřích a vydali se chodbou tak rychle, jak nám to umožňovali Aidan s Aerysem. Za malou chvilku jsme se na rozcestí chodeb rozdělili, Aidan mě vedl základnou neznámo kam, zatímco Aerys s mistrem Gatariem zamířili k hangárům.
Aidane, nejsem sice žádný fanda stimpaků, ale jeden mi ještě zůstal. Na, tady máte.
Tenhle je jiný než ten první... Nevím, co to je. Teď je ale jedno, co to je. Určitě to bude mít pozitivní efekt. Navíc Aidan bojoval ve válce a v těchhle věcech se určitě vyzná. Nebo aspoň líp než já.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Shisco - první mise: Bratři

Příspěvek od Gnost Kohn »

Asteroidová stanice

Aidan si stim vezme, ale schová ho do jedné z kapes.
Po chvilce už musíš běžet, abys s ním držel krok.
Chvíli to vypadá, že chce prorazit zavřené dveře, ale stihne se zastavit.
Vytáhle meč, ale ten jakmile se jich dotkne, zabliká a zhasne.
Aidan se na tebe otočí, vypadá to že promluví, ale nakonec nechá pusu otevřenou a rozhlédne se po chodbě.
Aerysy ty idiote.
Hned na to se kousek za tebou zhmotní, nebo spíše objeví Aerys a přejde k Aidanovi.
Aidane ty pako blbý.
Aidan vůbec nevypadal, že by byl nadšen z náhlého příchodu svého bratra.
A pak kdo tady chce umřít.
Aerys mu na to odpověděl jenom úsměvem.
Arthos ten chce umřít, už si o to říká pár let...
Řekne po pár vteřinách.
Jako za starých časů?
Řekl Aidan, zatímco Aerys se přesunul ke dveřím.
Nikdy to nebude jako za starých časů, teď jsme větší magoři.
Kachone, potřebujeme tě.
Řeknou oba naráz, když začnou Silou zvedat dveře, které jsou tlusté něco kolem metru.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Asteroidová stanice

Dorazili jsme k tlustým pancéřovým dveřím, které nám zahrazovaly cestu.
Žeby Arthos? napadlo mě, když Aidan zažehnul zářivě modrou čepel svého světelného meče a vnořil ji do nich.
Cortosis, zapřemýšlel jsem nahlas.
Aidan se zadíval mým směrem a mě zaplavil vcelku nepříjemný pocit.
Aerysi, co tady děláte? Měl jste přece jít s mistrem Gatariem k lodi.
Jejich další slova, která pronesli mezi sebou, mi ale na moji otázku odpověděla více než dostatečně.
Dva mrzáci a Padawan proti zkušenému Temnému Jediovi. I když pořád jsme tři a on je jeden. To šance trochu srovnává.
Našlo by se pro mě v tom klubu magorů taky místo?
S těmi slovy jsem napřáhnul ruce před sebe a přivolal si na pomoc Sílu, abych se připojil k Aerysovu a Aidanovu úsilí o zvednutí těžkých, možná několikatunových padacích dveří.
Co ale bude, až je vysuneme úplně? Spadnou zase dolů, až pomine tlak zdola, nebo už zůstanou otevřené? Budeme je muset otevřít znovu, až budeme sprintovat zpátky k lodi a půjde o sekundy?
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Shisco - první mise: Bratři

Příspěvek od Gnost Kohn »

Asteroidová stanice

Musel bys nás znát dýl, ale řeknu to takhle.. ani my sami občas nevíme co děláme.
Řekl Aidan, když jste zvedali dveře.
Když jste je zvedli celkem vysoko a pustili je, ani se nehnuli
Můj bratr chtěl říct... galaxie o moc nepříjde, když... víš. Ale zabít Arthose to prospěje všem.
Otočil se na tebe Aerys a Aidan se jen díval do země.
Jdem toho parchanta zabít, snad tě ta poraženecká nálada potom přejde.
Zabrblal Aidan a vyrazil chodbou.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Asteroidová stanice

Vrata se dala se sténavým zaskřípěním do pohybu a za malou chvíli už byla v takové poloze, že se pod nimi dalo bezpečně projít. K mé úlevě se po uvolnění tlaku vrata zablokovala a zůstala tak, jak byla, takže jsem se nemusel nadále zatěžovat obavami, že nám spadnou na palice.
Uf, tak to bysme měli. Hlavně to udělat společně. Žádné blbosti. Arthos byl Padawan mistra Gataria ještě přede mnou, učil ho Juyo stejně jako mě, a určitě ho zvládnul na daleko lepší úrovni. Navíc ho bude pohánět Temná strana Síly.
Slabinou Ataru je jeho předvídatelnost, takže se budu muset snažit být nevyzpytatelný, ale zase ne tak, aby mě to vyvedlo z rovnováhy.

Dále mě napadlo, že vzhledem k tomu, kde jsme mistra Gataria našli, se se svým bývalým Padawanem s největší pravděpodobností setkali na světelné meče a Arthos svého mistra porazil.
O Ataru se říká, že jeho praktikovatelé jsou "jednotrikoví poníci".
Pak mě napadlo, že bych si mohl světelný meč, který mi dal na lodi Aerys, schovat do levého rukávu tuniky tak, aby stačilo správně škubnout rukou a vklouznul mi do dlaně.
Moment překvapení.
Jděmež, vykročil jsem chodbou a udržoval krok s Aerysem a Aidanem, svůj světelný meč svírajíc v ruce s palcem připraveným na aktivačním tlačítku.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Shisco - první mise: Bratři

Příspěvek od Gnost Kohn »

Asteroidová stanice

Během chvíle jste dorazili ke dveřím zpoza kterých se ozývaly zvuky boje.
Aidan bouchl do ovládacího tlačítka a dveře se otevřely.
Otevřel se vám pohled na něco, co kdysi mohlo být něčím na styl konferenční místnosti. Stůl uprostřed byl rozčtvrcen a ležel na různých místech a židle byly rozházeny všude kolem. Obrovská obrazovka na jedné stěně byla cená popraskaná a místy nějaký kus chyběl.
Také se zde povalovala spousta těl a kusů mechanoidů.
Na druhé straně oválné místnosti se odehrával souboj. Kel'dorský mistr jedi ustupoval před bělovlasým člověkem. Rudý meč Arthana Arthose posílal modrý a zelený meč Rishe Zalka na strany a ten měl co dělat, aby udržel krok svým defensivním Nimanem Arthosovu agresivnímu Makashi.
Aerys příliž neváhal... nebo jak by nejspíše řekl Aidan, nepřemýšlel a rozběhl se, aby se přiložil i svůj meč do boje.
Ve stejnou chvíli se na půl vzdálenosti mezi vámi a soubojem otevřou dveře a začnou vycházet další bezpečnostní mechanoidi. Aerys si jich popravdě moc nevšímal.
Najdi Liri, někde tady je.
Řekl Aidan a rozeběhl se k demolici robotů.
Když ses rozhlédl po místnosti, uviděl jsi dva takové balkónky vě výšce asi čtyři metry.
Na jednom z nich, tom bližším, po tvé levé ruce se objevil zabrak s odstřelovací puškou, kterou začal pomalu bez spěchu připravovat. Za zabrakem se objevil jeden bezpečnostní droid. Snipera zaujal nejspíše Aerys, takže když bude mířit, neměl by tě vidět, narozdíl od droida.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Asteroidová stanice

Poté, co jsme prošli dveřmi, jsem i já zažehnul svůj světelný meč, a sotva se jeho modrá čepel s nezaměnitelným zabzučením probrala k životu, několika ladnými švihy odrazila spršku červených blasterových paprsků.
Tady musela být pořádná mela, napadlo mě při kratičkém pohledu na popraskané cosi, co mohlo být dříve obrazovkou, ale nyní připomínalo spíše puzzle od šesti roků výše.
Rish se urputně bránil Arthosovým zuřivým výpadům a přestože třímal dvě čepele, zatímco jeho protivník jenom jednu, zdálo se, že ho Arthos pomalu dobíjí.
Měl bych mu pomoct.
Zavířil jsem hučícím mečem a z menší skupinky droidů udělal asi sedmi rychlými seky zbrusu novou hromádku šrotu. Jakmile kousky popadaly na zem, přikývnul jsem na Aidanův pokyn.
Jdu na to.
Hele, copak to tady máme?
Otočil jsem hlavu směrem k balkónu, kde stál Zabrak s droidem a připravoval si sniperovku.
Jen tak dál, pohodička, klídeček... Že jo?
Napřáhnul jsem ruku a přivolal si na pomoc Sílu, abych Zabraka přehodil přes zábradlí a domluvil mu tak rande s podlahou, s tím, že kdyby to přežil, dorazím ho světelným mečem.
Pořád ovšem zbýval ten droid. Tak jak tak jsem tam musel vyskočit, bez ohledu na to, jestli se mi toho rohatého maníka podaří shodit z ochozu nebo ne.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Shisco - první mise: Bratři

Příspěvek od Gnost Kohn »

Asteroidová stanice

Zabrak přeletí zábradlí a dopadne s křupnutím přímo na hlavu.
Droid přejde k zábadlí a podívá se dolů.
Vyskočíš, na římsu, přelezeš zábradlí a droida se během vteřiny zbavíš.
Když se podíváš dolů, vidíš měnící se situaci.
Aidan skončil s demolicí droidů a přidal se k Aerysovi, se kterým držel Arthose v šachu.
Rish kulhal místností. Pravá ruka mu bezvládně visela a v levé držel meč. Druhý mu zjevně vzal Arthos, jelikož měl nyní svůj rudý a nový zelený meč.
Pomalu skrze Sílu odhazoval kusy trosek a hledal ženskou členku vašeho týmu.
Aidan s Aerysem měli velice synchronizovanou taktiku, problém byl v tom, že Aerhos ji měl přečtenou a tak se drželi vzájemně na bodu mrazu.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Asteroidová stanice

Nádherným čistým mou kei jsem strážního droida zbavil končetin, trochu to v něm zasršelo a po kouskách se sesypal na podlahu.
To bysme měli, problesklo mi hlavou, abych se vzápětí opět v myšlenkách zaměřil na hledání Liri, svou čepel jsem však ještě pro jistotu nezhasil.
Rish už ochaboval, v ruce třímal už jen jeden ze svých dvou mečů. Ten druhý mu vyrval Arthos, který s bratry Dornovy tancoval divoký balet se sólem pro Jar'kai, až z něho chvílemi byla jenom rudozelená šmouha narážející do modrého a žlutého fleku. Zářivé čepele prskaly a odletovaly od nich jiskry.
Rish s vypětím sil i Síly nadzvedával trosky a nahlížel pod ně, zda tam Liri nenajde.
Je vůbec tam dole? Neměl bych proběhnout raději tu chodbu na ochozu? Nesmysl, co by dělala na ochozu... I když...
Zavřel jsem oči a opět se natáhnul k Síle, abych skrze ni rozšířil své vědomí a pomohl Rishovi s pátráním.
Jdeme si pro vás, letíme domů, vyslal jsem k ní kromě toho, že jsem hledal její stopu v Síle, telepatický impuls. Doufal jsem, že mi přijde v odpověď aspoň zmatená směsice obrazů, pocitů a vjemů, když už ne zformulovaná odpověď.
Pokud by něco z toho naznačovalo možné místo, kde se mistryně Coris nacházela, šel bych rovnou tam. Pokud ne, proběhnul bych nejprve chodbu na ochozu a pak seběhnul dolů do sálu zpátky za Rishem, Aerysem a Aidanem.
A Arthosem.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Shisco - první mise: Bratři

Příspěvek od Gnost Kohn »

Asteroidová stanice - necelých 10 minut do výbuchu

Odpovědí na tvoje volání byl obraz. Malá škvíra, kterou jsi viděl nohy a pak tma.
Skoro v tu samou chvíli se Rish otočil a zvedl velký kus zlomeného stolu.
Kachone! Jdi pomoc těm dvěma šaškům!
Když ses podíval na bojující trojici, viděl jsi jak souboj stagnoval.
Arthos stál, obě ruce svěšené a střídavě se díval na Aeryse a Aidana.
Aerys seděl na stole a oddychoval.
Aidan byl opřený o zeď a vypadal podobně jako Aerys.
Pojďte kluci! Neučil jsem vás, abyste seděli a dělali lemry! Pojďte a ukažte co ve vás je!
Řval na ně Arthos.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Asteroidová stanice - necelých 10 minut do výbuchu

V mysli se mi objevil záblesk toho, co Liri viděla, slyšela a cítila. Když jsem seběhnul po schodech z ochozu zpět dolů do místnosti, kde se bojovalo, Rish zapáčil rukou do velkého stolu z černého leštěného obsidiánu. Rishovy svaly se pod tunikou napnuly, avšak deska se pohnula jenom o nepatrný kousíček. Přivola si tedy na pomoc Sílu, desku telekineticky zvednul do vzduchu a odmrštil stranou.
Úf, dobře že je v pořádku. Kdyby se jí něco stalo, Aerys by to nepřežil.
Protočil jsem rukojeť světelného meče v zápěstí a opsal bzučící modrou čepelí ve vzduchu oblouk.
A nepřežije to ani tak, pokud jim okamžitě nepomůžu!
V tom měl Rish rozhodně pravdu. Rozběhnul jsem se a po několika krocích se odrazil od něčeho, co mohlo být kdysi kovovou poličkou, ovšem nyní mi posloužilo jako můstek.
Přistál jsem mezi bratry a okamžitě byl donucen srazit sai cha, kterým mi chtěl Arthos Rishovým ukradeným zeleným mečem pročísnout pěšinku.
Má mysl se již nacházela ve stavu toho zvláštního klidu, navzdory či snad právě proto, že hrozilo nebezpečí. Trénink zapracoval nejen na mysli, ale i na těle. Hodiny soubojů a stínování se světelným mečem i bez něho měly za příčinu to, že ruce švihaly světelným mečem automaticky, tam, kde byly potřeba, aniž by předtím musely žádat vědomí o svolení.
Kryt nohou, tekoucí voda, uskočit, piruetka, úder shora, přecházející v bodnutí, pozor na jeho druhou čepel. Hop do strany, bum, bum, bum, ještě ne, ještě ne, hlavně na něho dotírat, ale tohle bylo těsné.
Jen tak okrajově, jako by nic, jsem si uvědomil, že když jsem provedl otočku, Arthosova červená čepel zasyčela o konečky mých rozpuštěných dlouhých vlasů, jen to zasmrdělo. Nenechal jsem myšlenky, aby zpomalovaly mé reakce a Sílou vedené reflexy.
Opět jsem se stáhnul, abych udělal bratrům Dornovým prostor pro jejich útoky a aspoň trochu se pokusil zanalyzovat Arthosův styl boje a taktiku.
Byl jsem nyní v pozadí a hlavní porci Arthanovy pozornosti zaměstnávali opět bratři Dornovi. Hledal jsem jakoukoliv skulinku v jeho obraně a v okamžiku, jenž se mi zdál nejvhodnější jsem si hodil druhý světelný meč z levého rukávu do dlaně, aktivoval ho a sekl zespoda, zatímco primárním mečem proti němu zeshora, přičemž jsem se ještě pokusil využít momentu překvapení k telekinetickému odhození, nebo aspoň k vychýlení z rovnováhy.

____________________
Ospravedlňuji se za odkaz, jen Wookieepedia
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Zamčeno

Zpět na „Dokončené mise“