Následovalo rychlé zrekapitulování a vyjasnění pravidel (cíle, jejich rozsah, životy, jejich počty a stanovení oživovacích + uzdravovacích bodů, povolené způsoby boje, nepovolené způsoby boje a další nezbytnosti, které bylo potřeba říct).
Načež následovalo deset minut určených každé straně pro jejich vlastní strategickou poradu. Naše spočívala v povzbuzení dítek, neřeknutí toho, že dle mého názoru je soresu styl dobrý leda tak na... no, na něco možná i jo, i když netuším na co, a navigaci k plánu.
Ten byl jednoduchý. Všechny věže nemáme šanci udržet - hlavní je se postarat, aby nám na konci vydrželo alespoň sedm z dvaceti.
V praxi tedy ty z "věží" poblíž nejneschůdnějších terénů byly opatřeny několika dobře ukrytými tréninkovými droidíky, zatím co ostatní droidíci kryli celý jeden ze sektorů prakticky určených na obětování.
Zároveň byla skupinka provizorně rozdělena na tříčlennou střeleckou skupinku, která měla ze základního tábora (tedy z otevřeného altánku mezi věžemi, kde jsme měli oživovací a uzdravovací základnu) hlídat prostor roviny, kudy to k nějakým věžím "světlá strana" prostě brát musela, a na rovněž tříčlenné operační komando, které mělo problematizovávat útoky.
S výjimkou mé osoby a Nautolana jsme tedy byli rozděleni, a na mě zbývalo jenom to sladké tajemství mu říct,že je druhý ve vedení a má si vybrat, kterouže skupinu to chce vést, protože mě je to docela jedno.
-----------------------
veškerá pravidla probrána a prodebatována po icq.
trochu odbytá odpověď, ale poté, co ji kvůli padajícímu netu píšu asi na čtvrtý pokus...
Tvé rozdělení a vmanévrování skupinky obránců do tvého plánu bylo tak neuvěřitelně plynulé, že by si nikdo zúčastněný ani pozorující ani nevšiml že se nejedná o plán younglingů. Hlavní a vydatnou pomocí v tomto ohledu ti byl Nautolan, jenž se také představil coby Bilk Toa, který projevil velký cit pro tvé plánování a rychle se mu přizpůsobil i když stále udržoval vůči tobě nedůvěřivý výraz. Ten se vytratil až ve chvíli kdy jsi mu sdělil novinu jeho "povýšení". Na místě se hrdě postavil do něčeho co mělo představovat nejspíše vojenský pozor a chvatně se uklonil, což mělo za následek divoký a chaotický tanec jeho hlavových ocasů na který doplatili dva padawani stojící kolem několika asi dost nepříjemnými šlehanci. Nakonec se širokým úsměvem prohlásil. No já bych zůstal vzadu s... Artilerií, mám jeden takový nápad a mohlo by to vyjít.
Při jeho slovech se mu do rysů tváře vloudil jakýsi šibalský výraz jemně sdělující svému okolí že výsledku jeho nápadu bude někdo litovat. Nakonec ještě provedl drobnou výměnu v tebou "zvoleném" rozdělení když vystřídal jednu padawanku svého oddílu za Cereanku z tvého, což ti nijak nevadilo.
Deset minut určených vaší strategické poradě rychle uběhlo a proto jste se odebrali do pozic. Bilk se střelci zaujal post přímo proti rovině, ale s dost velkým odstupem od hranice kruhu což bylo nejspíše součástí jeho plánu stejně jako nashromáždění veškeré dostupné munice do několika velkých košů stojících nyní všude kolem střelců. Ty jsi se přesunul spolu se svým týmem sestávajícím z wookieeho a po výměně dvou lidí – chlapce a dívky, do pozice mezi křoviny představující pro útočníky výhodu skrytého pohybu, ovšem stejně tak i pro vás a planinu. Samotný útok na sebe také nenechal čekat dlouho, asi minutu po vašem rozmístění, se na kopečku nad rovinou objevil padawan s aktivovaným mečem a na jeho pokynutí doplněné bojovým pokřikem (oba rytíři v tu chvíli nejspíše zalitovali svého výběru neb padawan oplýval velmi "příjemným" a velmi vysokým tónem hlasu, jenž zařídil mutaci bojového pokřiku v bojové pištění) se za ním vyrojila skupinka šesti younglingů v útočném šiku běžících přímo ke kruhu. Jak se prakticky hned ukázalo jednalo se však pouze o odvrácení pozornosti, neboť zvuky zpoza křoví u nichž jste právě stáli prozrazovaly přítomnost dalšího útoku. Vlastně další útoky byly dva jak se ukázalo když se z druhé strany roviny vyřítila druhá sedmičlenná skupina vedená Malesem k přímému útoku.
Jak se zdálo Bilk nebyl celou situací překvapen ani zdaleka tak jak by se dalo očekávat a jen pomocí několika mávnutí rukou doplněných pár tichými povely rychle rozdělil svou skupinu napůl a každou dvojici zacílil na jednu skupinu útočníků i když stále vyčkával s obranou. Byl to tah dost zvláštní, ale poskytl ti šanci zabývat se skrytým útokem pohybujícím se v křovinách. Lokalizovat ho nebylo nic těžkého protože i přes vedení tiše se pohybujícího Jutrena vydávali zbylí dva padawani dost zvuků, dokonce i za něj. Shodou náhod se vám podařilo dostat se jim do zad a navíc se ukázalo že tvá skupinka si zvyky sithů přivlastnila velmi rychle, neboť než stihli zareagovat na vaši přítomnost dostalo se každému z nich hned několika zásahů mečem do zad včetně Jutrena, který z toho nevypadal příliš nadšen. Jelikož tím byl třetí útok zmařen bez větší ztráty času, rychle jste se přesunuli zpět k podpoře obrany kruhu. Když jsi však vyběhl zpoza křovisek naskytl se ti neuvěřitelný a nutno podotknout i dost komický pohled, obě útočící skupinky již dost zdecimované byly ve svém útoku zcela zastaveny vaším střeleckým oddílem. V obložení košů s míčky zde seděli v meditační poloze ona Cereanka a kousek od ní lidský padawan, kteří pomocí Síly vyzdvihali míčky z košů, jež vzápětí užitím Síly Bilk a další padawan doslova po houfech metali proti útočníkům, kteří ještě navíc dost zaměstnáni palbou cvičných droidů měli co dělat se ubránit natož postupovat vpřed. Tímto bombardováním byly oba útoky zničeny ještě dříve než jsi se ty a tvá skupina stihli zapojit. Chtě nechtě tak byli útočníci donuceni se odebrat ke své pětiminutovce na palouk za kopečkem a vám tak dali čas posbírat munici a připravit se na druhou vlnu. Hmm měli bysme přeházet ty droidy, co myslíte generále? Víte, kdyby si náhodou zapamatovali kde byly.
Pronesl nakonec Bilk s opět hloubavým pohledem směrem k tobě.
Ori´jate!
pomyslím si spokojeně při pohledu na "bitevní pole" a na svoje lidi a zapojím se do příprav na další kolo.
Teď už budou vědět, co mohou čekat... a Males to zohlední.
Ta představa se mi nelíbila, protože přestože jsme celou partii rozehráli více než dobře, mohlo se to ještě dost snadno změnit.
Bilkovo strategické myšlení mě pozitivně překvapilo, vlastně mě překvapovalo celou dobu porady a při zmínce přestavbě droidů se pousměju. Souhlasím, ačkoli... asi bych oslabil ten roh u louky a posílil nejvíc nepřístupné části. Tam to nezkusili a po frontálním debaklu bych to na jejich místě bral tamtudy, generále. Nicméně otázky artilerie nechávám zcela na vás, ten nápad byl totiž geniální.
Při vzpomínce na Bilkovu kanonádu je dost těžké nemít v očích pyšný, spokojený a rozzářený výraz vyjadřující "je skvělé, když vám někdo takovýhle kryje záda".
Tohle se mu totiž povedlo. A povedlo a povedlo!
Ostatně, na svoje záškodníky jsem taky hrdý, a to patřičně. Pokud se někdy dostanou do války, bude se jim vědomí, že útok na nepřítele chystajícího léčku zezadu je taky útok a dá se tím předejít mnoha problémům. A my budeme pokračovat v tom, co jsme začali, - mrknu spiklenecky na svoje lidi a rozdělím skupinku na dvě strany, jednu pošlu na to samé místo, kde jsme předtím, druhou na poněkud upravenou hranu droidího pole. Tu se sebou umístím tam, kde se dá spíš čekat návštěva některého z rytířů. Zároveň v případě hodně velkého útoku nebude problém naše skupinky spojit dohromady už jenom na základě toho, že všichni vidíme, co se děje na rovině.
Bilk se na tvé zhodnocení situace zatvářil správně hrdě, ale po chvíli přeci jen řekl. Ale bez svých lidí bych to nezvládl. A ten nápad je dobrý jen musíme co nejrychlejc posbírat munici.
O jeho dodatku nebylo třeba diskutovat a tak se všichni pustili do sbírání míčků ať už Silou nebo rukama. Rozhodujícím bylo že během oněch pěti minut jste zvládli pobrat snad všechny "vystřelené" míčky. Tvoje družstvo rozdělené vedví se po cestě na pozice chopilo několika cvičných droidů jež umístili na nová stanoviště a všichni jste se dali do přestavby perimetru, další útok si dával na čas což nevěstilo nic dobrého, ale zase vám to poskytlo dost času k dodělání úprav.
Bylo to zvláštní, úpravy v plném rozsahu vám zabraly dalších skoro pět minut a když byly všechny a všichni na svých místech, útok stále nepřicházel. Mnoho padawanů začalo být nervózních a několik vzneslo návrh k přesunu či průzkumu. Už jsi se chystal k odpovědi když náhle zazněl Bilkův hlas. Ne to je taktika, chtějí nás vykolejit. O tom už jsem četl, je to způsob boje založený na provokování nepřítele aby udělal chybu, zůstaňte kde jsme se dohodli. Jestli nepřijdou tak jsme vyhráli tak proč je honit?!
Jeho slova byla perfektně uklidňující a během okamžiku odsouhlasena zbytkem, přesto on sám zavelel k přesunu své artilerie opět rozdělené napůl a to na opačné strany kruhu vzhledem k planině.
Trvalo dalších skoro pět minut než se něco stalo, tím něčím byl hlas wookieho, nejmenovaného vůdce druhého záškodnického družstva. Už jdou! Cítím je!
Bezděky se ti připomněla Meliithar a Raikyny poznámky, vidět teď výhody skýtající zapojení "koberce" do vojenské akce asi by si je odpustila. Wookiejský padawan měl totiž naprostou pravdu což potvrdila i aktivace první vlny cvičných droidů mezi vašimi záškodnickými družstvy a její komentář z řad útočníků. Sakra tady jsou taky!
Oba vaše týmy se vrhly vstříc houštinám, kde jste opět bez obtíží našli útočnické družstvo šesti padawanů a rytíře, tedy teď už jen čtyř padawanů. Bylo až neuvěřitelné a docela směšné sledovat překvapený Jutrenův výraz, nejprve ho "ubodá" nějaká dívčina a teď ho zdolal cvičný droid. Oni čtyři zbývající již nepředstavovali přílišný problém a po vašem útoku jenž si okamžitě vyžádal dvě oběti se zbytek dobrovolně stáhl. Nebylo však těžké si domyslet že tato skupinka nepředstavovala nepřítelův celý útok, to ostatně vzápětí potvrdilo i Bilkovo volání o pomoc. Všichni jste zareagovali prakticky současně a bez nutnosti jediného slova, když jste se vynořili z chroští, bylo okamžitě jasné proč Bilk volal po pomoci. Nepřítel zvolil velice netradiční, ale vůči bombardování velice účinnou metodu a to simultánní útok jednotlivců s dostatečnými rozestupy, v čele útoku byl jak jinak než Males jemuž se vhodným odrazem podařilo vyřadit již dva cvičné droidy a nyní se hnal vstříc Bilkovi, kruhu luceren si ani nevšiml a prohnal se skrz. Dalším překvapením však byla Bilkova reakce, ten totiž sice získal překvapený výraz ale nadále pokračoval v metání míčů kolem Malese a tak i likvidaci útočníků využívajících díru o obraném perimetru ke zničení luceren. Tvé družstvo se beze slova rozprchlo, wookie po krátkém zavětření zmizel zpět v houštinách, dívka a chlapec se rozeběhli po obvodu kruhu luceren každý jedním směrem aby tak posílili jeho obranu vržením se do střetu s prvním útočníkem jehož potkají, za nepřetržité palebné podpory. Tobě tak mlčky přenechali teď asi největší problém, Malese.
Males se již s vítězným výrazem a mečem před tělem chystal k bodnutí po Bilkovi, když cestou jeho meč cosi tvrdě odrazilo stranou. Intuitivně udělal několik odskoků stranou a ohlédl se po zdroji onoho vyrušení, když zahlédl tvou tvář zbarvenou zelenou záři (jde jen o schodu náhod) tvého cvičného meče zaujal okamžitě obraný postoj. Stačil jediný pohled na jeho postoj a robustní meč u jeho pasu abys věděl jistě jaký styl preferuje, bylo však otázkou jak dobře shien ovládá.
Ještě, než dostane Males šanci se pořádně vzpamatovat, zaútočím. V plné rychlosti, sérií úderů směřovaných na Malesova ramena, abych jej přiměl se bránit a stáhnout se víc dozadu.
Sotva se podaří, za použití techniky tekoucí vody pro udržení zablokovaných čepelí se přetočím svému protivníkovi za záda, odpoutám se od něj a z otočky podniknu prudký výpad směřovaný na jeho levý bok.
Koutkem vědomí si uvědomím, že tímto vytočením vymizelo riziko "friendly-fire" (jak před nějakou dobou konstatoval mistr Lanius, občas bych mandalorianské reflexy nezapřel, ani kdybych se o to doopravdy snažil), stejně tak i skutečnost, že má hlavní šance proti Malesovi je být neustále v pohybu - a toho se hodlám držet, tedy svého soupeře "obšťastňovat" sériemi rychlých, silně vedených úderů z různých stran.
Což není zrovna nejjednodušší věc, ale z tréninků s mistrem Kirloccou mám více než slušné základy, a pod vedením Devan For'deschel se mi podařilo získat v ataru vcelku solidní praxi.
Tvé reflexy tě opět nezklamaly a tvůj prudký útok udělal co měl, Males donucený k obraně byl zasypáván tvým útokem natolik, že se nezmohl na protiútok ale jen k ústupu. Tvé využití techniky tekoucí vody bylo též takřka bezchybné a dokonale eliminovalo Malesovu šanci na protiúder, navíc ti poskytlo šanci zhodnotit situaci boje. Rychle jsi si ověřil že již nebráníte "dělostřelectvu" v palbě a to se teď plně zaměřilo na zbytek útočníků, ale také jsi bohužel zjistil v čem spočívá tento útok. Nepřátelský útok roztroušených jednotlivců neměl ani tak znepříjemnit Bilkovi jeho úkol , jako zajistit vleknutí akce. Na první pohled to nebylo úplně patrné ale nyní jsi ty, snad díky tvým mandalorianským reflexům, viděl že jejich útok je o něco pomalejší než by mohl být, o něco klidnější než jak vypadá, nebylo těžké odvodit brzy potvrzené proč, když se na kopci objevili první "znovuzrození" padawani byla celá situace už jasná. Celý tento jednotliví útok měl pouze umožnit nepřetržitý nápor který vás dříve či později připraví o výhodu Bilkova týmu. Stačil jediný pohled k linii aby jsi věděl že je to taktika velice nebezpečná, soresu tvého týmu představovalo pro útočníky velkou překážku protože i když tvůj záškodnický tým, nyní stojící nebo spíše pobíhající v obraně luceren, nepředstavoval v žádném případě výběr mistrů soresu a na první pohled jsi u každého viděl nejméně jednu začátečnickou chybu, přesto byl v dané situaci dokonale dostačující a každý člen představoval mobilní zeď jíž nebylo snadné překonat, ovšem pouze byl-li útočník jeden, což zajišťoval právě Bilk a nutno dodat že mistrně. Než jsi ovšem stihl nebo mohl tuto situaci nějak ovlivnit, jsi se pokusil o zneškodnění Malesa, ve chvíli kdy jsi se na moment odpoutal od rytíře a propustil ho tak z pomyslného sevření "tekoucí vody" se ti dostalo nepříjemné odpovědi na tvůj sek v podobě jeho čepele která bez váhání proplula vzduchem a tvrdě dopadla na tvůj meč jenž se jen taktak stihl přemístit nad tvou hlavu. Males teď rychle převzal iniciativu boje a využitím způsobů za něž by se nemusel stydět leckterý Sith tě donutil k obraně, jeho útoky totiž již nebyly mířeny na tebe ale na vše kolem, pokoušel se zasáhnout padawany, cvičné droidy i samotné lucerny. Vždy když jsi se mu v tom pokusil zabránit a vaše meče se střetly se rychle odpoutal úskokem a zkusil totéž na jiný cíl, s využitím své rychlosti jsi neměl velký problém ho dohnat a vždy včas mu zabránit v útoku ale rychle se na tobě začaly projevovat známky únavy, což byl asi i jeho záměr.
Tento zběsilý styl měl váš souboj ještě asi pět minut, když jsi se konečně rozhodl ho ukončit obětováním části vaší výbavy. Touto obětí se stal cvičný droid jenž poletoval ve skupině dalších tří doposud aktivních a nepředstavoval tak pro vaší obranu výraznější oslabení. Ve chvíli kdy se Males vrhl směrem k němu jsi se o setinu sekundy zdržel a umožnil mu tak volný útok, když jeho meč se zapískáním ukončil droidovu aktivitu (snad jen dočasně) si náhle uvědomil situaci a rychle se obrátil, právě včas aby asi pět centimetrů od svého břicha zarazil tvé bodnutí a svedl jej na stranu. Zůstali jste nyní stát zaklínění do sebe meči, ovšem narozdíl od Malese jsi ty držel meč přirozeně a s oporou, kdežto on po svém spíše zoufalém obraném manévru měl meč v divně zkroucené ruce podporované druhou v udržení tvého tlaku. Bylo jasné že jediný tvůj záběr plnou silou vtlačí jednu, možná obě čepele do Malesova boku aniž by tomu mohl nějak zabránit. Jak už to ale bývá v podobně perfektních situacích, objevil se problém, tedy přesněji ten problém přibíhal loukou za divokého obraného víření čepelí meče, ano uběhlo již dost času a Jutren si běžel pro další kolo tentokráte s tebou. Hnal se planinou ohromnou rychlostí a i když v ní v žádném případě nebyl schopen odrazit všechny přicházející střely a předměty, odrážel jich bohužel dost na to aby kryl sám sebe, při jeho rychlosti jsi si nebyl jist zda dokážeš porazit Malese a ještě se bezpečně bránit Jutrenovu útoku, ale kritickým odhadem by se dalo říci že jedno z toho zvládneš určitě obojí téměř jistě ne. Zpoza tvých zad se nyní ozývalo několik varovných výkřiků padawanů varujících tě před jeho přítomností, ale palba pokrývající celé pole neustávala, Bilk jasně a rychle nasměroval svůj tým k udržování palby i když jistě docházející municí.
Zesílím tlak na Malesovu čepel jak jen to jde; v tuhle chvíli je to nejúčelnější způsob, jak jej vyřadit ze hry a zároveň zbytečně neztrácet čas a energii.
Ostatně, tohle byla také má hlavní starost. Přece jen, Mandaloriané za sebou neradi nechávají nedokončenou práci - a zvládnout dva plně vycvičené Jedi po zbytek hry bych nezvládl, ne poté, co jsem musel Malesovo odbíhání od souboje odchytávat přes půlku bitevního pole. Ostatně, za normální situace bych na tom stejně nebyl o mnoho lépe.
Stanovit priority netrvalo ani zlomek vteřiny a v zásadě to bylo velmi, velmi snadné. S provedením to bylo horší.
Donutil jsem se Jutrena zcela ignorovat, což vzhledem k jeho efektivně vyhlížejícímu přibližování nešlo zrovna nejsnadněji, a místo toho se soustředil na doražení jeho velitele a nepřátelského hlavního stratéga.
Pak jsem z pozice, v které se podařilo Malese odeslat na oživovací stanoviště, přešel do otočky proti Jutrenovi - ale místo, abych se pokusil o obranný sek proti jeho čepeli či se zkusil nějak vyhnout jeho úderu, sekl jsem čepelí proti jeho druhému boku, než při kterém držel meč.
Tvrdě jsi zatlačil na čepel meče a Malesův pohled, ač si byl vědom nezávažnosti situace, se naplnil strachem, tobě s úžasem došlo že původcem onoho strachu jsi ty. Tvé okamžité rozhodnutí i při vědomosti si možných následků ho děsilo. Tento výraz si udržel i ve chvíli kdy deaktivoval svůj meč a nechal tak tvůj projít svým tělem. Co následovalo se dalo očekávat, přesto to všechny překvapilo, především pak Jutrena. Tvé prudké vymrštění v němž viděl protiútok se pokoušel rozbít silou svého úderu, o to větší bylo jeho překvapení když pocítil bodavou bolest cvičné čepele na druhém boku, i jeho pohled se změnil do stejně bázlivého jenž měl Males když hleděl do tvých očí podbarvených nádechem bolesti z jeho tvrdého útoku, přesto odhodlaných a vítězných, i ve chvíli kdy se oba odebírali na svou povinou cestu byly jejich pohledy plné zmatených směsí údivu, úleku, obav i úcty.
Bolest jenž se dožadovala pozornosti v tvém pravém boku ti jasně tlumočila ztrátu tvého, naštěstí herního, života. Nebylo to nic nečekaného a možnost že by celá situace podle scénáře jenž jsi zvolil dopadla jinak byla pramalá, pomalu jsi se odebral kam jsi se odebrat musel a přitom pomalu přejel pohledem bojiště. Tvůj čin měl mnoho následků a jen málokdo mohl s jistotou říct zda jsi s nimi počítal, ve výrazech útočníků bylo pevně vepsáno překvapení a úžas nad ztrátou obou pilířů útoku jedinou rukou, ve tvářích obránců pak výrazy úcty a hrdosti mnohdy doprovázené i smutným podkresem. Jedna tvář tě však donutila k zaražení, patřila Bilkovi a od všech ostatních se lišila na první pohled. Jeho tvář nebyla jako ostatní skleslá z tvé "smrti" ale plná úcty a uznání, jeho oči zračily radost a poctu, on jediný plně porozuměl tvému rozhodnutí a jeho důvodům, navíc jako jediný z této situace nezamrzl, právě naopak. Než jsi došel k místu "odpočinku" zazněly z jeho úst rozkazy jež rychle ovládly bojiště. Nikdo o nich ani na okamžik nezapochyboval a jak se ukázalo bylo to dobře.
Následných pět minut se ti před očima odvíjela bitva ač vedená padawany přec epická, bitva v níž si nikdo nenechal vzít pozici byť jen o cár centimetrů bez velkých ztrát na druhé straně. Každý z tvého týmu opanoval pevně svou pozici a stal se zdí, stejně tak se však i útočníci stávali beranidly a nehodlali se vzdát. Během bojů se byl nucen Bilk přeskupit když dělostřelectvu došla munice, situaci vyřešil rozpuštěním své střelecké jednotky a spolu se svým partnerem se vrhl do vřavy boje, ovšem jen proto aby zde krytím mečem umožnil svému partnerovi posbírat a Silou poslat zpět větší část munice. Bilk jak se ukázalo není v boji zrovna nejlepší, ale ve zneškodňování protivníků exceluje. Tak jako mnozí zde na Almasu by ani Bilk na Coruscantu jistě neuspěl a nejspíše by byl dávno nucen řád opustit, ale zde ne. Jeho slabost vůči řádu, nebo alespoň ta jež jsi teď viděl, spočívala právě v onom zneškodňování protivníků, místo aby se pokoušel o boj meč proti meči se Bilk spíše soustředil na výsledky, nutno dodat nehledě na způsob jak jim dosáhnout. Ve výsledku tak jeho boj byl směsí lstivých výpadů z nichž za některé by se nestyděl ledasjaký Sith, vlastně skoro za všechny. Za celou dobu tohoto "boje" se Bilkův meč v podstatě ani jednou nesetkal s jiným mečem a málokterému nepříteli musel Bilk zasadit více než jeden výpad, bylo to jako sledovat profesionálního vraha v těle sedmiletého Nautolana.
Když konečně vypršel tvůj čas a ty jsi se zapojil opět do akce bylo právě období klidu po velkém triumfu útočníků, jímž se podařilo konečně zneškodnit jednu lucernu. Bohužel si nějak nepovšimli že z ke hře vytyčeného času zbývá necelých patnáct minut, čehož si ovšem byl velmi dobře vědom právě Bilk. Achjo, už jsem se bál že jim to dojde a budou pokračovat.
Jeho proslov by mnoho smyslu nedával pronášeje ho kdekoli jinde, ale zde mu rozuměl každý a spolu s tvým návratem byl zdrojem velké radosti. Útočníci se po triumfu stáhli a s návratem do útoku opět nijak nespěchali, čas jak se zdálo raději trávili velkým oslavným pokřikem, nejspíše v očekávání návratu obou rytířů. Bilk ovšem čas neztrácel, do tvého návratu stihl opět doplnit zásoby munice pro dělostřelectvo, reaktivovat a přemístit všechny cvičné droidy z nichž vytvořil podivnou bojovou linii a rozmístit muže. Jak se zdálo zhostil se své role velmi dobře a dokonce vypadal že má i plán. Droidi byly dle jeho pokynů rozmístěni hlavně po bocích kruhu a to dost hustě, několik jich bylo schovaných i na zadní straně v houštinách, naprosté minimum jich však bylo právě v oblasti planiny od níž se dal čekat primární nápor, sem místo nich byli postaveni padawani z tvé skupiny mimo Wookiejky která hlídala v křovinách. Na první pohled to byla obrana dost zranitelná, ale po pozorování Bilka tě ani na moment nenapadlo že by nešlo o nějaký druh léčky. Ty jsi měl dle jeho pokynů zaujmout pozici ve středu přední obrany, přesto ti při jejich sdělování jasně ukázal že velení máš stále ty a chceš-li provést nějakou změnu bude vše po tvém. Za tebe toto dilema ovšem rozhodli Males s Jutrenem kteří se v čele dalšího útoku vynořili na kopci, jejich oči si jasně našli mezi obránci právě tebe a tobě tak nezbývalo než zaujmout svou pozici představující dobré místo držící oba rytíře dost daleko od míst v níž by mohli způsobit větší škody.
Oba rytíři se vrhli v útok ve chvíli kdy jsi aktivoval svůj meč stojíc na hrotové pozici, jak se dalo očekávat padawani se okamžitě rozutekli v co největších rozestupech aby ztížili Bilkovi jejich bombardování, ten ovšem i se všemi ostatními s protiúderem nespěchal, vlastně neprojevoval žádnou aktivitu ač nepřítel již překonal polovinu vzdálenosti jež vás od sebe dělila. Právě v ten moment se ale začala projevovat jeho strategie, mnozí padawani a obavách před vběhnutím do palebného pole droidů změnili směr a na planině tak přeci začaly vznikat shluky útočníků, i přesto Bilk a jeho střelci nikterak nereagovali. O moment později dosáhli oba rytíři, jež získali díky vzrůstu v běhu trochu náskok před ostatními, tvé pozice, vypadalo to že Bilkova strategie počítala s tvým bojem s oběma. Již první útok tě jasně přesvědčil že pro tentokráte se rozhodli ke společnému útoku proti tobě a stálo tě plné úsilí aby jsi odrazil první sérii jejich útoků, ve chvíli kdy jsi odrazil poslední tvrdý úder Malesovi sestavy a chystal jsi se k obraně před Jutrenovým útokem, se přihnali i ostatní padawani na dosah vaší obrané linie. Zpátky!
Bilkův výkřik byl rychlý a jasný a v nohách vás všech vyvolal automatický reflex jenž vás odskokem dostal o několik metrů nazpět. Tvůj pohled bezděky zamířil ke střelcům, Bilk a jeho družstvo teď stáli s uvolněnými výrazy a ty jsi si uvědomil že již necítíš tolik Síly jako když jsi se vrátil do hry. Rychle jsi pohlédl zpět, právě včas abys uviděl výsledek Bilkova plánu. Ten spočíval v ovládání pozice droidů pomocí Síly, jak se ukázalo Bilk a ostatní nikdy neměli v plánu vynechat čelní obraný pás droidů, ale naopak. Při rozestavování je naprogramovali tak aby vyplňovali celou čelní polovinu obraného pásma, ale poté je pomocí Síly odtlačili na strany. Teď když ono sevření pustili se droidi rychle navracely zpět na svá naprogramovaná stanoviště, jež bohužel pro Malese, Jutrena a celou první vlnu útoku byly všude kolem nich. Pro Jutrena to byla skutečnost zvlášť nemilá protože jeden z droidů se rozhodl že nejlepší cesta k jeho pozici vede právě skrze Jutrena, ten mu již bohužel nestihl uhnout a tak na jeho čele přibila nejspíše dost bolestivá boule, ani Males nebyl ze situace nijak nadšen a před první salvou droidů stihl pronést dost nemilou nadávku v huttštině. A na Ně!
Zpoza tvých zad zazněl jasný povel Bilka který se spolu s dělostřelci vrhl do útoku meči do už tak silně zmatených a droidy zaměstnaných padawanů. Během chvíle bylo po útoku a v táboře útočníků nezbyl kdo by pokračoval v obtěžování minimálně na dalších pět minut. To vyšlo dobře, že jo? Tak co uděláme teď? Veliteli.
Dodal ještě nakonec s pousmáním Bilk.
"Generále, jestli budete někdy v budoucnu potřebovat dobrovolníky, tak se mnou můžete počítat," ušklíbnu se na něj a na celou skupinku. "A všichn jste skvělí!"
Sice mám podezření, že lord Kaan podobnými hláškami vůči svým spolubojovníkům zrovna nepřekypoval, ale já si prostě nemohl pomoci. Na svou skupinku sedmi padawánků jsem byl vyloženě hrdý - jejich kooperace byla dokonalá, v bitvě si zachovávali chladnou hlavu a jak jsem je tak sledoval, nepochyboval jsem, že ať budoucnost přinese cokoli, dokáží vůči tomu úspěšně obstát. I proto, že narozdíl od většiny coruscantských exemplářů byli... sympaticky praktičtí. Ačkoli uznávám, že třeba takový mistr C´baoth by z Bilkova úžasného způsobu boje nebyl právě odvázaný.
I tak jsem usoudil, že si občas budu muset některé ze svých kolegů v budoucnu odlovit a naučit je pár podstatně tradičnějších triků.
"Ale zpět k práci!"
Rychle jsem přelétl pohledem aktuální stav bojiště, zejména zkontroloval stav "střeleckých věží".
...proč mám takový dojem, že Galeova a Chiernyho skupinka se podobala spíš té mojí bandě... cuklo mi v koutcích.
"Řekl bych, že po tomto útoku budou tak paranoidní a budou očekávat cokoli nového, takže bych hodil stejnou sestavu jako na začátku. V každém případě... Males s Jutrenem si docházející čas uvědomí, buď to vyřeší masivním útokem, nebo naopak dají dohromady něco hodně rafinovaného. Postavit proti nim něco již použitého by mohlo mít úspěch, navíc nám bude stačit jim nasadit brouka do hlavy a co nejvíc tak zdržovat. Jaký názor máš ty?"
Z tvého pohledu a pochvaly byli všichni nadšení a nemohl jsi si nevšimnout že si někteří i oddechli, rychle jsi vytušil že kvůli jejich taktikám jež by pár puritánů mohlo a nejspíše i považovalo za porušení kodexu nebo alespoň ostatních stanov Řádu, tvou pochvalu tak brali za jejich schválení nebo alespoň tolerování což řešilo dilema následného a takřka neodvratitelného průšvihu tím nejmilejším možným způsobem.
Tvůj následný návrh a zhodnocení situace ti všichni jednohlasně odsouhlasili, jen Bilk nejspíše z pocitu nutnosti něco dodat dodal. Já myslím že spíš půjdou do přímého útoku plnou silou. Nechci znít jako že reju do rytířů, to vážně ne, ale ti dva mi přijdou jako dost horký hlavy, ani nevím proč.
Tato slova ti bezděky vehnala úžas do tváře, odkud přišel nebo pocházel jsi o tomto Nautolanovi nevěděl, vlastně jsi o něm dodnes nevěděl nic, ale to jak dokázal řešit situace a jednat bylo přinejmenším zvláštní.
Nynější stav bojiště se od vašeho prapůvodního příliš nelišil, tudíž si jeho přestavba dle tvého plánu nevyžádala příliš času. Ty jsi se jí jako obvykle aktivně účastnil a nemohl jsi si nevšimnout změny, Bilk ač to nebylo součástí plánu se pustil po krátké dohodě se svým týmem do drobných úprav a přerozdělování zásob munice. Tu rozdělil na několik menších hromádek které velice přesně umístil na pozice v obraném kruhu, zbytek rozdělil rovnoměrně do košů a ty rozestavil do dvou půlkruhů před dělostřelce opět rozdělené do dvou dvoučlenných družstev. Účel tohoto rozdělení ti nebyl na první pohled jasný, ale vzhledem k předchozím Bilkovým nápadům jsi neviděl důvod ho nějak omezovat. Jinak se zdálo že váš tým již získal v úpravách bojiště nemalou praxi neboť si nikdo při práci nepřekážel a vůbec se všechny úkony velice zrychlily. Všichni pracovali jednoduše řečeno precizně, sice i zde by se dalo vytýkat mnoho maličkostí poněkud se peroucích s tradičními způsoby řádu, ale všechny se pohybovaly v onom šedém pásmu jež jsi i ty sám hojně využíval, proto by asi nebyly z tvé strany příliš na místě pokud by jsi je kdy měl zájem přednést.
Samotný akt útoku na sebe dal docela dlouho čekat, což potvrzovalo Bilkovu teorii o masivním úderu k němuž jistě potřebují každý meč. Jeho průběh byl takřka kopií předchozích, na vyvýšenině nad planinou se objevili oba rytíři v dostatečném rozestupu, po jejich bocích nastoupili v řadě všichni jejich padawani a v tomto šiku se připravili k útoku. Taktika to nebyla nijak originální ani účinná, ovšem jen do chvíle kdy vzduch protnulo takřka zahřmění jak se zahrady chrámu naplnily Silou. Rychle byla jasná a odhalená podstata posledního útoku, jenž byl určitě posledním protože ze sebe každý z padawanů a možná i oba rytíři vydávali maximum, svým způsobem bylo úžasné sledovat jak i tito ve slušnosti Coruscantského chrámu vychovaní rytíři dokázali zagitovat své "spolubojovníky" k plnému bojovému nasazení jež velice připomínalo ono barbarizované chování Almaských odchovanců (jak rádi všichni zdůrazňovali). Navíc to svým způsobem byla i nádherná přehlídka užití sil, nebo v mnoha případech jeho pokusech. Asi nejrozšířenější a také nejnebezpečnější strategií bylo využití okolí a telekineze k tvorbě plujících štítů užitelných coby obrana proti dělostřelectvu a v pár obzvláště silných případech dokonce i proti cvičným droidům. Zbytek se soustředil na používání Síly ke zvýšení své rychlosti jíž následně užíval k unikání obrané střelbě. Bilk a jeho tým rychle pochopili účinnost této obrany a byli z ní lehce řečeno velice nevrlý. Nakonec, což netrvalo ani jednu plnou salvu, vydal Bilk rozkaz k zastavení palby alespoň než se nepřítel dostatečně přiblíží, byl to rozkaz vcelku rozumný vůči plýtvání munice ovšem nepříliš milý pro vás coby předsunutou obranu na níž se nyní řítilo sedmnáct do Síly pomořených útočníků. Situace se však ještě o něco zpestřila ve chvíli kdy Wookiejka po tvém boku začala nepříjemně vrčet divoce pokrčujíc svůj čenich k lapání vzduchu. To je divný! To se mi nelíbí! To nesedí!
Všechny tyto významy se ti vybavily při pokusu o přeluštění tohoto Shyriiwookého varování. Jeho plného, tedy téměř plného, pochopení se ti však dostalo teprve ve chvíli kdy jsi se z nutnosti vyrovnat Silové vakuum k přiměřené obraně ponořil do Síly. Na celé situaci totiž, aspoň podle Síly, bylo skutečně cosi divného, celé pole Síly bylo jaksi kompaktní jako by místo sedmnácti lidí běželo proti vám lidí jen šest, nedokázal jsi si vysvětlit jak je možné aby sedmnáct útočníků tak rozdílných, bylo tak dokonale sehraných v pocitech, vlnění Síly, prostě ve všem.
Eh? Co to... je?pomyslím si.
Napadá mě několik možných řešení a jedno se mi líbí míň než druhé.
Snažím se alespoň zaměřit, odkud jsou zdroje těch... šesti?... co vnímám.
Pochopitelně mě nejvíc ze všeho zajímají Males s Jutrenem, které si chystám odchytit a vyřadit z posledního útoku, jak to jen bude možné.
"Obrana čeká! Nechte je přijít až k hranicím kruhu!" vyštěknu povely - je jasné, že nepůjde to vyřešit jinak než v bezprostřední koordinaci našich útoků a artilerie. Bilka jsem neřešil; bylo mi jasné, že tuhle myšlenku pochopí bez podrobnějších poznámek a vysvětlování.
Co nejhlouběji se ponořím do Síly.
Nepřekvapilo by mne, kdyby se ty signály blížily z jedné a té samé strany; pokud by tomu tak bylo, okamžitě tam posílím obranu, respektive se tam shromáždí třetina mé skupinky i se mnou, a zbytek nechám hlídat protistranu, případně dořešovat tu část, co v Síle pořádně nevnímám.
Klíčová byla každopádně rychlost; buď jak buď, bylo mi jasné, že si ještě pořádně zaběhám.
Situace se hrotila čím dál víc a nakonec se k důkazům o nějaké zradě dobraly i cviční droidi kteří stále pálily do štítů i ve chvíli kdy by se relativně snadno dalo zasáhnout i cíl za nimi, jistě nebyly to zrovna k válečnému užití konstruované vraždící stroje, ale sám jsi si z dob výcviku velmi dobře pamatoval jejich zákeřnost. Právě to ti bylo podnětem k průzkumnému výpadu, stačilo ti pár kroků a skok přímo vpřed aby se tvé tělo srazilo s jedním ze štítů, ten pro tebe nepředstavoval adekvátní překážku a i přes určitý odpor Síly jež ho držela pohromadě jsi se takřka okamžitě probořil skrz listí a větvičky přímo před padawana za ním. Jediné seknutí meče tě ujistilo v tvém podezření, meč totiž jak už to bývá padawanem prošel, ovšem tentokráte i s rukojetí a tvou rukou, nebylo pochyb. Iluze! Je to Iluze!
Než jsi stihl dokončit ono zvolání přiřítil se k tobě z boku Jutren, závan vzduchu jenž tím vyvolal ti byl jasným důkazem jeho pravosti a následné zkřížení vašich mečů to dokázalo. K boji, který Jutren jistě plánoval, však nedošlo neb vzápětí po vašem střetu proletěl vzduchem jakýsi červeno-modrý objekt velkou rychlostí a zastavil se až o Jutrenovu hlavu. Jeho nechápavý výraz byl až směšný a jeho výrazové nuance, po zjištění že onen objekt byl míček poslaný přímo Bilkem, byly takřka nepopsatelné. Nejlépe je vystihovalo staré pořekadlo jež jsi kdysi slyšel od jednoho z Almaských mistrů "být to sith, tak teď vrhá blesky i ze zadnice". Nicméně situace byla jasná a Jutrenova účast v ní právě skončila, následná situace však byla ještě zajímavější a svým pokřiveným způsobem i zábavnější. S Jutrenovým odchodem se totiž v plánu dobyvatelů objevila trhlina a nikterak malá, jak se ukázalo tak strůjcem iluze jež vás tak nepříjemně překvapila nebyl nikdo jiný než právě Jutren. Po jeho vyřazení se ta takřka okamžitě rozplynula a odhalila pravdu. Tou byl útok pouze pěti padawanů a Jutrena zahalený do hávu iluze, těchto pět nepředstavovalo pro Bilka žádný problém protože jak se ukázalo nebyli bez rytíře schopni udržet plnou obranu Silových štítů a rychle podlehli bombardování.
S nastalým klidem vyvstala však tíživá otázka, kde je zbytek útoku a Males. Jak to už bývá přišla odpověď brzy, vlastně právě ve chvíli kdy jsi si všiml mistra Laniuse opírajícího se o kmen stromu opodál. V Síle po něm ani teď nebyl sebemenší náznak, takže jsi mohl jen hádat jak dlouho už tam stojí, ale dobře jsi si byl vědom přítomnosti několika dalších právě přicházejících mistrů, mezi nimiž bohužel nechyběl ani Ulrett (mistr s nímž jsi se setkal na chodbě). Nicméně z pozorování scházejícího se diváctva tě velice hrubě vyrušil Males se svým útokem, podle všeho využil Jutrenova odvedení pozornosti k vašemu tichému obklíčení z něhož se teď na vás vyřítil spolu se zbytkem Padawanů, chvíli jsi nemohl pochopit proč otálel po zhroucení iluze ale brzy jsi pochopil že dostat všechny padawany na své pozice trvalo déle než potřeboval. Nicméně všestranný útok který se vyhnul odhalení dokonce i cvičnými droidy a mohl vám ihned zasadit zdrcující ztráty za to čekání stál, nebo aspoň Males si to myslel. Jeho útok by byl vskutku zdrcující nebýt jedné již mnohokrát osvědčené posily vašeho týmu. Bilk, jakmile se z křovin a dokonce i z rovné louky (nejspíše skrytí další iluzí ) vynořili útočníci, neváhal a ihned vydal nějaký nepříliš hlasitý ale podle tónu velice naléhavý rozkaz, načež se Silou obou vrhačů vznesly do vzduchu všechny ty neobjasněné hromádky míčků po obvodu. Jediný pohled na Bilka a druhého odpalovače teď vzájemně provázané za ruce ti napověděl abys padl k zemi. Podobné tušení měli evidentně i ostatní členové vaší družiny, neboť se teď váleli nedaleko od tebe a tušení to bylo správné. Males s již napřaženou rukou ke "zneškodnění" jedné z luceren doslova zamrzl když si situaci uvědomil, bylo to dost jedno protože obranu proti tomu co následovalo by hledal jen těžko.
S Bilkovým hlubokým výdechem se z obou padawanů odpoutala rychle se rozšiřující vlna Síly jež posloužila jako nálož k odpálení střepin, v tomto případě v podobě míčku, do všech stran. Tento poslední úder byl zdrcující, každý kdo stál byl doslova ukamenován míčky odpálenými rychlostí pomalejší rakety čemuž nedokázal zabránit ani Males jež sám dostal dva dost tvrdé zásahy. Po tvém bleskovém zvednutí se stačil jen letmý pohled k ujištění že bitva skončila, ovšem i toto vítězství přineslo své oběti, tou vaší největší byl asi Bilk, jeho tělo ze sebe vydalo očividně vše co mohlo a posledním co stihl udělat bylo poslat ti přátelský úsměv plný hrdosti, poté se již bezvládně zhroutil k zemi vyčerpáním.
Na tento pompézní závěr konečně zareagovalo i vaše obecenstvo a vydalo se vám "na pomoc", první doběhnuvší mistři se mlčky začali zabývat vyšetřováním Bilka aby po chvíli s oddechem konstatovali že jen spí. Ostatní mistři, tedy skoro všichni na Akademii působící se ovšem zajímali více o tebe. Prvním kdo se ozval byl jak jinak než Ulrett. Takto si před....
Svou myšlenku však nedokončil při pohledu na právě příchozí rytíře jež v jednom případě zdobila boule na čele a modřina na spánku a v případě druhém apartní monokl na levém oku. To a samotný fakt výsledku vaší bojovky se stalo zdrojem velice plamenné řeči na jejich adresu jejíž obsah se vzápětí označil za nešířitelný a který obsahoval hojnost pojmů v hojnosti řečí o nichž jsi byl přesvědčen že v běžných slovnících nejsou. Tobě utkvěla v paměti především jedna poznámka už jen kvůli tvému nesouhlasu s ní, ale vzhledem k situaci a Laniusovu pohledu když si se do oné debaty chtěl vložit, jsi tak neučinil a radši mlčel. To že jsou to padawani ještě neznamená že je máte nechat vyhrát, ovšem jak jinak by vás porazili, ale není to výchovné to si pamatujte, máte jim jít autoritativním příkladem a vzorem.
Rytíři na tuto narážku ostatně jako i na zbytek bezmála desetiminutového proslovu nic neodpověděli, vlastně tak neučinil nikdo, jen mistr Lanius hodil po Ulrettovi velice mimokodexovým pohledem po jeho dodatku. Takhle za chvíli skončíte jako ta místní smečka.
Výhodou bylo že díky povyku akcí vyvolanému jsi ty i ostatní účastníci byli osvobozeni od úklidu jejích následků.
Almas; Akademie Jedi – místnost nejvyšší rady:
Zbytek neodvratné konverzace s tebou coby tvůrcem se odehrával v místnosti rady, kam jste se přesunuli po rozpuštění padawanů, byl zde mistr Lanius, pak ještě jeden mistr z Almasu jenž se pokud jsi věděl věnoval výuce pokročilého užití Síly v bojových situacích což vysvětlovalo jeho neznámost tobě a samozřejmě tu byl i Ulrett jež si to nemohl nechat ujít. Křoví celé události tvořili oba rytíři a několik dalších mistrů a rytířů posazených ovšem na vzdálenějších sedadlech kteří byly podle všeho k bitvě přivoláni Silou a kteří chtěli znát výsledek celé události. Musím říct, když jsem vás ráno pověřoval výukou tak jsem toto nečekal. Podle toho co vím šlo... tedy mělo jít o rekonstrukci čtvrté bitvy o Ruusan. Ovšem pokud mne paměť nešálí nešlo vše asi podle plánu?
Započal nutný výslech mistr Lanius. Ale je jedno jestli to odpovídalo historii nebo ne. Otázka je proč se to vlastně událo? K čemu to mělo být? A hlavně co měl znamenat ten výbuch Síly?
Přidal se s otázkou druhý mistr. Mistr Utrett na celou věc měl názor mnohem jednodušší. Ztráta času a morálky, nic víc to nebylo. Navíc se prosím podívejte na zde přítomné rytíře... copak takto vypadá výchovná lekce padawanů Řádu.
Jak se vzápětí ukázalo získal si zde již mistr Ulrett mnoho "příznivců" což potvrdil i dovětek neznámého původu. V tom má pravdu, chudinky Coruscantský rytíře zmydlili naši padawani víc než by to svedly droidi separatistů.
Tato poznámka samozřejmě vyvolala bouři, myslím že vhodné by bylo vypovědět že bouři pohoršení, ale bylo-li zde nějaké pak jej decibely smíchu zcela udolaly. Oba rytíři brali celou situaci velice klidně, tedy s výjimkou pytlů ledu na správných místech coby prehistorické ale stále velice účinné metody léčby podobných případů a sami se k smíchu oné poznámky přidali. I když jsi si nemohl nevšimnout jisté faleše v jejich smíchu, vůbec se jejich chování a pohledy vůči tobě dost změnily od začátku bojovky. Po pár minutách se přeci jen podařilo mistru Laniusovi místnost uklidnit a vrátit do ní jistý pořádek. Prosím ovládejte se. Ty jsi původcem a tak je správné vyslyšet co chceš říct první, máš-li co, mluv.
Mistr Utrett se netvářil nijak nadšeně z vývoje, ale již se naučil že jsou chvíle kdy se stavět Laniusovi není moudré a tato byla očividně jednou z nich, proto se v klidu opřel v sedačce a vrhl po tobě pohledem před nímž by nejspíše utekl i Darth Bane. Drobný průzkum pohledem ti napověděl, že je zde zástupce snad každého možného závěru, byli zde tací jež celou událost odsuzovali nebo aspoň nějakou její část, ale i tací kteří celou událost brali jen jako zpestření a rozhodně jako nic špatného, zbytek pak tvořili ti jejichž pohledy neprozrazovaly mnoho nebo byly kdesi na úrovni neutrality. Podle všeho byla celá situace i na poměry Almasu dost zvláštní nato aby se prostě vyřešila podle tabulky prohřešků, existovalo-li by zde něco takového.
Pomalu mi začínalo docházet, že tenhle průšvih bude mnohem, mnohem větší než jakýkoli předchozí, případně všechny předchozí průšvihy dohromady.
To, co si nejspíš padawani uvědomovali celou dobu, s konečnou platností docvaklo, když jsem se ukázal být hlavním provinilcem.
Jistě. Co jiného by mohl velitel – zvláště pak vítězné! - sithské strany čekat,
pomyslím si sarkasticky a snažím se s vážnou tváří sledovat jednání.
Přítomnost mistra Ulretta mi, mírně řečeno, vadila. A hlavně s ní spojený pocit, že by se nejradši pokusil rovněž o historickou rekonstrukci, ale nějakou mnohem, mnohem starší. Budiž, mistře.
Tak tedy variace na Qel-Dromův proces, ovšem tentokrát bez senátu a Exara Kuna se záchranným komandem za dveřmi.
Přinutil jsem se zvednout hlavu a rozhlédnout se po místnosti, jako bych Ulrettovy antipatie ani nepostřehl.
„Myslím, že jediné, co k tomu mohu říct, je, že se celá situace vymkla kontrole – a to způsobem, který možná až příliš dobře splnil cíl celé akce. Tím bylo vyzkoušet si osvojené schopnosti a dovednosti v situaci mnohem víc podobné... reálným situacím, do nichž se mohou rytíři Jedi v praxi dostat... než situacím modelovým.
Nicméně – ano, přehnali jsme to.
A ano, je to moje odpovědnost, a já se jí ani nijak nechci zbavovat.
Veškeré problémy totiž vznikly organizačními chybami na mé straně - které vedly k incidentům, které mě opravdu mrzí, a za které bych se chtěl Bilkovi, Malesovi a Jutrenovi hluboce omluvit.
Mrzí mě, že jsem to v tomhle ohledu nechal zajít tak daleko, že došlo k úrazům.“
Zhluboka jsem se nadechl.
Tohle byla všechno pravda - a nebylo na tom ani jedno slovo účelové.
Ale ještě nebyl konec toho, co jsem chtěl říct. Nepochyboval jsem o tom, že obsah mé řeči před Radou se k patřičným uším dostane – a ať už tenhle malér skončí jakkoli... ...zatraceně, nemůže to přece skončit OPRAVDU špatně!...
...měl jsem ještě jednu povinnost.
Vlastně to nebyla ani tak povinnost jako věc cti, o které jsem si nemohl být ani zdaleka jistý, že mi v očích velké části přísedících nepřitíží. Uvažoval jsem zprvu o nějaké vyloženě diplomatické formulaci, ale znovu mi hlavou probleskla Ulrettova poznámka – a bylo rozhodnuto.
„Přesto si myslím, že pokud jde o cíl, o kterém jsem se před chvilkou zmínil, tak to to podle mého názoru nedopadlo špatně. Výsledky druhého týmu by mohli zhodnotit spíš rytíři Males s Jutrenem, z toho, co jsem viděl, mi přišly velmi dobré. Ale o svém týmu mohu s klidným svědomím prohlásit, že předvedl perfektní výkon a nemůžu než vyslovit obdiv a úctu k těm, po jejichž boku jsem se mohl této... rekonstrukce, či spíš cvičné bitvy... účastnit.“
Tvé první vysvětlení si vysloužilo zasloužené přitakání mnohých mistrů, hlavně těch kteří se ještě stále snaží tlačit vás mladé k zodpovědnosti a odpovědnosti za své činy. Ovšem tvůj dodatek fungoval na tyto přitakání jako Sithský blesk. Většina mistrů asi doufala že se díky tvé "omluvě" jejího vymknutí celá situace pohřbí do složky "nechtěných a již se neopakujících incidentů na něž se zapomnělo" což však tvůj dodatek totálně vylučoval. Ehm... No musím říct že na jednu stranu je tvůj názor ohledně jejich výkonu na místě. To co předvedli... no řekněme že to nikdo nečekal. Ale schválení jejich chování na místě není v žádném případě. Musíš pochopit že některé události tam událé jsou... řekněme mimo hranice.
Tón mistra Laniuse byl vcelku vlídný, ostatně jako obvykle když se snažil někoho poučit, narozdíl od jiných jejichž názory na vyřčení nečekali dlouho. Mimo hranice? To je velice jemně řečeno! Navíc nevím jaké nějaké věci, všechno co se tam stalo bylo naprosto neomluvitelné! Dokonce i vezmu-li v úvahu tuto formu... výchovy. Jediné čemu se tam mohli padawani naučit jsou sithské způsoby. Myslel jsem že se něco takové nemůže ani stát natož pak zde, na dosah od...
To by stačilo!
Slova twi'lecské mistryně konečně utnula plamennou řeč Ulretta a její pohled ho usadil zpět do křesla. Myslím že každý zde si uvědomuje situaci ale myslím že by nebylo od věci slyšet i jiný názor. Rytíři! I vy jste se akce účastnili i vy z váhy vašeho postavení jste měli usměrnit co se dělo. Co vy o tom můžete říct.
Oba rytíři nevypadali z otázky twi'lečky zrovna nadšení o Ulrettovi ani nemluvě, ale její postavení jí odpověď zaručovalo. No svým způsobem musím souhlasit zde s padawanem, že všichni younglingové předvedli velice pokročilé schopnosti, ale zároveň souhlasím s radou že se celá situace vymkla z rukou, nemluvě o poněkud... nevhodných metodách, jež byly bezpochyby původci našich lehkých zranění a jež jsme se snažili u našeho týmu omezovat.
Males se při své řeči tvářil dokonalým výrazem interpretovatelným jako "já hodná bantha, mě nejíst", což následně Jutren ještě vyšperkoval svou částí. Já jsem pomyslné velení neměl, ale sám se zarážím nad některými aspekty jejich... tedy zde padawana a jeho skupiny... nad jejich bojovými postupy. Podle mne byla celá situace velkým omylem, jistě celá akce jako taková měla potenciál ale ten se nějak někam vytratil.
Bylo očividné že oba rytíři cítili přítomnost gilotiny a nikomu se nechtělo riskovat pod ní svou pozici natož krk. U několika mistrů jejich obhajoba sebe sama vyvolala nelibí škleb, jistě zde na Almasu se na kolektivitu bral dost důraz, proto bylo očekávatelné vyřčení následné otázky. A proč jste to celé tedy nezarazili? Z vašeho postavení jste měli plné právo.
Otázka vzešla odkudsi z pomyslného davu a nikoho moc nezajímal její původce, tedy zdaleka ne tolik jako odpověď na ní, té se ujal Males. Protože to nešlo. Celá situace byla příliš... dynamická.
Následně se sálem rozhořela ostrá debata která se bohužel brzy přelila z debaty o provinění v soud o trest.
Nakonec však konečně zazněl sálem hlas rozumu, tedy mistra Laniuse. Vážení, vážení. Jak tak poslouchám vaše mnohdy plamenná slova, bych vám rád připomněl jedno. Ke svému rozhodnutí a případnému trestu musíte doplnit i důvod. A to důvod podstatně konkrétnější než že se celá situace vymkla. Už jen proto aby bylo jasné jak se vymkla.
Toto tvrzení bylo trochu nestabilní, neboť nikde nebylo psáno že je třeba vysvětlovat komukoli důvod jeho trestu, ale jelikož si jej nejspíše mohl po dotyčném mistr vyžádat, nenašlo se mnoho námitek. Navíc se ukázal jeho důvod, ne že by nebyl předem dobře jasný, přesto vidět jeho praktické následky bylo příjemné, už jen tím že celá debata velice zklidnila a nikdo už s verdiktem tolik nespěchal. Nakonec mistr Lanius pokračoval. Prvotně chci říct k této události toto. Byla chyba nenahlásit její uskutečnění kompetentním osobám. Ovšem stejně tak je pravdou, že pověřením vás výukou jsem z vás do jisté míry udělal právě ty kompetentní osoby. Pokud jde o plán, tak sice nemám plné informace ale koncept mi nepřišel špatný, chybou bylo rozdělení padawanů ve špatném poměru, ale ukažte mi younglinga jenž se dobrovolně ujme role sitha, obzvláště v rekonstrukci bitvy v níž sithové prohráli. Takže se tak opět dostáváme k průběhu, co se jej týče je zhodnocení nejtěžší.
Mistr se odmlčel ponořen do hloubání, slova se tak chopil opět Ulrett. Ano provedení to je ten problém. Ostatně copak zde projednáváme něco jiného? Copak mohlo plánování způsobit zranění rytířům, nebo takový chaos? A kdo za to může? Kdo způsobil ta zranění?...
Ulrett se již nadechoval za plné pozornosti ostatních (mimo Laniuse) k vyřčení nevyhnutelného, když přišla záchrana, nebo aspoň posily. S hlasitým otevřením dveří se do sálu vhrnul dav podle nějž by i Exar Kun se záchranným komandem byli nepoužitelnými naivkami, dav jež na první pohled vehnal hrůzu do tváří všech mistrů, dav jenž představoval zbraň hromadného ničení proti níž nebylo v Galaxii obrany, dav dvaadvaceti younglingů v čele s jedním Nautolanem. Já! Já je zranil... teda myslím.
Prohlásil Bilk ještě mezi dveřmi. Teda ty modráky... eh chci říct modřiny jsou ode mě. Ta boule je jestli si pamatuju od droida kterýmu neuhnul.
Dav se nahrnul do sálu a než stihl kdokoli zakročit zaujal obranné postavení kolem tebe (spočívající v nahrnutí se všude kolem). Bilk se postavil hrdě vedle tebe a s mrknutím tvým směrem dodal vysvětlení. Pardon že jdeme tak pozdě, ale tu poslední pecku jsem nějak neodhadnul a chvíli trvalo než jsem se vzpamatoval.
Nebylo těžké zjistit (vlastně se stačilo rozhlédnout) že mistři jsou z celé situace jemně řečeno překvapení, přesnější by bylo říci že byly vykolejení jako rychlovlak po srážce s rancorem, samozřejmě s výjimkou mistra Laniuse jenž měl teď evidentně co dělat aby nevybouchl smíchy.
Zbabělci ...mistr Urett za zadkem, tak se tváří vzorně! okomentuji v duchu přístup obou rytířů. S takovýmhle přístupem pak máme nad separatisty vyhrávat. Upřímně lituji každého klona, který skončí pod jejich velením!
Což o to, Malesův výrok bych ještě dokázal tak nějak pochopit, ale Jutrenův... To má takový problém s tím, že měli dvojnásobnou přesilu, dva plně vycvičené rytíře s bojovými zkušenostmi - a stejně jsme vyhráli my?!?
Buď jak buď, jejich zhodnocení mi dokonale vrazilo dýku do zad.
Pro jistotu se rozhodnu tvářit, že jejich slova naprosto nic neznamenají, stejně jako to, z čeho mě nepřímo obviňuje mistr Ulrett.
Mnohem lepší klidná, skoro lhostejná maska, než nechat emocím volný průběh.
Ne že bych k tomu druhému neměl sto chutí, ale poslední, poslední, co si můžu dovolit, je ztratit sebekontrolu a říct, co si o těch prázdných řečích bez jakéhokoli smyslu myslím. ...zatraceně, tohle vůbec není fér!
Ano, nebylo to perfektní, ale za co mělo cenu projevit lítost, za to lítost byla projevena a -
- a dveře se rozlétnou a můj výraz, stejně jako výrazy ostatních v místnosti, strne.
Naprázdno polknu, jak mi v průběhu Bilkových slov z podvědomí začnou naskakovat možné scénáře dalšího průběhu - a uvědomím si, že se dlaň tak pevně drží desky, až mi zcela zbělaly klouby.
Přinutím se na svého kolegu-generála podívat a taky se povzbudivě usmát. "Bilku, problém je někde jinde. A to v mojí organizaci. Nedokázal jsem nastavit pravidla tak, aby k různým zraněním nemohlo dojít. Vlastně mě ani nenapadlo, že by mohlo dojít k nějakým závažnějším problémům, a že k nim nedošlo - no, díky Síle za to. A taky jsem nezastavil hru, když Jutrena praštil droid, protože jsem to prostě považoval za banalitu. Je od tebe šlechetné, když se snažíš vzít odpovědnost za zranění rytířů na sebe - ale mělo by se to brát jako moje selhání.
Přece jen, byl jsem tam jako jakýsi dozor a mohl jsem to zarazit. Přestože... situace byla příliš dynamická."
Poslední poznámku si prostě nedokážu odpustit.
Zhluboka se nadechnu a dodám ještě něco: "Ne že bych si nevážil vaší přítomnosti tady na tomto místě a odvahy, která vás k tomu, abyste se zašli podívat, co se mnou je, vedla, ale obávám se, že nepůsobí zrovna pozitivním dojmem na většinu Rady. Na začátku proslovu tu padla teorie mistra Ulretta, že jediné, čemu jste se v průběhu hry mohli naučit, jsou sithské způsoby. Takže ho přesvědčete o opaku, nebo z toho vyvodí příležitost, že jste se přílišně zhlédli v historických rekonstrukcích za tu špatnou stranu."
S těmi slovy na Bilka přátelsky mrknu, abych alespoň částečně zakryl své obavy o to, aby younglingové neměli ze své přítomnosti tady a ze své snahy nějak zasáhnout do rozhodování Rady nějaké potíže.
Nicméně se obávám, že tyhle obavy jsou v Síle víc než dobře čitelné pro všechny účastníky jednání, dokonce i pro většinu jedijské a právě vpadnuvší omladiny.
