Výcvik pro Tomani (Tergo Alu)

[Pear]

Coruscant, jídelna:

Pouze využívám možností. Možná by jsi měl taky začít, pokud nechceš furt ležet na zemi...
Ušklíbne se opovrhavě nad tebou, a využije proti tvému nadání i "své" nadání, a silnou tlakovou vlnou odhodí židli přes celou místnost, kde hlasitě třískne o zeď.
Tak, a co teď? Když se omluvíš a poprosíš o milost, možná tě pustím...
Zasměje se a drží ti pevně ruce, klečíc přitom na tvém břiše.

[Tomani]

Coruscant, jídelna:

Memám důvod prosit tě o milost. To ty jsi do mě začal vandrovat. Jo a jinak jestli ty jsi jedi tak já jsem sith.
Jak se tenhle týpek dostal mezi jedie? Mám asi poslední možnost jak se z toho dostat. Snad mi to vyjde. Doufám, že mu tím neublížím. Do do toho.
Přitom co mluvím k svému protívníkovi mě napadne jedna z mála možností jak se z téhle situace dostat. Rychle za sebou udělám tři věci. Zapnu svůj meč, poté ho svou silou zvednu do vzduchu tak aby jsem byl v bezpečí a od čepele mi nehrozilo žádné nebezpečí. A nakonec ho roztočím ,aby rotující laserová čepel donutila mého oponenta ze mě slézt.

[Pear]

Coruscant, jídelna:

Tvého jedijského nepřítele ani nenapadne slézt, naopak udělá překvapivý tah. Když roztočíš čepel, rychle se prohne dozadu, tzak dokonale, že je prakticky ve stejné vrstvě jako ty. Byl uctihodně ohebný, a ty jsi nedokázal udržet delší dobu roztočený meč, který ti "vyklouzl", a upadl několik metru vedle vás.
Nebudem to prodlužovat. Omluv se, nebo zemři!
Aktivuje světelný meč, držíc ho čepelí dolu, a napřáhne ho nad tebou.

[Tomani]

Coruscant, jídelna:

Co teď? Ten týpek je opravdu tvrdý oříšek. Ale proč mi tvrdil, že sem nepatřím? Tímhle hádáním nic nevyřeším. Pokud rychle něco neudělám tak nebudu mít čas to ani zjistit jelikož bude pomně. Mám to, to je moje poslední šance. Jak mi to jen můj mistr říkal. Odhození je schopnost která s využitím Síly stlačí vzduch v jednom bodě a jeho uvolnění ve vhodný moment do daného směru, což vyústí k odhození soupeře. Vyjma bránícího se uživatele Sílou a těžkých předmětů nebo může dojít k proražení pevných předmětů zdí, hradeb apodobně. No párkrát jsem to zkusil s jakýms takýms výsledkem tak to prubnu.
Přitom co se začnu soustředit tak začnu pomalu říkat svému potívníkovi to co chce tolik slyšet.
Dobrá, dobrá. Tak já ti to tedy řeknu. Moc mě mrzí, že.
V tom uvolním techniku mezi námi a doje tak.

[Pear]

Coruscant, jídelna:

Jak se dalo očekávat, tato technika rozhodně nedokázala to, co jsi viděl jak v instruktážních hologramech, tak byť i jen u demonstrace starších jediů. I to ale stačilo na to, aby tvůj oponent povolil - protože nečekaná tlaková vlna, která do něj narazila zespoda ho donutila se zvednout. Tam, jak zapříčiněním důsledků vlny, tak i kvůli tvému tělu, kde se mu propletli nohy, spadl na zada, a ty jsi byl konečně volný. Tvůj nepřítel se na zemi ještě prohnul v zádech, aby tak dokázal, že pád nebyl rozhodně lehký.
Au, takže ty tahle...!
Křikl na tebe ze země, kdy se snažil pomalu zvednout.

[Tomani]

Coruscant, jídelna:

Jakmile moje technika zabere i když nemá ten správný efekt čehož jsem tak trochu obával.
Zabralo to ne sice jak mělo, ale i to stačí a já jsem volný.
Udělám kotoul vzad abych se dostal z dosahu jeho meče a postavím se na nohy, přitom soustředím sílu a přitáhnu si k sobě svůj meč, který aktivuji jakmile se dostanu na nohy a stoupnu si do bojového postoje. Všechny mé smysly opět pracují na plno a čekám co se bude dít. Přitom dopovím načatou větu.
Že, se ti nemohu omluvit jelikož nemám za co.
Co zkusit menší bluf.
Napadne mne a opět promluvím.
Ale víš co. Pokud toho teď necháme tak zapomenu na tvé nedůstojné chování. A nikomu to nenahlásím. Měl by ses nad tím zamyslet, myslím si že díky tobě už tak budu mít pěkný průser můj mistr mě už očekává v zahradách. Tak co ty nato?
S napjatými smysly očekávám co se bude dít.

[Pear]

Coruscant, jídelna:

Oponent se pomalu zvedne a s vypnutým mečem k tobě dojde. Kdyby měl meč právě zapnutý, tak by od tebe byl vzdálen přesně na jeho délku. On se na tebe ale s deaktivovaným mečem pouze díval.
Kecy...
Nepostřehneš, jak rychle aktivoval meč, ale jeho přesně vypočítaná vzdálenost ukončí špičku meče přesně na tvém krku. Cítíš jak tu bzučí čepel přímo u krku, ale zatím se tě nedotkl.
Co teď?
Zašklíbne se na tebe a nespouští z tebe oči, stejně jako nespouští světelný meč z tvého krku...

[Tomani]

Coruscant, jídelna:

Ty jo to byla rychlost. Klidně mě mohl zabít, ale neudělal to. Proč? On je načnutej, není si jistej tím co jsem mu řekl. Mám ho.
Pod maskou klidu skryju své překvapení. Vypnu meč a v klidným hlasem mu odpovím.
Podívej se tuhle kůlničku na dříví co jsme udělali z jídelny těžko někdo přehlídne. A vzhledem k tomu, že můj mistr si pro mě před snídaní poslal a už je dost pozdě po snídani tak se zřejmě po mně již schání. Za další spostu lidí ná tu dnes vidělo jak jsme se do sebe pustili, to taky není nic dobrýho. A do třetice když mě tady a teď odkrouhneš tak zbytek jediů odkrouhne tebe nebo si snad myslíš, že radě nabulíkuješ jak jsem čirou náhodou spadnul na svůj zapnutý meč?
Zatím co mluvím, tak se neustále dívám svému sokovi do očí a snažím se v nich vyčíst jeho další rekci. V klidu stojím a čekám co se bude dít.

[Pear]

Coruscant, jídelna:

Možná...nebo že jsi mně napadl poté, co jsem se ti nechtěl omluvit...
Odpoví ti klidně a bez emocí, přesně jak říká kodex. Lehce, rychle a elegantně sekne mečem a odsekne ti kousek roucha. Chvilku ti míří na krk. Nedokážeš odhadnout, co udělá dál, a to co udělá se ani odhadnout nedá.
Oponent stojí chvilku naproti tobě. Svěsí meč dolů, ale nenechá tě nic udělat. Místo toho použije nečekaně svojí zbraň proti sobě. Zapíchne si čepel do nohy, a i když byl připravený, nedokáže se udržet a spadne na zem, svůj meč upustí někam do dálky. Zakřičí tak hlasitě, že ti na chvilku zalehnou až uši. Pomocí síly stihne ještě zmáčknout tlačítko na tvém meči, který se aktivuje...a to zrovna slyšíš a posléze i vidíš, jak vstupuje do jídelny mistr. Tvůj mistr, a s káravým pohledem sledoval tebe a tvého soka. Nevypadal nadšeně, a přitáhl si ihned oba vaše meče.
Může mi někdo říct, co se tady děje? Třeba ty, Tergo?
Otočí se a ukáže na tebe prstem ruky, ve které má i oba vaše meče.
_____________________________
Podruhý ti tam chybí nadpisy lokace. Doplň si to a nekašli na to

[Tomani]

Coruscant, jídelna:

Potom co uvidím co můj oponent udělá. Tak nemůžu přijít na kloub tomu proč to udělal. Vzapětí, ale ucítím lehké narušení toku síly a hned se dovím i proč se vše událo. Můj meč mi vyletí z ruky hned poté co domístnosti vejde můj mistr.
Aha. Tak proto to všechno. No teď to bude zajímavý.
Když se mě můj mistr Dehlan, zeptá na co se tu děje.
Tak mu odpovím se slovy.
Vše vám vysvětlím. Ale mohu přitom vysvětlování se postarat o zranění mého soka. Náš příběh je delší a jeho zranění potřebuje ošetřit.
Udělám menší pomlku, aby můj mistr se mohl vyjádřit.[/b]

[Pear]

Coruscant, jídelna:

Zraněný se na tebe nevěřícne podívá, a rozhořčeně prohodí rukama. Pak se vzpomatuje a pomlku, kterou jsi věnoval mistrovy využije on sám.
Ouhh, mistře, konečně jste tady! Nepouštějte ho ke mně! Prosim vás, všechno jen ke mně nepouštějte jeho!!
Ještě udělá pár bolestivých grimas a podívá se smutně a poraženě na mistra.
Dobře. Zavolám ti lékařskou pomoc. A ty, Tergo, s tebou si to vyřídím pečlivě!
Vyjde ven, a kývne na dva jedie, kteří jdou kolem, aby si vzali na starost tvého soka. Poté se zle podívá na tebe, a nedočkavě tvé odpovědi začne dupat špičkou nohy o zem.
Takže, chci slyšet co mi na tohle řekneš. To že jste spolu bojovali v jídelně, je sice nepřijatelné, ale ještě bych to dokázal přijmout, ale že navíc bojujete bez tréningových mečů a ty přitom zraníš člena řádu, to je neprominutelné!
Osočí se na tebe mistr a pohlédne hluboko do tvých očí...

[Tomani]

Coruscant, jídelna:

To je, ale herec.
Když využije mojí pauzy v řeči a začne se předvádět.
Potom co se můj mistr vrátí s jedai, kteří mají mému sokovi poskytnout pomoc. Tak se žačne dožadovat odpovědí.
Řeknu vám jak se to tu seběhlo. Spoustu věcí se má jinak než vypadá. Potom co jsem obdržel zprávu, kde se máme sejít. Tak jsem po ranní meditaci vyrazil na snídani, vystál frontu na jídlo a když jsem si chtěl sednout tak všechna místa byla obsazená. Vyřešil jsem to tedy po svém, stoupl jsem si do ústraní, abych nikomu nepřekážel a jedl jsem pomocí svých dovedností. Nerušeně jsem tak stoloval dokud nešel okolo můj oponent a vrazil do mě a ještě se u toho tak šklebil. Jak jsem řekl vrazil do mně ani se neomluvil, postavil jsem mu tedy volnu židli do cesty tak aby musel zastavit a promluvil jsem na něj. Klidně jsem mu řekl, že se mohl aspoň omluvit. A on mi na to odpověděl. No a? Nebudu plýtvat slovama na malýho jedijka, kterej tady ze sebe dělá mistra, a žere pomocí síly! Už při naší první slovní výměně z jídelny odešli mistři jedaiové jako by se nic nedělo. A on mi po svých slovech vyrazil mi tác s jídlem z ruky. Na to co provedl jsem mu řekl věci oslušném chování a rychlém činění závěrů bez dostatečných informací. A, že kdyby vrazil do nějakého mistra omluvil by se a ani by necek. Na to mi odpověděl. Prostě nejsi, a nikdy nebudeš lepší než já, takže se omluv, a vzdej to, nemáš šanci být jedi! A obklíčil mě s několika svými kamarády. Na to jsem odpověděl, že se neomluvím a že já se možná jedim nestanu, ale on se svým chováním se jedim nestane stoprocentně. Ještě jsem mu řekl, jaký je to hrdina, že si na mě pozval kamarády a podtrhl jsem mu tou židlí, ktreou jsem před něj prve postavil, nohy. Potom se na mě vrhla ta jeho banda a vytli mě a on když se zvedl ze země tak se na mě vrhl se svým mečem. Pak jsme spolu bojovali a postupem času jsme tady z téhle místnosti udělali kůlničku na dříví. Během souboje mi prozradil ještě tohle. Ano, vždycky by jsme...tě...napadllll. Ty...sem...nepatříššš. A já ti to musím u...ká...zat! Tak se mi povedlo ho natolik vyprovokoval, že on sám odvolal své nohsledy a šel na mě sám. A tak už jsme bojovali jen mi dva. Na konec mi přložil meč na krk a já jsem mu řekl. Pokud toho teď necháme tak zapomenu na tvé nedůstojné chování. A nikomu to nenahlásím. Měl by ses nad tím zamyslet, myslím si že díky tobě už tak budu mít pěkný průser můj mistr mě už očekává v zahradách. Tak co ty nato? To mi nevěřil tak jsem dodal. Podívej se tuhle kůlničku na dříví co jsme udělali z jídelny těžko někdo přehlídne. A vzhledem k tomu, že můj mistr si pro mě před snídaní poslal a už je dost pozdě po snídani tak se zřejmě po mně již schání. Za další spostu lidí ná tu dnes vidělo jak jsme se do sebe pustili, to taky není nic dobrýho. A do třetice když mě tady a teď odkrouhneš tak zbytek jediů odkrouhne tebe nebo si snad myslíš, že radě nabulíkuješ jak jsem čirou náhodou spadnul na svůj zapnutý meč? Načež mi odsekl kosek roucha a zabodl si svůj meč do nohy, pak ho zahodil a můj pomocí síly zapnul. Pak jste vešel vy. Nechtěl jsem s ním bojovat a natož někoho z padawanů zranit. Přijmu jaký koli trest, ale nejsem vinen víc než můj oponent.
Do končím svou řeč o tom co se tady seběhlo a trpělivě vyčkávám na mistrův výrok.

[Pear]

Coruscant, jídelna:

Nečekal jsem, že to budeš reprodukovat takto, padawane. Možná jsou už léta tvého učení pomalu u konce. Neboť toto byla zkouška a ty jsi uspěl.
Usměje se na tebe mistr, ukáže na chodbu, kde stojí opřený jedi, co tě napadl. Nohu má v pořádku, ještě ti sarkasticky, se smíchem zamává, a dupne "zraněnou" nohou do země. To ti mistr poukáže na jeho meč, který má zapnutý výcvikový režim...
Ještě jedna zkouška tě čeká, než se z tebe stane Jedi. Je to ovšem ta nejtěžší zkouška. Čekat jí můžeš zítra, do té doby můžeš strávit svůj čas, jak uznáš za vhodné. Meč nicméně do té doby zůstane u mně...
Poplácá tě mistr po ramenu a odebere se pryč, vymění si místo s jedim, který s tebou bojoval.
Hej, dobrej souboj. Nejsi tak špatnej jak jsem si myslel...i když to odhození...
Zasmál se, když si vzpoměl na tvůj slabej pokus ho odhodit daleko, který se zvrtl jenom v jeho nadzvednutí a převrácení se dozadu.
...no co, všichni jsme nějak začínali. Jmenuju se Pate Terrick, bylo mi ctí být součásti tvojí zkoušky.
Ukloní se, a podá ti uznale ruku...

[Tomani]

Coruscant, jídelna:

Poté co slyším mistrovu odpověď. Zůstanu naokamžik nehnutě stát a myšlenky mi letí hlavou jedna za druhou.
Tak tohle to celé znamenalo. To už jsem tak vyspělý? Asi jo, když si to myslí rada tak to tak asi bude.
Své překvapení skryji a uklidním se. Pak odpovím.
Jsem rád, že mu nic není. Děkuji mistře. Budu připraven.
Aj, bez meče budu jako nahý no co se dá dělat.
Poté ke mě přijde můj sok v předešlém souboji, představí se a nabídne mi ruku.
I mě bylo ctí s tebou z křížit meče. Já jsem Tergo Alu i když to už asi víš. Já jsem spíš na manulaci s předněty a léčení. S odhazováním a dalšími dovednostmi teprve začínám. Jsem opravdu rád, že ti nic není.
S těmito slovy přijmu nabízenou ruku. Pak pokračuji v řeči.
Sice mám teď volno, ale ten náš souboj mi něco ukázal. A to, že musím ještě hodně cvičit a hodně se toho naučit. Takže pokud mě omluvíš půjdu si nachvíly zacvičit do výcvikové místnosti. A pokud bys mohl jít se mnou byl bych rád?
Domluvím a čekám na odpověď.

[Pear]

Coruscant, jídelna:

Bylo by mi ctí, zopakovat si s tebou souboj, bohužel jsem byl ale přidělen na misi, a měl bych se připojit k ostatním. Pokud ale chceš zkusit něco netradičního, můj spolubydlící, Das Draik, má docela raritní techniky, a je zatraceně dobrej při boji holýma rukama proti meči. Když sem ráno odcházel...no, na tebe, tak říkal že dneska nemá nic na práci. Možná by jsi mohl skočit na pokoj 126, určitě si rád půjde zatrénovat. Když tak že jsem tě poslal já.
Ukloní se, a otočí se k východu. Jídelna se už začne mimochodem opět plnit, protože právě měl být oběd.
Hodně štěstí při zkoušce.
Popřál ti ještě než odešel, ale to se už definitivně ztratil ve spletitých chodbách akademie.