Výcvik pro Odyse Dilvega (Odys)

[Mandalorian]

Coruscant, apartmán Hurkana Selama

Strážný se po tvé otázce doslova naježil.
Co si myslíte? Že odposlouchávám cizí hovory?
vyjel po tobě a naštvaně kráčel vedle tebe, když tě odváděl zpět k výtahu. U výtahu se zastavil a oznámil ti, že majordomus opustil apartmán v naléhavé záležitosti a jestli si cheš domluvit schůzku, budeš se muset domluvit telefonicky.
Jsem jen strážný a žád je velký. Pokud chcete někoho najít, zkuste telefonní seznam a nebo nějaké propagační materiály.
procedil mezi zuby a ukázal ti směr k výtahu. Trošku zbytečně, protože výtah již nebylo možno minout, natož přehlédnout.
Nashledanou
dodal nakonec

[Odys]

Coruscant, apartmán Hurkana Selama

Strážný se na mě doslova naježí, a řekne mi že neposlouchá cizí rozhovory.
Typickej strážnej. pomyslím si.
Vykročili jsme k výtahu.
Strážný šel vedle mě docela naštvanej.
U výtahu jsme se zastavili.
Tam mi strážný řekl, že majordomus opustil apartmán kvůli důležitosti, a že schůzky si budu muset obstarat telefonicky.
Pak strážný procedil mezi zuby, že řád je veliký, a jestli chci někoho najít, měl bych se podívat do telefoních seznamů, nebo propagační materiál.
Na to mu kývnu hlavou, a nastoupím do výtahu, kde zmáčknu knoflík patra s recepcí.
Ach!
Asi tam ještě budou mi staří známí z ochranky. řeknu si pro sebe a jedu dál výtahem, s "radostí" v srdci, že opět uvidím své staré známé.

[Mandalorian]

Coruscant, apartmán Hurkana Selama

Sjel jsi turbozdviží dolů zpět do haly. Dvojici strážných, co tě dole prvně sledovali jsi však nikde nezahlíd. Buď byli na jiném konci haly, nebo jim skončila šichta a oni budou bůhví kde. Ruch haly byl stále stejný, ne-li větší než tehdy kdy jsem vstoupil a opět se opakovaly tázavé či posměšné pohledy kolemjdoucích.
Jé mami, podívej. To je ale divný droid.
zvolalo jedno dítko, jehož matka vedla k turbozdvižím a ukazovalo na tebe. Za svoji snahu si vysloužilo za to malý pohlavek. Dítě uraženě vzhlédlo a začalo nabírat a matka jen povzdechla a táhla ho pryč od tebe do kabinky co právě přijela. Z ni vystoupil vysokej vousáč a venko z kabinky se protáhl. Při protahováni si pozorně prohlédl celou halu a když skončil s protahováním, zívl si a opřel se o stěnu. Opřen o stěnu pozoroval provoz v hale a čas od času se podíval na chronometr.

[Odys]

Coruscant, apartmán Hurkana Selama

Sjel jsem turbozdviží dolů zpět do haly.
Dvojici strážných kteří mě tak "mile" přivítali jsem ale neviděl.
Hmmm...
Asi už mají po šichtě a zašli si na pivko. pomyslím si.
V hale byl ale pořád stejný ruch.
V tom ale uslyším jak malý chlapec říká něco o divném droidovi, jenž prstem ukazovalo na mě.
Milej prcek. pomyslím si, ale to už vidím jak matka dala chlapci pohlavek.
Trochu zbytečný, ne? pomyslím si znovu, divám se jak přijíždí další kabinka.
Do té nastoupí matka s dítětem, ale naopak z ní vystoupí vysokej vousáč, který se opřel o stěnu a pozoroval ruch v hale, a občas se podíval na chronometr.
Divnej chlápek. pomyslím si a sednu si do nejbližího křesla, a nenápadně pozoruju vousáče.

[Mandalorian]

Coruscant, apartmán Hurkana Selama

Chlápek zůstal opřen o stěnu více než hodinu bez výraznější změny polohy. Jen si čas od času prohrábl vousy a poslední čtvrt hodiny nervozně poklepával špičkou svoji pravé nohy do podlahy. Přesně hodinu a osm minut po svém příjezdu dolů přestal s poklepávaním a zpříma se postavil. Naposledy si prohrábl své zrzavé vousy dlouhé více než 10 centimetrů a odešel, mrmlaje si něco pod vousy.
Neodešel daleko, vlastně jen popošel a to jen o kousek. Jen o pár metrů, které mu stačily aby se dostal za tvoje křeslo a tak i mimo tvé zorné pole. Slyšel jsi jen jeho kroky, či spíše dupot, protože někdo s tak okovanýma botama se nepohybuje moc tiše a pak zavrzání křesla odkud si za tebou a dlouhé vydechnutí. Nakonec se ozvalo cinknutí, jako když se podrážka okované boty ztěžka položí na druhou podrážku a pak už nic.

[Odys]

Coruscant, apartmán Hurkana Selama

Chlápek zůstal opřený o stěnu více něž hodinu, bez toho aby se trochu významně.
Na co tady tak trpělivě čeká?
Už je to hodina, co přijel. pomyslím si.
Poté chlápek opodejde o kousek dál.
Vlastně, moc daleko nešel.
Pouze šel za mě, a tím pádém jsem na něj ani neviděl.
Jediné co jsem slyšel bylo dupání, zavrzání křesla, a jakýsi cinkot.
Tak sválně, kdo má větší trpělisvost. řeknu si a čekám dalších 45 minut.

[Mandalorian]

Coruscant, apartmán Hurkana Selama

Ze zadu si neslyšel žádný divný zvuk. Ať už to byl kdokoliv, choval se tiše celých pětačtyřicet minut, co si se rozhodl strávit nic neděláním a seděl v křesle. Za tu dobu okolo vás prošly myriády lidí a mnoho, mnoho z nich se podivovalo co tam děláš. Nezeptal se tě však nikdo.
Vaše sopuření kdo dřív odejde ukončila ostraha. Nejrve zašla za vousáčem a šeptem mu něco řekla. Neslyšel jsi co, jen to že se zvedl a odešel. Odešel pryč od tebe, avšak neviděl jsi jakým směrem, protožejsi byl otočený čelem k turbozdvižím. A taky se už k tobě dostal jeden ze strážných.
Dobrý den pane. Pozorujeme vás již delší dobu a vypadá to, že na nikoho nečekáte. Nikdo vás nekontaktoval, ani vy jeho a proto vás prosím, aby jste opustil tuto budovu a pokud možno se sem již více nevracel.
řekl ti a zkusil na tebe upřený a zachmuřeý pohled zároveň. Všiml sisi, že to nebyl ani jeden ze strážců, které jsi potkal ráno a že jeho pravá ruka se pohybuje v kruzích blízko jeho blasterového pouzdra.

[Odys]

Coruscant, apartmán Hurkana Selama

Žádný zvuk, žádný pohyb ani ode mně, ani od vousáče.
Celých 45 minut.
Bohužel, a zároveň i naštěstí náš spor rozhodili strážní.
Strážný u vousáče něco zašeptal. Vousáč odešel, ale já nevěděl kam.
V tom již u mně byl dryhý strážný, který mě chtěl jemně naznačit abych vypadl.
Také jsem si všiml, že jeho pravá ruka je u blasteru.
Nemusíš se hned uchylovat k blásterům.
Vždyť odcházím. řeknu strážnému, vstanu a pomalým krokem odejdu z budovy a zamiřím k lodi, hledajíc očima vousáče.

[Mandalorian]

Coruscant, apartmán Hurkana Selama

Strážný mlčky sledoval, jak odcházíš a když se za tebou zavřely dveře vrátil se ke svým povinnostem a pustil tě z hlavy. Zatímco ses ubíral zpět ke své lodi, hledal jsi onoho vousáče, s nímž jsi už skoro dvě hodiny hrál "hru". Teď to vypadalo že on si teď s tebou na schovávanou. A zatím to vypadalo, že je v ní mistr nad mistry, protože někdo s jeho vizáží by se v davu jen tak neztratil. Což ale nebyl jeho případ. Nebylo po něm ani slechu ani vidu a dokonce žádné stopy. Doslova jako by se vypařil. A to bylo dost dobře v tom parnu, které se za tu více než půdruhé hodiny venku rozhostilo možné.
Když jsi došel ke své zaparkované lodi, zjistil jsi že se vousáč nevypařil, ale rozpustil. Teda skoro. Ležel před tvojí lodí s rukama rozhozenýma a s několika ranami od blasteru na permabetonu a ten byl pod ním zbarven do ruda velkou kaluží červené kapaliny. Červená však nebyla jen na podlaze, pár kapek bylo na stěně a docela dost bylo na kapotě tvé lodi a navíc vypadala dost zaschle. V tom parnu totiž neměla na práci nic jiného, než stékat k podlaze a zasychat. Ovšem viděl jsi i pár šmouh, které byly totálně mimo hlavní proud.
Na podlaze byly zřetelné stopy nějaké další osoby, jenž utíkala k nouzovému východu.

[Odys]

Coruscant, apartmán Hurkana Selama

Hledal jsem vousáče cestou k lodi, s jímž se hrál dvě hodiny "hru", alias "vyhraje ten kdo má lepší nervy".
Šel jsem stále k lodi.
Kam se mohl vytratit?
Von se snad vypařil.
Myslím, že v tomhle horku by to bylo klidně možné. přemýšlím si cestou.
Když dorazím ke své lodi, uvidím vousáče ležícího ve vlástní kaluží krve u mé lodě.
Aha!
Takže on se nevypařil!
On se totiž rozpustil! zažertuju si sám pro sebe.
Poté si všimnu krvavých stop, vedoucích k nouzovému východu.
To musel být střelec. pomyslím si, výtáhnu blastery a vejdu do "nouzáku".

[Mandalorian]

Coruscant, doky poblíž Selamanova apartmánu

V chodbě nouzového východu byla cítí měď a tento pach byl znásobený rozměry chodby. Byla to chodba dlouhá, úzká a bez oken a proto její architekti spoléhali se na vlastní zdroje světla. Ty však nefungovaly a proto návštěvnící této chodby museli vzít zavděk nouzovým osvětelením. Červený svit nouzového osvětlení byl však příliš slabý na kvalitní osvětlení a tak zde míst světla bylo něco mezi šerem a tmou tmoucí. Množství světla nepřidalo ani nerovnoměrné rozmístění zářivek nouzového osvětelení.
Stopu jsi ztratil takřka hned, co jsi vešel do chodby. U když šlo o výsledek nedostatečného osvětlení. Krev ve tmavá tekutina a ve světelných podmínkách co panovaly v chodbě bylo takřka nemožné stopu viděť, natož ji sledovat. Ušel jsi pár kroků a zastavil ses, když jsi uslyšel že podrážky tvých bot drtí střepy, střepy z rozbitých světel. Až na drcení skla bylo v chodbě ticho jelikož zvuk odlétavájích lodí blokovaly silné stěny a silné dveře, které oddělovaly chodbu od samotných doků. Najednou se chodbou rozlehlo zarachocení jako když startuje loď na nouzový start. Někde ve před tebou a zřejmě má ten dok nezavřené dveře z nouzového východu. Pilot stroje dal plný plyn a hluk se blížil k práhu bolesti. Když hluk motoru trošku utichl, uslyšel jsi za sebou další zvuk drceného skla. Podle drceného skla si mohl krásně určit jak rychle se neznámý pohybuje a byl to běh, zběsilý běh.

[Odys]

Coruscant, doky poblíž Selmanova apartmánu

V nouzáku byla cítit měď.
A díky úzké,dlouhé chodbě bez oken byl pach ještě silnější,
Hmmm...
Meď. přemýšlím se, když se najednou zarazím na skle.
Sklo.
To je trochu zajmavý.
Akorát škoda že jsem nemohl sledovat krev, kvůli slabému osvětlení.
Zatracený nouzáky. říkám si pro sebe, když najednou uslyším zvuky motorů.
Sakra!
Kvůli těm lodím neslyším skoro nic. rozčílím se.
Pak ale najednou uslyším tak silný zvuk, až mě z toho bolý hlava.
To je příšerný... pomyslím si.
Když loď odletí, uslyším drcení skla za mnou.
Dokázal jsem určit že to byl zběsilý běh.
Vytáhnu blaster, a namiřím ho směrem odkud slyším běh.
STŮJ!
Nebo tvá krev bude zdobit stěny nouzáku. zakříčám skrz celou chodbu, s prstem na spoušti blasteru.

[Mandalorian]

Coruscant, doky poblíž Selmanova apartmánu

Neznámý se zastavil a ty jsi viděl obrys jeho postavy rýsující se oproti jedné lampě nouzového osvětelení. Viděl jsi jak se rozhlíží, jako by v té tmě něco viděl a pak z ničeho nic odskočil vlevo a zmizel u stěny.
Mě nenajdeš. Nikdy mě nenajdeš.
ozval se hlas bez těla a slova neznámým zakončil upřímným smíchem. Stísněný prostor chodby mrvil akustiku a tak se ke smíchu přidával jak dozvuk, tak i ozvěna a ztěžoval odhad vzdálenosti která tě dělila k neznámemu muži.
Já už jsem prýýč!
zařval neznámý a chodbou třeskla trojice blasterových střel. Sotva dozněla trojice ostrých prásknutí, muž zaúpěl a ozvala se série zvuků, jako když někdo vráží ramenem do nějaké překážky.
Jóó
ozvalo se před tebou, společně s ostrým skřípáním a do chodby proudilo pootevřenými dveřmi ostré sluneční paprsky
Pozdravuj doma!
houkl na tebe neznámy a viděl jsi jak vbíhá do dveří a zpoza dveří najednou zařval a uslyšel jsi tlumené žuchnutí.
Došel jsi ke dveřím, kterými neznámý uprchl a podíval jsi se co za nimi čeká a zamotala se ti hlava. Dveře byly pouze servisní a končili ve volném prostoru v x tém patře na Coruscantu. Naklonil ses dolů a uviděl jsi malý flíček asi tak sto metrů pod sebou.
opřel jsi se o stěnu a koukal jsi se na ceduli s nápisem "Servisní dveře, nepoužívat!" a prostřílený zámek. Světlo proudící do chodby najednou pohaslo a hluk dopravy se stal nesnesitelným. Podíval jsi se ven a uviděl jsi menší raketoplán, jehož pilot se na tebe ušklíbl, načež otočil stroj o 180˚, zadní nástupní rampou k tobě. Na rampě někdo byl. Dokonce byli dva a připravovali těžký opakovací blaster k palbě.

[Odys]

Coruscant. doky poblíž Selmanova apartmánu

Neznámy se zastavil, a já mohl vidět obrys jeho postavy.
Viděl jsem jak se rozhliží, jako by něco hledal.
Poté rychle odskočil vlevo, a zmizel u stěny.
Hej!
Kde je?! pomyslím si, a poté uslyším jeho vysmívaní se mi.
Navíc díky stísněnéme prostoru chodby, se přidával jak dozvuk, tak i ozvěna, a proto jsem nemohl odhadnout vzdálenost mezi "chytrákem" a mnou.
Po chvíli jsem ho opět uslyšel jeho další vysmívku.
Poté trojici ran z blasteru.
Sotva dozněla prásknutí, muž zaůpěl.
V tom se ozvala série zvukůjako když někdo vráží ramenem do nějaké přepážky.
Poté jsem opět slyšel "chytráka" společně s ostrým skřípáním.
Do chodby proniklo ostré sluneční paprsky.
Slyšel jsem opět "chytráka", a viděl jak vbíhá do dveří a zpoza dveří najednou zařval a uslyšel tlumené žuchnutí.
Došel jsem ke dveřím, kterými "chytrák" uprchl a podíval jsem se co za nimi je.
Zamotala se mi hlava.
To je teda... pomyslím si při pohledu z dveří.
Dveře byly pouze servisní, a končili v x tém patře na Coruscantu. Naklonil jsem se dolů, a uviděl jsem malý flíček asi tak sto metrů pode mnou.
A z "chytráka" je blbý fliček. řeknu si pro sebe.
Poté se kouknu na dveře a uvidím nápis "Servisní dveře, nepoužívat!" a prostřílený zámek.
Světlo proudící do chodby pohaslo, a hluk dopravy se stal opět nesnesitelným.
Podíval jsem se ven a uviděl menší raketoplán.
Jeho pilot se na mě usšklíbl, a otočil se o 180°, zadní rampou ke mně. Na rampě jsem spatřil dva chlapíky nabíjející si své těžké opakovače.
Vystřelím dávku z mých blasteru na loď a chlapíky, a poté co nejrychleji bežím ke vchodu.
Snad sem nehodijou granat! řeknu si a dále běžím.

[Mandalorian]

Coruscant, doky poblíž Selmanova apartmánu

Tvá palba se nestekala s žádným větším úspěchem, pokud za úspěch nepočítáš zalehnutí jednoho z těch dvou a jedno zaklení. Pak jsi zmizel v chodbě a ty dva jsi už neviděl.
Zakrátko se však ozval výstřel a kus stěny za servisními dveřmi explodoval. Kusy stěny se rozletěly do všech stran a kouř ze spálené zvukové izolace spustil požární poplach. Hlasité zvonění se však nemohlo rovnat zvukovému efektu dalšího zásahu do stěny za tebou.
Dírou dovnitř chodby proudil vítr a ničím netlumený zvuk raketoplánu. Pohyboval se zádí poblíž zničené stěny a střelci něco hledali. Když jejich hledání vyšlo naprázdno přesunuli se s raketoplánem blíže k tobě.
Ozvala se silná rána a stěna před tebou explodovala a tlaková vlna tě srazila k zemi. Zatímco jsi bezmocně ležel na podlaze ozval se další výbuch a ve stěně se objevila další díra.
Ze stropu se z hasícího systému linuly proudy vody a dole se měnily v pěknou sérií kaluží. Kaluže nabývaly objemu a nebýt nově vzniklých děr ve stěně hrozilo, že by ses utopil.
Raketoplán se stále pohyboval od jedné díry ke druhé a stělci na rampě tě hledali.