Když se čas naplní... - výcvik pro Noe Peer-Gynta (Noe)

[Lan Mandragoran]

Yavin IV, Jedi Praxeum

Ne! Takhle Corrana asi vážně nenajdeme.
Zamračí se usilovným přemýšlením.
Vlastně takhle spíš sebe ztratíme. Nemyslím že tohle byl dobrej nápad.
Nervózně se na tebe usměje.
Promiň, vypadá to že nás moje impulzivní povaha zavedla úplně do ztracena. Musíme se nějak v tomhle bludišti zorientovat. Nebo se někoho zeptat až ho potkáme. Nenapadá tě něco?
Nervózně pokukujíc po prázdné chodbě se kouše do spodního rtu.

[Noe]

Yavin IV, Jedi Praxeum

Genny přiznává svou chybu? Tak toto je překvapení
Koukl jsem se na Genny. Její výraz se mi jistým zvláštním způsobem zamlouval, přinejmenším však dokazoval že Genny není úplně zabedněná... Cítil jsem se o mnoho lépe.
"No, způsob by tady byl..."prohlásil jsem rozhodně, když jsem měl šanci se předvést. Rozhlédl jsem se kolem, bez výsledku. Chodby zůstaly prázdné, žádná živoucí bytost.
"Prostě se kouknem do ňákých dveří, ne?"navrhl jsem a poslouchal, zda Genny něco nenamítne. Nakonec jsme se vydali na konec chodby, kde se nacházely velké dveře. Na konci jsem zpomalil a ještě jsem přemýšlel, zda je nutné vstoupit. Nicméně došli jsme ke dveřím, a když se otevřely, zůstal jsem stát jako opařený. Pravděpodobně jsme zabloudili do jedné z výcvikových místností. Pohled mě na chvíli ochromil, a když jsem se vzpamatoval, rozhlédl jsem se, za kým bych se mohl jít zeptat, kde Corrana hledat.

[Lan Mandragoran]

Yavin IV, Jedi Praxeum

Genny vytřeštila oči při tvém nápadu prostě otevírat dveře.
Počkej, co když vlezeš někomu….
Nestačila ani dopovědět větu když se před vámi otevřela výcviková místnost. Byli jste oba uchváceni její velikostí a uzpůsobením že jste se nezmohli ani na slovo. Výcviková místnost byla v podstatě příroda v budově, otevřený strop a zatravněná podlaha plus místní flóra obrůstající sloupy a prorůstající zřícené stavby. To vše obehnané zdí aby nehrozilo nebezpečí zvenčí.
Tak tady jste.
Genny se překvapeně otočí o stoosumdesát stupňů když se za vámi ozve hlas Corrana.
Neměli by jste sem zabloudit o samotě, ne bez výzbroje. Mohl se aktivovat některý droid určený k výcviku. Nemůže vás sice zabít, ale mohl vám udělat pár bolestivých šrámů. Tady máte.
Podá vám každému váš vlastní výcvikový meč.
Nejsou určené do akce, ale budete se s nimi učit zacházet. Pak si projdeme materiály potřebné k tvorbě meče za nějaký čas si snad dokážete sestrojit vlastní, je to jeden z faktorů potřebných k dalšímu studiu. Až si sestrojíte vlastní meč, budeme vědět že jste schopni pokračovat ve výcviku.
Nějaké otázky?

[Noe]

Yavin IV, Jedi Praxeum

Zůstal jsem na místě jako přibitý, po tom co se nám otevřel pohled na výcvikovou místnost. Byla úžasná, nade všechna má očekávání. Tohle místo na mě udělalo skutečně skvělý dojem. Když jsem uslyšel Corrana, ještě chvíli jsem setrvával v němém úžasu a nehybně jsem poslouchal jeho hlas. Když jsem se otočil, dostal jsem do ruky meč. Potěžkal jsem si ho v ruce a pohlédl na Genny. S touto novou "hračkou" vypadá spokojeně. Stejně jako jsem já sám.
"A to je vše?"
vyhrkl jsem nekontrolovaně, když Corran domluvil. Doteď jsem nevěděl, co mám čekat a raději jsem byl přeipraven na přehnaně vysoké nároky.
Otočil jsem se zpět vstříc výcvikovému prostoru a ještě jednou si vše prohlédl se snahou zachytit kouzlo toho místa. Nespočívá v podobě, jakou na sebe bere. Nebylo to v prostředí. Soustředil jsem se na to, až jsem zachytil slabé vlákno Síly. Snažil jsem se zaostřit své vědomí, ale nepodařilo se mi ji zachytit. Vím, ale že Síla je to, co jsem cítil, když jsem přišel na akademie, a toto místo jí je nasáklé.
Zůstával jsem soustředěný a rukou jsem nahmátl spoušť a když jsem ji stiskl, vyšlehl z jílce proud energie a před očima se mi zjevila světle modrá zářící čepel. Pokud jsem se usmíval, zdaleka to nedokázalo vyjádřit štěstí, které jsem cítil. Štěstí, že v ruce svírám zbraň jediů, ikdyž je to pouze cvičný nástroj. Rozhlédl jsem se a čekal až dostanu další pokyn.

[Lan Mandragoran]

Yavin IV, Jedi Praxeum

Corran se spokojeně usmál nad vašima blaženýma úsměvama a mladistvým nadšením.
Ne, to není vše, pojďme dovnitř.
Pokyne vám rukou ke vstupu a vejde hned za vámi a zavře dveře. Provedl vás přes úzký chodníček až k malému nádvoří před jakousi polorozpadlou budovou. Zvláštní na zdejším chrámu bylo, že uvnitř chrámu se rozprostíralo kdysi jakési městečko. Před tím než jej obestavěli samotným chrámem a podepřely sloupy kvůli statice.
Nyní to vypadalo jako dokonalé výcvikové středisko vhodné k různým soutěžím v rámci výcviku.
Corran se postavil doprostřed nádvoří hned před polorozpadlou sochu ze které zbyla jen bysta jakési ženy.
Projdeme si nyní pár základních poloh. Jen pro začátek tréninku, Noe prosím zhasni ten výcvikový meč. teď ho ještě nebudeš potřebovat.
Na chvíli se zamyslí a pokračuje.
Ohledně vašich výcvikových mečů, pamatujte hlavně na jedno, nejsou určené do boje. Můžete s nimi sice odrážet výstřely slabších zbraní, ale nikomu s nimi nemůžete ublížit. Tedy maximálně způsobit nějakou menší spáleninu a brnění v končetinách. Nic víc. Je to z bezpečnostních důvodů. Až budete sestrojovat vlastní meč budete již dost zkušení na to, aby jste jen náhodou někomu neublížili.
Takže.
Postaví se do postoje s lehce rozkročenýma nohama s levou vpřeději a lehce pokrčenýma kolenama.
Tenhle postoj je důležitý pro udržení rovnováhy. Z něj budeme vždy vycházet. Natluču vám ho do hlavy když budu muset. S úsměvem na vás mrkne ale pak zaváhá.
Teda pokud nejste leváci, pak to bude zrcadlově obrácené. Důležité jsou potom výpady a ústupy ty budeme provádět pravou nohou.
Provede ukázkově krok vpřed a hned nazpět. Pro lepší představu aktivuje svůj meč a znovu udělá krok vzad zvedaje v obraném postavení meč proti útoku směřovanému na hlavu následované plynulým krokem vpřed a mečem z obrany přešel do útoku směřovaného jakoby zešikma někam mezi ramena a hlavu.

[Noe]

Yavin IV, Jedi Praxeum

Na Corranův pokyn jsem zhasnul svůj výcvikový meč a svoji pozornost věnoval jeho dalšímu výcviku.
No to su rád, že se v pohybech a používání meče trénujeme tak brzo. Trpělivě sleduji jeho ukázkové pohyby a snažím se rozmyslet si, jak začnu, abych nevypadal hned jako totální nemotora. Na první pokus se mi napodobit Corrana sice nepodařilo, ale po třech, čtyřech pokusech jsem začínal mít v pohybech jistotu.
No, nedokážu si představit, jak tento postoj využiju v boji. Nebo spíš, jestli si na něj vůbec vzpomenu, až půjde do tuhého,
Rači jsem ale nedal najevo, co si myslím a snažím se procvičovat pohyb podle Corranovy ukázky. Výpad, ústup. Výpad, ústup. Sem tam jsem zapomněl na ruce, ve kterých jsem držel momentálně vypnutý výcvikový meč. Celkem spokojený a s pocitem, že mám pohyb v paměti jsem se rozhodl přestat zkoušet a odvážil jsem se podívat na snažení Genny.

[Marinho]

Yavin IV, Jedi Praxeum

Několikrát sis zkusil vykrýt úder proti imaginárnímu soupeři, ale po pár pokusech jsi byl víceméně spokojen a podíval ses, jak si vede Genny. Pohyby Genny vypadaly, jakoby meč byl součástí jejího těla odjakživa a pohybovala s ním naprosto samozřejmě.

Velmi dobře Genny, vidím, že máš talent.
Promluvil po chvíli cvičení Corran k Genny. Ta mu za kompliment poděkovala úsměvem a mírnou úklonou hlavy.

Tobě talent taky nechybí, ale nesmíš přestávat v trénování. I největší mistři v ovládání světelného meče trénují celý život.
Obrátil se k tobě a viděl, že pozoruješ svou spolužačku.

Nyní vám ukáži úder, před kterým jste se právě naučili ubránit. Můžete se střídat v útočení a braně a cvičit se navzájem. Ze začátku bez aktivovaných mečů, ale už dnes vám dovolím cvičit s aktivovaným cvičným mečem.
Prozradil plán výuky na nejbližší dobu. Poté vám napřed v plné rychlosti, poté rozfázovaně a nakonec pomalu ukázal útočnou sérii pohybů rukou i nohou. Zdůrazňoval nutnost správné souhry, kdy útočníkův meč musí být ve správné vzdálenosti na správném místě. Poté vás to nechal vyzkoušet, zatím ovšem opět jen s deaktivovaným mečem.

[Noe]

Yavin IV, Jedi Praxeum

Na Corranovo napomenutí za netrpělivost jsem se trochu začervenal a raději uhnul pohledem. Dál jsem napjatě poslouchal jeho nové pokyny, aby mi neušlo cokoli důležitého. V novém pohybu jsem měl jasno skoro ze začátku. Podle pokynů jsem si udělal celkem jasnou představu a když nás nechal cvičit, rychle jsem se cítil v pohybu jistý.

Za chvíli přišel čas, abychom se s Genny cvičili navzájem. To bude těžší oříšek. Hlavně se nesmím nechat rozptýlit, řekl jsem si, když jsem se otočil Genny tváří v tvář a chystal se jako první zaůtočit.
"Připravená?" zeptal jsem se a už jsme začali cvičit společně.
S deaktivovaným mečem pro mě bylo ještě těžší podle plánu v pravou chvíli udělit zásah přesně, jak nám Corran tento pohyb vyložil. Uklidnil jsem slabé chvění těla a pozvedl pravou ruku s rukojetí meče, abych napodobil pohyb útočníka. Její kamenný pohled mě trochu vyváděl ze soustředění. No teda, ta to fakt asi bere smrtelně vážně, projelo mi hlavou. Dokončil jsem pohyb a ještě párkrát jsem se snažil prolomit její obranu.

[Marinho]

Yavin IV, Jedi Praxeum

Mistr vás nechal několikrát si vyzkoušet nový úder a poté vás zastavil.
Nyní aktivujte své meče. Jako první zaútočí Genny, po jejím útoku bude ihned zaútočí Noe. Začněte velmi pomalu, než si zvyknete na přechod mezi postoji, pak postupně zrychlujte.
Instruoval vás Corran a na mistrův signál Genny zaútočila. Pohyb jejího meče byl možná až přehnaně pomalý, ale dával ti dostatek času si v hlavě srovnat kroky a být připraven k obraně. Následoval tvůj útok a vzápětí ti na hlavu padal další, tentokrát malinko rychlejší útok Genny. Takto to postupně nabíralo na obrátkách, než Genny udělala chybu, nestačila nastavit meč proti tvému útoku. V tempu, v jakém jste již byli jsi nemohl včas zareagovat. To ale již Horn připraven vložil svůj meč do cesty tvého útoku a zastavil jej.
Velmi dobře, oba dva. Pro dnešek by už tréninku stačilo, zítra se naučíme další kroky a trénink bude mnohem zajímavější.
Slíbil mistr a spokojeně se na vás usmál. Genny se uklonila a vrátila Corranovi svůj meč.
Pokud již máte po večeři, tak máte pro dnešek volno. Doporučuji jít co nejdřív spát, než si zvyknete na život na akademii.
Dodal Corran, výcvikové meče vložil do společného pouzdra a venku před dveřmi počkal, až vyjdete ven.

//máš víceméně volnou ruku, jak daleko tě pustím můžeme pořešit přes Soukromou zprávu nebo Chat ...

[Noe]

Yavin IV, Jedi Praxeum

Když přišla znovu chvíle k vzájemnému cvičení, postavil jsem se čelem k Genny a připravoval se na její útok. Pohyby už jsem měl srovnané dopředu v hlavě a čekal jsem jen na její zahájení. Když přišel první útok, nebylo tak těžké provést obranu. Po pár výměnách se ale naše pohyby zrychlily a už nebylo tak snadné přesně se na Gennin útok připravit. Souboj už probíhal víc spontánně a občas jsem musel reagovat rychlostí, při které jsem se musel víc jak na obranu soustředit už na svůj další tah. A najednou vyjde můj útok až nečekaně jednoduše. Meči nestojí v cestě nic, co by zabránilo zásahu. I když nechci Genny ublížit, při takové rychlosti už by se mi nepodařilo meč stočit jiným směrem. Vydechl jsem si, když jsem svým mečem pouze udeřil do čepele toho Corranova. Najednou jsem dostal hroznou trému. Trochu se mi chtělo třást, ale snažil jsem se ovládnout, aby to na mě nebylo znát.
Tak tenhle tréninkový zápas nebyl vůbec špatný. A to bude teprv něco, až budeme s mečem zacházet zručeněji a zkušeněji.
Potom jsem se rači rychle vytratil do své ubikace.

Hodně dlouho jsem ležel na posteli. Tuto noc se mi ani omylem nechtělo spát. Po tom všem, co se mi dnes přihodilo jsem se cítil unavený, ale stejně jsem neměl na spánek ani pomyšlení.
Já budu Jediem,
vrátila se mi zase myšlenka z posledních dnů na Corellii. Tentokrát jsem si vše představoval mnohem konkrétněji. Chvíli jsem se vracel ke všemu, co jsem dnes prožil, chvíli si představoval budoucnost s různými dobrodružstvími.
Už jsem se snažil uklidnit mysl, abych snáz usnul, ale můj pokus byl marný, věděl jsem že nemám šanci.
A co se trochu projít?
odněkud přišla myšlenka. Chvíli jsem s ní bojoval, ale nedalo mi to a musel jsem vyjít ze své ubikace. Chodbami jsem se pohyboval potichu. Bál jsem se, že mě tu někdo objeví. Moc jsem nepřemýšlel nad tím, kam bych se chtěl vydat. A mé kroky se pomalu ale jistě blížili k výcvikové místnosti. No zkusit to můžu. A když bude zamčená, můžu se vrátit nebo podívat se jinam.

[Marinho]

Yavin IV, Jedi Praxeum

Po skončení výcviku jsi vrátil svůj meč a beze slova ses vydal ke svému pokoji. Po několika dlouhých chvílích, kdy jsi se jen převaloval na posteli ses rozhodl projít po akademii. Na chodbách nebylo ani živáčka, doprovázela tě jen ozvěna tvých kroků a tlumené světlo na stěnách chodeb vrhající stíny tvé postavy na zem. Jako první bod průzkumu akademie jsi zvolil tréninkovou místnost, kde vám mistr Corran ukázal několik základních pohybů. Jistým krokem jsi se blížil ke dveřím, když z jedné ze sousedních chodeb vyšla postava. Osoba byla vyšší než ty a u pasu se blýskl lesklý předmět. Pohybovala se svižným krokem proti tobě. Když zaregistrovala tvou přítomnost, vrhl na tebe jen krátký pohled, ale po chvíli se zastavil a upřeně se na tebe podíval. Až nyní dopadalo světlo na jeho obličej a ty jsi mohl poznat, o koho se jedná. Byl to ten samý padawan, který se v jídelně vykecával s Genny.

Kohopak to tu máme. Slavné páté kolo u vozu. Kampak jsme se to vydali? Nemůžeš strachy usnout? Máš strach z bubáků? Ten tvůj výstup v jídelně jsem nechal být, abych ti neudělal ostudu hned na úvod, a taky kvůli té twilečce. Ale jestli ještě jednou se zachováš jako hulvát, tak si tě hezky podám. Já jsem padawan a ty jsi nula.
Vyhrožoval a posmíval se ti padawan. Po skončení jeho projevu tě odstrčil stranou a pokračoval dál směrem odkud jsi přišel ty.

[Noe]

Yavin IV, Jedi Praxeum

Když jsem spatřil siluetu postavy vycházející z boční chodby, začal jsem mít špatný pocit. Uvědomil jsem si, že se neděje nic zvláštního, ale nemohl jsem se ubránit špatného dojmu z osoby, která kráčela proti mě. Nevím, zda to byla předtucha nebo mě Síla přepravila na toto nepříliš příjemné setkání, vzápětí jsem zjistil, že jsem se nemýlil a tomuto setkání bych se skutečně raději vyhnul. Když jsem se s ním setkal a slyšel jeho první slovy, vzedmula se ve mě spíš než strach hrdost, kterou jsem jako rodilý Correlian v jisté dávce oplýval. Po jeho krátkém slovním útoku jsem byl rozhodnut, že to takto nenechám.
Copak nebudu vypadat ještě víc jako srab, když to nechám být? uvažoval jsem. Ber to jako zkoušku, povzbudil jsem se v duchu a zkusil vyhnat z hlavy osobní potupu a zachovat chladnou mysl.
Být padawanem. Jaké to asi je?
odvětil jsem na jeho poslední výrok trochu posměšným tónem.
Je to snad něco víc než pouhá hodnost? Na tvém vzoru to totiž jinak ani nevidím.
Narovnal jsem se a z jeho meče svůj pohled opět směřoval přímo jemu do očí. Byl jsem rozhodnut, že neuhnu ani za milion kreditů.

[Marinho]

Yavin IV, Jedi Praxeum

Známý-neznámý padawan se jen uchechtl. Bylo na něm vidět, že si své postavení náležitě užívá. Možná víc, než se na padawana hodí. Otočil se na tebe, napřed se zdálo, že ti chce něco říct, ale nakonec si to rozmyslel, mávl rukou a zmizelza dalším rohem. Když jsi se otočil zpět a chtěl jsi pokračovat ve své průzkumné cestě, tak přímo před tebou stál mistr Skywalker. Stál v tmavé oblečení a u opasku se mu houpal meč. Ruce měl sožené za zády a příjemně se na tebe usmíval. Nedalo se s jistotou říct, jestli přišel kvůli tomu, že slyšel hlasy nebose vracel u vyučovací hodiny.

Ty jsi Noe, žák Corrana, tedy mistra Horna, že?
Opravil se Luke, zvyklý na familiérní oslovení tvého mistra.

Nemůžeš usnout? Jestli chceš, můžu tě doprovodit a případně ti ukázat části Praxea, které tě zajímají.
Nabídl se mistr Skywalker a čekal na tvou reakci.

[Noe]

Yavin IV, Jedi Praxeum

Pravda, trochu jsem se bál, jak na moje slova padawan zareaguje. Jeho posměšný výraz před tím než mi zmizel z dohledu mě ale dokázal navzdory mému skrývanému studu skutečně vytočit. Když jsem už nemusel čelit jeho podledu, začal jsem uvažovat, že jsem se možná vážně choval trochu neuváženě, a že hrát si na chytrého před tím sebevědomým padawanem nebyl až tak dobrý nápad, a jen prostředek k dalšímu ztrapnění.
Dneska už toho bylo dost,
otočil jsem se, abych pokračoval v bezcílném bloudění po nočním praxeu.
Když jsem však spatřil mistra Skywalkera, polekal jsem se a hlavou mi proběhla myšlenka:
Je možné, že slyšel, co jsem před chvílí pronesl k padawanovi?!
Při této představě jsem se styděl, a doufal, že nic z toho nezaregistroval.
"Zdravím vás, mistře Skywalkere!"
Snažil jsem se vypadat nenuceně a nijak nedat najevo údiv nad tím, že mi uprostřed noci zkžížil cestu. Nejprve jsem na jeho nabídku zareagoval slovy:
Vlastně jsem se chystal vydat se zpátky do své ubikace...,
ikdyž to vlastně pravda nebyla. Říkal jsem si, že se raději vrátím na ubikaci, ale uvědomil jsem si, že nechat se znova provést některými částmi praxea je rozhodně lepší plán než se sám potloukat neznámými prostory nebo se pokoušet usnout.
...ale rači bych šel s vámi. Vlastně stejně nemůžu usnout.

[Marinho]

Yavin IV, Jedi Praxeum

Mlčky jste procházeli chodbami Praxea a postupně vyšli až na vrchol. Tempo bylo poměrně pomalé a mohl jsi slyšet a cítit v Síle, že mistr Skywalker medituje při chůzi. Na vrcholu Luke chvíli jen stál a pak se k tobě otočil.

Cítím, že tvá mysl je neklidná. Nepomohlo by ti, kdybys mi řekl, co tě trápí? Snad ti dokáži pomoci nebo alespoň poradit.
Zeptal se mistr. Neprobodával tě pohledem, jak to dělávali jiní učitelé, aby tě donutili mluvit, ale otočil se k hustým lesům a poslouchal šustění listů.

//tentokrát mám jen krátký příspěvek, než si vzpomenu/vymyslím, co s tebou