Výcvik pro Tomani (Tergo Alu)

[Pear]

Coruscant, tvůj pokoj.

Jako každý den, co jsi byl na Coruscantu, jsi seděl u okna a koukal se ven, na Coruscant, který tě fascinoval, i po letech, co jsi zde byl. Každý den jsi pilně cvičil, a učil se, aby jsi se zlepšoval. Každý den sji čekal, až ti opět někdo dá úkol. Každý den se to opakovalo. A ten den byl i dneska, když ti někdo azklepal na dveře, a ty jsi otevřel. Byl to jeden z padawanů, jeden z těch, kteří za tebou pravidelně chodily se vzkazama. Pojmenoval jsi si ho podle sebe, i když ti řekl své jméno. A dnes tam stál jako obvykle, a hned jak jsi otevřel, vysypal na tebe.

Mistr tě čeká v zahradách chrámu. Nemusíš ale pospíchat, prý tam stejně nebude hned. Nechť tě provází síla.

Ukloní se a odebere se pryč. Ty se za ním akorát rozhlídneš po dlouhé chodbě, kterou lemují dveře do pokojů padawanů.

[Tomani]

Coruscant, můj pokoj.

Jakmile mi padawan zmizí z dohledu, vejdu nazpátek do pokoje a zavřu za sebou dveře.

Kam ten Tres dneska tak spěchá? Většinou není tak stručný. No nedá se nic dělat, ale musím si pohnout, abych to stihnul. Ještě ranní meditaci, a teprve potom můžu vyrazit na snídani a pak za mistrem do zahrad.

Sednu si v tureckém sedu na postel a začnu meditovat. Asi po půl hodině, skončím s meditací. Zvednu se z postele a připnu si opasek se světelným mečem, přitom se ještě jednou podívám ven z okna.

Zajímavá planeta,jak tu může panovat tak neustálý ruch a shon. Zajímalo by mě jak by to tu vypadalo kdyby se všichni ti lidičkové přestali někam chvátat a neustále se za něčím honit. Jej no a teď ,když si nepospíším já, tak dostanu pravděpodobně vykec od mistra kde jsem.

A vyrazím na chodbu, směrem do jídelny na snídani.

Co po mě mistr asi může chtít a ještě ke všemu v zahradách, tam jsme se ještě nescházeli. Asi další lekce mého výcviku, to jsem zvědav co to bude.

Zabrán do svých myšlenek pokračuji v cestě do jídelny.
__________________________-
Jde vidět, že máš zkušenosti, ale nezapomeň nadepisovat lokaci.

[Pear]

Coruscant, chodby:

Sel jsi po dlouhých chodbách chrámu k jidelně, jak jsi to měl naučené, když jsi tu byl poprvé. Jídelna byla celkem blízko, i když v snad nekonečně dlouhých a sterilních chodbých se cesta zdála jako věčnost. Dorazil jsi ovšem docela rychle, a jako obvykle, bylo tam celkem plno, jenom pár neobsazených míst. Když jsi se rozhlížel po jídelně, viděl jsi tam spoustů mistrů, padawanů a rytířů Jedi, kteří se právě dodávaly svému jidlu, kašovité, divně se táhnoucí hmotě, která sice nevypadala vábně, ale chutnala celkem dobře, a byla výživná, tudiž vše, co jedi potřebuje. Když už jsi vystál řadu, a s tácem jsi se chystal usednout, zjistil jsi, že jsou všechnymísta obsazená, ovšem po dlouhé noci plné cvičení, jakou jsi mlě zrovna včera večer, bylo těžké odejít...

[Tomani]

Coruscant jídelna

Noto je pěkný musím fofrem něco vymyslet nebo budu o hladu. Už to mám snad se mi to povede, jaký snad prostě to udělám a hotovo.

Odeberu se ke stěně jídelny, aby do mě někdo náhodou nevrazil a nezpůsobil tím katastrofu. Položím si tác s jídlem do levé ruky, pravou rukou vezmu lžíci a oddělím od kaše sousto, na které se potom soustředím, aby se vzneslo do úrovně mých úst. Potom už se jen trochu předkloním a slupnu sousto jako malinu.

Opět ta samá chuť tomuhle kuchaři, zřejmě došla inspirace. No co hlavně když mě to zasytí a dodá mi to potřebnou sílu. A k tomuhle účelu to slouží skvěle.

Takto pokračuji v jídle až.....

[Pear]

Coruscant jídelna

Díky tvé souznenoti se sílou, jsi si vskutku skautovsky poradil, a takto jsi pokračoval v jídel, až jsi vzbudil pozornost několika padawanů.
Takhle krásně, a pohodlně se ti jedlo, do doby, než kolem tebe šli dva padawani, a jeden do tene meopatrně vrazil, protože se bavil se svým kámošem. Nic neřekl, akorát se pohrdavě usmál, a myslel si že bude pokračovat dál.

[Tomani]

Coruscant jídelna

Když do mě vrazil upadl mi tác na zem až to zapraštělo.

"Hej, dávej pozor jsou tu lidi."

Potom co se padawan ani neotočil jen se ušklíbl a šel dál.

Kdo si myslí, že je. Aspoň omluvit se mohl.

Zaměřím svou vůli na nejbližší volnou židli a postavím jí před něj do cesty, tak aby zastavil, ale přitom do ní nevrazil. Jak tohle gesto učiním tak na něj promluvím.

"Promiň, že tě ruším v tak důležitém rozhovoru, že sis mě ani nevšiml a vrazil do mě. Mohl si říct aspoň promiň a věc by byla vyřešená, a nebo nevíš co je to slušné vychování?"

To jsem zvědav co se bude dít? Snad jsem neřekl příliš, aby ho napadlo mě tady otevřeně napadnout, to by neměl. A na co to zase myslím! To není jedaiské. Ale ten jeho škleb... Něco mi na tom padawanovi nesedí.

Zeptám se klidně dotyčného. A přitom se pomalu a nenápadně připravuji na cokoliv.

[Pear]

Coruscant jídelna

Student se na tebe opět podezřele podíval, a ty jsi si všiml, jak se v pozadí zvedly mistrové, a odešli.

No a? Nebudu plýtvat slovama na malýho jedijka, kterej tady ze sebe dělá mistra, a žere pomocí síly!

Pomocí síly ti vyrazí tác z ruky, a obsah se rozprskne na zem, udělajíc ti na rouchu několik nepěkných skvrn.

[Tomani]

Coruscant jídelna

To, že mi vyrazil tác s jídlem a ušpinil roucho, přejdu s ledovým klidem. A v klidu mu odpovím.

"Nevím kdo si tady hraje na mistra ,ale já to rozhodně nejsem, a to že tak rychle činíš závěry je jen ke tvé škodě. Nejdřív by sis měl zjistit důvody proč tak stoluju a teprve potom soudit. Jo a když si myslíš, že já jsem malý jedai a ty jsi ten velkej tak by si se tak měl chovat a ne tady vyrážet svým spolustolovníkům tácy s jídlem z rukou."

Velká pýcha, velký pád. Jestli chce bojovat budu se bránit, ale ne ho napadat nebudu. Útočit na jedaie nebudu, je to proti mému přesvědčení. Snad nezaútočí. Ale ještě jedna věc mě zajímá, proč odešli mistři. Nechtějí přihlížet naší při nebo se děje něco jiného? No nic teď se musím soustředit na jiný problém.

Nechám sebou procházet sílu a soustředím se. Abych byl schopen reagovat jak nejrychleji dovedu kdyby se náhodou můj protivník rozhodl zaútočit. A přitom stále klidně hovořím k padawanovi, abych odvedl jeho pozornost od mého počínání.

"Zatím co jsem ti řekl o tom slušném chování si stojím, kdybys vrazil nějakým nedopatřením do nějakého mistra jedaie tak by ses určitě omluvil ani bys necek. Ale jelikož mě zřejmě pokládáš za mladšího padawana než jsi ty. Tak si asi myslíš, že mě můžeš urážet a navážet se do mě a to se mi nelíbí."

[Pear]

Coruscant jídelna

Už si skončil?

Koukl se na tebe pohrdavě.

Prostě nejsi, a nikdy nebudeš lepší než já, takže se omluv, a vzdej to, nemáš šanci být jedi!

I se svýma několika kamarádama k tobě došel, a stouply wsi tak, ayb jsi nemohl utéct...

[Tomani]

Coruscant jídelna

"Komu bych se měl omluvit? Tobě jako. A za co? Nějak si nejsem vědom, že bych se proti tobě provinil. Ale moment už si vzpomínám, to ty jsi do mě vrazil, když jsem tady nerušeně obědval, ty jsi ten kdo by se měl omlouvat a ne já a taky se neomluvím, nemám za co."

Začíná přituhovat nejdřív byli jen dva a teď už jich je víc. Musím něco vymyslet ,ale rychle. Jinak se tu něco semele a možná bude někdo i zraněn a to nechci.

"Já se možná jedaiem nestanu, ale ty se svým chováním se jím nestaneš stoprocentně."

Mám to, ta židle tam, to zkusím. Snad se mi povede udělat díru v jejich obklíčení.

Při posledních slovech, pohlédnu padawanovi do očí, aby jsem mu dal najevo , že ustoupit nehodlám. A zároveň s tím, nadzdvihnu silou židli, kterou sem použil prve a přesunu ji za padawana se kterým mám spor. Při tom dál nerušeně pokračuji v mluvě.

"Jak vidím pozval sis na mě i kamarády. No ty jsi mi teda odvážlivec, hrdina jak se patří. To se nedivím ,že si troufáš na jednoho, když je vás taková banda. Dělám to nerad, ale nedali jste mi jinou možnost."

Při posledních slovech prudce škubnu židlí dopředu, s úmyslem podrazit padawanovi nohy tak aby si na ni sedl. A hned potom....

[Pear]

Coruscant, jídelna:

Hned potom se padawan spadne, tě ostatní chytí, a ty se nemlžeš ani pohnout, protože mají velkou sílu. Padawan se zvedne, a rukou naznačí, aby tě pustily. Oni tě pustí, a on zažehne svůj světelnej meč, Zatímco ty si všimneš, že je zde uplně prázdno, a jste zde samy. Ostatní od tebe ustoupí, a udělají kolem tebe kruh. Tak, aby jsi nemohl utéct, ustoupit nebo se schovat.

Takže ty se nám nemáš proč omluvit ano?

Začne k tobě pímo tancovat, protože ve spiruetách k tobě běží, a když už je u tene, tak v posledním vrutu je připraven seknout do míst, kde máš nohy.

[Tomani]

Coruscant, jídelna

Jakmile se padawan skácí k zemi vyrazím rychle vpřed, ale ostatní jsou rychlejší a chytí mě.

No začíná jít pěkně do tuhého.

Když mě pustí, všimnu si, že povalený padawan už vstal a v jídelně není nikdo až na nohsledy toho padawana. Pak zažehne meč a běží v piruletách na mě. Udělám přemet vzad a přitom mi hlavou bleskne.

Takhle jsem nechtěl, aby to skončilo.

Když se postavím opět na nohy a aktivuji svůj meč a v mých očích se blýskne stříbrná čepel mého meče. A pustím se proti padawanovi meč mám připravený na vykrytí rány. Když se dostanu do blízkosti padawana udělám otočku kolem jeho levé ruky s úmyslem dostat se mu za záda a levou rukou ho praštit mezi lopatky.

[Pear]

Coruscant, jídelna

Jakmile se ho snažíš praštit rukou mezi lopatky, strčí tam efektně meč, kterej ti "rozmluví" tam tu ruku vůbec přiblížit, ihned poté se rychle otočí, a několika dobře mířenýma ranama přejde rychle do útoku, silného útoku, při ktereém se ti složitě vůbec vykrývají rány, natož, aby jsi měl šanci také zaútočit. Šlo vidět, že je dobrý, a zkušený, proto se do toho ostatní nepletly. Věděli, že nemáš moc šancí.

[Tomani]

Coruscant, jídelna

Když mi můj útok zmaří a sám mě zasype sérií silných ran, které stihnu tak akorát vykrýt. Nesnažím se ani o útok.

Je to silný protivník, ale tyhle rány nemůže dávat věčně, moje jediná naděje jak ho porazit tkví pravděpodobně v tom, že vydržím víc než on. Prozatím se budu jeho útokům bránit a počkám na vhodný okamžik k útoku

[Pear]

Coruscant, jídelna

Tvůj oponent velice rychle střídal útoky, takže si nemohl nějak rychle přijít na mezeru v jeho obraně, protože stále byla na jiném msítě. Měl opravdu velice dobrý výcvik, a když si potřeboval oddechnout, tak po tobě hodil svůj meč, a zaměstnal tě svýma kamošema, kteří na tebe hodně dotíraly svéma, sice né tak silnýma utokama, ale přece.