Akademie Síly

Někde mezi I. a II. epizodou...


Coruscant.

Byl vcelku pěkný den a ty jsi měl za úkol dojít k tvému mistrovi, který něco potřeboval. Tolik to ani nespěchalo, ale čím dříve, tím lépe. Dnes bylo docela rušno, ale to je tady téměř každý den, takže to nebyla novinka. Cestou tě pozdravila jedná vcelku pěkná a milá padawanka.
Ahoj, kam jdeš? Spěcháš jako kdyby jsi měl v patách tlupu Sithů.
A zasměje se.
Ale asi máš na spěch, nebudu tě nadále zdržovat.
Poví a odejde, ale ty jsi měl vcelku čas, takže jsi si mohl s ní v klidu pokecat.
V tom do tebe narazil jeden z padawanů. Byla to docela solidní srážka. Bylo to vcelku nečekané, takže jsi spadl s ním. Padawan se zvedne a začne na tebe křičet.
Sakra, neumíš koukat? Jsi snad slepej nebo co?
Nevíš, proč na tebe vyjel, ale asi si myslel, že jsi do něj vrazil ty.
_______________________________________________________
Popiš myšlenky, pocity, čeho jsi si všimnul, co tě zarazilo apod. Mírně posuň děj, neodpovídej za druhé osoby, jen sám za sebe atd.

Corusant

U Síly co je to za cvoka. Jestli si myslí, že na mě může jen tak řvát a obviňovat mě z něčeho za co nemůžu, tak to se šeredně plete...
Vstal jsem, nasadil jsem milý tón který pomalu přešel v takový hlasitý, téměř naštvaný tón.
Omlouvám se příteli. Nedíval jsem se, takže jsem si nemohl všimnout jak se na mě lokomotiva...
Podle jeho výrazu ho moje reakce zaskočila, tak jsem pokračoval.
Teď když mě laskavě omluvíš, musím jít za svým mistrem. Měj se
Pokračoval jsem dál, cestou jsem si prohlížel všechny ty krásné budovy, a občas jsem se taky ohlédl po nějaké té pěkné slečně, nejvíce mě zaujala jedna krásná Twilečka. Mohl jsem se s ní dát do řeči, usmívala se na mě, ale měl jsem jít za svým mistrem, který něco potřeboval.
Co by po mě tak mohl chtít, doufám že to bude něco důležitého, snad nepůjde o žádné sundávání kočky ze stromu.
Pousmál jsem se a pokračoval v cestě...

Corusant


Došel jsi tam, když zrovna mistr otvíral dveře do svého pokoje.
Ah, dobře že jsi tady, už jsem se po tobě sháněl. Něco bych od tebe potřeboval, taková malá prkotina. Jelikož máš volný čas a já toho mám přes hlavu, dám ti bednu kterou doneseš mistru Yodovi, hlavně opatrně, nesmíš ji rozbít ani někde nechat, je to důležité. Střež jí jako oko v hlavně, teď jdi.
Dá ti bednu a vyprovodí tě z pokoje, ty jsi měl tu nuznou bednu, takže by jsi měl vyrazit. Byla to docela otrava, ale úkol je úkol, kort Yodovi.

Corusant

Povzdechl jsem si
Přesně tohle sem čekal, sarka! Chci být Jedi a ne poslíček, ale třeba je to něco hodně důležitého. To by se dalo docela jednoduše zjistit... Sakra na co to myslím! Jak jsem řekl chci být Jedi! Nesmím na to ani myslet, prostě teď vyrazím za mistrem Yodou.
Vydal jsem se na cestu a doufal jsem že cestou zpátky nenarazim na dalšího padawana který si bude chtít vylít svou zlost na mě. Cestou jsem přemýšlel jaká asi bude moje první pořádná mise.

Corusant

Vyšel jsi ven a tam ani noha, během té chvilky se to vyprázdnilo jako před Sithskou invazí. Aspoň jsi měl volnou cestu a nikdo do tebe nemohl narážet.
Ale potkal jsi milou dívku která byla tak ochotná a nabídla pomoc.
Ahoj, jsem Tarra a nemám co dělat, tak vidím že máš plné ruce, tak pokud potřebuješ pomoci, něco mi můžeš dát, ráda ti pomůžu.
Zastaví tě a podívá se ti do očí. Ona je měla krásně modré, jako čistá čirá voda. Obličej byl ještě hezčí, než sama galaxie a úsměv? To raději ani nekomentovat, protože ten byl okouzlující.

Corusant

Ahoj, já jsem Zendy
Začal jsem lehce koktat.
To je v pořádku, to unesu sám, ale pokud opravdu nemáš co dělat, můžeš jít kousek cesty semnou, musím za mistrem Yodou, takže pokud by potom mistr nic nepotřebovat, mohly by jsme si jít na chvíli někam sednout, ošem pokud nejsi proti.
Podíval jsem do jejích přenádherných očí, usmál jsem se na ni.
Doufám že bude souhlasit, a že mistr Yoda nebude chtít nic moc vážného, velice rád bych se s ní poznal

Coruscant


To určitě můžeme, já mám čas na celý den. Můj mistr tu totiž není, takže nemám nic na práci.
A lehce se pousmála. Viděl jsi v ní jiskru, šarm a sílu v jedné osobě. Byla tak okouzlující, že by i nejtemnějšího sitha rozzářila. A ty jsi měl to štěstí že byla s tebou. Nevíš proč si vybrala tebe, nic zajímavého na tobě nebylo, ale byl jsi to ty a pro tebe to bylo štěstí.
A co neseš mistru Yodovi, smím-li se zeptat?
Řekla a podívala se na krabice, které neseš.

Corusant

Podíval jsem se na ni, a poté na krabice.
Vlastně, ani nevím co nesu, ale asi to bude něco důležitého, nebo spíš doufám že to bude něco důležitého. Nechci být pouhlý poslíček
Zasmál jsem se.
Co to blábolím? Poslíček, co si o mě pomyslí
Myslím, že můžeme vyrazit, pokud jsi si to nezormyslela?
Podíval jsem se ji do očí, a pousmál se.

Coruscant


Dobře, tak to odneseme Yodovi spolu a poté vyrazíme třeba někam do baru, co ty na to?
Zeptá se tě Tarra a pomyslí si.
Je vcelku milý a přijemný. S ním bude určitě sranda.
A podívá se ti do očí. Jsou opravdu překrásné, jako zářící hvězdy nad Coruscantem. Jen doufej, že tě Yoda nebo někdo jiný nepošla splnit další úkol.

Corusant

Bar? to je skvělý nápad.
Snad to nebude znít jako že bych nechtěl být jedi, ale přeju si ať mi mistr Yoda nedá žádný úkol.
Cestou za mistrem Yodou jsem se o ní dozvěděl spoustu věcí, a stále jsem se musel dívat do jejích krásných očí, přitahovali mě jako magnet.

Corusant.


Dorazíš k mistru Yodovi, který už čeká venku.
Hm, konečně dorazil si, s pohlednou dámou k mému pokoji. Tak se podíváme, co mistr tvůj mě posílá. Já děkovat tobě, že nemuset chodit takovou dálku. Mé staré nohy už toho nevydrží mnoho. Teď odejít můžeš.
Řekne Yoda tobě a ty si můžeš dělat co chceš, takže s tou pohlednou slečnou můžete odejít do baru a dát si něco k pití.
To je dobře, že mistr Yoda nic nepotřebuje, konečně na sebe máme chvilku.
Řekne Tarra a podívá se ti do očí a mile se usměje.
Tak pojď, mám už docela žízeň.

Corusant

Dovedl jsem ji do mého oblíbené baru.
Tehle podnik mám rád, barmana tu dělá můj kamrád z dětství, takže doufám že se ti tu bude líbit.
Vešli jsme dovnitř, usadil jsem ji na své oblíbené místo a sedl si vedle ní, mávl jsem na barmana, ten okamžitě přišel.
Ahoj kamaráde, jako vždycky, dvakrát prosím.
Barman kterému se vždycky říkalo Pavouk kývl hlavou na souhlas a šel udělat drinky. Já jsem se zatím dal do řeči s Tarrou.

Corusant

Jak sis mohl povšimnout, moc lidí zde nebylo, což nebývalo zvykem, ale asi to bude tím, že není ještě večer.
Tarra si raději sedla naproti tobě, aby na tebe viděla.
Tak tedy, povídej mi něco o tobě, proč si se přidal k řádu, kde ses narodil a tak. Chci slyšet všechno od začátku až do teď.
A mile se na tebe podívala. V tom přišel barman s pitím.
Tady to máš, jako obvykle dvakrát.
Řekl a dal drinky na stůl. Tarra ještě dodala.
Hmm, vypadá to zajímavě, co to vlastně je?
Zeptá se tě a opět se díva přímo na tebe.

Corusant

Víš, já už vlastně ani nevím jak se to jmenuje, jenom vím, že je to sakra dobrý pití
Usměju se na ni a napiju se.
Jinak, já nerad mluvím o své rodině. Víš když jsem byl eště malej otec vlastnil obchůdek, jednou přišli zloději, můj otec jim nechtěl dát naše jediné peníze a tak zastřelili oba mé bratry a otce postřelili.
Povzdech jsem si a podíval se na zem. V hlavě jsem zase slyšel výstřely a výkřiky bratrů.
Táhněte my z hlavy! Řekl jsem si pro sebe.
Otce postřelili ale přežil, a po propuštění z nemocnice, mě poslal sem. A jaký je tvůj příběh?

Corusant


Promiň, to jsem nechtěla.
A pohladila tě po tváři a opět se krásně usmála.
No, můj příběh není moc zajímavý. V řádu jsem už odmalička, s rodinou sem se stýkala, ale nic víc, nic míň, nemám ani bratry, ani sestry.
Poté tě vezme za ruku a vstane.
Pojď, chtěla bych tě někam vzít, místo, kde jsem byla, když jsem měla strach.
A vyběhne s tebou ven.