výcvik pro Terka Wolfireho (Lord Reconov da Nova)

[Lord Reconov da Nova]

Tatooine, tržiště

Pomalu jsem začal vracet blaster do pouzdra a nenápadně jsem pokukoval po tom chlápkovi ve zbroji. Nějakej žoldák. A vzhledem k tomu jak se klidně díval na to divadlo, tak asi i profesionál. S tímhle bych si neměl začínat. Poté, co jsem uklidil blaster, jsem si přehodil na prsa vak s puškou. Chtěl jsem se přesvědčit, že se pádem nepoškodila. Na první pohled poškozená nebyla. Až se vrátím do tý noclehárny musím ji zkontrolovat pořádně. Nerad bych, aby selhala v ten nejméně vhodný okamžik. Přehodil jsem vak zpátky na záda. Rozhlédl jsem se kolem dokola. Dav nejspíš očekával, co se stane dál. Tak fajn, zdejchnu se, než se objeví stormtroopeři. Přešel jsem ke stánku ze kterého vyskočil ten malej potížista, položil na pult kredity a popadl plášť. A zatímco jsem si ho navlékal, prodíral jsem se davem.

[Mandalorian]

Tatooine, tržiště

Zbraň byla v jednom kuse a vypadala nepoškozeně, to bylo patrné na první pohled. Nechal jsi menší finanční obnos na pultě a vydal ses pryč. Obchodník při pohledu na hotovost cosi zavrčel, ale nechal tě jít. Když nedošlo k žádnému krveprolití, zaplnily se okolní uličky lidmi a jinými druhy inteligentních a neinteligentních bytostí a droidů. Pár desítek kroků a už jsi kráčel po ulici nikým neobtěžován.

Tatooine, ulice

Na ulici panoval zhruba podobný provoz, jako když jsi opustil hostel. Pár lidí, pár vozidel a Stormtroopery jsi nikde neviděl. Všiml sis, že přes ulici postává dvojice řidičů spídrových motorek v lehkých zbrojích podobného designu, jako toho člověka co sledoval tvoji potyčku. Řidiči byli dva, ale motorky už zde nebyly dvě, ale čtyři.

[Lord Reconov da Nova]

Tatooine, ulice

Tohle se mi nelíbí, pomyslel jsem si, ale možná jsem jen paranoidní. Může to být náhoda. Pokračoval jsem směrem k baru, nevšímaje si těch chlápků. Pro jistotu jsem se ještě ohlédl, co dělají, ale výhled na ně mi překryl dav. Přidal jsem do kroku, chtěl jsem zmizet od tržiště co nejrychleji. Už jsem byl skoro u baru,když v tom jsem zakopl. Do háje. Vstal jsem, oprášil si plášť. Už jsem viděl budovu baru.

[Mandalorian]

Tatooine, ulice

Tvůj pád nezůstal bez povšimnutí, či spíše bez reakce. Samozřejmě, že pár kolemjdoucích tvůj nevydařený pokus o levitaci vidělo, ale nechali tě být. Asi tě měli za opilce, feťáka, umělce, nemocného... nebo nešiku a nechtěli se nijak angažovat. Jeden muž však ano. Zrovna vcházel do baru, když jsi spadl.
Byl to muž ve střední zbroji s helmou zakrývající mu obličej a s dlouhou puškou přes rameno. Chvíli stál ve vchodu, vypadlo to, že neví zda má jít dovnitř či ven. Pak se rozhodl zůstat venku a jít k tobě. Nechal projet nákladní vznášedlo a rázným krokem se přibližoval, zatím co jsi se sbíral ze země. Tvá zbraň opět vypadala, že incident přečkala bez poškození.
Chlápek se zastavil pár kroků od tebe, asi tak tři a půl metru, dal ruce v bok a povzdechl si. Na zádech měl HB-9, na opasku DL-44 a pár granatů.
Střílet umíš, ale chodit ne? Ach...
ozbrojenec zmlkl, protože vedle vás zastavila speedrová motorka s řidičem v lehké zbroji světle fialové barvy a červeným kruhem přeškrtnutým oranžovou čárou. Podíval se na tebe, na člověka naproti tobě. Ten se podíval na jeho symbol a jen kývl hlavou směrem odkud přijel a motorkář beze slova odjel.
Už to začíná...
řekl ti s pohledem za odjíždějícím strojem.

[Lord Reconov da Nova]

Tatooine, ulice

Nechápavě jsem se díval na odjíždějící motorku, pak na chlápka ve zbroji a nakonec směrem, odkud přijela ta motorka. A co?, zeptal jsem se. Na Tatooinu mohla věta Už to začíná znamenat téměř cokoliv. Na můj vkus je tu dneska až moc lidí ve zbroji. Pod pláštěm jsem nahmatal zbraň a dotkl se pojistky. Ta byla odklopená od zbraně, což znamenalo že je odjištěná. Zase jsem se kouknul na toho chlápka ve zbroji, očekávajíce odpověď.

[Mandalorian]

Tatooine, ulice

Co že to začíná? To záleží, zda jsi pesimista, nebo optimista?
řekl za odjždějící motorkou. Když zajela za roh, otočil se zpátky k baru a řekl ti.
Radši zmiz, než se sem vrátí. A s posilou...tedy v početní převaze... takže jich bude víc, než nás, pokud ti to ještě nedošlo
kývl směrem k baru a sám se vydal po ulici jiným směrem.

[Lord Reconov da Nova]

Tatooine, ulice

Na nic jsem nečekal a vydal se směrem k baru. Byl jsem trochu naštvanej, že se mnou jednal jako s pětiletým děckem. Rázným krokem jsem přešel zbývající vzdálenost k baru a u vchodu jsem se ještě podíval po tom chlápkovi, ale ten už mi zmizel z dohledu. Vešel jsem dovnitř a zrakem hledal Myra. Nikde sem ho neviděl. No tak holt počkám. Zamířil jsem k nejbližšímu volnému stolu a posadil se.

[Mandalorian]

Tatooine, bar Saeco

Myr vskutku nikde nebyl a v baru bylo jen pár hostů. Usedl jsi za stůl nejblíže dveřím a po chvíli jsi k tobě někdo přisedl. Myr to nebyl, byl to ten zeltron ke kterému Myr včera šel. Zeltron neřekl nic, jen položil blaster na stůl a založil si ruce na hrudi. Věnoval ti jen kratký pohled a zavrčení tvým směrem. Zeltron nevypadal o moc starší než ty.
Uběhla minuta, dvě, tři... pak čtvrt hodina, půl hodina... po půl druhé hodiny beze slova se zeltron začal houpat na židli a hvízdat si. Po půl hodinové kulturní ukázce, kdy se písnička ukázala být dosti otravná pro sousední stůl, ti někdo položil ruku na rameno
Vysmahni mladej...
řekl Myr
Ufff, pán je nudnej patron...
řekl zeltron, kývaje na tebe, načež popadnul svoji DH-23 a odešel. Myr, opět beze zbroje, opřel svoji pušku o stůl a vystřídal zeltrona.
Nový obleček?
zeptal se tě Myr.
Stále máš zájem o práci?

[Lord Reconov da Nova]

Tatooine, bar Saeco

Jo práce se by se hodila. Brzo bych byl na suchu, pokud bych dřív neumřel nudou. Opravdu, při celodenním poflakování po městě se člověk nemá jak se zabavit a čas plyne hrozně pomalu. Byl jsem rád, že se konečně dostanu k nějaké práci. Rozhodně to bude záživnější než bezcílné bloudění po městě.

[Mandalorian]

Tatooine, bar Saeco

Ehm... to.. no
zatvářil se Myr na tvoji odpověď trošku zmateně a chytil záchvat kašle.
To je jedno...
řekl tiše a setřel si imaginární pot z čela. Chvíli tě pozoroval, pak pokčil rameny a hodil na stůl starší a trošku domlácený datapad. Pár stisků kláves, pohled na tebe, zavrtění hlavou. Dalších pár stisků, lehký usměv a přikývnutí.
Tak mladej, troufáš si na skupinu lidí? Zakazáka, o které teď mluvím je trošku zvláštní a její první část spočívá v zabití několika členů gangu, který ovládá oblast pár ulic odsud. A pak, jestli to přežiješ a uděláš, dostaneš se k další a další části. Ale stále to bude vybíjení toho gangu...
tázavě zvedl obočí.
Ale pokud by to na tebe bylo moc, měl bych tu i něco snažšího... snad.

[Lord Reconov da Nova]

Tatooine, bar Saeco

Neboj se to zvládnu. Budu si držet odstup a střílet po nich z pušky. Řekl sem to klidně, ale ne zas moc sebejistě nebo namyšleně. Doufal jsem, že budu mimo dostřel jejich zbraní. A když ne, tak holt sáhnu po blasteru. Střílet umím, takže si musím jenom dát pozor, aby mě netrefili. A taky na to, aby mi někdo nevpadl do zad. Zajímalo by mě, kolik jich je v těch skupinách a kolik těch skupin je.

[Mandalorian]

Tatooine, bar Saeco

Nechci byt zlý, ale oni mají taky pušky...
povzdechl si
takže jen držení si odstupu a střelba stačit nebude, ale je to tvůj život.
pak se ti podíval do očí, usmál se a nadšeně řekl
Ale sem rád, že ses rozhodl pro tuhle prácičku! Protože to bude jízda...
chvíli se smál sám pro sebe a nadšeně si mnul ruce
Dobře, že se ptáš. Jejich počet by měl být něco lehce nad sto, ale až na pár vyjímek žádně těžší zbraně a technika. Je to prostě jen banda pouličních tupců a flákačů co nenmá nárok, aby se dostala z ulice na vyšší úroveň. Nakrli pár špatných lidí, slovo dalo slovo a banda to má spočítaný. Jen jsou tak blbí, že jim to ještě nedošlo...
při těchto slovech se Myr ušklíbl
Neboj, nemusíš je vybít napoprvé... tak osm, nebo dvanáct by mělo stačit... jestli je to na tebe moc, mohu zajistit kooperaci s jedním maníkem. Trošku chabrus na nervy a prostatu, ale nikdo není dokonalý.

[Lord Reconov da Nova]

Tatooine, bar Saeco

Pomoc by se hodila. Přece jenom, jak si řekl, nikdo není dokonalý. Navíc stačí, aby se jich na mě vrhlo moc najednou a mám to spočítaný. Byl sem rád, že by mi mohl někdo pomoc. Na Corellii mi moje cvičné cíle palbu neopětovali. Budiž, tohle je začátek. hlavně se nenechat zastřelit. Předklonil jsem se a rukama se opřel o stůl. Kdy a kde bych se měl setkat s tím maníkem, za předpokladu že neodmítne?

[Mandalorian]

Tatooine, bar Saeco

Myr se zamračil a neříkal nic. Mračil se na tebe asi půl minuty, stále nic neřikal. Jen si povzdechl...
Tuším že neodmítne, má na této akci osobní zájem.
a zase se ušklíbl
Do půl hodiny by sem mohl přijít, pokud na tom trváš. A asi bych mu dal třetinu z tvé odměny, pokud proti tomu nic nemáš... třetina by mohla být optimální. On bude na výpomoc a podpora, takže většinu lidí budeš muset zabít ty...
na okamžik se na tebe pochybovačně zahleděl
Ach, já zapoměl, že už jsi pár lidí zabil, takže to asi dokážeš. Má chyba, ale neměj mi to za zlý. Když já pořád nevím, zda jseš optimista, nebo idealista.
s těmito slovy pokrčil rameny. Pak se podíval na datapad a vyjekl
To je hodin, už mám domluvený i něco jinýho, tak bych šel. Pamatuj, do půl hodiny... a ještě, je to blázen a nerad mluví.
a zvedal se k odchodu.

[Lord Reconov da Nova]

Tatooine, bar Saeco

Takže půl hodiny. pomyslel jsem si a objednal si něco k jídlu a pití. Při jídle jsem promýšlel plán na likvidaci těch skupinek. Nejjednodušší bude, když budu střílet po tý skupince a ten chlápek mi bude krýt záda. A případně se postará o ty, co budou chtít pláchnout. Po jídle jsem jen tak seděl a pozoroval vchod do baru a přemýšlel o tom, co my řekl ten chlápek před vchodem. O tom, že má něco začít. Upřímně doufám že to nijak nesouvisí s tím gangem, co ho mám postupně likvidovat. A když jo, tak to bude hold asi krapet komplikovanější. Objednal jsem si ještě jedno pití a čekal. Z půl hodiny zbývalo ještě 10 minut.