Gerry Akesu - 48 hodin

Pakliže je hráč déle než 30 dní neaktivní, sem bude přesunut jeho výcvik

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Gerry Akesu - 48 hodin

Příspěvek od Gwendolin »

48 hodin
Píše se rok 19 před Bitvou o Yavin. Klonové války spějí ke svému konci. Republikovou armádu v čele s generály z řad rytířů Jedi čekají rozhodující bitvy. Ta nejdůležitější se má odehrát ve vzdušném prostoru Coruscantu. Na jejím výsledku závisí jak život nejvyššího kancléře Palpatina, tak osud celé Galaxie.
Daleko od toho všeho, mladý rytíř Jedi Gerry Akesu přistává v neoznačeném transportu jako jeden z uprchlíků na planetě Simpla-12. Jeho úkolem je najít Jennu Zan Arbor. Vyšinutou vědkyni pracující pro Konfederaci nezávislých systémů...

Simpla-12, Sim-First (48 hodin před rozkazem 66)

Před necelým týdnem tě rada informovala o novém úkolu. Z informací rozvědky vyplívalo, že hledaná vědkyně Jenna Zan Arbor byla spatřena v hlavním městě planety Simpla-12, Sim-First. V tomto městě se nacházela její tajná laboratoř, kde Jenna prováděla své experimenty na Jediích. Mimo jiné také na zesnulém Qui-Gon Jinovi. Při těchto zvrácených pokusech se žena snažila porozumět Síle a jejímu fungování. Naštěstí její plány překazil Qui-Gonův žák, Obi-Wan Kenobi. Bohužel Jenna uprchla a během Klonových válek se stala hlavou vědců pracujících pro Konfederaci. Nebylo tedy divu, že na jejím dopadení Republice, potažmo Řádu Jedi, velmi záleželo. Na druhou stranu si rada byla vědoma nemalého rizika vyplívajícího ze střetu s vědkyní a tak tvým úkolem bylo pouze potvrdit či vyvrátit informace o jejím pobytu ve městě. Pokud by byli pravdivé k planetě by dorazily posily, které by společně s tebou ženu zadržely.

Kvůli utajení si na planetu musel přiletět sám, v přestrojení a s uprchlíky. S sebou si měl pouze malé zavazadlo s osobními předměty. A jelikož ses nacházel ve městě, které by se mírou zločinnosti mohlo směle rovnat Nar Shaddaa, obezřetnost byla na místě. Po výstupu z doků se ti naskytl pohled na špinavé ulice s nízkými domy. Sim-First připomínalo spíše slum než hlavní město. Aslespoň pro někoho, kdo přiletěl z bohatého, kosmopolitního Coruscantu se takové muselo jevit. Domy byly nízké, protože byly postaveny na bahnitých základech, které by neunesly mrakodrapy. Vydal ses nejširší ulicí pryč od doků. Tuto, pravděpodobně, hlavní třídu lemovaly po stranách nejrůznější obchůdky. Od potravin, přes textil, potřeby pro domácnost, bary, restaurace. Asi po dvou minutách chůze si zastavil před dvoupatrovým domem, na jehož vývěsním štítu byl nápis: Motel klidný spánek... Ubytovna druhé kategorie již od pohledu nenabízela, kdo ví jaký luxus. Bylo jen na tobě, zda si pronajmeš pokoj zde nebo zkusíš své štěstí jinde.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Můžeme začít. Co máš dělat ti říkat nemusím, takže přeji příjemnou zábavu
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Pear
Temný Jedi
Temný Jedi
Příspěvky: 2233
Registrován: 31.12.2007 18:03:02
Uruguay

Re: Gerry Akesu - 48 hodin

Příspěvek od Pear »

Simpla-12, Sim-First

Poď Gerry, to zvládneš! Seš přece dobrej, to nice nebude!
Se svěšenou hlavou vejdu na palubu transportu s uprchlíky a utáhnu si tkaničku, která má sloužit jako pásek. Staré kalhoty s několika náhodně vytvořenými otvory byly ze starého roucha, avšak hnusnou košili jsem si pro větší autentičnost půjčil od muže bez domova. Po třech přepráních jsem se konečně odvážil obléct si tu ohavnost. Osobně jsem si vytvořil dokonalý převlek a identitu.

Po dvou hodinách soustředění jsem si napsal: Diego L'Buzola, chudý twilek, který po dvaceti pěti letech potká opět svého otce, který však chce svéh syna zabít. Ten naštěstí uteče, ale bohužel přijde o ruku a protože nemá na implantát, na lodi hned vedle galaxie mu místo ní dají hák. Žene mně snaha pomstit se otci, a zabít ho v souboji s meči, ale nejdřív musím najít svojí sestru a jejího přítele, který nikdy nedostal zaplaceno za svojí práci. Po jedné hodině jsem se rozhodl, že můj charakter nebude gay.

První část cesty, tedy asi deset minut, jsem si pročítal soubor se svojí misí. Po celém chrámu to byla právě moje maličkost, která byla známa svým laxním přístupem k úkolům, nicméně výsledky mi nikdo vzít nemohl. A tahle mise byla pro mně spíše dovolená, i když víceméně levná. A také trochu nebezpečná, né kvůli mému cíli, který jsem měl pouze sledovat, ale hlavně kvůli okolí, které nebylo rozhodně přátelské a uprchlíkovi jako já nic nedarovalo.

Avšak můj charakter byl kvůli své minulosti nemluvný a tajemný, navíc lehce agresivní a také zlý. Takže jsem se držel role a hned při první příležitosti, když do mně na lodi vrazil nějáký chudák, nehorázně jsem ho seřval. Bylo mi ho líto, ale v přestrojení musí jít vše bokem. Snažil jsem se být maximálně profesionální.
Zbytek cesty jsem poté strávil v čilé meditaci, kdy jsem cítil každý minimální pohyb v okolí. Bylo to však tak namáhavé, že asi po třech minutách můj organismus propadl do tvrdého spánku. Vzbudila mně až ruka malého chlapečka, který po mně hodil míček a nyní si ho chtěl vzít. Moje reakce však byly rychlejší a než se stihl nadat, už jsem jej třímal v ruce. Dítě se nestačilo divit, když jeho míček letěl hluboko dovnitř lodi a protože se dav cpal ven, musel postupovat i on se svojí matkou dopředu bez svého míčku. Držel jsem se role perfektně. Tohle totiž bylo velmi zlé a až přestanu hrát svůj charakter, musím hocha najít, poté mu předat nový míček a vyřknout omluvu.

Ale když jsem vystoupil z lodi, opět ze mně všechna zlost opadla. Ucítil jsem to. Byla to Síla, neuvěřitelně mnou prolétávala a já měl potřebu zvracet. Mohlo to být také tím, že vzduch tu byl podobně znečištěný jako na lodi a nejspíše i stejněou hnědou hmotou. S taškou zavěšenou na háku, který jsem v Chrámu sehnal na svojí levou ruku, jsem se vrhnul po milé, ale vtipné napodobenině chodníčku.
Malé městečko skýtalo mnohá místa, kudy se mohl chudák jako já vydat. Avšak můj charakter nebyl majetný, protože okradl svojí matku, která byla prakticky bez peněz, musel jsem se spokojit s horším hotelem.
"Motel klidný spánek..."
Zazněl z mých úst hlasem uprchlíka Diega a zelený hlen letěl ihned k zemi, pár kroku od vchodu.

Vejdu dovnitř a zamířím si to hned k recepci. Své skromné zavazadlo položím na odkládací stolek a rozhodně placnu dlaněmi do stolu před recepčním.
"Dobrý den, jmenuju se Diego L'Buzola a chtěl bych si u vás pronajmou jeden pokoj prosím. Víte, měl jsem těžký život, teď se to snad změní."
Tvrďácky ťuknu pěstí do recepčního stolu a snažím se zadržet falešné slzy, i když kvůli šťiplavému zápachu, mi začalo slzet pravé oko.
"Co mi můžete nabídnout šéfe?"
Zeptal jsem se normálně po tří minutovém vystoupení. V podstatě jsem dělal hysterického člověka, který chodil po místnosti, utíral si oči a snažil se rozdýchat své vzpomínky. Ve skutečnosti jsem byl ale lehce zmatený a snažil se nepozvracet. Přede mnou byla stále spousta práce, takže jsem byl vděčný, že tu budu trávit minimum času.
Přeci jenom...jsem vždy v akci, Gerry...tedy Diego se o to postará!
____________________________________________________________________________________
Yea, vím co dělat :) A protože mně nechtějí pustit na chat, tak si můžem povídat pod čarou třeba. Pokusím se chovat stejně, jak když jsem hrál s Jordim naposled, takže se připrav na Gerryho. :yoda:
Greatest, Goldest, Fruitiest, You-know-him-he-is-so-awesum Me.
Moje ochranka: :guard: :maul: :guard:
Darth Revan ♥

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Gerry Akesu - 48 hodin

Příspěvek od Gwendolin »

Simpla-12, Sim-First, Motel klidný spánek

Recepci si nehledal nijak dlouho. Nacházela se hned naproti vchodu. Toto umístění bylo výhodné jak pro hosty, tak pro recepčního, který měl neustále přehled o nově příchozích. Za dřevěným pultem se nyní nacházel klatooiniánský muž oblečený v tenké, seprané tunice, pod kterou se rýsovala svalnatá postava. Bytost s hnědou pletí a psím obličejem tě letmo změřila pohledem a opět se věnovala práci na svém datapadu. Klatooinián tě zřejmě nepovažoval za žádnou hrozbu. Což bylo při pohledu na bezmála dvou metrového hromotluka pochopitelné. Navíc si nepochyboval o skutečnosti, že má muž někde v dosahu střelnou zbraň, pro každý případ. Jakmile si spustil svůj srdce rvoucí příběh, recepční s povzdechem odložil přístroj a neochotně se na tebe podíval.

Řekni mi něco, modrásku.
Psí bytost se k tobě naklonila a ukazováčkem pravé ruky ti naznačila, abys udělal to samé.

Vypadám snad jako někdo, kdo je zvědavej na tvoje kecy?! Jestli si myslíš, že si tady žijeme jako prasata v žitě a vidlema přehazujeme prachy, tak seš na omylu. Ocitl ses v té nejzapadlejší prdeli galaxie. Na žebráky tady není nikdo zvědavej! Pokud čekáš, že se nad tebou smiluju a zadarmo tě ubytuju, tak seš na špatný adrese. Ukaž mi kredity nebo táhni!
Vyštěkl na tebe recepční a na pult hodil ceník zatavený v ochranné fólii. Dřív než ses zmohl na odpověď pokračoval, mnohem klidnějším hlasem:

Můžeš si vybrat. Dál chodbou dozadu máme místnost pro dvacet osob s lehátky. Žádný luxus, soukromí ani pohodlí. Ale alespoň se vyhneš podřezání v temný uličce, protože někomu padnou do oka tvoje boty. Za to si účtujem pakatel, pouhých dvacet kreditů za noc. Pak tu máme v patře pokoje. Levnější varianta jedno i více lůžák, společné umývárny a záchod. Čisto, soukromí a hlavně zámek. Pětačtyřicet kreditů. A konečně zlatý hřeb. Kancléřské apartmá! Ve druhém patře pokoje s malou koupelnou. Za příplatek tě ráno vzbudíme, můžem sehnat i nějaký ten žvance. Pokud nemáš rád samotu, vyřešíme i tenhle problém. Jestli víš co tím myslím
.
Mrkne na tebe spiklenecky, rozhlédne se a tišším hlasem pronese:

Znám jednu twilečku. Děvče jak lusk a co dovede s těmi ocasy na hlavě, hotový zázrak! Nepochybuju, že bys s ní byl spokojený. Ale jestli máš raději jiné rasy, či patříš k té menšině, která nastavuje řiť a pusu... není problém! Pamatuj si, že seženu cokoliv!
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Pear
Temný Jedi
Temný Jedi
Příspěvky: 2233
Registrován: 31.12.2007 18:03:02
Uruguay

Re: Gerry Akesu - 48 hodin

Příspěvek od Pear »

Simpla-12, Sim-First, Motel klidný spánek

Předemnou stál buldoček, který si přímo žádal o podrbání za uchem. Popravdě někoho podobného jsem tu přímo čekal. Postava, která to tu měla na první pohled pevně v rukou byla ve skutečnosti přežívající troska. Ha, takové jsme při výcviku nikdy neměli. Vzpomínka na výcvik, který byl dětsky zkreslený oproti skutečnosti, mně rozesmála. A protože mi do toho řekl modrásku, vyprskl jsem smíchy. Ale zamaskoval jsem to jako kašel, protože teď přišel čas Diega.
Zůstaň profesionální, je to důležitá mise.
Sebral jsem všechny své síly a Sílu a po dlouhém proslovu muže jsem na něj vrhl upřímný pohled.
"Nejsem Klatoonian vole, já si taky nemůžu ráno sednout, nasrat hromadu creditů a pak jít utrácet za děvky. Tak ukaž ten pejpr, jestli tam máš něco odpovídajícího, šéfe."
Jeho nabídka byla vážně lákavá. Výběr obrovský, i když každé ubytování zde bylo podobné. Tedy pod úroveň dělníka na Coruscantu. A to tak trochu hodně. Ale já hned věděl, co si vyberu. Nakročil jsem k recepčnímu s nataženou rukou a ukazováčkem mířícím přímo na jeho hlavu.
"Říkáte kancléřský jo? Čisto, uklízečka přijde jednou týdně, co? Malá koupelnička říkáte? Zůstanem čistí? Nebudem smrdět, hmm? Nejlepší pokoj co tu máte, je to tak? Úroveň hodná pořádného člověka, souhlasítě?"
Škrábu se na bradě, a snažím se napodobit přemýšlení. Ale opět se mi udělalo zle ze vzduchu a já se bál, že ublinknu hned, jak se k recepčnímu přiblížím.
"Tak oukej, je rozhodnuto, šéfe. Beru ten za dvacet kreditů. Na dvě noci, zde je čtyřicet kreditů a sušenka, co nám dali na transportní lodi. Mně nechutná, je tam čokoláda."
Vysypu před muže chromádku kreditů, konkrétně sedmnáct jedno kreditových chitů, čtyři dvoukreditové, tři pětikreditové a navíc nakousnutou hnědnou sušenku s oříšky, zalitou čokoládou.
"Seženete cokoliv, šéfe? Zkuste sehnat dvě gizky, ubytuju se a zejtra si promluvíme o ceně a kdy mi je doručíte."
Rozloučil jsem se na recepci a po zaháknutí kufru jsem se vydal jistým krokem do pokoje, který byl tak otřesný, že šel viděz z chodby jako odstrašující případ. Na jakoukoliv reakci byl Diego připraven odpovědět zvednutým prostředníčkem. Přesto se mi v hlavě rodil plán, jak využiju gizky v misi. Určitě je musím sehnat, a tenhle člověk mi s tím pomůže.
Tak jo, jakýpak asi budu mít spolubydlící?
Nemohl jsem se dočkat nových lidí. A vůbec mi nevadilo, že jsem si neobjednal jídlo nebo buzení. Diego kradl a kupoval si oběd v obchodě, byl prostě takový. Musel jsem se podle toho zařídit a vyšetřování může začít přesně zítra až se vzbudím. Diego i já si mysleli, že by to byly vyhozené kredity.
Greatest, Goldest, Fruitiest, You-know-him-he-is-so-awesum Me.
Moje ochranka: :guard: :maul: :guard:
Darth Revan ♥

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Gerry Akesu - 48 hodin

Příspěvek od Gwendolin »

Simpla-12, Sim-First, Motel klidný spánek

Klatoonian posunul ceník blíž k tobě a poté se opřel lokty o desku recepce. Během tvého proslovu trpělivě mlčel a jako řádný zaměstnanec naslouchal tvým poznámkám. Nicméně výraz jeho tváře mluvil za vše. Zrcadlila se v ní únava a opovržení. Pouze vidina zisku tě nyní dělila od faceliftu z rukou psí bytosti. Pokud byli všichni obyvatelé Sim-First stejně přátelští, dřív nebo později by tě mohl upovídaný Diego dostat do maléru.

Ehm... skvělá volba.
Recepční se zarazil při pohledu na sušenku. Pravděpodobně se nestávalo často, aby ho zákazníci obdarovávali něčím jiným než hrubými slovy a výstřely z blasterů. Tlumený náraz ti ovšem prozradil, že sladkost skončila v nedalekém koši. Zřejmě i zde platilo pravidlo: Sladkosti od cizích nebrat. Avšak v případě kreditů muž neváhal ani na okamžik. Plíšky okamžitě schoval a věnoval ti přátelský úsměv.

Jak jsem řekl, noclehárna je tam vzadu...

Nasměroval tě ukazováčkem a poté pokračoval:

Každý pobu... nocležník musí dodržovat pár bezpečnostních pravidel. Za prvé: Musí mi tu nechat všechny zbraně. Neboj ráno je zas dostaneš zpět. Za druhé: Nechceme tu žádný chlast ani drogy. Nadopovat ses mohl venku, sem ses přišel vychrápat. A pokud tu chceš zůstat až do rána, tak tu nesmíš dělat bordel. To je ostatně třetí pravidlo: Dodržovat pořádek... Dál jak to tu funguje. Přes den je místnost zamčená. Takže jestli tě tu načapám slídit, beru to tak, jakože ses pokoušel krást a podle toho s tebou budu zacházet. Ve vnitř jsou skříňky, kde si můžeš zamknout své věci. Za odložené předměty neručíme. Pokud se ti něco ztratí je to tvůj problém.
Jakmile tě muž poučil, převzal od tebe zbraně, pokud si nějaké měl a dobrovolně mu je odevzdal. K šacování ani ničemu podobnému nedošlo. Laxní přístup recepčního ohledně dodržování prvního pravidla ti napověděl, že propašovat zbraň do noclehárny nebude pro nikoho problém. Opatrnost byla na místě.

Špinavou chodbou ses dostal do špatně větrané místnosti, která ti svou rozlohou připomínala menší tělocvičnu. Zápach vycházející z proleželých matrací a dvou dalších "hostů" nebyl nic příjemného pro tvůj citlivý nos. Přesto sis na něj za krátko zvykl. Hned u vchodu stála velká kovová skříň se zamykatelnými policemi, jakou si mohl nesčetněkrát vidět na nádražích a kosmoportech. Postele či spíše lehátka byla tvořena kovovou konstrukcí s pérama, na která byla položena samotná matrace, deka a polštář. O povlečení zde nejspíš nikdy neslyšeli a podle toho jednotlivá lůžka vypadala. Jedna matrace na sobě měla hnědé skvrny od výkalů. Další připomínala paletu malíře. Mohl ses jen domnívat, jak jednotlivé barevné fleky vznikly. Na třetí s největší pravděpodobností nedávno někdo silně krvácel. Což dokládali také nepatrné zbytky krve mezi dlaždičkami v okolí této postele. Jakmile si narazil na první relativně čisté lehátko, posadil ses a prohlédl si své spolunocležníky. Nejdál od tebe až u stěny ležel rodian s rukama za hlavou a zapálenou cigaretou v ústech. Na tom by jistě nebylo nic zvláštního, kdyby přímo nad ním nevysela obrovská cedule s nápisem v několika jazycích: Zákaz kouření... O pět lůžek dál seděl bith v obnošeném oblečení a plášti. V ruce svíral svůj nejcennější poklad. Píšťalu s kterou si přes den obstarával obživu.

Neber si ho lásko má. Budeš s ním jen nešťastná.
Varování mé už znáš, tak řekni mi nač čekáš?
Letí bílý holoubek, má ale malý vroubek.
Chce ti předat zprávu zlou, letí letí za tebou.

Otočíš se ke vchodu, aby sis mohl prohlédnout nově příchozího poetu. Opilého, lidského starce. Vrávoravou chůzí se dobelhá k prvnímu lehátku, na které se okamžitě svalí. Celá konstrukce se otřese a zavrzá. Sim-First pomalu zaholovala křídla noci a místnost se začínala plnit.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Pear
Temný Jedi
Temný Jedi
Příspěvky: 2233
Registrován: 31.12.2007 18:03:02
Uruguay

Re: Gerry Akesu - 48 hodin

Příspěvek od Pear »

Simpla-12, Sim-First, Motel klidný spánek

"Děkuji, chápu vaše pravidla."
Řekl jsem recepčnímu a Diego vztyčil pravou paži, pěst i prostředníček jako vzkaz na rozloučenou. Měj se, ubohá bytosti. Doufám že tě dlouho neuvidím. Diego zvládl popsat danou situaci až moc přesně. Až teď jsem si uvědomil, že postava Diega vznikla dávno, už před pár lety. Možná to bylo tím, jaká byla Galaxie, a jak se dalo nejlépe zapadnout do Galaxie. Odflusl jsem si z toho na stěnu, recepční to vidět nemohl. Pomalu přijmám Diegovy zvyky. Nebo prostě perfektně ovládám své krytí.
Rozrazím dveře do pokoje, znechuceně se svěsím a vrátím se za dveře.
"Pojeb mně mezi tři lekku ty vole, to ne. To fakt ne ty vole. Sílo, to ne, ty vole."
Neovládl jsem se a začal jsem se se neovladatelně smát. Ovládl jsem se až po vstupu do pokoje a nyní už s kameným výrazem.
Nehorázná úroveň ubytovny byla tak nehorázná, že jsem si nevybavoval, kde mohla být podobně špatná úroveň. Matrace byly potřísněny vším, co mohlo obsahovat tělo. Jediná čistá byl jakýsi nadstandart, kterého jsem rád využil. A dostal jsem hned jinačí výhled na ubytování. Nyní, na odstrašující matraci, jsem pochopil, jak špatně si Jediové vedou. Probudilo to ve mně chuť pomoc za každou cenu. A rodián porušil první pravidlo, které tu platilo.
"Hej, kámo, si děláš srandu ne? Tady se tak trochu nekouří. Nebo si aspoň lehni na postel, kde ta cedule není. Do Hutta, ty vole."
Začal jsem otevírat svojí skříňku byl tu i Bith, který dostal přezdívku hoBith. Když už mám otevřenou skříňku, a strkám do ní své zavazadlo, mé uši zaslechnou líbezný zvuk básně, od samotného mistra! Hodím kufr na zem a otočím se za zdrojem. Ožrala ale už dávno spal.
"Aj ty jede ožralo, sundalo tě rogalo.
Co se taky čekalo, víc se zlejt už nedalo.
Ležíš ksichtem na gauči, ty zkurvenej flákači.
Ale řekls to pěkně a bílej holub sere v letu."

Zasunul jsem zavazadlo do skříňky a zamkl jí. Byla tu velká možnost, že by se do nich zvládlo dostat i dítě s plastovým nářadíčkem, ale jakákoliv snaha ztíží zloději práci platí. Pohodlně jsem uložil Lekku kolem sebe a lehl si na matraci. Zavřel jsem oči a ponořil jsem se do meditace. Cítil jsem vyloženě každou postavu v místnosti, i další hlásky Síly, které oznamovali, že další sem mají namířeno.
Mohla by se mi zdát zas nějáká rychlá vize jako vždycky když mám misi. Zatím se mi to stávalo pokaždý, i když jsem si musel hodně domýšlet. Ale vždy to nakonec vyšlo.
MIloval jsem tenhle dar a i očima Diega byl skvělý. Poté jsem totiž mohl pouze následovat obrazy a čekat až se ony věci začnou dít. Byl to pro mně signál, že jsem na dobré stopě. A řešení problémů i hrozeb se tak stávalo jednodušší.
Greatest, Goldest, Fruitiest, You-know-him-he-is-so-awesum Me.
Moje ochranka: :guard: :maul: :guard:
Darth Revan ♥

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Gerry Akesu - 48 hodin

Příspěvek od Gwendolin »

Simpla-12, Sim-First, Motel klidný spánek

Rodian se ani nenamáhal vstát z postele. Pravou rukou vytáhl cigaretu z úst a mírně natočil svou hmyzí hlavu tvým směrem. Na jeho obličeji se usadil nevraživý výraz.

>Chceš špeka? Jestli ne, tak mi polib mou zelenou...!<
Bytost mluvila ve svém rodném jazyce Rodese. A ačkoliv si poslednímu slovu nerozuměl, díky kontextu sis ho snadno doplnil. Nebýt vyrušení v podobě opilého starce, Diego by možná přešel od slov k činům a donutil rodiana cigaretu uhasit. Nicméně nyní byl ve středu tvého zájmu nově příchozí člověk. Jakmile si k dobru přihodil vlastní báseň a uklidil tašku do skříně, lehl sis na postel a soustředil se na proudění Síly. Tvá mysl se vyčistila, dech zklidnil. Pomalu ses propadal hlouběji a hlouběji do transu...

...Procházíš světlou, dlážděnou chodbou. Ve vzduchu je cítit dezinfekce. K této vůni se pojí nesčetné vzpomínky na návštěvy lékařských zařízení. Chtě nechtě se ti nyní vybavují. Míjíš masivní očíslované dveře pokojů... ne cel! K uším ti doléhá vzdálené žadonění a kňourání. Ničemu z toho však nevěnuješ pozornost. Očima kloužeš po číslech - 09, 10, 11, 12, 13, 14, 15! Zastavíš se a stiskneš tlačítko na stěně. Dveře se se zasyčením otevřou a tobě se naskytne pohled na lůžko, na kterém leží spoutaný muž pouze v nemocničním andílku.

Jakpak se dneska máme, mistře?
Příjemný hlas patří ženě s dlouhými blond vlasy. Přistoupí k vězni a z žíly na paži odebere vzorek krve.

Mám pro vás dobrou a špatnou zprávu, kterou chcete slyšet dřív?
Jelikož se nedočká odpovědi, pokračuje:

Tak tedy nejdřív tu dobrou. Váš učedník, Obi-Wan Kenobi je zde ve městě. Přiletěl vás zachránit. Nicméně netuší, že ho po celou dobu sledujeme. Poslala jsem za ním své lovce. Brzy se opět shledáte. Což je ta špatná zpráva. Pro něho. Ačkoliv pro mě je samozřejmě dobrá.
Svůj proslov završí hlasitým smíchem.

...Vize se stává mlhavou a vytrácí se. Vracíš se do reality, jediné co tě nepřestává provázet je onen zvrácený smích. Smích, ze kterého by se nejedné bytosti ježily chlupy na zádech. Připadáš si dezorientovaný. Chvíli ti trvá uvědomit si, kde se nacházíš. Lehátka v místnosti jsou již z poloviny plná. Během tvé meditace dorazilo šest dalších pobudů. Až na jednoho, nestáli za pozornost. Tím jedním byl durosan, který seděl na sousedním lůžku. Nepřestával si hrát s prsty a pohupovat se dopředu a dozadu. Něco si pro sebe mumlal, avšak jakmile zjistil, že jsi vzhůru přiskočil k tvému lůžku a přiblížil ukazováček levé ruky k ústům.

Pššššt! Jsou tu... jsou tu. Všu... všude kolem nás. Nepřestávají nás sledovat. Ale neví, že my víme! Haha!
Rychle se rozhlédne kolem sebe.

Musíš pryč bratříčku. Pryč! Co nejdál! Nikde nebude bezpečno! Temní se blíží... Ovce mají mezi sebou vlky. Ovce mají mezi sebou vlky. Ano vlky. S dlouhýma zubama. Zakousnou i jehňátka, nemají slitování. I ta bezbranná jehňátka roztrhají...
Začne vzlykat a schová obličej v dlaních.

Nikde nebude bezpečno. Ani doma, ani doma... Nevracej se tam! Rozumíš? Zapomeň na domov! Smyčka se stahuje. Udusí nás. UDUSÍ NÁS! UDUSÍ NÁS! POMOC! NEMŮŽU DÝCHAT! POMOZ MI!
Vyskočí na nohy a začne sebou zmítat. Křičí a mává kolem sebe rukama. Toto nečekané divadlo přiláká pohledy všech v místnosti. Během chvilky dorazí i klatoonian, který vyděšeného durose násilím odvleče pryč. Celá scéna se odehraje tak rychle, že nestačíš zareagovat.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Příspěvek č. 600!
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Pear
Temný Jedi
Temný Jedi
Příspěvky: 2233
Registrován: 31.12.2007 18:03:02
Uruguay

Re: Gerry Akesu - 48 hodin

Příspěvek od Pear »

Simpla-12, Sim-First, Motel klidný spánek

"Tak řekni hned že to není cigáro. To je potom v pohodě."
Bod pro Rodiána, není potřeba zákrok spravedlnosti. O to lépe se mi medituje. A i možná to je důvod, proč ke mně byla Síla nyní tak štědrá.
Vize byla opravdu živá. Poznal jsem i mistra, který byl hlavní postavou dění. Qui Gon Jinn byl připoutaný na lůžku a atraktivní žena zrovna odebírá vzorky. Avšak nebyla dostatečně dlouhá ani konkrétní na to, aby mně ihned navedla na stopu. Očividně se odehrávala v minulosti, mistr Qui Gon Jinn byl dávno po smrti, ale i tak to pro mně byla užitečná rada.
Až budu klouzat očima po číslech, u patnáctky je můj cíl!
Probuzení už ale nebylo tak příjemné. Prostor se zaplnil a úroveň se opět o trochu zhoršila. Nově příchozí si zabrali svá místa, někteří až moc blízko u mně. Nejhorší ale byl zvláštní pocit, který mně zalil po otevření očí. Vize byla opravdu živá. Ale nemohl jsem si přát lepší budík, než psychicky narušenou postavu, která svým hysterickým projevem bezpečně přilákala pozornost všech v místnosti. Recepční ho nakonec odvedl a tím skončila všechna zábava.
Dík za tip kámo, tohle využiju ve správnou chvíli...
Vzdám naposled hold šílenci a natáhnu se opět na postel. Spánek je to jediné, co potřebuji a zítra se vrhnu na vyšetřování plnou vervou.
Greatest, Goldest, Fruitiest, You-know-him-he-is-so-awesum Me.
Moje ochranka: :guard: :maul: :guard:
Darth Revan ♥

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Gerry Akesu - 48 hodin

Příspěvek od Gwendolin »

Simpla-12, Sim-First, Motel klidný spánek

Vím, žes to byl ty! Okamžitě mi to vrať!
Z vydatného spánku tě probudí mužský hlas. Zbylou únavu následně zažene dopad těla na tvou postel. Již bdělý, bleskurychle vyskočíš na nohy. Na tvé posteli nyní gran škrtí zabraka. Rohatá bytost s hnědou pletí se probere z překvapení a kolenem nakopne svého protivníka do rozkroku, následně se oba převalí a tvrdě dopadnou na zem. Tentokrát leží zabrak na agresorovi. Dobře mířenou ranou pěstí udeří grana do ohryzku. Celá potyčka končí tak rychle, jak začala. Aniž by ses dozvěděl, co ji vyvolalo. Na tvářích přihlížejících bytostí se zrcadlí zklamání. Pravděpodobně doufali v delší bitku, na jejímž konci by zůstal na živu pouze jeden z mužů a tím pádem by jeho věci připadli tomu, kdo dřív přijde.

Jakmile si vyzvedneš věci, případně vyřídíš, co potřebuješ, opustíš místnost. Chodbou zamíříš k východu, avšak než stačíš opustit Motel, zastaví tě klatoonianský recepční.

Gizky jsou zařízený. Můžeš si je vyzvednout u mého známého. Má krámek s touhle cizokrajnou chamratí. Na vývěsním štítu je namalovaná nějaká ještěrka a on se jmenuje Ronon. Řekni mu, že tě posílá Gunar. Udělá ti dobrou cenu. Vydej se touhle ulicí dál do středu města. Jakmile dorazíš k červeně natřený budově zahni vlevo. A pak už to nemůžeš minout.
Popíše ti cestu do obchodu se zvířátky.

Jo a omlouvám se za ten incident včera večer. Obvykle se Ohwun chová normálně, ale občas má tyhle zkraty a to pak mele pátý přes devátý. Za to můžou ty pokusy, co na něm ta čarodějnice prováděla.
Dokončí Gunar řeč a odplivne si na zem.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Pear
Temný Jedi
Temný Jedi
Příspěvky: 2233
Registrován: 31.12.2007 18:03:02
Uruguay

Re: Gerry Akesu - 48 hodin

Příspěvek od Pear »

Simpla-12, Sim-First, Motel klidný spánek

"Ty vole, co je!"
Zakříčím na dvojici, když vyskočím ze své postele. Ta rychle změnila svého majitele, avšak zabrak se ze škrcení vzpomatoval velice rychle a převrátil se s granem až na zem. K nelibosti ostatních nikdo neumřel a tak bych se nedivil ani pohrdavému bučení publika. Lehce kopnu do ležícího grana, abych zaujal pozornost zabraka, ale nerozpoutal žádnou bitku. Diego neměl v plánu dělat si problémy a právě teď začala moje mise - Gerry musel ustoupit do pozadí, bylo potřeba hrát perfektně roli.
"Dite doprdele volové, si kupte nože, ať se příště neválíte po postelích, buzíci..."
Zakroutím nad nimi hlavou a otočím oči ve sloup. Svoje zavazadlo nepotřebuju - vlastně v něm nic důležitého není, světelný bič mám neustále schovaný u sebe a meč hned vedle. Jedi víc nepotřebuje. Ale Diego ano a bitka co se předemnou odehrála mi připoměla, že svojí zbraň nemůžu jen tak používat. Musím si sehnat chladnou zbraň, nůž, dáku nebo blaster. Nemůžu riskovat možnost, že mně někdo uvidí a nahlásí mému cíli - to by mohlo nebezpečně obrátit karty.
Takže můj plán - přípravy, takže musím sehnat nůž, podívám se po Gizkách a pak začnu s vyšetřováním. Po přípravné fázi si srovnám všechna vodítka, tohle bude pohoda.
Nejraději bych si to napsal, ale věřím, že si všechno zapomatuju, přece jenom to není moc bodů. Avšak Síla je stále na mé straně a recepční to právě potvrdil. Gizky byly zařízeny a stačilo jen dojít do zvěrimexu a omluva za včerejšího retarda byla možná to, co potřebuju.
"Díky, šéfe. Hned tam skočím. Ještě mi chybí kudla, určitě víte, kde seženu píčovinu, kterou můžu lidi říznout."
Dělám, že strašně se vším souhlasím a jsem vděčný, i když mně zajímá nejvíc právě Ohwun, který by mi mohl pomoc. Už teď se mi rodil plán, jak se k němu dostat a opět - pomůže mi recepční, ona kouzelná postavička, co stále stojí za stolem a pomáhá všem potřebým. Defacto udělal v tomto světě víc dobrých skutků, než já za celé své působení v Řádu. Paradox? Možná, ale až splním tuto misi, vše tím přebiju.
"Víte, nebyl jsem k vám ze začátku úplně upřímný. Ve skutečnosti jsem Diego L'Buzola, doktor psychologie... Je tu možnost, že si s tím Ohwunem domluvím schůzku? Rád bych si s ním promluvil, v posledním semestru jsme se učili lobotomii, můžu pomoc!"
Greatest, Goldest, Fruitiest, You-know-him-he-is-so-awesum Me.
Moje ochranka: :guard: :maul: :guard:
Darth Revan ♥

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Gerry Akesu - 48 hodin

Příspěvek od Gwendolin »

Simpla-12, Sim-First, Motel klidný spánek

Jestli si ty doktor psychologie, tak já jsem kancléř Kakatýn či jak se ten ocas jmenuje...
Poznamenal Gunar posměšně a jeho obličej se zkřivil v ošklivé grimase.

...Zapomeň na Ohwuna! Je to blázen, musíš brát ty jeho kecy s rezervou. Nejednou už mu, kvůli tomu rozbily hubu. To chce přijít na jiný myšlenky. Co bys řekl na tu twilečku o které jsem se zmiňoval?
Klatoonian se pokoušel odvést řeč jiným směrem, avšak při pohledu na tvou neoblomnou tvář zakroutil odevzdaně hlavou.

No dobrá. Pokud si to s ním chceš vyřídit na férovku, tak ti bránit nebudu. Konec konců Ohwun je můj kámoš asi tolik jako ty. Nevim, kde se teď poflakuje. Nejčastěji ho můžeš potkat v kantýně Černá Díra. Jen, co otevřou prolejvá si tam hrdlo, dokud mu nedojdou peníze nebo se o něj nepostarají vyhazovači.

Recepční zkontroluje čas a poté opět pokračuje:

Do otevíračky máš nějakých pět, šest hodin čas. Takže si můžeš v klidu vyzvednout ty gizky. Zbraně se dají sehnat po celém městě. Záleží, co přesně hledáš. Ale nejširší nabídku a zároveň dobré ceny má devaronian jménem Maxus. Vlastní kovošrot u skládky odpadků. Tam se raději přesuň taxíkem nebo hromadnou dopravou. Je to kus cesty.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Pear
Temný Jedi
Temný Jedi
Příspěvky: 2233
Registrován: 31.12.2007 18:03:02
Uruguay

Re: Gerry Akesu - 48 hodin

Příspěvek od Pear »

Simpla-12, Sim-First, Motel klidný spánek

"Díky šéfe. A musím se vám opět přiznat, skutečně nejsem doktor psychologie. Máte dobrý zrak! Jsem doktor práv. Uvidíme se dnes večer, funguje tu úklidová služba? Mám vedle postele nějákej bordel, můžete toho Grana nechat odklidit?"
Pomalu jsem si v hlavě tvořil plán. Zajít pro nůž, zaplatit gizky, v Díře najít Ohwuna a pokročit ve vyšetřování. NIc složitého. S jakýmkoliv začátkem mise jsem byl vždy nadšený, ale Síla mi byla svědkem, že to postupně opadávalo a já byl nakonec rád, že jsem se náhodou dostal k cíli a vše vyřešil. Zde to ale bylo jinačí, můj cíl byl nyní ten nejdůležitější vůbec. Pokusy na Jediích? To není nic, co bych chtěl řešit laxně. Musíme do toho s Diegem dát všechno a... nemůžu brát své alterego jako další osobu. Nyní se jim musím ale stát a nemůžu ani na sekundu povolit.
Už se těším na schůzku s Ohwunem, bude to jistě přínosem. Pro jistotu ale nechám ze začátku jednat Diega, nevím do čeho se pouštím, může to daleko přerůst mé schopnosti, jestli si nedám pozor!
Jak mi řekl recepční, mám spoustu času, než otevřou bar a rozhodně tam nechci přijít jako první, ani mezi prvníma. Spíš si nejdřív seženu zbraň, která nebude poutat tolik pozornosti a gizky hned poté - jednu si budu muset uschovat v pokoji, ale druhou potřebuju s sebou k výslechu. Zatím mi plán vycházel. Diego chtěl zavřít druhou gizku do skříňky, protože jí nepotřebuju živou, ale to by mi Jedijská duše neodpustila.
"Ještě jedna otázka, jednu gizku si tady potřebuju někam schovat, je tu nějáká možnost, kam jí strčit, mimo mrazáku?"
Zeptám se muže ještě než se odeberu za Maxusem do obchodu se hračkama.
Greatest, Goldest, Fruitiest, You-know-him-he-is-so-awesum Me.
Moje ochranka: :guard: :maul: :guard:
Darth Revan ♥

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Gerry Akesu - 48 hodin

Příspěvek od Gwendolin »

Simpla-12, Sim-First, Motel klidný spánek

Čokoládu na polštář a ukolíbavku bys nechtěl? Jestli chceš pořádek, tak si musíš připlatit. Plecháč tam setře podlahu a tím veškerý servis končí.

Vyštěkne podrážděně Gunar a dá ti tak najevo, že mu tvá společnost, potažmo dotazy, začínají lézt krkem. Následná prosba klatooniana dopálí ještě víc. Zhluboka se nadechne, díky čemuž vynikne jeho svalnatá postava. Levou rukou se zapře o pult, zatímco pravou sevře výhružně v pěst.

Jo, pekáč v kuchyni... Viděl si snad venku ceduli: Útulek pro zvířata? Ne! Tak proč se tak blbě ptáš? Je mi jedno, kam tu potvoru strčíš, ale tady to nebude. A teď táhni, než mi dojde trpělivost!
Zakončí recepční nekompromisně svou řeč a zahledí se do datapadu, čímž ti dá jasně najevo, že je rozhovor u konce. Jakmile opustíš budovu, přivítá tě nepříjemný pach odpadků z kontejneru, do kterého se opíraly ranní paprsky slunce. Za dne toto město působilo mnohonásobně odpudivějším dojmem. Výhodou byla pouze skutečnost, že ulice byli o trochu bezpečnější. Jako zázrakem před tebou zastaví taxi-speeder z něhož vystoupí nepřátelsky působící barabel. Ještěří bytost se na tebe letmo podívá a zmizí v útrobách motelu.

Můžu tě někam svést, příteli?

Osloví tě Devaronec za volantem.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Pear
Temný Jedi
Temný Jedi
Příspěvky: 2233
Registrován: 31.12.2007 18:03:02
Uruguay

Re: Gerry Akesu - 48 hodin

Příspěvek od Pear »

Simpla-12, Sim-First, Motel klidný spánek

Recepční se ke mně choval nevybíravě, na jednu stranu se dalo chápat, že ho možná nebaví mé otázky, ale to mně vůbec nezajímá. Vůbec se mi nelíbilo jeho chování a Jedi tady neměl co dělat. Jedi byl zvyklý na úctu a vstřícnost a zde? Diego věděl, jak se tu má člověk cítit.
Recepční se ke mně choval jak čůrák. Na vtip o utření podlahy mi dokonce nabídl nadstandartní službu. Blbě jsem se nad tím zašklebil a rukama si protřel oči.
"Jasně, to si možná nech, tady ten bordel stejně už uklidit nejde. Ale zazpívat by jsi mi mohl, si klidně na pokoji poslechnem všichni, káre."
A dál nebyl o nic lepší, jeho výhružný postoj mně ale mohl těžko zastrašit. To až jeho odpověď způsobila, že jsem poraženě svěsil ramena a vzhlédl vzhůru ke stropu. Objevil jsem tak spoustu nových skvrn, z čehož některé měli opravdu divnou barvu a jejich původ mohl být obklopen vtipnou historkou. Ale recepční pokračoval a pokračoval, že jsem se prostě sebral a šel pryč. Rozpažil jsem ruce a vykročil k východu.
"Pozor, dámy a pánové, máme tady vtipnýho knírače!"
Pravá ruka se vrátila zpět podél těla a levá zamávala, jakoby na rozloučenou, klatooiniánovi prostředníčkem.
"Naser si..."
Mohl uslyšet, když jsem tou samou rukou otevřel dveře a vyšel do města.
On ten den nebyl vlastně úplně strašný, ostré ranní světlo obarvilo prostředí tak, jak to mdlé světlo pouličních lamp v noci nedokázalo. Kolem mně byl vzduch, a i když né čistý, cítil jsem každý záhyb plic, který po několika hodinách opět dostal čerstvou dávku. Avšak vyšší dohled a odpudivý architektura i stav budov byl jak kop do žaludku. Litoval jsem, že těmto lidem nedokáže Řád pomoc. Já budu rád, když pomůžu sobě, a to dostat se z tohoto místa co nejrychleji. Další návštěvník hotelu právě dorazil a já tak prakticky ihned obdržel "osobní vůz". Otevřel jsem zadní dveře a nasoukal se bez mluvení dovnitř. Nebyl to ten největší luxus, ale jen o něco lepší než lavička v parku. Řidičovi nemohl nikdo věřit, že to někam nenapálí, ale proč občas nesvěřit život do cizích rukou?
"Kovošrot u skládky odpadků, za Maxusem, šéfe!"
Snaha zapadnout mezi místní předstíranou znalostí okolí narážela pouze na možnost, že mé cílové místo nezná. Ale o tom se dalo dobře pochybovat, takže jsem se roztáhl na zadních sedačkách a zadíval se znuděně z okna, jako bych tudy procházel každý den.
"Co takhle rádio? Dáme tam něco na přání? Vy si přejete..."
Greatest, Goldest, Fruitiest, You-know-him-he-is-so-awesum Me.
Moje ochranka: :guard: :maul: :guard:
Darth Revan ♥

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Gerry Akesu - 48 hodin

Příspěvek od Gwendolin »

Simpla-12, Sim-First

Taxikář pouze kývne na srozuměnou a počká, až nastoupíš. Uzavřené speederové vozidlo nenabízelo příliš velký komfort. Klimatizace ani filtrace vzduchu nefungovala na sto procent. Puch přicházející z ulice alespoň částečně tlumila trojice vonných stromečků vysících na zpětném zrcátku. Na zadní sedačce byly vysezené tři dolíky, což nahrávalo předpokladu, že tento taxík vozil zákazníky již za kancléře Thorise Daruse. Jakmile se usadíš nebo spíše zapadneš do jednoho z dolíku, ucítíš mírné cuknutí. To, když se speeder vznese a následně vyrazí vpřed. Na tvou žádost muž stiskne tlačítko a z reproduktorů začne hrát hudba. Netrvá to však dlouho. Devaronec sníží hlasitost a jako správný taxikář tě osloví:

Copak sháníš, příteli? Nebo víš co, nic neříkej a nech mě hádat! K Maxusovi míří bytosti jen ze tří důvodů. První chtěji vyhodit nepotřebné věci a jelikož ty s sebou nic nemáš, tak k této skupině patřit nebudeš. Druzí jsou takový ti podivíni, co prolejzaj skládky a snaží se najít nějakou tu starožitnost. Ale jak se na tebe tak koukám…
Během monologu tě taxikář co chvíli sleduje ve zpětném zrcátku.

…nevypadáš jako blázen, který by si doma hromadil krámy a všem na potkání vyprávěl o jejich jedinečnosti. Ne. Ty určitě potřebuješ nějakou podpultovku. Že mám pravdu?
Nemusel si použít Sílu, abys pochopil, proč muž vyzvídá. Za vším byla obyčejná nuda a touha popovídat si. Nabízely se dvě možnosti. Buď se do hovoru zapojíš a třeba z řidiče vytáhneš nějakou tu cenou informaci nebo ho odbudeš a po zbytek cesty budete oba mlčet.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Schválně jsem napsala kratší příspěvek, abychom mohli případně začít rozhovor mezi tebou a taxikářem.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené výcviky“