Akademie Síly

Keep calm

Tak dál – nezdržel mě, nijak mě nezdržel, takže nemoh zdrhnout daleko… mám mluvící kameru v hlavě, takže je všechno v pohodě, ne?
Možná.
Okno? Jsou tu okna? Sakra, jasně že tu jsou okna. Je to přece muzeum a ne trezor. Hlavou mi probleskne myšlenka, která by mohla být důležitá, kdybych seděla nad kafíčkem nebo čajíčkem v operativní místnosti jako člen místních bezpečáků – jak vůbec zvládli rozbít okno, aniž by se spustil alarm?!
Rychle ji vyženu z hlavy, teď se nesmím rozptylovat. Jde jenom o jedno – jak dostat toho banthojeba dřív, než zdrhne. Proskočím oknem a až potom mi dojde, co vidím. Bludiště.
Proč kurva všude staví bludiště?!
To je jak za trest! Zákon schválnosti, vždycky se objevujou tam, kde jsou nejmíň třeba. Kdo má vůbec rád bludiště? Kdo je objednává?
Dost.
„Seechu, máš přehled o všech východech? Máš všechny východy na kameře?“
Mohlo by to pomoct. Mohlo, ale nemuselo – co když je pod tím bludištěm kanál? Můžeme tu zkoumat východy, jak chceme, on už bude dávno v trapu. Sakra!
Počkat, zkusíme to jinak… co by dělal Gerlan? Rozhodně by nejednal zbrkle. No, popravdě vím hovno, jak by v tuhle chvíli jednal, ale alespoň můžu hádat. Nebyl to snad on, kdo furt říkal, že pospíchat se nevyplácí? Pomineme, že s tou zbrklostí měl taky problémy.
Seech se mýlí, poskakovat tu jak nakopnutá mesakoza nebo rozsekávat zeleň nejsou jediná řešení. Je tu Síla.
Nádech, výdech. Koncentrace. Chci zaměřit velkou hmotu plnou života, nemělo by vadit, že je v pohybu. Zaměřit jí, zjistit jeho polohu a pak se pro něj klidně proskákám a prosekám.

...and watch Maze-Runner!?

Zvažujíc všechny možnosti od racionálních, až po instinktivní, sis nakonec spočítala, že nejjednodušší bude vyřešit problém skutečně nejjednodušeji. To ovšem znamenalo spolehnout se na řešení rovnice se dvěma nejistými proměnami. Jistě, Síla je Síla a simulace v tréninkovém programu ukázala, tvou schopnost s ní operovat. Ovšem na druhou stranu, test nebyl úspěšně dokončen. Nabízející se otázka, nakolik byl onen test úspěšný, by se dala přinejmenším označit jako diskutabilní, vzhledem k okolnostem. A do té celé koláže, tak nějak zapadal věčně otravný Seech Czlic. Co víc dodat?

Kamera 1 a 3 v provozu, 2 a 4 v závěsu…

Nemohla sis být jistá, nakolik byl onen žertovný tón důvěryhodný, nicméně vzápětí pokračoval:

Zkrať si to dva skoky vzdušně, pak seskoč vpravo a naběhni do křižovatky vlevo. Měli byste být proti sobě. Mimochodem, co máš proti bludištím? Všechna ta akce a reakce, vyděšení teenageři a adrenalin…

Seech se najednou zasekl a po chvíli omluvně dodal: Sakra, jiná daleko ošemetnější sága.. Promiň, jsem zpátky. Vnímání času a prostoru je někdy tak ošemetné…

Síla ti potvrdila "kamerovou" dedukci. Zbytek, už tak jistý nebyl.

...and hunt the prey

Doprdele, nemůže pro jednou přestat šaškovat? Teď se musím soustředit! Jako by to se Sílou nebylo na štíru už tak dostatečně. Jestli mě nepřestane srát, bude to „ošemetnější“ s předáním.
Jo, tohle je varování, Seechu.

Sice mu to trvalo a měl u toho rozvodněnou řeku keců, ale nakonec přišel s odpovědí, navíc to Síla potvrdila <i>díky,holka…, takže nemám důvod ho neposlechnout. Dva vzdušný skoky. Skok vpravo a křižovatka vlevo. Dobře. Dobře, jdem na to, Sílo, ještě chvilku tě budu potřebovat, tak buď kámoška a drž se mě…
Dva skoky vzdušně. Jeden vpravo – to je přece jednoduchý.
Běh už zvládnu bez ní, jsem vole šikovná a umím rychle kmitat nožičkama i bez pomoci.

...After The Comercial...

Ocitla ses přesně, kde jsi chtěla - proti soupeři. Problém byl v tom, že zatímco tys dokončovala svoji gymnastickou kombinaci, on byl v pohybu. Kombinace bolesti v zádech a minimálně třech žebrech tě ujistili, že ležíš na ne zrovna měkkém podkladu. A jako třešnička na dortu tu byl nemilý kontakt podrážky s tvým obličejem.

Slyšelas, jak kolem tebe někdo po pravé straně probíhá, aby vzápětí skončil jak široký tak dlouhý. Když se ti povedlo otočit hlavu, vidělas postavu v lehkém brnění, podle všeho atletické postavy momentálně ležící tváří k zemi. Co bylo však ještě podivnější, byl malý mužík v extravagantním oděvu, se zastřiženým knírem, v meditačním sedu levitující ve vzduchu.