Alister Gale - Není cesty zpět

Pakliže je hráč neaktivní déle než 30 dnů, jeho mise bude dočasně přesunuta sem

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Elinor Rahl
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 366
Registrován: 10.12.2012 17:24:17
Bydliště: Arca Company Barrack, Coruscant

Re: Alister Gale - Není cesty zpět

Příspěvek od Elinor Rahl »

Tasler

„Samozřejmě,“ vypadne ze mě ještě dřív, než si mozek stačí uvědomit plány s Yae´lem a záležitosti jménem „stále se rozšiřující spánkový deficit“. Naštěstí zafunguje natolik, abych si vzápětí řekl o rozpisy cvičení po zbytek klidové doby před vyloděním.
Intervaly mezi bojovou přípravou pak skýtají prostor pro rozkouskování spánku, cvičení s Yae´lem a pokus o taktickou přípravu a postupným doháněním spánku by se měl deficit zrušit. Šestistá třetí a šestistá šestá byly každopádně priorita číslo jedna.
A pak tu byla jedna žádost o prosbu, do které se mi po poměrně úspěšném tréninku nechtělo, ale o níž jsem věděl, že je potřebná.
„Mimochodem, poručíku, oba víme, jak to s mými zkušenostmi vypadá. Potřebuji vaši zpětnou vazbu. Když dělám věci špatně, když je nedělám dostatečně dobře. V šestisté třetí a šestisté šesté nejsem… jako člen sithského řádu…, ale jako velitel, který se musí co nejrychleji učit.“


S rozvrhem povinných aktivit se přesunu o pár pater výš. V tuhle chvíli to vypadá na opravdu kratší trénink s Yae´lem, čtyři až pět hodin spánku, a následné dokopání se do stavu pro bojovou přípravu. Mezitím si v hlavě skládám potenciální rozvrh, tak, abych se stačil dát před akcí na Dathomiru dostatečně dohromady, nezmeškal jedinou přípravu a měl čas i na to ostatní. Kdeže je akademické flákání, o loňských snězích nemluvě.
„Omlouvám se,“ vypadne ze mě, sotva přijdu do tréninkové místnosti, „ale asi nebudu schopný to tu dlouho táhnout, aniž bych usnul vestoje. A měli bychom si rozplánovat zbytek volna.“
Samozřejmě, že jsou Mandaloriané mírumilovnými pacifisty. Nemají problém kohokoli kdykoli mírumilovně zpacifikovat.

Pokud máte pocit, že bych měla na něco reagovat a nereaguju, asi jsem se zapomněla odhlásit (resp. si kvůli reálnému životu neuvědomuji tok času)...na ostatní věci nezapomínám.

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Alister Gale - Není cesty zpět

Příspěvek od Phate »

Tasler:

Ještě před odchodem tě poručík Yos ubezpečil, že sis nevedl vůbec špatně, ale že ti do příštího tréninku sepíše poznámky abys věděl na co se případně zaměřit aby tvé vedení bylo efektivnější a vedlo ke zdárnému cíli a co nejmenšímu počtu raněných na vaší straně.
Mužstvo stálo seřazeno dokud jsi neodešel z tréninkové haly a pak byly slyšet jen rozkazy a pár slov chvály podporujících morálku.

Když jsi se spěchem vrazil do tréninkové místnosti na vaší palubě s omluvou na jazyku, nevšiml jsi si, že Yae'l je sesunutý u zdi a podřimuje. Tvůj vpád ho vyrušil a s cuknutím se probral.
"Jo, v pohodě, zrovna jsem si dával dvacet. Moje čety jsou plný schopných lidí a v jídelně s nima byla docela sranda. Za pět hodin mě s nima čeká první trénink, takže je potřeba to nějak skloubit dohromady.Takže bych dal dvouhodinovej trénink abychom si oba stihli aspoň trochu odpočinout." seznámil tě s průběhem předešlých dvou hodin a pomalu se sbíral na nohy. I přes poněkud hlubší meditaci, které byl schopen, vypadal celkem unaveně.
"Asi bude lepší začít tréninkem mentálního štítu než se odpočatý vrhnem na souboj." navrhl ti a posadil se kousek před tebe. Zhluboka se nadechl aby si pročistil mysl. Zaujal jsi stejný posed naproti němu a čekal co se bude dít. O pronikání do mysli druhých jste se samozřejmě na Akademii učili. Ale nikdy to nebylo cílené vniknutí někým jako byl Tarael, který by se před ničím nezastavil.
"Tohle bude trochu nepříjemný." začal Yae'l, který měl se Silovými schopnostmi mnohem větší zkušenosti. "Pro začátek zkus myslet na trénink se svýma četama a já se pokusim zjistit podrobnosti." začal tónem jakým mistři učili své žáky.
Vybavil jsi si předchozí dvě hodiny a snažil si je v hlavě přehrát od začátku bojového tréninku. Yae'l na tebe upřeně hleděl a vypadal velmi soustředěně.
"Les...ulice...Vyhrál jsi s oběma, pěkně." přečetl si vcelku snadno na co jsi myslel a to včetně tvého citového rozpoložení a lehké nervozity.
"Fajn, tohle by šlo. Zkusim ti z hlavy vyšťourat něco o rozhovoru s rudochem. Snaž se mi v tom jakkoli zabránit." pokračoval a opět na tebe upřeně hleděl.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Elinor Rahl
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 366
Registrován: 10.12.2012 17:24:17
Bydliště: Arca Company Barrack, Coruscant

Re: Alister Gale - Není cesty zpět

Příspěvek od Elinor Rahl »

Tasler

Trochu?
Nesnažit se ve chvíli, kdy se Yae´l dotkne mého vědomí a začne si pročítat obrázky, ucuknout, myslet na něco jiného a prostě… udělat něco… mi v první vteřině přijde jako skoro neřešitelný problém.
Prostě důvěřovat. O ničem jiném to není.
Je to v pořádku.
Bude to v pořádku.
Stejně mám co dělat, abych nezačal panikařit. Cizí myšlenky uvnitř hlavy prakticky bolí, fakt překvapivé, když jako hrozbu vnímám i intenzivnější dotek v Síle. Celý trénink mentální obrany mi najednou připadá jako podstatně horší nápad, než po poradě s Taraelem. Pokud je pro mě těžké se nebránit, tak…
Přesto se snažím udržovat v hlavě myšlenky na bojovou přípravu. Je to potřeba. A Yae´lovi důvěřuji, na víc než tři sta procent.

Pravděpodobně jsem bledší než stěny okolo.
Na akademii s tímhle nebyly žádné komplikace, pokusy o cokoli připomínající hrabání se v hlavě během nejpozději několika vteřin skončily nekompromisním vykopnutím útočníka. Jenže Taraela nevykopnu. A pokud jde o Yae´la, pokud by se opravdu nechtěl nechat zastavit, tak jej s největší pravděpodobností taky ne.
„Dobře,“ přikývnu.
Tohle by mohlo být jednodušší. Svým způsobem, protože Yae´l nezůstane na povrchu, na rozdíl od předchozího případu. A jestli tamto bylo „trochu nepříjemné“…
Soustředím se na starý dobrý postup. Základní štíty, jejich potvrzení a upevnění. Nic moc sofistikovaného, ale pro přežití mezi sithčaty víc než vyhovující. Krom toho si pečlivě odchytnu vzpomínky a asociace táhnoucí se k rozhovoru s Taraelem a stáhnu je co nejvíc do spodních vrstev vzpomínek. Tohle je samo o sobě hodně nepříjemné, ale navýšit počet ochranných vrstev mi přijde i jako logické řešení.
Samozřejmě, že jsou Mandaloriané mírumilovnými pacifisty. Nemají problém kohokoli kdykoli mírumilovně zpacifikovat.

Pokud máte pocit, že bych měla na něco reagovat a nereaguju, asi jsem se zapomněla odhlásit (resp. si kvůli reálnému životu neuvědomuji tok času)...na ostatní věci nezapomínám.

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Alister Gale - Není cesty zpět

Příspěvek od Phate »

Tasler:

Chvíli jste seděli nehnutě a zatímco jsi stavěl jeden mentální štít za druhým a nořil vzpomínky hluboko do své mysli, Yae'l na tebe upřeně hleděl a bořil tvé štíty jako domeček pazaakových karet. Cítil jsi jak tvá obrana selhává a štíty mizí. Na Korribanu tohle fungovalo celkem obstojně, protože málokterý sith měl zájem se ti hrabat v hlavě víc než bylo k ponížení nutné. K tomu jim většinou stačilo mentální štít překonat.
Yae'lovi ne. Nešetřil tě, i když si uvědomoval, jak velice nepříjemné to je, ale na druhou stranu naprosto přesně věděl, že Taraela soucit nezastaví pokud by měl zájem se ti prohrabovat myšlenkami a pocity.
Tvůj kamarád ti z hloubi mysli tahal jeden útržek z rozhovoru za druhým a promítal si detaily i tvé duševní rozpoložení, které bylo v tvém mozku stále uchované.
Nemusel nic říkat abys věděl, že se mu to podařilo. Odvrátil zrak a napětí povolilo. Zůstal jen pocit, že nejsi v bezpečí před vlastními myšlenkami.

Když už jsi se trochu vzpamatoval z toho nepříjemného vniknutí. Yae'l se po tobě zničeho nic natáhl v Síle. Cítil jsi jako by ti v hlavě vybouchla myšlenková bomba a před očima se ti míhaly nejrůznější vzpomínky a pocity. Yae'l přestal aniž by vytáhl jakoukoli konkrétní vzpomínku.
"Já vim, že tohle se nedá za dvě hodiny naučit, ale nesmíš polevovat. Když někdo ví jak na to, to co nás učili na Akademii je k ničemu." promluvil po chvíli ticha tvůj společník, i když v hlavě ti hučelo jako bys stál na rušném náměstí.
"Musíš se pokusit zapomenout to co nechceš aby se někdo dozvěděl. Bude to znít jedisky, ale Síla je nástroj. Stačí jí říct co potřebuješ a musíš se soustředit, pořád. Snažit se přesvědčit mozek, že si to nepamatuje." snažil se ti předat to, co ho učil mistra a to co vyčetl ze souborů v archívu a co studoval už dlouhé roky. Chtěl ti pomoct, protože moc dobře věděl, že pokud máte pracovat jako tým a jeden z vás je zranitelný, odnesete to nakonec oba.

"Zkusíme to znova. Tentokrát zkusíme něco z dětství." řekl a okamžitě se k tobě natáhl v Síle.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Elinor Rahl
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 366
Registrován: 10.12.2012 17:24:17
Bydliště: Arca Company Barrack, Coruscant

Re: Alister Gale - Není cesty zpět

Příspěvek od Elinor Rahl »

Tasler:

Přinutím se pousmát.„Nehodlám s tím přestat jen proto, že je to trochu nepříjemné.“

Trochu. Zatraceně slabé slovo. Ale právě proto, že je to… takové… nemá smysl s tím přestat. Jako když se člověk učí zacházet se sečnými zbraněmi. Dostat při tréninku cvičnou čepelí tolikrát, dokud se nenaučí patřičně bránit, taky není příjemné, jenže pořád o hodně lepší, než se to nenaučit a schytat to naostro.

Narychlo zmobilizuji pozornost. Tentokrát to zkusím udělat přesně podle Yae´lovy rady. Přesvědčit mozek, že si nic nepamatuje. Že se mu podařilo zapomenout.
Samozřejmě, že jsou Mandaloriané mírumilovnými pacifisty. Nemají problém kohokoli kdykoli mírumilovně zpacifikovat.

Pokud máte pocit, že bych měla na něco reagovat a nereaguju, asi jsem se zapomněla odhlásit (resp. si kvůli reálnému životu neuvědomuji tok času)...na ostatní věci nezapomínám.

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Alister Gale - Není cesty zpět

Příspěvek od Phate »

Tasler:

Několik následujících minut se neslo v tichosti a snaze z tebe vydolovat něco o čem jsi nikdy nemluvil. Hlavou ti vířily vzpomínky, které jsi se snažil okamžitě zapomenout aby se v nich nemohl Yae'l hrabat a tahat co se mu zachce. Okamžiky z akademie, z tvého soukromí, z rozhovorů s tvým otcem a další o kterých nemusel nikdo vědět.
Po chvíli se Yae'l trochu zamračil a pak jsi pocítil jak se k tobě natahuje čím dál tím více. Pár vteřin na jsi ucítil palčivou bolest, která se jen stěží dala vydržet.
Když odezněla a ty jsi se rozkoukal viděl jsi Yae'l jak se drží za hlavu a chvěje se.
"Tak tohle bylo divný..." řekl po chvíli tichým hlasen a stále se lehce chvěl. "Zkoušel jsem vytáhnout něco z tvýho dětství, ale když jsem se snažil proniknout do hloubky bylo to...jako by se tvoje paměť celkem intenzivně bránila." pokračoval a vypadal poněkud znepokojeně.
"Buď jsi se během deseti minut stal mistrem na obranu mysli, nebo už se ti v hlavě někdo hrabal. Každopádně pokud to bude fungovat vždycky, o starší vzpomínky se nemusíš bát." zažertoval trochu i mu moc do smíchu nebylo. Vypadalo to, že tvá obrana nebyla pro útočníky příliš příjemná.
"Mám pokračovat?" zeptal se pro jistotu, jestli tě ještě touha o zapomínání myšlenek a vzpomínek nepřešla.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Elinor Rahl
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 366
Registrován: 10.12.2012 17:24:17
Bydliště: Arca Company Barrack, Coruscant

Re: Alister Gale - Není cesty zpět

Příspěvek od Elinor Rahl »

Tasler:

V první chvíli na Yae´la jen nechápavě zírám a jen pozvolna mi pocvakává, co se asi dělo.

Jediné možné pozitivum byla nepříjemnost mé obrany, otázkou zůstávalo, kde se vzala, z čeho pramenila a jak se jí dalo využít pro ochranu zásadních a zajímavých informací.
Negativum… negativa byla všechno ostatní. Za deset minut se člověk z kousku nad absolutní nulou na expertní úroveň nedostane. Takže tu byla druhá možnost, ze své podstaty nesmyslná. Něco podobného by si měl člověk pamatovat. A k něčemu podobnému by hlavně musely být důvody a příležitost. O... osobě, která by se do něčeho podobného pustila... nemluvě. V mém případě chybí cokoli z toho.

„To nedává smysl. Ani jedna možnost.“

Naštěstí Yae´l vypadá, že se dává dohromady poměrně rychle. Díky Síle.

„Až se na to budeš cítit, pokračuj. Jen se zeptám: chceš naznačit, že by prohrabování se v paměti mělo či mohlo fungovat jako… řekněme na stejném principu jako očkování? Že by vytvářelo přirozenou imunitu proti dalším myšlenkovým zásahům z cizí strany?“
Samozřejmě, že jsou Mandaloriané mírumilovnými pacifisty. Nemají problém kohokoli kdykoli mírumilovně zpacifikovat.

Pokud máte pocit, že bych měla na něco reagovat a nereaguju, asi jsem se zapomněla odhlásit (resp. si kvůli reálnému životu neuvědomuji tok času)...na ostatní věci nezapomínám.

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Alister Gale - Není cesty zpět

Příspěvek od Phate »

Tasler:

Yae'l se zamyslela snažil se rozpomenout na všechny podrobnosti ohledně tohoto tématu. Četl toho hodně, ale v praxi zkoušel máloco. Na slabomyslných sithských učednících se praktikovalo opravdu těžko a málokterý by něco takového vydržel aniž by se nezbláznil.
"Teoreticky jo. Pokud se ti někdo šťoural v hlavě aby dosáhl přesně tohodle efektu. Ale nedává to smysl. Co můžeš vědět tak důležitýho, že tě proti tomu někdo takhle zaštítil?" zkonstatoval nakonec. Vypadal opravdu zaraženě a i když se snažil to nedávat moc najevo, bylo to znát.
Seděl jsi a přemýšlel kdo a z jakého důvodu by mohl chtít něco takového dělat s tvou pamětí.
"Co přesně si pamatuješ ze svého dětství Alistere?" zeptal se po chvíli ticha Yae'l trochu ostýchavě.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Elinor Rahl
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 366
Registrován: 10.12.2012 17:24:17
Bydliště: Arca Company Barrack, Coruscant

Re: Alister Gale - Není cesty zpět

Příspěvek od Elinor Rahl »

Tasler:

"Co to..."

Námitku spolknu hned, co si uvědomím, že se ji snažím formulovat nahlas.
Něco je divně. A Yae´l si uvědomuje, že to něco může být zdroj potenciální hrozby. Může mi to přijít absurdní, přijde mi to absurdní, ale jsme tým. Chce to víc spolupráce na eliminaci možných bezpečnostních rizik než kolik je v poznámce, že potřebuji pohnout se způsoby, jak se bránit, a méně rozebírat... podobné věci.
Místo toho se pokusím poctivě zamyslet a vylovit konkrétní vzpomínky. Je to jako se dívat na sbírku starých holoobrázků. Matné, vzdálené, nic, co by si zasloužilo víc pozornosti. Stačí zaostřit pohled na jeden konkrétní a začne se rozplývat do zbytku. Pocity, informace, základní povědomí, a v tom sem tam střípek živého obrazu.
Nakonec myšlenkami ucuknu. Ze systematického probírání se vzpomínkami mně začíná bolet hlava. A hlavně snad za každým číhá něco, co si opravdu nechci pamatovat. Probírání se a všechny nepříjemné věci spojené se snahou se znovu postavit na nohy potom, co se mi málem podařilo na Armagu umřít, když se tudy ještě před začátkem onderonské kampaně prohnala naposled fronta.

"Prostě normální dětství po vojenských základnách, kdy jeden rodič je po smrti a druhý má velitelské povinnosti. Není moc co si pamatovat," shrnu velkou část svého života do kostky.
Samozřejmě, že jsou Mandaloriané mírumilovnými pacifisty. Nemají problém kohokoli kdykoli mírumilovně zpacifikovat.

Pokud máte pocit, že bych měla na něco reagovat a nereaguju, asi jsem se zapomněla odhlásit (resp. si kvůli reálnému životu neuvědomuji tok času)...na ostatní věci nezapomínám.

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Alister Gale - Není cesty zpět

Příspěvek od Phate »

Tasler:

V tréninkové místnosti začalo panovat napětí. Yae'l trochu nedůvěřivě koukal jak se probíráš vlastními vzpomínkami a stále dumal nad tím, co se stalo při jeho snaze napadnout tvou mysl a vyhrabat z ní konkrétní údaje. Cítil jaké obtíže ti to působí, což bylo o to divnější. Bylo normální, že si člověk nemohl vzpomenout, ale aby ho z toho rozbolela hlava. Jako by i tvá snaha narážela na neviditelný štít vytvořený někým okolo tvých vlastních vzpomínek.
"Vim, že o tomhle nerad mluvíš, ale vybavuješ si něco konkrétního? Konkrétní detaily kromě matných obrázků? Zkus se na nějakou vzpomínku soustředit pořádně do hloubky." snažil se celé věci přijít na kloub, protože ho to zaráželo. Vypadal asi podobně, jako když se dozvěděl o rancorech, kteří se při současném stavu jevili jako celkem lehká odpočinková práce při lovení Jedie na planetě, na které ani jeden z vás nebyl a o které prakticky nic nevíte.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Elinor Rahl
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 366
Registrován: 10.12.2012 17:24:17
Bydliště: Arca Company Barrack, Coruscant

Re: Alister Gale - Není cesty zpět

Příspěvek od Elinor Rahl »

Tasler:

"Zkusím se na jednu soustředit. Jenom se zeptám - dostal ses v pátrání... k Amargu? Nemohlo by to být vysvětlené tím?"

Pravděpodobně to byl nejhorší ze způsobů, jak Yae´lovi odsouhlasit, že já a podrobnosti z dětství si příliš nerozumíme. Ne že by to bylo nelogické, nemyslím, že si někdo ostře pamatuje věci, které dělal jako batole. Nebo i později. Dětství je... dětství. Specifická kapitola života, v které nemá smysl se příliš přehrabovat.
Zároveň se rozhodnu soustředit na první vzpomínku, která mě zrovna napadne. Předchází tomu několik vteřin přeměřování si všech nashromážděných, ucukávajících odstínů šedé. Vypadá to, že jedno bude za osmnáct, druhé bez dvou za dvacet - nakonec se tedy rozhodnu soustředit na co nejstarší a zároveň nejvýraznější obraz, který se mi v nich podaří najít. Je to víc zlomek než co jiného.

Může mi být tak... sedm? Vše kolem vypadá na loď, sterilní, neurčité prostředí, jednoduše vybavená kajuta. Napůl sedím na palandě stočený do deky, snažím se soustředit na datapad. Na obrazovce bliká mapa světa, který mě v zásadě vůbec nezajímá. Je to víc zeď, než co jiného. Čistě pro případ, že by si někdo našel čas zajít, ale s tím nepočítám. Bezpečnostní pojistka, abych v takovém případě nemusel s nikým mluvit. Jsem v pořádku. Řekl jsem, že jsem v pořádku, takže musím být. Nepotřebuju žádnou pozornost, už vůbec ne na úkor ostatních.
Ve vzduchu stále ještě visí napětí. Ne, přesněji směs smutku, pocitu ztráty, který vnímám hůř, než si myslím, že bych správně měl. Prostě se zvednout a jít dál. Jednoduchá rada.
Jak to bylo? Válka jako vypalování lesa na Ilmarinu? Člověku může být líto starých stromů, ale bez ohně, který se také změní na popel, nedostanou nové prostor se ujmout a za pár staletí zůstane jen pustila mrtvých kmenů? Možná to má být vysvětlení, možná to má být útěcha, možná to má být cokoli... ale v tuhle chvíli to na mě působí jako nesmysl.Něco, čemu nerozumím. Čemu ani nechci rozumět.
Samozřejmě, že jsou Mandaloriané mírumilovnými pacifisty. Nemají problém kohokoli kdykoli mírumilovně zpacifikovat.

Pokud máte pocit, že bych měla na něco reagovat a nereaguju, asi jsem se zapomněla odhlásit (resp. si kvůli reálnému životu neuvědomuji tok času)...na ostatní věci nezapomínám.

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Alister Gale - Není cesty zpět

Příspěvek od Phate »

Tasler:

Tvůj společník se opět zamyslel. Lidská fyziologie samozřejmě připouštěla úrazy mozku, které byly schopné ovlivnit paměť, ale spíše do stavu amnézie, nebo poškozených vzpomínek.
"Dostal, ale tím to být nemůže. Tohle udělal někdo, naschvál. Mozek se sám od sebe dovede bránit při stresové situaci a je schopný zablokovat vzpomínky, ale né až takhle. To mě trochu děsí."

Tvou vzpomínku viděl stejně tak Yae'l, který se k tobě natáhl v Síle a vnímal všechno co jsi si přehrával v hlavě. Všechny pocity a představy, které jsi ve vzpomínce našel. Když jsi přestal, tvářil se opravdu zmateně.
"Tohle je vážně divný Alistere. Ta vzpomínka je celkem komplexní, včetně pocitů a podobně. Tak proč by se někdo snažil tuhle část tvojí mysli odstavit před ostatníma." dořekl a tvářil se snad ještě zmateněji.
"Jseš si naprosto jistý, že se tohle stalo? Myslim, na sto procent jistý." řekl a podíval se na tebe zcela vážně. Nasadit někomu do hlavy vzpomínku bylo velmi těžké, ale s trochou studia se to dalo udělat a ta vzpomínka mohla být opravdu komplexní a celistvá včetně detailů. Ale důvod proč by to někdo dělal musel být opravdu vážný.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Elinor Rahl
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 366
Registrován: 10.12.2012 17:24:17
Bydliště: Arca Company Barrack, Coruscant

Re: Alister Gale - Není cesty zpět

Příspěvek od Elinor Rahl »

Tasler

Téma hovoru se mi opravdu nelíbilo – a to čím dál víc. Držet podrážděnost pod kontrolou bylo poměrně náročné. Vztah s otcem byl za poslední rok pod poměrně značným tlakem a rozhodně nedopadal ideálně, když se tedy vynechaly chvíle, kdy dokázal fungovat pouze jako učitel a já neměl pocit, že mi dává najevo, že jsem jeho životní zklamání, ale stejně byl moje rodina. Jediná rodina, jakou jsem kdy měl. Z toho důvodu začínalo být rýpání do vzpomínek a jejich pravosti asi podobně příjemné, jako kdyby Yae´la napadlo zkoušet, za jak dlouho se za pomoci letlampy dostane ke kostem mezi zápěstím a loktem.
Donutím se v duchu napočítat do deseti.

S Taraelem za zády bylo sebevražedné nespolupracovat. Hlavně pokud byla jen pravděpodobnost „slabého místa“, na které by mohl přijít útok. A pokud podobné místo mohlo být někde v rámci vzpomínek na dětství, aspoň podle Yae´la, bylo potřeba zjistit, jestli je. Nebo spíš – zjistit, že není.

„Upřímně? Před půl hodinou mě ani nenapadlo, že by v mých vzpomínkách mohl být jakýkoli problém. Není tam nic, co by pořádně stálo za to si pamatovat. Snad až na tátovu přítomnost, když jsem se polomrtvý probral na marodce a bylo mi tak zle, že jsem fakt neměl radost z toho, že jsem se vůbec probral.
Takže ne, nevím, nemám jistotu, že se cokoli jiného stalo tak, jak si to pamatuju. Jenom nevidím žádný důvod, aby se mi někdo hrabal v hlavě proto, aby odstavil a přepsal vzpomínky zrovna na dětství. Protože o věcech jako Amarg vím, stejně jako si jsem schopný vytáhnout informace, které by se daly považovat za potenciálně nebezpečné, o Neohroženém a o… generálových akcích za války. Což jsou zrovna věci, které by mi přišly jako potenciální zdroj průšvihu, ne, co jsem dělal jako škvrně.“


Bezděčně jsem nasadil stejný tón, jako v několika ostřejších sporech s otcem, tón, který se osvědčil jako spolehlivý způsob, jak přihodit do ohně dobrou bednu plnou zásobníků s tibanovým plynem. Nezdálo se, že by to na Yae´la působilo stejně, svou roli mohlo hrát – krom povahových odlišností mezi ním a Tiergenem Galem – i to, že mě z podobné stránky neznal a vlastně neměl příležitost zažít. Na rozdíl od většiny učedníků jsem zvyklý držet emoce v sobě a pod kontrolou, hlavně ty, které se snaží většina sithčat dávat najevo. Možná jsem v zásadě vzteklý, arogantní spratek, ale to je spíš důvod, proč se jím silou vůle snažit NEBÝT, než si to omlouvat hláškami o temné straně a podporovat se tak ve zlozvycích. I takhle vypadá galeovská rodinná výchova – nikdo na tvoje emoce není zvědavý, tak s nimi nikoho neobtěžuj.

Trvá mi sotva čtvrt vteřiny, než mám vše zas pod kontrolou.

„Omlouvám se, že jsem vybuchl. Ale nevidím žádný důvod, proč by moje vzpomínky neměly být pravé. Sice na nich samotných zas tak nelpím, ale jsou důležité jiným způsobem. Takže z řešení, jestli jsem stoprocentně přesvědčený o tom, že se to doopravdy stalo… nelíbí se mi to. Tím spíš, že k ničemu podobnému nevidím důvod. A ne, nejsem přesvědčený o tom, že se to tak stoprocentně stalo, jen mi dává větší smysl, že to tak skutečně bylo.“
Samozřejmě, že jsou Mandaloriané mírumilovnými pacifisty. Nemají problém kohokoli kdykoli mírumilovně zpacifikovat.

Pokud máte pocit, že bych měla na něco reagovat a nereaguju, asi jsem se zapomněla odhlásit (resp. si kvůli reálnému životu neuvědomuji tok času)...na ostatní věci nezapomínám.

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Alister Gale - Není cesty zpět

Příspěvek od Phate »

Tasler:

Atmosféra v tréninkové místnosti trochu zhoustla, ale Yae'l na tvůj tón nijak nereagoval. Uvědomoval si, že tohle pro tebe není jednak ani příjemné a už vůbec né snadné. Pro nikoho by nebylo, kdyby mu kdosi naznačil, že jeho vzpomínky nemusí být skutečné a že se mu nejspíš někdo vrtal v hlavě. Nechal tě mluvit s vstřebával informace.

"Nic se neděje." řekl naprosto klidně. Občas to vypadalo, že pobyt v Akademii udělal z Yae'la flegmatika. "Kdo by taky uvažoval nad tim, jestli jsou jeho vzpomínky pravé. Normálně by to někoho nenapadlo, ale neznám jiný vysvětlení pro to, že máš v hlavě zabudovanej obranej systém. Buď se to týká vzpomínek, nebo se někdo nudil a jen tak si hrál s tvojí myslí. To mi tuplem příde nepravděpodobný.
V tom Yae'lovi zapípal chronometr v jedné z kapes, který mu oznamoval začátek tréninku s jeho dvěma četami.
"Zatraceně! Promiň, ale musím jít konat své velitelské povinnost." začal se rychle zvedat. "Nebo teda pokusit se zjistit, jestli na to vůbec mám." vydal se ke dveřím od tréninkové místnosti u kterých se na chvíli zastavil.
"Di se na pár hodin prospat, vyčistit si hlavu a pak se nad tim znova zamyslet. Zkusim o tom popřemýšlet a po tréninku se mrknu do poznámek co mám sebou. Uvidíme se později" poradil ti ještě, lehce se uklonil a zmizel v chodbě vedoucí k výtahům.
Zůstal jsi sedět sám na podlaze tréninkové místnosti s hlavou plnou myšlenek, konspiračních teorií a nezodpovězených otázek. Měl jsi ped sebou několik hodin volna do dalšího tréninku se svými jednotkami, které jsi mohl využít dle libosti, neboť jiné rozkazy doposud nepřišly.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Elinor Rahl
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 366
Registrován: 10.12.2012 17:24:17
Bydliště: Arca Company Barrack, Coruscant

Re: Alister Gale - Není cesty zpět

Příspěvek od Elinor Rahl »

Tasler

Prospat se.
Vyčistit si hlavu.
Skvělé.


Oboje znělo totiž přesně jako to, co jsem měl v plánu předtím, než jsem zamířil na trénink – a než mě Yae´lova zkoumání dostala do rozpoložení slibující hezky pomalé usínání. Nicméně měl pravdu. Potřeboval jsem se vyspat, protože pak mě čeká další trénink s četami, o spánkovém deficitu na Dathomiru a jeho sebevražednosti nemluvě.

Čas se sebrat a jít na kutě.

Přesun do kajuty je poměrně rychlý a bezproblémový, do chronometru si pro jistotu nacpu osm budíků v dvouminutovém rozmezí, aby se mi za těch pár hodin skutečně podařilo se vykopat z postele.

Navzdory celkové utahanosti se musím do spánku nutit; moje přirozená reakce na Yae´lovy poznámky by byla snažit se být co v nejbdělejším stavu, snažit se na ně dívat z různých úhlů pohledu a následně zjistit, kde se stala chyba. Namísto toho se rozhodnu vyjít z jiné části tréninku – a pro tuhle chvíli zkusit mozek přesvědčit, že se vlastně o ničem podobném nemluvilo. Když už nic, rozhodně mi to pomůže usnout v nějakém přijatelném časovém horizontu.
Samozřejmě, že jsou Mandaloriané mírumilovnými pacifisty. Nemají problém kohokoli kdykoli mírumilovně zpacifikovat.

Pokud máte pocit, že bych měla na něco reagovat a nereaguju, asi jsem se zapomněla odhlásit (resp. si kvůli reálnému životu neuvědomuji tok času)...na ostatní věci nezapomínám.

Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené mise“