Phate Relon - Brnkačka

Pakliže je hráč neaktivní déle než 30 dnů, jeho mise bude dočasně přesunuta sem

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Phate Relon - Brnkačka

Příspěvek od Shisco »

Vesmír, na palubě Thunderhogu

"Tak, jsme tady. Tohle by mělo být ono."
Rob, připoutaný v křesílku pilota, si položil bosé nohy na přístrojovou desku, opatrně, tak, aby nemohl nedopatřením pomačkat žádná tlačítka, a očima přejel holografické obrazovky plující nad konzolí všude okolo.
Po několika hodinách letu hyperprostorem jste dorazili na místo, kde měl proběhnout sraz s konvoji, jež máte doprovázet. Pustá soustava rozprostírající se za průzorem, která měla posloužit jako shromaždiště, byla natolik nedůležitá, že nikomu nestála ani za to, aby jí dal jméno, nicméně právě proto bylo rozhodnuto, že setkání proběhne tady, aby se předešlo případným nezvaným návštěvám a na méně bezpečné hyperprostorové cesty konvoje mohly vyrazit již chráněné.
Stíhačky, které odlétaly společně s vámi, byly již na místě, neboť disponovaly o třídu lepším hyperpohonem, a čekaly na vás. Kromě hrsti zelených teček, která se rozsypala na senzorovou obrazovku a znázorňovala spřátelené stroje, bylo všude okolo pusto a prázdno.
"Ještě tady nikdo není," konstatoval pilot poté, co sken okolí ohlásil negativní výsledek.
"To ale není dobrý," nakrčil obočí seržant Alantas a pohlédl na chronometr u stropu zobrazující aktuální galaktický čas. "Určitě jsme tady správně?"
Tvůj krajan Saymon vystoupil zpoza ostatních, kteří se shromáždili za sedadly v místě, kam ústí do pilotní kabiny chodbička ze společenské místnosti, a pohledem starého vesmírného vlka přejel obrazovku s astromapami.
"Nepochybně."
Z toho jednoho slova a způsobu, jakým ho řekl, bylo jasné, že Saymon si je absolutně jistý. Nebylo k tomu potřeba nautolanského smyslu pro vnímání, nicméně z koktejlu pocitů, které si od něho zachytil, naznačoval, že má s astronavigací dost zkušeností.
"Moment? Kontakt, lodě vystupující z hyperprostoru," ohlásil Rob v reakci na pípání systémů senzorového pole.
"Ale je jich nějak málo." Selonianka Xalee mávla rezavým lasiččím ocasem a ukousnuvše si z nerfího chlebíčku pohledem přepočítala tečky na obrazovce.
"Fakt že jo," odvětil seržant a palcem si zamyšleně promnul bradku, načež se začertil:
"Hej, ona mi žere moje nerfí chlebíčky!"
"Už nejsou tvoje. A tady je máme..."
V dálce se z černoty vesmíru vyhouplo sedm civilních plavidel. Peruť Aureků jim vyrazila naproti, aby utvořila doprovodnou formaci.
"Transpondéry souhlasí."
"Zavolej jim," odvětil Robovi seržant, načež se twi'lecký pilot chopil komunikačního rozhraní.
"Thunderhog uprchlickým konvojům, má vás být dvanáct, kde je ten zbytek?"
"Tady Mesiáš jedna, to by nás taky zajímalo, už tady měli čekat," zapraštělo v odpověď z reproduktoru, načež se zraky přítomných obrátily na tebe a seržant Alantas se dotázal:
"Poručíku, co budeme dělat?"
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Phate Relon - Brnkačka

Příspěvek od Phate »

Vesmír, na palubě Thunderhogu:

Bylo to pouze několik hodin cestování hyperprostorem, které jsem si krátil seznamováním se se svou jednotkou, studováním vojenské taktiky a meditací. Z jednotky jsem měl více než dobrý pocit. Všichni působili neskutečně sehraně a byli vůči mě velice přátelští. To mě na jednu stranu dost uklidňovalo, neboť důvěra byla v boji neskutečně důleežitá. Pokud se němůže člověk spolehnout na své spolubojovníky, tak je sebelepší taktika k ničemu. O tom vypovídalo i velké množství záznamů z bitev a starých válek.
Během meditace jsem se snažil spojit se svým mistrem a ověřit si, že je v pořádku. Také jsem se nořil do emocionálního rozložení na lodi, které bylo veskrze pozitivní.

Když se z komlinku ozval Rob, že jsme na místě, okamžitě jem se vydal do kokpitu, kde už byla většina jednotky. Rozhlédl jsem se průzorem do černého vesmíru, ve kterém byla vidět neobydlená soustava a náš doprovod, který zde už nějspíš chvíli čekal.
Až bude čas, bude to chtít trochu Thuderhog vylepšit.
Rychle jsem přejel po senzorových obrazovkách a mapách. Podle všeho jsme tu byli první. Což ovšem neodpovídalo původnímu plánu. Mé podezření prohloubil i seržant, který si vyžádal překontrolování souřadnic. Pokud bychom se z hyperprostoru vynořili špatně, znamenalo by to, že udělali na velitelství chybu, neboť stíhači dostali koordiáty shromaždiště zvlášť.
Saymon překontroloval údaje a s naprostou jistotou odsouhlasil správné místo setkání.
Tak kde kruci všichni jsou.
Konzole senzorového pole se ozvala a z hyperprostoru se vynořila skupina lodí. Zběžně jsem překontroloval jejich počet s úději od velitelství. Nebyly všechny. Pět civilních plavidel chybělo.
Ignoroval jsem hádku o chlebíčky a čekal až se Rob spojí s hlavní lodí z konvoje. Mesiáš jedna, jak se první z lodí označovala, na tom nebyl s informacemi o moc lépe. Okamžik na to se zraky přítomných stočily na mě. Snažil jsem se zachovat chladnou hlavu a natáhl se po Síle. Doufal jsem, že mne povede jako vždy.
"Budeme čekat." spustil jsem. "Mezitím, Robe, zkusíme kontaktovat velitelství, jestli nemají o zbytku nějaké zprávy, nebo jestli neobdrželi žádost o pomoc, která se k nám ještě nedostala. Zároveň nech otevřené všechny frekvence, kdyby se s námi pokoušeli spojit." zavelel jsem.
Unf, můj první rozkaz.
Nic jiného jsme s největší pravděpodobností dělat nemohli. Z hyperprostoru se mohli vynořit kdekoliv po daném vektoru. Mohli jsme pouze doufat, že se někomu ozvali, nebo že zachytíme jejich signál.
"Ať nechají frekvence otevřené i ostatní lodě. Možná budou mít přijímače s větším rozsahem, než my." dodal jsem ještě.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Vesmír, na palubě Thunderhogu:

"Ano, poručíku," nadskočil Rob na odpruženém křesílku pilota a opět otevřel komunikační kanál k lodím před vámi.
"Mesiáši, ať konvoj mezitím poslouchá na všech frekvencích a hledá jejich subprostorový signál."
Poškrábal se na lekku, načež vyňal hrníček s cafem z držáku v chladící mřížce konzole a usrknuvše se dal do navazování spojení s flotilou.
Po chvíli se nad přistrojovou deskou rozsvítil modravý hologram Saula Karatha, s typickou červenozlatou admirálskou čepicí naraženou přes odstávající uši.
"Thunderhog volá velení flotily. Došlo ke komplikaci, pět z dvanácti transportů nedorazilo na místo setkání," zhostil se slova opět seržant, jakmile bylo spojení navázáno.
"Víte něco, co my ne, admirále? Nezachytili jste volání o pomoc?"
"Negativní, Thunderhogu. I kdyby nějaký vyslali, jsme moc daleko. Máte volné ruce s řešením situace, ale musíte zajistit bezpečnost plavidel, která dorazila."
Admirálův hologram pootočil hlavu tvým směrem a kývnul na tebe.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Phate Relon - Brnkačka

Příspěvek od Phate »

Vesmír, na palubě Thunderhogu:

Ležérně vystupující pilot se s "rozkazem" vypořádal velice rychle. Tahle situace se mi vůbec nelíbila. Chvíli jsme čekali na spojení s flotilou. Doufal jsem, že pro nás budou mít nějaké pozitivní zprávy, třeba že museli kvůli poruše nouzově vystoupit z hyperprostoru. Moc jsem s tím nepočítal, ale doufat jsem mohl.
Když jsme navázali spojení, hologram ukázal samotného admirála Karatha. Lehce jsem se napřímil, ale po vzoru své jednotky jsem nezasalutoval svému nadřízenému.
Rob vysvětlil situaci velení, které potvrdilo to, co jsem si myslel. Část konvoje prostě zmizela neznámo kde. Zajištění toho co mám, jasně. Stejně jako admirál jsem kývl na srozumněnou.
"Takže," spustil jsem trochu roztěkaně. "vyčleníme šest stíhačů jako doprovod pro dorazivší část konvoje. Ať utvoří doprovodnou formaci a chrání lodě." zadal jsem první z rozkazů. Vlastně jediný, kterým jsem si byl jistý.
"Co můžeme dělat pro zbývající lodě?" zeptal jsem se. Otázka to byla mířená hlavně na seržanta, ale přivátal bych jakýkoliv návrh. S tímhle typem situací jsem neměl moc zkušeností. Napadlo mě akorát letět po původním vektoru konvoje, jestli nás z hyperprostoru nevytrhne nějaká gravitační anomálie, nebo cokoliv co překazilo zbytku, aby dorazil na místo setkání.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Vesmír, na palubě Thunderhogu:

Chvíli poté, co se spojení ukončilo a admirálův hologram zablikal a zmizel, se vůbec nic nedělo. I seržant Alantas tam chvíli jen tak stál a přemítal, upíraje pohled na senzorové obrazovky, po kterých líně pluly zelené a modré symboly znázorňující stíhače a jednotlivé lodě konvoje kolem vás.
"Nic," řekl a po chvíli konečně prolomil mlčení.
"Dokud nezjistíme, které transportéry chybí a odkud vyrazily. Teprve potom budeme moct podniknout další kroky ve snaze zjistit, co se s nimi stalo."
Pilotní kabinou se vzedmula vlna emocí. Většinou to bylo zmatení a pocit jakési bezmocnosti, muži byli pouzí vojáci zvyklí na to, že se nepřátelům mohou postavit tváří v tvář se zbraní v ruce a vědí, proti komu bojují. Jak by řekli někteří tví bývalí známí v Chrámu - zelené mozky každým coulem, a tak by se nejkonstruktivnější nápady daly čekat od pilotů, Roba i ostatních, a seržanta Alantase, který byl patrně zvyklý přemýšlet jinak, a dost možná právě proto to byl on, kdo velí.
"Nedivil bych se, kdyby to byli Mandaloriané," pronesl Saymon, načež se pohodivše hlavovými chapadly protáhl, až mu zakřupaly kůstky v páteří.
"Jsme doslova pár kroků od hraniční linie a Mandalore je odsud jen jeden sektor. Co by mě ale znepokojovalo ještě víc, je jak věděli, odkud ty konvoje letěly a kdy. To mi nepřipadá jako jen tak nějaké přepadení, museli někde vyčmuchat, že se tahle akce chystá."
"Muselo by to být dobře zorganizované," odvětil opět seržant a vyměnil si se Saymonem významný pohled.
"Robe, zeptej se jich, které transportéry chybí."
"Thunderhog Mesiášům, odkud letěly ty lodě, co nedorazily?"
"Podél Hydianské tepny," zašuměla o pár úderů tvých srdcí později odpověď z reproduktoru komunikačního panelu. "Mesiáš Čtyři letěl z Axxily, Mesiáš Deset a Jedenáct z Ord Cestusu a Šestka se Sedmičkou z Nez Peronu."
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Phate Relon - Brnkačka

Příspěvek od Phate »

Vesmír, na palubě Thunderhogu:

To ticho bylo nesnesitelné. Všichni stáli a přemítali, co vlastně můžeme pro ztracené lodě udělat. Zíral jsem skrze průzor lodi na temný vesmír okolo nás a přemýšlel, co by v takové chvíli udělat mistr Umka. S největší pravděpodobností by toho nemohl udělat víc než já a má jednotka.

Nic. Tak to je přesně to poslední co bych chtěl slyšet.
Seržant řekl nahlas to, co jsme stejně všichni věděli, ale příval emocí, který se rozlinul lodí mne zastihl nepřipraveného. Sám jsem se cítil poměrně zklesle z toho, že nemůžu pomoct a pocity ostatních do mě narazily jako přívalová vlna.
Zvýšené vnímání emocí mělo i své zápory. Musel jsem sáhnout po Síle, abych ten příval zmírnil a měl opět čistou mysl.

Můj druh vyslovil něco, co bylo v dané situaci asi nejpravděpodobnější. O to víc bylo znepokojivé, že zmizelo tolik lodí. Znamenalo to jedině to, že Republika má ve svých řadách zrádce a infromátory, kteří mandalorianům předali informace o konvoji.
Do rychlého rozhovoru jsem neměl šanci zasáhnout a vyčkal jsem tedy dokud Rob nesplní rozkaz a my se nedozvíme odkud chybějící lodě vyrážely.
Musel jsem si zobrazit mapu výše zmíněných sektorů, abych si udělal lepší obrázek o situaci. Něco se mi na tom celém nezdálo.
"Proč zmizelo jenom těch pět lodí..." zamumlal jsem si pro sebe.
"Robe, zeptej se jestli měli ty lodě na palubě nějaký zvláštní náklad, jiný než zbývajících sedm." řekl jsem pilotovi. Byl to jen nápad a popravdě by nám nejspíš v pátrání moc nepomohl, ale aspoň by bylo jasné, proč zmizely právě tyto lodě.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Vesmír, na palubě Thunderhogu:

"Mesiáši, co měly ty ztracené transporty na palubě? Byl jejich náklad něčím specifický?"
Na okamžik bylo ticho, načež se osoba na druhé straně komunikační linky rozmyslela a odvětila:
"Pokud vím, tak nic zvláštního. Potraviny, palivo, zdravotnický materiál, stavební materiál, droidy. Co se komu podařilo schrastit."
Selonianka Xalee vstala ze sedadla a udělala několik kroků směrem k navigační mapě, nervózně při tom švihajíc svým lasiččím ocasem.
"A nebo... Možná spíše co jiného měly společného. Proč zmizely zrovna tyhle lodě a zbytek dorazil."
Přešla k obrazovce s mapou a přejetím ruky ji posunula a přiblížila.
"Třeba to bude spíše otázka polohy než nákladu. Tyhle tři soustavy jsou dost blízko u sebe a vede k nim společná hyperprostorová zkratka. Mezi Axxilou, Nez Peronem a Ord Cestusem je to s dobrými motory pár minut letu hyperprostorem a pokud by někdo věděl stanovené časy odletu, tak by je mohl posbírat po jednom jako zralé hrušky."
"To zní spíše jako piráti než jako Mandaloriani," podotknul Saymon, ale i přesto jsi z něho vycítil souhlas. Kabinou opět zavířily jemné změny emocí.
"To se vylučuje?" přisadil seržant, s rukama složenýma na hrudi se opíraje o panel naproti tobě.
"Mesiáš Jedna Thunderhogu, zavolali jsme na Ord Cestus a nic nevědí. Obě lodě prý odstartovaly z povrchu planety podle plánu."
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Phate Relon - Brnkačka

Příspěvek od Phate »

Vesmír, na palubě Thunderhogu:

Pilotův melodický hlas vyslovil otázku a chvíli trvalo, než přišla odpověď. Doufal jsem, že nám Mesiáš jedna aspoň trochu osvětlí důvod proč zmizelo právě těchto pět lodí, ale celkem marně. Začal jsem přemýšlet co tedy mohlo stát za tímto výběrem.
Samozřejmě, že to nemůže bejt jednoduchý.
Koukal jsem na mapu sektoru, když ke mě přišla Xalee a přiblížila si úsek se třemi planetami, odkud transporty startovaly. Je možné, že byla tahle pětice vybrána čistě náhodně kvůli místu odletu a směru, kterým se vydaly.
Xalee mou doměnku potvrdila.
Posádka si vyměnila několik názorů a kabinou se opět provalila vlna emocí a pocitů. Tentokrát jsem byl připraven a pomocí Síly jsem je zredukoval na snesitelnou a rozeznatelnou mez.
Bude to chtít dlouhou meditaci, abych tohle rozdýchal.

"Nakonec je úplně jedno, kdo to byl. Tak jako tak jsou ty lodě pryč." řekl jsem, když přišlo hlášení z Ord Cestusu.
"Myslím, že bychom se měli pokusit zjistit, jak se dotyčná skupina dozvěděla informace o startu a souřadnicích transportů. Když se dostaneme ke zdroji úniku informací, možná se pak dostaneme i k našim únoscům. navrhl jsem. Nenapadalo mě nic jiného, co bychom v naší pozici mohli dělat.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Vesmír, na palubě Thunderhogu:

Skupina shromážděná v pilotní kabině opět upírala svou pozornost na tebe a poslouchala, jak mluvíš. Z emocí, které se vzedmuly, bylo patrné trochu i zklamání, neboť mnozí členové posádky doufali, že přijdeš s nějakým plánem.
To, s čím jsi vyrukoval, vás sice posunulo, leč hlavně starší členové čety v čele se Saymonem a seržantem Alantasem pochybovali, že vám to aktuálně k něčemu bude, a už jen z výrazů jejich obličejů byl patrný jejich pocit, že jen přešlapujete na místě.
Nikdo ale lepší nápad neměl.
"Takže někde máme krysu. Minimálně jednu," promnul si seržant tvář a konečně přerušil několikaminutové mlčení, jež kromě hučení motorů Thunderhogu tiše se rozléhajícího interiérem a tlumeného pípání konzolí okolo panovalo.
"Ale pokud chceme najít ty lodě i se všemi na jejich palubách, budeme muset něco udělat hned teď. Než najdeme zdroj úniku informací a s ním i krysu, kdoví co už s nimi bude..."
"Navíc tak se krysa dozví, že už se o ní ví, a zdekuje se," doplnil mladý Tristan a střídavě upíral pohled na tebe a na seržanta.
"Stejně si říkám, jestli by na tohle piráti byli dost chytří," podotknul Salazar, dosud mlčky sedící v sedadle.
"Občas umí překva-"
Tristanovu reakci přerušil hlas, který se ozval z reproduktoru komunikační konzole:
"Hoši, tohle vás bude zajímat. Zachytili jsme nouzový signál. V mandalorianštině, ale širokopásmový, včetně Republikových frekvencí."
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Phate Relon - Brnkačka

Příspěvek od Phate »

Vesmír, na palubě Thunderhogu:

Moc dobře jsem věděl, že můj nápad není nijak revoluční a rozhodně nemám v tuhle chvli výrazně nepomůže, ale bylo to asi jediné, co se dalo dělat a co neobsahovalo sezení na místě a čekání. Na míru zklamání jsem byl celkem připraven a počítal s ní. Posádka doufala, že něco vymyslím neboť po galaxii pustovaly zvěsti, že Jediové dokážou nemožné. To nebyla úplně lež, ale k řešení takových situací byly zapotřebí roky praxe a zkušeností, které jsem teprve začal sbírat. Těch několik misí, které jsem absolvoval, mě na tohle nemohlo zdaleka připravit. Což se ostatně ukázalo už na Bandomeeru.

Bohužel pro nás, nepřicházely konkrétní nápady ani od zkušenějších a ostřílenějších členů jednotky. Moc se toho ani dělat nedalo, neboť nám k dalšímu postupu chyběly jakékoliv stopy.
V případě, že by to byli piráti, bylo pravděpodobné, že se dříve nebo později objeví posádka na nějaké zapadlé planetě. Jestli to byli mandaloriané, budeme rádi, když je najdeme živé.

Hledání špicla byla poměrně rychle zavrhnuto většinou jednotky. Jejich argumenty dávaly smysl, ale tím se nám úžily možnsoti postupu. Tedy alespoň dokud nepřerušil debatu komlink.
"Můžeme určit odkud přesně byl vyslán a je k tomu připojená nějaká zpráva? " rychle jsem se vrhl po komlinku abych se zeptal na další informace. Pokud přicházel nouzový signál od mandíků, bylo možné, že je dostala stejná parta pirátů. Byla by to náhoda, ale možné bylo všechno. Ale ani to by ovšem nevysvětlovalo, odkud se dozvěděli informace o letu našich transportů.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Vesmír, na palubě Thunderhogu:

"No, vypadá to, že ten, kdo signál vyslal, chtěl, abychom ho slyšeli i my. Proč? Jsme nepřítel."
Seržantova tvář se opět svraštila, jak přemýšlel a zvažoval další postup.
"Může to být past," ozval se hluboký, znělý hlas nimbanelského vojáka Kon'data, který rovněž až do této chvíle mlčel, a dva sasankovité výrůstky vyrůstající z jeho brady se mu zakomíhaly.
"To se uvidí," zašklebil se v odpověď Alexis, jako by se mu ta myšlenka i nějakým způsobem zamlouvala, a špičkami prstů v obrněných rukavicích si zajel do vlasů v místech, kde mu z hlavy rostly výrůstky odlišující jej od člověka.
Jakmile ses prodral uličkou mezi sedadly ke komunikačnímu panelu na přístrojové konzoli a chopil se komunikátoru - černé krabičky visící z konzole na dlouhém krouceném kabelu - a přiložil jej k ústům se svým požadavkem, hlas z druhé strany mírně zkreslený statickou elektřinou odvětil:
"Moje znalost mandalorianštiny je velice chabá, ale zpráva obsahuje souřadnice."
Jeden z holodisplejů se probudil k životu a zakryl část průzoru údaji z příchozího datového přenosu. Na dalším se objevila mapa galaxie a elegantně se přiblížila k sektoru, kde byla červeným špendlíkem označena soustava nedaleko Dathomiru směrem k Jádru, v místech přímo na pomysné válečné linii.
Pomyslné vzhledem ke skutečnosti, že alespoň podle hvězdnách map v mnoha okolních soustavách nebyla jediná obydlená planeta, a soustava jako taková byla natolik nevýznamná, že neměla ani jméno, jen číselné označení.
Navzdory tomu, že ty jsi schopen se mandaloriansky bez obtíží domluvit, ti na první pohled obsah zprávy jasný nebyl, neboť vypadala, jako by byla psaná nářečím nebo nějakým druhem vojenské hantýrky a ještě k tomu se zdála být poškozená, jako by se některá data po cestě zatoulala, a nebo mohla být méně důležitá slova přeskakována z důvodu, že byla zpráva psána ve velkém spěchu.
Dalo se z ní však pochopit, že její autor byl vtažen tažným paprskem do velké lodi neznámého typu.
"Taková oblast ničeho... Co tam ten manďák vůbec dělal?" nadhodil Saymon další otázku k zamyšlení a tentokrát z něj šla cítit zvědavost smíchaná s ostražitostí a špetkou podezření.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Phate Relon - Brnkačka

Příspěvek od Phate »

Vesmír, na palubě Thunderhogu:

Nelíbilo se mi to. Ani trochu se mi tahle nastalá situace nelíbila. Nejdřív se nedostaví polovina kolony a teď tohle. Tak nějak jsem tušil, že tospolu všechno souvisí, ale nebyl jsem si jistý, že zvládnu problém takového rozsahu ukočírovat.
Zhluboka jsem se nadechl a snažil si vyčistit mysl. To v tuhle chvíli nebylo příliš jednoduché, díky množství myšlenek, které se skrze ní rojily. A do toho vlna emocí, která se po příchodu zprávy prohnala lodí.

Všechny frekvence, to musí být past.
Vzduch se naplnil pochybnostmi, ale i odhodláním a až škodolibou radostí z akce. Já z toho až tak nadšený nebyl a pochybuju, že v nejbližších hodínách a dnech budu.
Přesunul jsem se k displeji, na kterém se zobrazila soustava obsažená v souřadnicích z příchozí zprávy. Zprávy, kterou jsem, i přes poměrně slušnou znalost nepřítelova jazyka, nedokázal rozluštit. Buď se opravdu jednalo o nějaký hodně neznámý dialekt, nebo hantýrku, které rrozuměli pouze mandalorianské jednotky. Buď jak buď nebyla celá, to bylo zjevné.
"Nedovedu tu zprávu rozluštit a ta oblast na kterou odkazuje je opravdu pustá. Taky je možné, že zprávu takhle napsali piráti, pokud tedy ve hře nějací opravdu jsou, aby nás zmátli. V tom případě jde opravdu o past." spustil jsem pomalu, napůl spíš pro sebe, ale dostatečně nahlas. Ať to bylo jakkoliv, mohlo se jednat o opravdovou žádost o pomoc. Věděl jsem, že je od nepřítele, ale ozval se ve mě můj výcvik z Chrámu a měl jsem nutkání letět zjistit co se stalo.

"Navrhuju abychom se sebrali a letěli to omrknout. Necháme konvoj pokračovat na místo určení v doprovodu stíhačů a sami zjistíme o co jde. Stejně nemáme žádný plán jak najít zbývající lodě a tohle je až moc podezřelé abychom to nechali jen tak plavat. A kdyby se nás někdo pokusil zajmout, rozhodně mu to neulehčíme." pokračoval jsem, tentokrát už hlavně pro ostatní. Čekal jsem na jejich reakce.
"Pokud máte jiné nápady, můžeme hlasovat." dodal jsem ještě. Nechtěl jsem rozkazovat, protože sem si opravdu nepřipadal jako velitel. Zatím.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Vesmír, na palubě Thunderhogu:

"Flotila admirála Karatha má teď dost důležitějších starostí jinde a říct máte volné ruce je eufemismus pro jste v tom sami," promluvila Celeste z jednoho ze sedadel, zatímco upírala zrak na displej s mapou na panelu naproti ní, splétaljíce si rozpuštěné černé vlasy do tlustého copu.
"Ale co se mě týká, můžete se mnou počítat," dodala, přičemž se lidské ženě s alabastrovou pletí rošťácky zalesklo v očích.
Následně se ozval Nimbanel Kon'dat a jeho mroží tvář se otočila k tobě:
"Nemyslím si, že by byl dobrý nápad nechávat konvoj odletět samotný. My jako doprovod máme za úkol i postarat se o to, aby zásoby skončily tam, kde skončit mají, a ochránit konvoj před útoky při hyperprostorových meziskocích nebo i příletu na Serenno. Sice už tam nezuří otevřená válka, ale situace ještě není stabilizovaná a není vyloučeno, že narazí na pozůstatky mandalorianských sil nebo samozvanou autoritu, která zásoby bude chtít pro sebe."
"Souhlasím," zareagoval seržant Alantas. "Takže pokud chceme letět na průzkum, můžeme tady konvoj buď nechat, nebo ho vzít s sebou. Zůstal by v relativním bezpečí u výstupního vektoru z hyperprostoru a blíž bychom letěli sami."
"Mám z toho špatný pocit, Minaji," ozval se seržantův mladší bratr Salazar, dosud postávající v chodbě a sledující dění z povzdálí s napůl rozloženou blasterovou puškou v rukou. "Ať už tam je cokoliv, myslím, že se nám to nebude líbit. Ale dostali jsme za úkol dohlédnout na bezpečný přílet konvoje, a tím bylo myšleno celého konvoje, takže říkám - pojďme najít ty lodě."
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Phate Relon - Brnkačka

Příspěvek od Phate »

Vesmír, na palubě Thunderhogu:

Mezi posádkou se rozprostřela debata a mně z ní nevycházel žádný jednotný názor. Samozřejmě bylo naší povinností doprovodit konvoj na Serenno, ale to také znamenalo celý konvoj. A celý v tuhle chvíli rozhodně nebyl.
Čekal jsem, že moje první mise jakožto velitele nebude nic lehkého, ale že se to posere takhle brzo, to jsem tedy opravdu nečekal.
Nejhorší na tom bylo, že všichni mluvili rozumně. Musíme ochránit konvoj, ale měli bychom zjistit, kde je zbytek. Zůstalo jen určit priority.

"Brát sávající lodě sebou nepřipadá v úvahu. Pokud poletíme za signálem, poletíme sami." řekl jsem. Nechat lodě u výstupního vektoru dávalo smysl, ale bylo to příliš nebezpečné a mohli bychom přijít o všehcny zásoby, které Serenno tak zoufale potřebuje.

"Fajn, takže podle rozkazu doprovodíme konvoj na Serenno. Vím, že nejsou všechny, ale pokud bychom letěli na výpravu a přišli i o tyhle lodě, byla by to katastrofa. Zajistíme bezpečnost toho co máme a pak se vydáme pátrat po zbylých lodích. Uvidíme, jestli nám na Serennu vyčlení nějaké stíhače, kteří by nás doprovodili na místo odkud přišlo volání o pomoc." rozhodl jsem a čekal na vyjádření ostatních. Spíš jsem tedy potřeboval ujistit, že jsem rozhodl správně. Pokud by neměl nikdo námitky, čím dřív dřív by konvoj vyrazil, tím lépe. Čas byl drahá komodita a jestli se zbylé lodě dostaly do problémů, budou ho mít nejspíš ještě méně než my.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Vesmír, na palubě Thunderhogu:

Salazar si svým proslovem vysloužil Kon'datův rozporuplný pohled.
"To jsem tady jedinej, na koho celá tahle zpráva křičí past?"
Jakmile ses přihlásil o slovo i ty a řekl k tomu své, jeho mrože připomínající tvář vypadala najednou mnohem poklidněji.
Kon'dat osobně působil, že je velice alergický na pasti, a bylo dost možné, že s nimi má nějakou velice nepříjemnou zkušenost. Ve vzduchu šel cítit stres a frustrace týmu, že si musíte vybírat ze dvou možností, z nichž obě jsou špatně, po malé chvíli aspoň trochu rozčeřené úlevou z toho, že jste se konečně alespoň trochu hnuli z místa. Kon'dat osobně působil, že je velice alergický na pasti, a bylo dost možné, že s nimi má nějakou velice nepříjemnou zkušenost.
Chvíli bylo ticho, když tvoje slova doznívala kabinou, a o pár úderů tvých srdcí později se zhostil slova opět seržant.
"Nic rozumnějšího v tuhle chvíli stejně ani udělat nemůžeme, takže Robe, řekni konvoji a stíhačkám, ať se připraví. Ať se stíhače zformují v obranné formaci kolem transportérů, propočítat synchronizovaný skok do hyperprostoru za dvě minuty."
"Lidi, tady to balíme, zopakoval pilot, když se chopil vysílačky: "Připravit na synchronizovaný skok za dvě minuty. Eskadro, obranná formace kolem transportů."
"Snad bude moct Serenno postrádat pár dalších eskader," pronesl Tristan, aby narušil ticho opět panující v kabině, narušované jen tichým pípáním navigačního počítače propočítávajícího souřadnice.
"Snad bude pár eskader stačit," ozval se v odpověď Kon'datův hluboký, cize zabarvený hlas. "Hodila by se fregata."
"Kde bychom ale vzali fregatu?" opáčil hned vzápětí míšenec Alexis a zamyšleně se rukou v obrněné rukavici poškrábal na bradě.
"Ostatně jako vždy... Budeme improvizovat," usmál se na něho seržant, načež vyňal z pouzdra ze syntetické kůže na opasku tobolku se žvýkačkami a jednu si spokojeně strčil do úst.
"Žvejku?"
Natáhnul ruku s balíčkem před sebe, načež si Tristan, Celeste, Alexis a Salazar vzali.
Počítač zapípal na znamení toho, že skok je propočítán a data o něm odeslána ostatním lodím. Rob nechal autopilota, aby loď jemně a přecizně navedl na vstupní vektor do hyperprostoru a pak už jen všichni hypnotizovali odpočet na displeji.
Šest, pět, čtyři, tři, dva... Skok.
Následovalo lehké škubnutí a vířící modrá abstraktní scenérie rozvinuvší za průzorem byla znamením toho, že jste pryč.

Následující dvě hodiny letu hyperprostorem byly poklidné a tým Sigma mohl relaxovat, nabírat síly a družit se. Zatímco Rob si v kabině sklopil sedadlo a spokojeně podřimoval, Alexis vyhledal posilovnu, Tristan se zavřel do zbrojnice a něco tam kutil a seržant, Xalee, Celeste a Saymon mastili Pazaak.
Zdálo se, že na stres těžkého rozhodování tým v tuto chvíli zapomněl a Thunderhogem se nesla veskrze pozitivní atmosféra.
"Dvacet tři," komentoval seržant, zatímco vykládal do středního pole zelené hodnotové karty pro Xalee se Saymonem, kteří nyní hráli proti sobě.
Saymon se tiše zákeřně zachechtal a ukázal zuby v širokém nautolanském úsměvu.
"Á, třetí set, a liška ryšavá nemá čím to srazit."
"Co když mám?" pokusila se mu úšklebek opětovat.
"Nemáš," odvětil blahosklonně.
"A jak to můžeš vědět?"
"Hmm... Být Nautolan má svoje benefity. Vyzařuje z tebe nejistota."
"Ale to je podvádění! Seržo, řekni mu ně-"
Thunderhog se zachvěl pod náporem turbolaserové salvy, která mu zabušila do štítů, a palubní světla zapulzovala. Karbaníci si v zápalu hry ani nepovšimnuli, že Thunderhog vystoupil z hyperprostoru.
"-co..." vydechla Xalee a zaskočeně sklopila své špičaté uši dozadu.
"Obsaďte střelecký věže, na meziskoku si na nás počkalo pár uličníků!" ozvalo se z kabiny Robovo zvolání, načež se paluba zahoupala, když stočil frachťák třídy Dynamic do úhybného manévru. "Pokusím se je odlákat od konvoje, zkuste jich sejmout co nejvíc!"
"Saymone, Phate, do věží," nakázal vám seržant pohotově. Starší Nautolan byl patrně už osvědčeným střelcem, protože už automaticky lezl po žebříku nahoru ještě dříve, než to seržant dořekl.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené mise“