Coruscant – Bar GLG (Prent Drigel)
Drink si ani nestihnu vychutnat. "Do prdele práce," povzdechnu si. Hlavně, že Tos Magarua, majitel zabezpečených garáží říkal, že má všude kamery a výbornou ochranku. Teď se mi v tom hrabe nějakej vošoust... Otráveně do sebe kopnu zbytek drinku, na bar hodím i malé spropitné a vydám se na cestu.
Rozeběhnu se, až mi tmavě hnědý kabát vlaje ve větru. Ne! Moje loď ne. Ne, když mám mít kšeft. Peníze potřebuji a tohle mě zrujnuje. Takhle pracuji nezávisle, na svojí noze. A nemusím se zodpovídat přímo žádnému menšímu či většímu bossovi. Zatracenej Tos a jeho perfektně zabezpečený hangár! Asi mu rozbiju držku, dokud mi nezaplatí poslední kredit škody.
Po deseti minutách běhu vidím z dálky přistávací plošinu před hangárem. Vytahuji svůj blaster z pouzdra ukrytého v plášti a odjišťuji ho. Pro svoji loď, pro svoji svobodu... pro své vše bych vraždil. Už jsem to několikrát udělal a udělám to zas. Bez váhání.
Můj bouřlivý příchod vyděsil několik pracujících techniků. Menší štíhlá postava sedí u mé lodi. Na první pohled ji nepoznávám, takže schovávám blaster a vytahuji svůj elektrický bič.
Dojdu trochu blíže a poznávám Alyu. Nemá na sobě starou dobrou lesklou kombinézu, ale slušivé i praktické černo červené oblečení, které zvýrazňuje její plavé vlasy. A taky poměrně drahé, poznám zkušeným okem.
"Rád tě-" nedokončím větu, protože mám pocit, že mi explodují plíce. Zhluboka a rychle dýchám, ale na tváři se mi pomalu objevuje úsměv. "Rád tě vidím." Po té mi výraz ztvrdne. "Ještě jednou šáhneš na moji loď, tak..." Pozvednu bič ve výhružném gestu. Ne, na Alyu se nejde zlobit, alespoň ne nyní.
"Mohla jsi za mnou zajít. Alespoň by jsi mě ušetřila Jasdona. Jsem už starší osoba, tohle mi nedělej."
"Neposlal," odpovím na její otázku. "Zasvěť mě."
Obchodníci se smrtí
Moderátor: Moderátoři
Re: Obchodníci se smrtí
"Zkázou republiky bude její korupce a zkázou Řádu Jedi jeho váhavost."
- mistr Jedi Blasuo Kaat
- mistr Jedi Blasuo Kaat
Re: Obchodníci se smrtí
Nar Shaddaa-Club Vertica Casino (Mikaela Stanko)
Já dospělé poslouchala strašně ráda. Mohla jsem pak dělat chytrou. Dozvěděla jsem se tak spoustu tajemství. Jako kdo s kým se kamarádí a tak. Jen tatínek z mých přechytralých řečí pak nebyl moc nadšen.
Říkala jsi něco?
Odpověděla jsem tetě rozpustile na její napominání.
Já totiž neposlouchám, co říkají dospělí. Musíš mi to napsat,
pustila jsem ruku Phokie a zezadu ji doběhla, abych následně drapla druhou ruku. Jenže monolog o tom, jak teď tetu už nebudu vůbec poslouchat a tatínka také ne, jsem vynechala, neboť teta začala vysvětlovat to o tom zboží.
A co teda ten tatínek prodává? Chtěla bych to vidět,
tvářila jsem se vyloženě zvědavě. Nikdy jsem o podnikání táty nepřemýšlela, ale teď mne to začalo velmi zajímat. Musím to zjistit. Následující dny se nudit určitě nebudu, pokud mi to teda teta sama neprozradí.
Zprávu, že do lékárny pojedeme jsem přijala s lehkým pokývnutím hlavy a už jsem se hnala do přistaveného vozidla. Chtěla jsem sedět u okna a rozhlížet se.
Pohodlně jsem se usadila. Kromě rozhlížení jsem na sklo dýchala a kreslila tam prstíkem symboly, za které bych pohlavek určitě zasloužila. Ale teta Phokie mne nikdy nebila, tak jsem se této bohulibé činnosti věnovala s poměrně velkýn zaujetím, takže jsem otázku skoro přeslechla. Odpověděla jsem až po chvíli.
Ani ne, ještě to nemám prozkoumané tady, odpověděla jsem po pravdě a dál jsem si čmárala nepěkné obrázky.
Já dospělé poslouchala strašně ráda. Mohla jsem pak dělat chytrou. Dozvěděla jsem se tak spoustu tajemství. Jako kdo s kým se kamarádí a tak. Jen tatínek z mých přechytralých řečí pak nebyl moc nadšen.
Říkala jsi něco?
Odpověděla jsem tetě rozpustile na její napominání.
Já totiž neposlouchám, co říkají dospělí. Musíš mi to napsat,
pustila jsem ruku Phokie a zezadu ji doběhla, abych následně drapla druhou ruku. Jenže monolog o tom, jak teď tetu už nebudu vůbec poslouchat a tatínka také ne, jsem vynechala, neboť teta začala vysvětlovat to o tom zboží.
A co teda ten tatínek prodává? Chtěla bych to vidět,
tvářila jsem se vyloženě zvědavě. Nikdy jsem o podnikání táty nepřemýšlela, ale teď mne to začalo velmi zajímat. Musím to zjistit. Následující dny se nudit určitě nebudu, pokud mi to teda teta sama neprozradí.
Zprávu, že do lékárny pojedeme jsem přijala s lehkým pokývnutím hlavy a už jsem se hnala do přistaveného vozidla. Chtěla jsem sedět u okna a rozhlížet se.
Pohodlně jsem se usadila. Kromě rozhlížení jsem na sklo dýchala a kreslila tam prstíkem symboly, za které bych pohlavek určitě zasloužila. Ale teta Phokie mne nikdy nebila, tak jsem se této bohulibé činnosti věnovala s poměrně velkýn zaujetím, takže jsem otázku skoro přeslechla. Odpověděla jsem až po chvíli.
Ani ne, ještě to nemám prozkoumané tady, odpověděla jsem po pravdě a dál jsem si čmárala nepěkné obrázky.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx
Jordi Linx
Re: Obchodníci se smrtí
Nad Shaddaa - Promenáda (pan Drifke)
Zůstávám trpělivý, samozřejmě. Nepochybuju totiž, že tohle všechno je jen hra, čistá mocenská hra, chce mi totiž ukázat, kdo tu má poslední slovo. Nevadí, důležitý je výsledek a já? Já stejně nemám nic jiného akutního na práci.
Tvářím se nezaujatě, ale bedlivě sleduju okolí, proto si rozruchu všimnu už ode dveří. Nejdřív se napnu a pro jistotu zkontroluju, že jsou nože stále bezpečně u pasu, a řádně si prohlédnu příchozí.
Ve správnou chvíli se postavím a hluboce se huttovi ukloním.
„Vznešený Duugo, rád se s tebou konečně poznávám.“
Jenže potom pokračuje a mně ztvrdnou rysy ve tváři.
Duuga dokončí řeč, ale já nehnu ani brvou, i když se mi to vůbec nelíbí. Ne, ani náhodou se mi to nelíbí, tohle je naprosto špatně.
Obrátím se na toho druhého, pana Chama, a prohlédnu si ho. Bohatý… mladý.
Zvláštní. Moc mladý na to, aby vzbuzoval stoprocentní důvěru… klame tělem? Možná není tak úplně člověk a nestárne jejich rychlostí, možná je schopnější, než by věk naznačoval. Nebo Duuga mého pána odstavil na druhou kolej a nechává nás jednat jen s jeho podružnými poskoky? Působí to tak. Ale zatím je moc brzo na soudy, musím zůstat otevřený.
„Pane Chame,“ druhá úklona, „těší mě, že vás poznávám.“
Ale se slimákem jsem neskončil, zastupuju tu jednoho z nejmocnějších mužů galaxie, nenechám se tak snadno odbýt.
„Smím se zeptat, jaké místo pan Cham ve tvém kartelu zastává? Můj pán se na tebe obrátil, velectěný Duugo, jelikož potřebuje pravidelné dodávky, a to zboží nejvyšší kvality a v nemalém množství. A to pokud možno diskrétně. Pana Chama bohužel neznám, můj pán s ním nejednal a nemáme patřičnou jistotu, že svou část dohody dodrží…“
Další mírná úklona tomu člověku.
„Doufám, že jsem vás neurazil, pane, to nebylo záměrem.“
Zůstávám trpělivý, samozřejmě. Nepochybuju totiž, že tohle všechno je jen hra, čistá mocenská hra, chce mi totiž ukázat, kdo tu má poslední slovo. Nevadí, důležitý je výsledek a já? Já stejně nemám nic jiného akutního na práci.
Tvářím se nezaujatě, ale bedlivě sleduju okolí, proto si rozruchu všimnu už ode dveří. Nejdřív se napnu a pro jistotu zkontroluju, že jsou nože stále bezpečně u pasu, a řádně si prohlédnu příchozí.
Ve správnou chvíli se postavím a hluboce se huttovi ukloním.
„Vznešený Duugo, rád se s tebou konečně poznávám.“
Jenže potom pokračuje a mně ztvrdnou rysy ve tváři.
Duuga dokončí řeč, ale já nehnu ani brvou, i když se mi to vůbec nelíbí. Ne, ani náhodou se mi to nelíbí, tohle je naprosto špatně.
Obrátím se na toho druhého, pana Chama, a prohlédnu si ho. Bohatý… mladý.
Zvláštní. Moc mladý na to, aby vzbuzoval stoprocentní důvěru… klame tělem? Možná není tak úplně člověk a nestárne jejich rychlostí, možná je schopnější, než by věk naznačoval. Nebo Duuga mého pána odstavil na druhou kolej a nechává nás jednat jen s jeho podružnými poskoky? Působí to tak. Ale zatím je moc brzo na soudy, musím zůstat otevřený.
„Pane Chame,“ druhá úklona, „těší mě, že vás poznávám.“
Ale se slimákem jsem neskončil, zastupuju tu jednoho z nejmocnějších mužů galaxie, nenechám se tak snadno odbýt.
„Smím se zeptat, jaké místo pan Cham ve tvém kartelu zastává? Můj pán se na tebe obrátil, velectěný Duugo, jelikož potřebuje pravidelné dodávky, a to zboží nejvyšší kvality a v nemalém množství. A to pokud možno diskrétně. Pana Chama bohužel neznám, můj pán s ním nejednal a nemáme patřičnou jistotu, že svou část dohody dodrží…“
Další mírná úklona tomu člověku.
„Doufám, že jsem vás neurazil, pane, to nebylo záměrem.“
- Marinho
- Mistr Moderátor
- Příspěvky: 413
- Registrován: 16.2.2012 21:17:57
- Bydliště: Elpizies
- Kontaktovat uživatele:
Re: Obchodníci se smrtí
Axis
"The Shark"
"Matt" Molech
Mikaela Stanko
Nar Shaddaa-Obchodní zóna
Váš landspeeder uhání vysokou rychlostí. Tobě to ani nepřijde, cestování takovou limuzínou je jako sedět v obýváku a navíc jsi na to odmala zvyklá. Řidič má vozidlo i dopravu na Nar Shaddaa v malíku a efektivně projíždí městem. Za pár minut jste na místě. Po cestě si stačíte trochu povykládat.
Toho je spousta a ani já nevím všechno. Prodává prostě všechno, co ostatní chtějí koupit. Chtěla bys snad pracovat jako táta? Nebo by jsi chtěla dělat něco jiného, až budeš velká?/b]
Ptá se na snad nejčastější věc, kterou se tě dospělí ptají. Snad kromě toho, jestli se ti nechce čůrat nebo jestli nemáš hlad nebo žízeň.
Tady toho zase tolik na prozkoumávání není. Ne teda toho hezkého, co bys měla vidět. Buď ráda, že máš takového tátu.
Pokud by ses dívala, všimla by sis drobných jisker v zaslzených očích tety, které ale během chvilky mrkáním odežene pryč a zbytek utře kapesníčkem.
V Nákupní zóně si to namíříte napřed do lékárny. Teta si to namíří rovnou k jedné lékárnici, se kterou si začne povídat, zatímco ty máš čas hledat to, co potřebuješ. Není to lehké, tvé čtení je na tom bídně a chvíli potrvá, než najdeš to správné.
pan Drifke
Nar Shaddaa-Promenáda
Během tvého proslovu Duug nehne ani jednou bradou. Otázka je, jestli by toho byl vůbec schopen, vzhledem ke stavu jeho těla. I pan Cham si zachovává kamenou tvář a jen párkrát mrkne pohledem k Duugovi.
Splnit vaše požadavky nebude vůbec levné. Tedy lehké.
Uchechtne se Duug až se celé jeho tělo rozvlní.
Chcete kšeft dohodnout přímo se mnou, ale současně nechcete být spojen s mojí osobou. Já jsem vyjednal dohodu tady s panem Chamem, který tu je kvůli jiným záležitostem. Je naším poměrně čerstvým, ale spolehlivým externím společníkem. Můj návrh mi připadá rozumným kompromisem. Vzhledem k perspektivitě naší dohody jsem ochoten počkat s platbou, než dorazí první zásilka a vy se přesvědčíte, že je vše v pořádku. Všechny náklady tedy pokryji ze svých zdrojů.
Pokračuje Duug. Pan Cham jen pokyvuje hlavou, což je víceméně logické, jeho se tento dodatek dohody netýká a může mu být jedno, kdo mu zaplatí.
Ale jestli Vám to nevyhovuje, budete se muset obrátit na někoho jiného.
Kartel je sice navenek neutrální, to však znamená spíše to, že kšeftuje se všemi stranami, než aby se stáhl nebo dokonce aktivně bojoval. Poté se s tebou rozloučí a začne se sunout pryč.
Pokud Vás to uklidní, mohu zajistit, aby Vy nebo někdo z Vašich lidí mohl přímo dohlédnout na celou dodávku zboží.
Zkouší tě obměkčit Cham.
Prent Drigel
Coruscant – Hangár
Tvůj kovbojský styl vstupu na scénu vyvolá menší paniku. Během několika desítek vteřin se přiřítí dvojice speederů s místní ochrankou. Naštěstí z nich nebyl příliš velký fanoušek holo-akčních filmů s nervózním ukazováčkem na spoušti a po vyhodnocení situace stejnou rychlostí zase zmizeli. Ovšem už nyní víš, že tě čeká nepříjemný rozhovor s šéfem hangáru a dost možná i vypovězení smlouvy.
Dobře. Můj nový šéf shání magora, co by dokázal najít nějakou novou jižní trasu na Coruscant. Takže jsem si hned vzpomněla na tebe.
Směje se Alya a je vidět, že se dobře baví.
Chceš vyrazit rovnou, nebo si musíš něco zařídit?
Zeptá se a už drží v rukách dvě velké tašky. Nedá se předpokládat, že by celou cestu vydržela v těch šatech.
Ulesh
Nal Hutta-Jiguuna, Poison Pit, Nar Shaddaa-Club Vertica Casino
Chtělo to pár dní, než jsi rozhodil sítě a někdo byl ochoten přistoupit na tvé požadavky. Nakonec jsi přijal práci majitele kasína na Nar Shaddaa. Takže tě čekalo sbalení pár svých věcí, sehnat odvoz a vyslechnout si citový výlev Rexe. Ten přecházel od diplomatického smlouvání, přes pokus o přeplacení po vzteklý záchvat. Každopádně jste z toho oba vyšli bez úrazu.
Stal ses členem soukromé armády bosse Stanko. Dokonce jedním z nejbližších strážců, dbajících na jeho bezpečí. Prošel jsi úvodním výcvikem, kde ses seznámil se základními postupy. Na několika schůzkách jsi se seznámil s reálnými situacemi. Stanko se v klidnějších chvílích, kdy nemusel řešit nic naléhavého zajímal o tebe a tvé schopnosti a docela ho zaujala tvá pyrotechnická činnost, takže jsi krom toho dostal za úkol cvičit ostatní v rozpoznávání a zneškodňování trhavin. Měl jsi čas trochu poznat Stanka a potkal jsi několikrát i jeho malou dceru Mikaelu. Stanko ji občas strašil tím, že jestli bude zlobit, tak ji budeš hlídat ty, což spolehlivě zabíralo.
//stále to ber jako úvod, budu jedině rád, když si doplníš i nějaké vedlejší postavy ... potřeboval jsem tě posunout blíž ostatním hráčům ...
///odpověděla cca polovina hráčů, takže pokud někdo z těch zbývajících dodá odpověď během víkendu, tak jim v pondělí doplním příspěvek. pro všechny ostatní další kolo nejspíš opět příští pátek
"The Shark"
"Matt" Molech
Mikaela Stanko
Nar Shaddaa-Obchodní zóna
Váš landspeeder uhání vysokou rychlostí. Tobě to ani nepřijde, cestování takovou limuzínou je jako sedět v obýváku a navíc jsi na to odmala zvyklá. Řidič má vozidlo i dopravu na Nar Shaddaa v malíku a efektivně projíždí městem. Za pár minut jste na místě. Po cestě si stačíte trochu povykládat.
Toho je spousta a ani já nevím všechno. Prodává prostě všechno, co ostatní chtějí koupit. Chtěla bys snad pracovat jako táta? Nebo by jsi chtěla dělat něco jiného, až budeš velká?/b]
Ptá se na snad nejčastější věc, kterou se tě dospělí ptají. Snad kromě toho, jestli se ti nechce čůrat nebo jestli nemáš hlad nebo žízeň.
Tady toho zase tolik na prozkoumávání není. Ne teda toho hezkého, co bys měla vidět. Buď ráda, že máš takového tátu.
Pokud by ses dívala, všimla by sis drobných jisker v zaslzených očích tety, které ale během chvilky mrkáním odežene pryč a zbytek utře kapesníčkem.
V Nákupní zóně si to namíříte napřed do lékárny. Teta si to namíří rovnou k jedné lékárnici, se kterou si začne povídat, zatímco ty máš čas hledat to, co potřebuješ. Není to lehké, tvé čtení je na tom bídně a chvíli potrvá, než najdeš to správné.
pan Drifke
Nar Shaddaa-Promenáda
Během tvého proslovu Duug nehne ani jednou bradou. Otázka je, jestli by toho byl vůbec schopen, vzhledem ke stavu jeho těla. I pan Cham si zachovává kamenou tvář a jen párkrát mrkne pohledem k Duugovi.
Splnit vaše požadavky nebude vůbec levné. Tedy lehké.
Uchechtne se Duug až se celé jeho tělo rozvlní.
Chcete kšeft dohodnout přímo se mnou, ale současně nechcete být spojen s mojí osobou. Já jsem vyjednal dohodu tady s panem Chamem, který tu je kvůli jiným záležitostem. Je naším poměrně čerstvým, ale spolehlivým externím společníkem. Můj návrh mi připadá rozumným kompromisem. Vzhledem k perspektivitě naší dohody jsem ochoten počkat s platbou, než dorazí první zásilka a vy se přesvědčíte, že je vše v pořádku. Všechny náklady tedy pokryji ze svých zdrojů.
Pokračuje Duug. Pan Cham jen pokyvuje hlavou, což je víceméně logické, jeho se tento dodatek dohody netýká a může mu být jedno, kdo mu zaplatí.
Ale jestli Vám to nevyhovuje, budete se muset obrátit na někoho jiného.
Kartel je sice navenek neutrální, to však znamená spíše to, že kšeftuje se všemi stranami, než aby se stáhl nebo dokonce aktivně bojoval. Poté se s tebou rozloučí a začne se sunout pryč.
Pokud Vás to uklidní, mohu zajistit, aby Vy nebo někdo z Vašich lidí mohl přímo dohlédnout na celou dodávku zboží.
Zkouší tě obměkčit Cham.
Prent Drigel
Coruscant – Hangár
Tvůj kovbojský styl vstupu na scénu vyvolá menší paniku. Během několika desítek vteřin se přiřítí dvojice speederů s místní ochrankou. Naštěstí z nich nebyl příliš velký fanoušek holo-akčních filmů s nervózním ukazováčkem na spoušti a po vyhodnocení situace stejnou rychlostí zase zmizeli. Ovšem už nyní víš, že tě čeká nepříjemný rozhovor s šéfem hangáru a dost možná i vypovězení smlouvy.
Dobře. Můj nový šéf shání magora, co by dokázal najít nějakou novou jižní trasu na Coruscant. Takže jsem si hned vzpomněla na tebe.
Směje se Alya a je vidět, že se dobře baví.
Chceš vyrazit rovnou, nebo si musíš něco zařídit?
Zeptá se a už drží v rukách dvě velké tašky. Nedá se předpokládat, že by celou cestu vydržela v těch šatech.
Ulesh
Nal Hutta-Jiguuna, Poison Pit, Nar Shaddaa-Club Vertica Casino
Chtělo to pár dní, než jsi rozhodil sítě a někdo byl ochoten přistoupit na tvé požadavky. Nakonec jsi přijal práci majitele kasína na Nar Shaddaa. Takže tě čekalo sbalení pár svých věcí, sehnat odvoz a vyslechnout si citový výlev Rexe. Ten přecházel od diplomatického smlouvání, přes pokus o přeplacení po vzteklý záchvat. Každopádně jste z toho oba vyšli bez úrazu.
Stal ses členem soukromé armády bosse Stanko. Dokonce jedním z nejbližších strážců, dbajících na jeho bezpečí. Prošel jsi úvodním výcvikem, kde ses seznámil se základními postupy. Na několika schůzkách jsi se seznámil s reálnými situacemi. Stanko se v klidnějších chvílích, kdy nemusel řešit nic naléhavého zajímal o tebe a tvé schopnosti a docela ho zaujala tvá pyrotechnická činnost, takže jsi krom toho dostal za úkol cvičit ostatní v rozpoznávání a zneškodňování trhavin. Měl jsi čas trochu poznat Stanka a potkal jsi několikrát i jeho malou dceru Mikaelu. Stanko ji občas strašil tím, že jestli bude zlobit, tak ji budeš hlídat ty, což spolehlivě zabíralo.
//stále to ber jako úvod, budu jedině rád, když si doplníš i nějaké vedlejší postavy ... potřeboval jsem tě posunout blíž ostatním hráčům ...
///odpověděla cca polovina hráčů, takže pokud někdo z těch zbývajících dodá odpověď během víkendu, tak jim v pondělí doplním příspěvek. pro všechny ostatní další kolo nejspíš opět příští pátek
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan
jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky
- MrTukan
jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky
Re: Obchodníci se smrtí
Nar Shaddaa-Obchodní zóna (Mikaela Stanko)
Na tetu Phokie jsem chvíli hleděla, jako kdyby spadla z hodně vysoké budovy přímo na hlavu. Dokonce jsem přestala prstíkem kreslit nepěkné obrázky.
Samozřejmě, že chci pracovat jakoukoliv tatínek! Kdyby mi to dovolil, už teď mu pomáhám!
Pištěla jsem hlasitě a šermovala tetě Phokie rukama před obličejem, aby o mých slovech náhodou nezapochybovala. Já chtěla být jako tatínek. Táta je totiž nejlepší na světě, mám ho moc a moc ráda... a kdybych teď mohla, tak ho obejmu a dám pusu.
Další slova tety Phokie jsem moc nechápala. Samozřejmě, že jsem byla ráda, že tatínka mám. Bez tatínka bych snad umřela steskem. Vždyť je to tatínek.
Ty bulíš?
Zeptala jsem se bez špetky taktu. Těch několika slz jsem si totiž všimla. A celkem mi unikalo, že Phokie může pocházet vlastně z kteréhokoliv podlaží a kdoví co jí jako malé holčičce mohli udělat. Na mne si nikdo netroufal. Jen tatínek mi občas dal na zadek (což pro mne byla obrovská a vlastně největší tragédie, jakou jsem zažila), ale v rámci té špíny kolem to vlastně ani nic nebylo. Ale vysvětlujte to malému děcka.
A kde máš tatínka vlastně ty?
Vyptávala jsem se dál a prozatím jsem zapomněla na to zboží, se kterým tatínek obchoduje a že o něm nic nevím. Svého ti nepůjčím,
dodala jsem, aby náhodou nedošlo k mýlce. Nechtěla jsem se dělit s tetou Phokie.
Rychle jsem vystoupila a zamířila rovnou do lékárny. A tam nastalo úplné peklo. Bonbóny jsem našla lehce, to nebyl problém, ale projimadlo? To už byl oříšek. Ty názvy léků byly navíc tak strašně složité... mračila jsem se, v duchu jsem slabikovala jeden nazev i třikrát... šlo mi to ztuha. Nakonec se ale povedlo. Drapla jsem po projímadle a zkontrolovala jsem pozici tety Phokie. Pokud nebyla poblíž, nechala jsem to lékárníci všechno načíst a obeznámila jsem ji s tím, že nákup platí teta.
Též je třeba poznamenat, že nějaké nákupy mne už moc nezajímaly. Ať už to dopadlo s projímadlem tak nebo onak, už jsem hledala skulinku v pozornosti tety. Jen jsem si nebyla jistá, jestli opravdu chci zdrhnout. Příště by mne totiž teta nemusela vzít vůbec nikam.
Na tetu Phokie jsem chvíli hleděla, jako kdyby spadla z hodně vysoké budovy přímo na hlavu. Dokonce jsem přestala prstíkem kreslit nepěkné obrázky.
Samozřejmě, že chci pracovat jakoukoliv tatínek! Kdyby mi to dovolil, už teď mu pomáhám!
Pištěla jsem hlasitě a šermovala tetě Phokie rukama před obličejem, aby o mých slovech náhodou nezapochybovala. Já chtěla být jako tatínek. Táta je totiž nejlepší na světě, mám ho moc a moc ráda... a kdybych teď mohla, tak ho obejmu a dám pusu.
Další slova tety Phokie jsem moc nechápala. Samozřejmě, že jsem byla ráda, že tatínka mám. Bez tatínka bych snad umřela steskem. Vždyť je to tatínek.
Ty bulíš?
Zeptala jsem se bez špetky taktu. Těch několika slz jsem si totiž všimla. A celkem mi unikalo, že Phokie může pocházet vlastně z kteréhokoliv podlaží a kdoví co jí jako malé holčičce mohli udělat. Na mne si nikdo netroufal. Jen tatínek mi občas dal na zadek (což pro mne byla obrovská a vlastně největší tragédie, jakou jsem zažila), ale v rámci té špíny kolem to vlastně ani nic nebylo. Ale vysvětlujte to malému děcka.
A kde máš tatínka vlastně ty?
Vyptávala jsem se dál a prozatím jsem zapomněla na to zboží, se kterým tatínek obchoduje a že o něm nic nevím. Svého ti nepůjčím,
dodala jsem, aby náhodou nedošlo k mýlce. Nechtěla jsem se dělit s tetou Phokie.
Rychle jsem vystoupila a zamířila rovnou do lékárny. A tam nastalo úplné peklo. Bonbóny jsem našla lehce, to nebyl problém, ale projimadlo? To už byl oříšek. Ty názvy léků byly navíc tak strašně složité... mračila jsem se, v duchu jsem slabikovala jeden nazev i třikrát... šlo mi to ztuha. Nakonec se ale povedlo. Drapla jsem po projímadle a zkontrolovala jsem pozici tety Phokie. Pokud nebyla poblíž, nechala jsem to lékárníci všechno načíst a obeznámila jsem ji s tím, že nákup platí teta.
Též je třeba poznamenat, že nějaké nákupy mne už moc nezajímaly. Ať už to dopadlo s projímadlem tak nebo onak, už jsem hledala skulinku v pozornosti tety. Jen jsem si nebyla jistá, jestli opravdu chci zdrhnout. Příště by mne totiž teta nemusela vzít vůbec nikam.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx
Jordi Linx
Re: Obchodníci se smrtí
Pan Drifke
Nar Shaddaa-Promenáda
Mírně se pousměju. Pořád se tvářím přívětivě a ignoruju to, jak nechutně jeho tělo vypadá. Není to můj první hutt, s kterým jsem se potkal, a i když v nich rozpoznávám jisté rozdíly, nechutní jsou všichni stejně. Ale na tom nezáleží – hlavní je, že mají moc a peníze
„Můj pán si to uvědomuje a je připraven pokrýt většinu nákladů, rozhodně všechny dodatečné,“ nakloním se k němu a nasadím důvěrný tón, „a to i v případě, že by případné poplatky neměly být materiální a peněžní. Například pokud vám bude nějaká osoba překážet…“
A tenhle je navíc poměrně velkorysý obchodník. Poslouchám jeho nabídku a musím říct, že mi víc než vyhovuje – tohle je kompromis, na který pán přistoupí.
Překvapí mě, když se začne sunout pryč, aniž bychom dohodu formálně uzavřeli. Dokonce uvažuju, že ho zastavím a ujistím ho, že za těchto podmínek uzavřeme obchod víc než rádi, ale když si všimnu, že s ním pan Cham neodchází, rozmyslím si to. Nejspíš ho uzavřením smlouvy pověřil. A možná z toho vytřískám ještě víc.
No… a ono ano.
„To bych skutečně ocenil,“ poprvé se usměju zeširoka, „musím říct, že za podmínek, které Vznešený Duug stanovil, dohodu velice rádi uzavřeme. Dovolte mi vás pozvat na oblíbený drink, abychom dohodu stvrdili.“
Zvednu ruku, abych přivolal obsluhu – hlavní jsou dobré vztahy, dobré vztahy zajistí vřelost a všechno půjde hladčeji. A já budu moct z téhle prdele vesmíru, která je přeplněná pouliční podřadnou špínou a degenerací, z které se mi dělá špatně, jen na ni kouknu, rychle zmizet.
"A zatím mi řekněte, jaké komplikace můžeme očekávat."
Nar Shaddaa-Promenáda
Mírně se pousměju. Pořád se tvářím přívětivě a ignoruju to, jak nechutně jeho tělo vypadá. Není to můj první hutt, s kterým jsem se potkal, a i když v nich rozpoznávám jisté rozdíly, nechutní jsou všichni stejně. Ale na tom nezáleží – hlavní je, že mají moc a peníze
„Můj pán si to uvědomuje a je připraven pokrýt většinu nákladů, rozhodně všechny dodatečné,“ nakloním se k němu a nasadím důvěrný tón, „a to i v případě, že by případné poplatky neměly být materiální a peněžní. Například pokud vám bude nějaká osoba překážet…“
A tenhle je navíc poměrně velkorysý obchodník. Poslouchám jeho nabídku a musím říct, že mi víc než vyhovuje – tohle je kompromis, na který pán přistoupí.
Překvapí mě, když se začne sunout pryč, aniž bychom dohodu formálně uzavřeli. Dokonce uvažuju, že ho zastavím a ujistím ho, že za těchto podmínek uzavřeme obchod víc než rádi, ale když si všimnu, že s ním pan Cham neodchází, rozmyslím si to. Nejspíš ho uzavřením smlouvy pověřil. A možná z toho vytřískám ještě víc.
No… a ono ano.
„To bych skutečně ocenil,“ poprvé se usměju zeširoka, „musím říct, že za podmínek, které Vznešený Duug stanovil, dohodu velice rádi uzavřeme. Dovolte mi vás pozvat na oblíbený drink, abychom dohodu stvrdili.“
Zvednu ruku, abych přivolal obsluhu – hlavní jsou dobré vztahy, dobré vztahy zajistí vřelost a všechno půjde hladčeji. A já budu moct z téhle prdele vesmíru, která je přeplněná pouliční podřadnou špínou a degenerací, z které se mi dělá špatně, jen na ni kouknu, rychle zmizet.
"A zatím mi řekněte, jaké komplikace můžeme očekávat."