Star Wars - Sága Linxů, příběh první

Příběhy a povídky uživatelů fóra zaměřené na tématiku Star Wars, předveďte svou fantazii i vy !

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Star Wars - Sága Linxů, příběh první

Příspěvek od Jordi Linx »

Epizoda první - Síla v tobě jest
Zdálo se, že to bude další zběžná obchodní zásilka, jako za poslední tři roky, co tu musela Millene zařizovat. Tři dlouhé roky od smrti jejího milovaného Jarra a také tři roky, kdy společně s tehdy dvouletým Jordim opustila jejich domovskou planetu Fyodos. Tehdy tu planetu nenáviděla, i přesto že se tam narodila. Protože to bylo moře Fyodosu, co jí vzalo jejího milovaného manžela. Opustila jej tehdy ve snaze zapomenout a vzala práci tady na Coruscantu, kde jí společnost Czerka nabídla místo v kancelářském oddělení. Čas od času však musela Millene zanést nějaké papírování osobně, stejně jako tentokrát. Nikdy jí to nevadilo, ale zrovna dneska se jí to nehodilo, chtěla skončit dřív, a proto nechala chůvu, aby doprovodila dnes pětiletého Jordiho k ní do kanceláře, kde už stihl vše prozkoumat. Na svých pět let byl hodně vnímavý a dost fyzicky zdatný, až občas litovala, že se přestěhovala na Coruscant, na jedno velké obrovské město, kde děti nemají tolik prostoru na hraní. Ještě, že byl Jordi většinou i hodný a proto teď nadšeně kráčel držíce se za Milleninu ruku skrz ulice Coruscantu. Ale jakmile vyřídí tuhle zásilku v chrámu Jediů, tak se mu bude moct věnovat celý zbytek odpoledne, jako už dlouho ne.
"Dobrý den, kudy se prosím vás jde do administrativních prostor v chrámu ? Jsem tu jako zástupce společnosti Czerka." zeptá se Millene jednoho z tradičně oblečených rytířů při vchodu do chrámu.
"Podél tamhlété přistávácí plochy do té budovy vlevo madam." odpoví ji rytíř a vznešeně se ukloní.
"Děkuji vám, mistře Jedi." ukloní se na oplátku Millene a vyrazí daným směrem, zatímco Jordi se zvědav ohlédne za Jedim, ale nic neřekne.
Netrvalo dlouho a Millene dorazila k dané budově, aby se před ní zastavila a otočila k malému Jordimu.
"Počkej tady Jordi, vratím se, jak jenom vyřídím tuhle obchodní záležitost, dobře ? A nikoho tu nezlob." pronese mateřsky Millene, pohladí Jordiho v jeho světle hnědých vlasech a zamíří do útrob budovy.
Jordi nechtěl nikoho obtěžovat, ale taky byl hodně zvědavý a po chvilce pozorování okolo chodících osob, přičemž velká většina z nich chodila v plašťích jako ten Jedi, kterého se ptala jeho máma na směr. Každý z nich mu přišel úchvatný a neobyčejně silný. Ale jejich sledování ho po chvilce omrzelo, tak se vydal na průzkum nedaleké zahrady. Rostlo tu spousta Jordimu neznámých rostlin a sem tam mezi porostem zahlédl sedět nekteré z těch Jediů. Jeho pozornost však upoutal jeden neobvyklý, který byl mnohem menší než ostatní. Jordi mu neviděl do obličeje, protože k němu seděl zády, ale nemohl si pomoci a upřeně jej sledoval.
"Něco hledáš, mladý padawane ?" pronese náhle Jedi, aby se otočil a vstal. Jordi ještě neviděl nikoho jako byl on. Ta postava před ním měla zvrásčený obličej, velké špičaté uši, zelené oči a drsnou kůži takového béžového odstínu. Jordi nebyl schopen slova a nemohl z postavy před ním spustit oči.
"Něco neobvyklého stalo se ti ?" zeptá se znovu osoba, když v ten moment dorazí Millene a ukloní se postavě.
"Omlouvám se mistře za svého syna, doufám, že vás nijak neobtěžoval." omluví se Millene a postava před ní se pousměje, když si uvědomí oč tu šlo.
"V pořádku to jest, madam. Já za padawana, zaměnil jsem jej." pousměje se postava a dojde blíž k Jordimu.
"K nám do řádu, přivedla jste jej ?" zeptá se osoba a Millene překvapeně couvne.
"Já vám nerozumím mistře, pouze jsem tu vyřizovala nějakou administrativní činnost pro mou společnost a Jordi šel se mnou. V životě tu nebyl." odpoví po pravdě Millene, zaskočené slovy tohoto záhadného Jediho, o čemž už nebylo sporu.
"Opravdu ? Síla někdy nevyzpytatelná je. Takže o možných schopnostech jeho, nevěděla jste ? Že Síla provází jej ?" nadhodí otázku postava a zvědavě čeká na odpověď, zatímco Jordi pouze pilně naslouchá.
"Ne mistře, nic jsem netušila. Vlastně s Jordim nemohu trávit moc času, protože dost pracuji. Co to tedy znamená ?" zeptá se zaskočená Millene.
"Že rytířem Jedi mohl by být. Mladý ještě je dost a učenlivý a pozorný zdá se mi." pronese mistr a znova se na malého Jordiho pousměje.
"Jsem zaskočená, nevím co říct. Takže by jste ho mohli přijmout do řádu ?" zeptala se opatrně Millene.
"Pokud testy projde, tak ano. Ale představit měl bych se. Mistr Vandar Tokare jmenuji se." představí mistr Tokare.
"Mistr Tokare ?" pronese zvědavě Jordi a mistr Tokare se usměje.
"Děkuju vám, mistře Vandare. Ještě bych si to ráda promyslela a promluvila o tom s Jordim o samotě. Pokud se tedy rozhodneme, máme se ptát na koho, mistře ?" pronese diplomaticky Millene.
"Po mě ptát se můžete. Provázej vás Síla." pokyne mistr Tokare a ukloní se, aby odešel.
"Provázej vás Síla." pronese nadšeně Jordi a Millene začíná cítit, že brzy nejspíš přijde i o svého syna.
Zbytek odpoledne strávila Millene s Jordim, který se však občas zmínil o tom, co spatřil u některých osob a ani Millene samotná nemohla pustit z hlavy proběhlý rozhovor. Jediové byli po galaxii známí jako ochránci Republiky, ale také jí vězelo v paměti zmínky o sithských válkách a zkázách napáchaných padlými Jedii. Nakonec si odpoledne neužila tolik, jak by chtěla a večer uléhala unavená a rozpolcená.
Myšlenky na to co se přihodilo, ji neopustili ani následujícího dne v práci a musela na to neustále myslet. Nenápadně se ptala několika lidí a získala o Jediích jistý obraz, který ji je vykresloval a to vesměs i v dobrém světle. Zjistila, že základním principem je bránit principy republiky a konat spravedlnost, což bylo jenom dobře, ale pořád se děsila odloučení od svého syna, jediného příbuzného, který ji zůstal. A také ji děsila znalost toho, že Jediové jsou proti emocím, alespoň nějak takhle se to doslechla. Cestou z práce si však uvědomila, že ona Jordiho od doby, co jsou na Coruscantu hodně zanedbavála. Proto se rozhodla skončit v práci dřív, aby si mohla doma s Jordim promluvit.
"Jordi, jsi ještě malý a vím, že to rozhodnutí může být těžké, ale chtěl by jsi se stát rytířem Jedi ?" zeptala se ho rovnou, když spolu po večeři seděli doma. Jordi se na chvilku zamyslel, alespoň to tak vypadalo.
"Ano, moc. Jediové jsou skuteční hrdinové a chrání slabší a ty kteří to potřebujou." pronesl poté nadšeně a Millene se donutila k úsměvu.
"Dobře, sice mi budeš moc chybět, ale oni se o tebe dobře postarají. Přecejenom Coruscant není místo pro tebe." usmála se Millene a Jordiho rychle objala, takže si ani nevšiml slzy, která se jí objevila v očích.
Druhý den šla společně s Jordim do chrámu a po přeptání se na jméno mistra Vandara Tokareho byla odkázána do hlavní budovy uprostřed komplexu. Tam se jí ujal jeden Jedi, který ji dovedl až k místnosti, kterou označil jako místnosti rady. Kromě mistra Vandara Tokareho tu bylo ještě několik dalších Jedi, kteří seděli v půlkruhu.
"Buďte přivítána madam Linx. I ty buď zdráv mladý Jordi." pronese jeden z Jedi, aby se poté slova chopil mistr Vandar.
"Chlapce teď na několik věcí se zeptáme, prosím neovlivňujte ho." pronese mistr Vandar přátelsky k Millene, která tedy ustoupí. Zatímco jeden z Jedi vytáhne ceduli se symbolem, který otočí směrem k sobě, tak aby Jordi nemohl vidět symbol.
"Pověz, co je na této ceduli napsáno." pronese jeden z Jediů okolo.
"Číslo pane. Co si pamatuju, tak sedmička to je." odpoví Jordi a mistr Vandar se pousměje, protože odpověď samozřejmě zná.
"Správně odpověděl jsi. Nějaké sny, míváš ? Nebo projev něčeho nezvyklého ?" zeptá se mistr Vandar a Jordi se zamyslí.
"Ve snech vídám různá místa po galaxii a osobu, která nosí u pasu podobné zařízení jako vy, mistře Tokare." odpoví Jordi a ukáže na světelný meč, který se pohupuje u mistrova opasku.
"Jestli mohu mistře Vandare, pánové. Tak ještě vykazuje značné atletické schopnosti. Mnohem lepší než už jiných dětí v jeho věku." pronese Millene, která pochopila, kam byla otázka směrovaná.
"To zajímavé jest. Jordi, když skočit chceš, nač myslíš ?" zeptá se ještě mistr Vandar.
"Zavřu oči a představím si, že skáču daleko, dál než jiní." odpoví Jordi a zvědavě pohlédne na mistra Vandara, který jenom pokývne ostatním mistrům.
"Protahovat déle, není třeba. Jordi padawanem stát se může." pronese mistr Vandar a Jordi se s úsměvem nadšeně otočí na Millene, která těžko zadržuje slzy.
"Kdy jej mám přivést s jeho věcmi ? A ještě jsem se chtěla zeptat, jestli by bylo možné jej cvičit mimo Coruscant. Je to živé dítě a nehodí se moc pro život do města." zeptá se Millene, překonávajíc své rozrušení.
"To možné je, s sebou na Dantooine vzít ho mohu. Za tři dny k polednímu sem jej přiveďte." pronese pouze mistr Vandar se ukloňí a po Jordiho zamávání s ním odejde.
"Ten chlapec je zajímavý mistře Vandare. V Síle je nadaný, ale jakoby místy nebyl vidět." pronese jeden z mistrů Jedi.
"Ano, velká Síla proudí v něm. A schovat umí ji. Výcvik jeho povedu sám a pečlivě pozorovat jej budu. Pro řád velkým přínosem by mohl být." dodá na to mistr Vandar a pomalým krokem zamíří na své místo.
Tři dny uběhli rychle a Millene nyní stála s malým Jordim na přistávací ploše vedle chrámu. Ještě naposledy ho držela za ruku a doufala, že nebude svého rozhodnutí litovat. Připadalo jí jako by ztrácela svého syna, i když věděla, že bude mít možnost s ním omezeně komunikovat. A věřila, že mezi Jedii bude mít nejlepší možnou bodoucnost, která by jej v republice mohla čekat. Jordi nevypadal nervózně ani smutně, jako vždy vše pozorně sledoval a čekal, co se bude dít. Netrvalo dlouho a přišel mistr Vandar Tokare. Millene se sklonila ke svému synovi, pevně ho naposledy objala, políbila na čelo a dala mu do ruky medajlónek.
"Poslouchej mistra Vandara a nezapomeň na mě. Tohle ti budou připomínat mě a tátu, dej na to pozor. A buď opatrný." pronesla Millene a pohladila Jordiho naposledy ve vlasech.
"Neboj budu. A až se vrátím, tak už budu Jedi, slibuju." pronese hrdě Jordi a Millene, které po tvářích stékali slzy, se vesele usmála.
"Čas jít je, můj mladý padawane. Dlouhá cesta před námi leží. Nashledanou madam Linx a Síla vás provázej." pronese ještě mistr Vandar a po úkloně zamíří k loďi, stejně jako Jordi, který po symbolickém sbohem ještě zamává od nástupní rampy.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Odpovědět

Zpět na „StarWars příběhy a povídky“