Star Wars - Sága Linxů, příběh šestý

Příběhy a povídky uživatelů fóra zaměřené na tématiku Star Wars, předveďte svou fantazii i vy !

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Star Wars - Sága Linxů, příběh šestý

Příspěvek od Jordi Linx »

Epizoda šestá - Jordi smuggler
(součástí série Jordi Teenage Stories - 1/5)
Jordi otevřel malou dřevěnou skříňku, která skrývala jeho největší poklad, sbírku jeho krystalů do světelných mečů, v níž nechyběli krystaly pro zaostření a tedy i barvu čepele světelného meče, ale také krystaly vylepšující čepel nebo se speciální vlastností v Síle. Podíval se na svou sbírku a pomalu si prohlížel jednotlivé kusy - kromě stříbrného krystalu ve svém meči tu měl ještě tmavě modrý a tmavě zelený, ten dokonce dvakrát. Mezi jeho další kousky patřili krystali Bondar, jež mohl svého protivníka lehce omráčit, dvakrát Damind, který vytvářel delší a širší čepel světelného meče, Firkrann, jenž dodával čepeli jistý elektrický výboj vysoce škodlivý droidům, Opila, jenž přidával na intenzitě světelného meče, a Rubat, který zostřuje čepel a umožňuje tak rychlejší útok. A pokud se dnes vše podaří, tak do této sbírky přibyde další kousek a to Jordim už nějakou dobu sháněný krystal Solari. Jordi o něm i jeden čas studoval v archívu a zjistil, že se jedná o krystal posilující Světlou stranu Síly uživatele, jehož posiloval ve většině aspektů a také ještě v odrážení výstřelů z blasterů. Prostě krystal, který Jordi chtěl do svého světelného meče, aby co nejlépe odrážel jeho charakter a vlastnosti, aby jeho světelný meč byl odrazem jeho samotného, čímž dosáhne ideálního v duelu.

První, co musel Jordi zařídit bylo získání Ossuských ostřících čoček, což bylo vzhledem k tomu, že Ossus byl povrchově zničen a spolu s ním zmizelo velké množství těchto ostřících čoček, takže se stávali čím dál tím vzácnějšími. Ale nedávno se Yoshimu podařilo narazit na někoho, kdo dvojici těchto čoček vlastní a dokonce byl ochotný je i vyměnit. Jednalo se o obchodníka z nedaleké vesnice, kam právě teď Jordi vcházel. Vesnice nebyla příliš velká a jako místní přístav ji sloužila jedna menší plocha, přesto tu bylo poměrně rušno. Jordi se však nezabýval davem a zamířil do kantýny nesoucí název U Svítícího Klacku. Nejspíš to měla být nějaká parafráze na světelný meč, ale Jordimu to vtipné nepřišlo. Vzhledem k tomu, že bylo krátce po poledni, tak nebylo těžké nalézt onoho obchodníka v prakticky prázdné kantýně. Seděl u jednoho stolku a popíjel nějaký trvdý alkohol, který už taky jednou Jordi zkusil a shledal za ne tolik příjemný.
"Ááá můj Jediský přítel, tak copak tě přivádí ?" pronese nadšeně obchodník a Jordi unaveně vydechne vzhledem k humbuku jaký obchodník dělal.
"Náš obchod. Platí ještě ?" přejde Jordi přímo k věci a snaží si zachovat chladnou hlavu.
"Přímej jako Jedi, to se mi líbí. Proto s váma tak rád jednám. Jinak je samozřejmé, že naše dohoda platí. To bych se nejmeoval Estebanez, kdybych nedodržel svoje slovo a já ho vždycky dodržím. Jenom jednou jsem ho nedodržel, ale to jsem pak napravil, protože jsem přece Estebanez, ne ?" rozesměje se obchodník a Jordi se pokusí o veselý výraz, i když ve skutečnosti chtěl provést obchod-výměnu a co nejrychleji odsud zmizet. A taky přemýšlel co udělá s pláštěm, který bude od toho všeho tady nejspíše pěkně načichlý.
"Nebylo jednoduchý je najít, ale s trochou rady od starších se mi to povedlo." podotkne Jedi a vyndá ze svého vaku několik modrozelených rostlin o jejichž účelu se radši ani nepokoušel přemýšlet. Estebanez se na rostliny podíval a podrobně si je prohlížel, aby nakonec vzal lístek z jedné a snědl ho. Jordimu tomu zaraženě přihlížel, ale Estebanez se jenom pousmál a vesele pokýval hlavou.
"Věděl jsem, že dodržíš slovo. A teď je na řadě moje část výměny, věřím, že budeš spokojený příteli." pronese Estebanez a vytáhne dvojici Ossusských čoček a podá je Jordimu, zatímco rostliny nechává na stole, aby vyčkal na reakci Jordiho. Ten uchopil jednu čočku mezi prsty namířil ji směrem ke dveřím ven a detailně i s pomocí Síly si prohlížel její povrch, což později provedl i s druhou čočkou. Podíval se také na její okraj a její krajové obložení, aby nakonec přikývnul.
"Jsou ve skvělém stavu, nemám žádné přípomínky." pokývne souhlasně a čeká na pokývnutí Estebaneze, který se vesele usměje, naznačí rukou, že jsou dohodnuti a opatrně schrábne velký trs rostlin, které mu před tím Jordi položil na stůl. Ten mezitím zabalí čočky do jemného neškrábavého kusu látky a uschová je do svého vaku. A už se pomalu chystá k odchodu.
"A když máme obchod ujednaný, tak se teď společně napijeme, barmane !" vykřikne nadšeně Estebanez a chytne Jordiho za ruku, když se pokoušel vstát a vesele usměje, čímž naznačí, že by ho Jordiho rychlý odchod urazil.

Jordimu se ještě trochu motala hlava, ale nejhorší už bylo za ním. Naštěstí účinky alkoholu z něj vyprchali převážně cestou zpět do enklávy a jeho roucho už se větralo na parapetu okna. V novém čistém rouchu, osvěžený opláchnutím čistou vodou zkontroloval nedávno získané Ossuské čočky a vydal se za jedním rytířem, který mu měl tyto čočky vyměnit, za růžový krystal do světelného meče, který Jordi potřeboval k další směně. Najít jej nebylo nijak složité, protože tento rytíř byl proslulý svou oblibou k pěstování rostlin, čemuž se velice často věnoval. Jordi ho našel, jak zrovna vysazoval nový záhon při kraji zahrad enklávy.
"Zdravím vás rytíři Malkusi, právě vás hledám." pozdraví vznešeně Jordi a ukloní se před asi davkrát tak starším Jedi, který odložil nástroje na opracovávání půdy a postavil se čelem k Jordimu.
"Áah, padawan Linx. I já tě zdravím, copak tě za mnou přivádí ?" zeptá se přátelsky Malkus, zatímco si oprašuje ruce od zeminy.
"Pamatujete si, jak jsme se spolu bavili o tom vašem růžovém krystalu do světelného meče ? A o tom, jak by jste hodně rád získal Ossuské ostřící čočky ? Tak se mi povedlo jeden pár v hodně kvalitním stavu získat." vysvětlí důvod svého příchodu Jordi a přátelsky se usměje, zatímco Malkus se zájmem nadzvihne obočí.
"Ano vzpomínám si. Chceš mi tedy říct, že by jsi rád provedl výměnu ?" pousměje se Malkus a na jeho tváři se objeví zamyšlený výraz.
"Něco takového. Pokud s tím tedy souhlasíte." pronese pokud možno neutrálně Jordi, aby dal najevo, že nechce Malkuse do ničeho tlačit.
"Nejsem proti, přecejenom růžový krystal je sice neobvyklý, ale mě ta barva opravdu moc nesedí a ty čočky upoteřbím mnohem víc. Mohu se podívat ?" zeptá se Malkus a Jordi z něj vycítí jeho zvědavost. Vytáhne tedy ze záhybu svého roucha jednu pečlivě zabalenou čočku a ukáže ji Malkusovi, který si ji se zájmem začne prohlížet. Nakonec se spokojeně usměje a pokyne hlavou, načež čočku ještě vrátí Jordimu.
"Pomoz mi prosím posbírat moje náčiní a zajdeme pro ten krystal, abychom mohli provést výměnu. Rád bych je zkusil namontovat do svého meče již dnes." dodá nakonec Malkus a Jordi mu nadšeně začne pomáhat s úklidem zemědělského nařádí, protože nyní byl opět o krk blíže svému cíli.

Ještě doteď nemohl uvěřit, že Malkus měl ten krystal celou dobu schovaný v té skalce okolo níž, tak často procházel. Byl tam umístěný opravdu vkusně, až bylo jednu chvíli Jordimu líto, že naruší tuto harmonii, ale byl si jistý, že Malkus už přijde na to, jak onu mezeru zacelit. Nyní klepal na dveře pokoje, jež patřili twi'lecké padawance Hannil a která byla posledním krokem k jeho cíli. Otevřela mu poloospalá v noční košili a vypadala otráveně.
"Co chceš ?" pronesla nevrle a Jordi se natáhnul po Síle, aby si udržel klidný a hlavně přátelský výraz. Nakonec prostě a jednoduše vytáhl zpoza svého roucha růžový krystal a nastavil ho tak, aby jej Hannil mohla dobře vidět. Její výraz se hned změnil ve značně chtivý a roztomile se podívala na Jordiho.
"Pro mě ?" pronesla, co nejsladčeji dovedla, ale Jordi krystal sklonil niž, aby jí viděl do obličeje a věnoval jí dost kyselý výraz, jenž byl i jednoznačnou odpovědí. Hannil se zamyslela a teprve po chvílí si vzpoměla na svůj nedávný rozhovor s Jordim a tedy i důvod, proč je tady.
"No, on je tu problém ... já jsem ten krystal vyměnila za jinej se svojí kamarádkou Ithriel." pronesla se smutnýma očima a hodně se ovládala, aby jí pohled nesklouzával na růžový krystal. Jordi na ni doslova vytřešil oči a musel se ovládat, aby nezaklel.
"Já se ti, jak blbec sháním po tomhle, aby jsi to vyměnila ... za co vůbec ?" zarazí se Jordi a vrhne nepříjemný pohled na Hannil, která se pokusila usmát, ale příliš se jí to nepovedlo.
"Za takovou hezkou róbu, které se už nedělají. Učiněná vzácnost, je opravdu hezká, chceš ji ukázat ?" pronese nadšeně, když může stočit rozhovor na nedávno získaný předmět, ale Jordi jenom zavrtí nesouhlasně hlavou a zamíří za Ithriel, zatímco Hannil za ním jenom smutně kouká na růžový krystal, který si znova schoval do svého roucha.

Jordi znaveně vydechl a spokojeně usedl na kraj fontány, zpoza svého roucha vytáhl nádherně zlatavý krystal Solari a prohlížel si ho. Aby se dostal k jeho sktuečnému držiteli, musel obejít další čtyři padawanky, než jej našel. Naštěstí všechny čtyři prahli i porůžovém krystalu, takže se mu nakonec směnu povedlo uskutečnit. Nyní mohl cítit sílu toho krystalu a přemýšlel v jaké kombinaci si jej dá do svého světelného meče, když vycítil přítomnost svého mistra.
"Krystal nádherný držíš padawane můj,jak získat podařilo se ti jej ?" zeptá se ho mistr Tokare a Jordi se pokusí vykouzlit nevinný úsměv.
"Vyměnil jsem ho za jiný mistře." odpoví po pravdě Jordi a doufá, aby se jej mistr dále nevyptával, ten se se zájmem na krystal podívá a pokyne nad jeho kvalitou.
"A ten jiný, jak získal jsi jej ?" zeptá se znova mistr a Jordi vytuší, že jeho mistr ví víc, než říká. Snažil se rychle vymyslet způsob, jak se z této situace dostat.
"Vyměnil jsem jsej za ostřící čočky, které jsem dostal za pomoc. Vše samozřejmě v rámci kodexu, mistře." pronese Jordi a rovnou vypoví celý příběh ve zkracené verzi, aby se jej mistr nevyptával na detaily, které by se mu nejspíš nemuseli líbit. Mistr Tokare jen přikývne, zvedne se a zamíří pomalým krokem do místností rady, když se však ještě zastaví.
"O trestu tvém, později promluvíme si. Obchod zakázaný není, ale alkoholické nápoje padawanům určeny nejsou. A oděv tvůj zapachájící, vyprat pořádně by jsi měl. Spolubydlícím tvým nevoní aroma, které voní tobě." pronese ještě káravě, než zmizí a Jordi si znaveně vydechne. Věděl, že trest nebude příjemný a že nebude ani jeden z těch nejkratších, ale ani mu to moc nevadilo. Pečlivě si schovat krystal do róby a vydal se do svého pokoje, aby uklidil krystal, který mu za to vše stál, a taky si vypral svou načichlou róbu, kterou umístil na to nejhorší možné místo pro odvětrání.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Odpovědět

Zpět na „StarWars příběhy a povídky“