Star Wars - Sága Linxů, příběh dvacátýtřetí

Příběhy a povídky uživatelů fóra zaměřené na tématiku Star Wars, předveďte svou fantazii i vy !

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Star Wars - Sága Linxů, příběh dvacátýtřetí

Příspěvek od Jordi Linx »

Epizoda dvacátátřetí - Příchod Temnoty
(součástí série Krystalové cesty)
V hustém davu vesmírné stanice nedaleko soustavy Eriadu se nepozorován proplétal mezi lidmi prostě oděný muž. Nijak se nechtěl s nikým zaplétat ani zabývat a jednoduše se prosmýkal davem směrem k odletovým stanovištím. Měl v plánu si tam zajistit odvoz do centra Republiky na Coruscant, kde chtěl navštívit někoho, koho již neviděl dlouhá léta. Alespoň tohle byl jeho původní plán, než jeho pohledu skrytému širokou kápí neušla podezřelá osoba. Nemohl si pomoct a jal se jí následovat do odlehlejší části stanice, kde se za jedním rohem zastavil, zbystřil své smysly tak, jak to umí jenom málokdo a pečlivě naslouchal.
"Máte zásilku ?" pronesl ten, kterého vyhledal pronásledovaný muž a jeho hlas byl opatrný.
"Samozřejmě ... padesát zdravých, živých a silných. Vydrží dlouho a nebudou dělat problémy." odpoví pronásledovaný a muži v kápi už je jasné, o co přesně tu jde. I když už není oficiálně členem řádu Jedi, tak měl pořád svůj světelný meč a jeho ideologie pomáhat spravedlnosti se nijak nezměnila.
"Předáme je zítra, z lodi do lodi mimo stanici. Bude to bezpečnější. Cena jako obvykle ?." zeptá se kupující.
"V pořádku a cena je stejná. Těším se na předání a přeju hezký zbytek dne." pronese pronásledovaný, potřese si rukou s kupujícím. Poté se otočí a vyrazí rychlým krokem zpět přesně do míst, kde stál muž v kápi. Jakmile tam dorazil, tak samozřejmě nikoho nespatřil ani nevytušil, přestože byl stále pod dohledem. Teprve, jakmile se vzdálil na kraj dohledu, tak se v místě, kde dříve stál opět objevila postava s kápí. Byli to skoro jako kouzlo, když se zničehonic zhmotnila osoba, která už o něco později vyrazila za svým cílem.
"Vypadá to, že se ještě chvilku zdržím." utrousil Jordi, když se vydal pronásledovat muže k jeho lodi, aby se také podíval dovnitř.

Vysledovat muže až k jeho lodi se neukázalo jako žádný výraznější problém, ale co už bylo větším oříškem, to byla otázka, jak se dostat, pokud možno nezpozorován, na loď. Podle očekávání byl hlavní vchod střežen dvěma muži, což by při agresivním řešení nebylo zase tak složité, ale tomu se chtěl Jordi vyhnout.
"Hmm, další přístupovou cestou je roura na palivo." zauvažoval Jordi stojíc opodál a pozorně sledujíc zadokovanou loď, ale myšlenka plazení se dovnitř palivovou hadicí se mu nelíbila, už proto, že by mohli začít palivo samotné čerpat. Znova se pořádně zahleděl na stráže, když si konečně dovolil sebevědomý úsměv. Pohlédl vzhůru na konstrukci nosníků, po nichž by mohl bez větších obtíží prolézt až na loď nezpozorován a tam na ni seskočit a nahoře by se už nějaká cesta dovnitř jistě našla. Teď už zbývalo se jenom zbavit přístavního dozoru, ale jednoduché ovlivnění v Síle odvede svoje.

Jordi se propletl posledním kříženým nosníkem stropu hangáru a pohlédl dolů pod sebe, aby si vyměřil místo svého přistání. Očkem ještě hodil směrem k přístavní kontrole, ale oba její členové se ještě nevrátili. Jordi jich trochu zalitoval, že je poslal stát frontu na zdejší cestovní správu, aby si později uvědomovali, že to vlastně ani nepotřebují, ale to se ukázalo asi jako nejjednodušší řešení. Nyní už ale veškerou pozornost směřoval k lodi pod sebou, kde si našel vhodné místo, odrazil se a se saltem ve vzduchu a s trochou výpomoci od Síly elegantně a nehlučně přistál na horním trupu lodi. Rychle se rozhlédl po místě, které si před tím vytyčil a přesunul se k němu. Vyslal nejprve Sílu pod sebe a do okolí místnosti v lodi pod sebou a když nikoho nezahlédl, tak už mu do ruky vyskočil světelný meč a Jordi si řezal otvor dovnitř. To netrvalo dlouho a o něco později otvor zase zadělával, což bylo o něco náročnější, než prořezávání se dovnitř. Ale s šikovností, kterou Jordi se světelným mečem měl a vhodným využitím Síly, to natolik složité nebylo a jedinou známkou neoprávněného vstupu do lodi tedy byl čerstvý svár.

Pohybovat se v lodi se ukázalo mnohem jednodušší, než se původně Jordi domníval, takže se nezpozorován dostal až k celám, kde byli vězněni otroci. U samotného komplexu už bylo strážných mnohem více, konkrétně tam byli čtyři strážní u čtyř hromadných cel, kde v každé bylo více jak deset otroků. Běžné ovlivnění mysli tu nepřipadalo v úvahu, tudíž Jordi musel přejít k agresivnějším metodám akce. Ponořil se do proudění Síly, aby zrychlil a posílil svůj pohyb. Když byl v souladu s prouděním Síly, tak Jordi prudce vyrazil kupředu. Překvapení a přesné pohyby mu umožnili omráčit první dva strážné jediným přesně vedeným úderem. Třetí strážný vzdoroval dva údery, zatímco čtvrtý se pokoušel spustit poplach, ale přesný zásah nohou a následný úder rukou mu nedali žádnou šanci. Takže když Jordi poprvé vydechnul, tak byli všichni čtyři strážní omráčení obličejem k zemi.
"Kdo jste ?" pronesl jeden ze zajatců, který stál blízko mříží a všechno pozoroval.
"Váš zachránce. Musíte být ale potichu, aby jste nevyvolali nějakou pozornost." odpoví Jordi a otvírá dveře do všech čtyř cel.
"Jak nás odsud dostanete ? A to jste sám ?" zeptá se další z otroků, který právě vychází ven z cely a rozhlíží se kudy kam.
"Se mnou je mocný spojenec a o cestu se nebojte, jenom pojďte za mnou." odpoví Jordi, když odpoví a vyrazí směrem k nákladovému prostoru. Pro jistotu už si připraví rukojeť světelného meče předem.

Přesně jak Jordi předpokládal, tak cesta do nákladového prostoru byla prakticky nehlídaná a až tam dorazili bez problémů. Horší to bylo, když sklopil rampu a vyrazil ven. Tehdy poprvé musel použít své dovednosti se světelným mečem, kdy ve formě Soresu odrážel výstřely již zalarmovaných stráží z této lodi. A i když se nejednalo o žádné sváteční střelce, tak po několika výstřelech jim vždy Jordi alespoň jeden odrazil až k nim a po většinou je vyřadil z boje. Poslední proti němu stál kapitán s těžkým blasterem, ale ani ten mu proti Jordiho schopnost nepomohl. Naopak, Jordi si dovolil odrážet jeho výstřely chvilku jednoručně, aby mu potom blaster vyškubnul z ruky a odhodil ho až na nejbližší stěnu. Jakmile byla cesta volná, tak mohli otroci konečně opustit v bezpečí loď.
"Teď už budete v pořádku. Najděte nejbližší republikové důstojníky a ti vám už pomůžou. Já se s nimi nyní netoužím nijak střetnout. A provázej vás Síla." chce se rozloučit Jordi a vyhnout se přílišné pozornost, ale jeden z bývalých otroků ho ještě zastaví.
"Chci vám poděkovat jménem nás vše a proto ... přijměte tohle, určitě to využijete lépe než my." pronese a předá mu krystal, který Jordi po chvilce rozpozná. Lorrdianský krystal je opravdu vzácný a napomáhá defenzivním vlastnostem světelného meče.
"To není zapotřebí ... " chce ještě říci Jordi, ale šťastné výrazy otroků, které většinou tvořili právě lorrdiané, mu to rozmluvili. S vděčným pohledem se uklonil, aby rychlým krokem odešel jiným směrem, než se za chvíli objevil republikový důstojník.

Když se skryl v nedalekém vyloženém nákladu a chvilku pozoroval, jestli vše probíhá v pořádku, tak si ani nevšiml astromechanického droida kus opodál, který se tam přiřítil také z lodi. Poprvé jej na sebe droid upozornil až dvojitým pípnutím, které mělo jakýsi tázavý charakter.
"Já ? Jenom tu pozoruju, jestli se děje všechno správně, jak má. Nevím, jak by se rada Jedi tvářila, kdyby věděli, že se pořád oháním někde světelným mečem a pomáhám lidem." odpoví intuitivně Jordi a droid zakroutí nesouhlasně hlavou a něco zatrylkuje. Jordimu to však nic nenapoví, protože řečí astromechanickým droidů určitě nevládnul a ani netušil, jak by mu v tomto mohla pomocí Síla.
"Nejsem zloděj ani žádnej vrah, jestli ti jde o tohle. Prostě kolemjdoucí cestující, co se snažil někoho vypátrat." zkusí to znova Jordi, ale otrávený trylek droida mu napoví, že ani tentokrát nepochopil jeho otázku. Droid protočí svoji talířovitou hlavu, než nalezne nejbližší panel s displejem a chvilku u něho něco kutí, než zatrylkuje směrem k Jordimu, který k němu dojde. Na displeji konečně nalezne otázku, kterou mu droid položil.
"Opravdu nevím, jak by jsi mi mohl pomoci. Vždyť ani nemám vlastní loď. A je mi líto, že jsi mým zásahem přišel o práci na otrokářské lodi." odpoví Jordi a znova hledí na displej, aby se mu po chvilce dočkalo odpovědi.
"Jít se mnou ? Promiň malý příteli, ale já opravdu nevím k čemu bych mohl potřebovat astromecha." pousměje se Jordi, aby se mu jako odpovědi dostalo pouze ostrého trylkování.

Jordi seděl stejně jako ostatní cestující v čekárně zahalený v kápi a půl metru od něj stál jeho nový společník. Astromechanický droid T3-R4, který se mu doslova vnutil a až Jordiho souhlas, že jej může následovat, přiměl k droida, aby přestal pošetile pípat a zbytečně lákat pozornost. V kapse měl připravený lístek na Onderon pro sebe a droida a nyní pohledem sledoval obrazovku, kde se míhali čerstvé zprávy. Většina se jich týkala vývoje války s Darth Revanem a Malakem, kteří se střetávali s republikovou flotilou na spoustě různých míst. Probliklo tam mnoho snímků zničeného Tarisu, který byl orbitálně bombardován sithy. Objevilo spoustu dalších snímků z nesčetných bitev, ať už ve vesmírném prostoru nebo na planetárním povrchu. Ale až ten poslední snímek, který Jordi zahlédnul, ho donutil věnovat větší pozornost.
" ... podle nejnovějších zpráv jsme získali informace, že sithská flotila pod vedením Dartha Malaka zaútočila na Dantooine a z orbity planety ostřelovala lokaci donedávna skryté enklávy Jedi. Přesně vyjádření republikových armád nebo řádu Jedi se nám ještě nepovedlo získat, ale je to určitě jen otázkou času. S čerstvými informacemi se samozřejmě pokusíme přijít co nejdříve ... " zaslechl Jordi od hlasatele zpráv a jeho srdcem i myslí projel smutek, protože místo, které mu donedávna bylo domovem bylo tvrdě zasaženo. Teethree se na něj zvědavě podíval, protože mu neušla změna v Jordiho gestu a něco zatrylkoval.
"To je v pořádku, jen ... jen vzpomínka." odpoví Jordi a zvedne se, protože se objevila výzva pro cestující na Onderon.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Odpovědět

Zpět na „StarWars příběhy a povídky“