Star Wars - Sága Linxů, Alex Linx - Příběh druhý

Příběhy a povídky uživatelů fóra zaměřené na tématiku Star Wars, předveďte svou fantazii i vy !

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6462
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Star Wars - Sága Linxů, Alex Linx - Příběh druhý

Příspěvek od Jordi Linx »

Epizoda druhá - Temný sen
Jeden ze čtyř pokojů, který byl určen pro členy klanu jestřapýra, jednoho z mnoha younglingských klanů tady Chrámu, byl nyní i domovem čtyřletého Alexe Linxe. Malý a pozorný klučina teď stejně jako ostatní spal na svém lůžku, i když narozdíl od ostatních jeho spánek nebyl pokojný. Alex se potil a neustále se převracel na svém lůžku, zatímco v jeho mysli, mysli malého dítěte se nedělo nic příjemného.
Nevěděl kde je, ani jaká je doba, věděl jenom to, že se to ještě nestalo. Kráčel chodbou Chrámu Jedi a instinktivně nyní vytasil světelný meč a odrazil výboje od dvou vojáků v podivné zbroji. Nemohl vidět jejich tváře, přesto z nich měl divný pocit, jako by byli jiní, než ostatní lidé tam venku. Oba výboje se vrátil zpět k původcům a vojáci se zklátili k zemi, k zemi, kde již leželo spoustu dalších těl. Těl mnoha podobně oblečených vojáků, ale především těl mnoha obyvatelů Chrámu, mistrů, rytířů, padawanů a také younglingů. Hleděl na to a připadal si vyděšený, zrazený, jakoby najedou přišel o všechny své ideály. Vše za co doposud bojoval, vše proč žil jakoby nyní bylo pryč a on byl něco, nač se zapomenulo. Rozhlížel se po tvářích padlých, trochu zoufale zkoušel, jestli nikdo z nich nepřežil, ale veškerá snaha byla marná. Ztěžka vydechnul a kráčel dál, kolem těch mrtvých a instinktivně mířil do místnosti. Každým krokem se mu šlo hůř a hůř v podvědomí toho, co dle všeho spatří. Vše nasvědčovalo tomu, že ani v té místnosti, kam mířilo, tomu nebude jinak. Otevřely se před ním dveře do Archívů Chrámů a byla to pro něj doslova rána do srdce, datové knihy byly vypáleny, konzole rozstříleny a v prostředku ležela probodnutá knihovnice. Byla to postarší paní, vždy milá na všechny, kteří zde hledali znalosti, vždy ochotná pomoci hledat v rozsáhlých řadách Archívů. Ta tu ležela probodnuta světelným mečem, neuctivě zanechána v místě, jež jí bylo nejdražší.
Malý Alex se probudil vyděšený tím, co právě viděl, i když většinu z toho nechápal. Zděšeně se rozhlédl po ostatních klidně spících younglinzích z jeho klanu a trochu se mu ulevilo, když si uvědomil, že je zde,v bezpečí Chrámu Jedi.

Zatímco ostatní younglingové už vesele cupitali do jídelny na snídani, tak malý Alex zamyšleně seděl na své posteli a na jídlo neměl ani pomyšlení. Toho si nemohla nevšimnout opatrovatelka této skupiny, rytířka Jedi twi'leckého původu Tarya Numme. Po chvilce pozorování se nakonec rozhodla zvednout a přijít k chlapci, aby si sedla vedle něho.
"Děje se něco Alexi ? Vypadáš zachmuřele." zeptá se vlídným hlasem, což byl jeden z důvodů, proč byla na tuto pozici vybrána. Druhým byl její vlídný postoj k dětem a schopnost je dobře vychovávat a tak se stalo, že stala opatrovatelkou jestrapýřího klanu.
"Měl jsem zlý sen." odvětí jí Alex a vzhlídne k ní s očima, která však neskrývají strach. Mnohem více než strach to bylo spíše zklamání a smutek, což Taryu poněkud překvapilo.
"A co se ti zdálo ?" zeptá se starostlivě Tarya, jíž younglingovo emoce přijdou poněkud podivné. Doposud se totiž setkávala spíše se strachem a obavami, pokud se jednalo o noční můry, ne se smutkem a zklamáním.
"O zničení Chrámu. O tom, že tu všichni budou mrtví. O tom, že za to bude moct jeden z nás." odpoví Alex a podívá se na svou opatrovatelku v očekávání odpovědi, která by mu vše vysvětlila. Tarya však nevěděla co říci a připadala si trochu zoufale, že tomuto younglingovi nemůže náležitě odpovědět, nakonec se rozhodla to zahrát obecně.
"Byl to jenom sen, tohle se přece nestane. Mistr Yoda to nedovolí, víš přece, jak rád tu pečuje o younglingy ?" pokusí se usmát Tarya, ale Alexe to nepřesvědčí a pořád má v očích ten smutný výraz.
"Mistr Yoda tu nemůže být pořád." odvětí stroze Alex a aplikuje chladnou logiku, trochu nezvyklou pro dítě jeho věku. Tarya si povzdechne, ale přesto se dále snaží o úsměv.
"Víš co ? Já se ho zeptám a ty se zatím půjdeš v klidu nasnídat a budeš se usmívat, ano ? A místo snu se těš na prohlídku stájí, kde uvidíte i kybucka mistra Yody. Tak a teď už běž, ať na tebe zbydou koláčky." snaží se co nejkonejšivěji pronést rytířka Numme a popohání Alexe do jídelny za ostatními younglingy.

Malý Alex seděl v pokleku trochu stranou ostatních younglingů a levitoval před sebou hrací kostku. Na dítě v jeho věku to bylo obdivuhodné a někteří mistři už jej i začali sledovat jako svého dalšího potenciálního padawana. Nyní ho však nikdo nesledoval a nemohl si tak všimnout zachmuřeného výrazu, který ho provázel prakticky celý den.
"Rytířka Numme o snu tvém pověděla mi. Zeptat se na něj, přišel jsem. Nebo se mnou, povídat si nechceš ?" ozve se mistr Yoda, který se dobelhal před Alexe, který si ho prakticky nevšimnul, jak byl soustředěný na svou kostku. Ta nyní spadla na zem a zůstala trčet nahoru stranou, která ukazovala obrázek banthy.
"Nevšiml jsem si vás mistře Yodo." odpoví po pravdě Alex a mistr Yoda se na něj usměje a sedne si naproti němu.
"O snu tvém pověz mi, pocity své popiš mi." vybídne Alexe mistr Yoda a ten si ani neuvědomí, že na něj mistr Yoda používá Sílu a snaží se uklidňovat jeho nejistotu. Technika, kterou na younglingy používá často, aby byli otevření jeho výuce.
"Bylo to tady, tady v Chrámu. Byl jsem velký, nebo někdo jiný a šel jsem Chrámem. Byl poničený, sochy byly rozbité, ozdobné koberce spálené, stěny v mnoha místech začerněné. Ale hlavně byli všude okolo mrtví, spousty mrtvých. Vlastně tu byli nějací vojáci, všichni ve stejném brnění, ale já, ne ... ten někdo je odrazil a zabil. Mezi mrtvými, kteří byli všude, bylo spoustu takovýchto vojáků. Šel jsem tou zkázou do Archívů. Ty byly vypáleny, poničeny a paní knihovnice tam ležela mrtvá. Přímo uprostřed, probodnutá světelným mečem." odvypráví Alex svůj sen a mistr Yoda se nepříjemně zachmuří. Nebyl si totiž jistý, jestli to byl pouhý sen, pouhá noční můra, nebo něco více.
"Paní knihovnici, mistryni Jocasta Nu, viděl jsi ?" zeptá se mistr Yoda a gestem vybídne Alexe, aby jej následoval ke konzoli, kterou už cestou k ní spustil pomocí Síly. Když k ní dorazil s Alexem po boku, tak po pár rychlých hmatech na ovládání se před nimi objevil hologram mistryně Nu. Alex si ji pozorně prohlédnul a nakonec přikývnul.
"Ano mistře Yodo, mistryni Nu jsem viděl, ale byla starší než tady na hologramu." odvětí Alex a mistr Yoda vážně přikývne. Rozhodnul se hloubat ještě chvíli v tomto snu.
"O postavě, jejíž očima viděl jsi, co říci mi můžeš ?" zeptá se tentokráte na onu postavu, skrze jejíž zrak Alex na celou situaci, celou vizi, pohlížel. Alex se zamyslí a snaží se vzpomenout si na každičký detail, který si jeho dětská paměť mohla uchovat.
"Měl zelený meč mistře a byl to člověk. Měl tmavě hnědé oblečení a byl vysoký asi jako mistr Windu. Na levé ruce měl jizvu, měli je takhle přes celou ruku." odvětí Alex a ukáže mistru Yodovi na své malé ručce, kudy se jizva táhla. Začal kousek pod malíčkem levé ruky a pokračoval na protější stranu téměř až k ohybu kloubu. Mistr Yoda se ne chvilku zamyslel, ale bohužel si nevzpomněl na nikoho odpovídajícího tomuto popisu. Nakonec se ale vřele usmál a pohladil Alexe po hlavě.
"Pouhý sen to nejspíše byl, vystrašen z něho neměl bys být. Pokud opakoval by se, tak za mnou znova přijď a řešení nalezneme. A pokud vize být by to měla, tak je to pouze možná pravděpodobnost, něco co se může, ale nemusí stát. A dokud tenhle malý mistr Jedi v Chrámě bude, tak nikomu nedovolí, aby znesvětil jej, hmm ?" pronesl nakonec konejšivě mistr Yoda a opět si trochu přivolal Sílu na to, aby se Alex uvolnil. Ten mu jenom přikývnul, aby sledoval jak malý mistr odchází z místnosti plnit své další povinnosti.

Malý Alex spokojeně kráčí chodbou Chrámu Jediů a v ruce si nese na talíři zbytek koláče. Obsluha jídelny mu svolila si odnést jeho zákusek k sobě na pokoj, aby si ho snědl později, po cvičení s mistrem Yodou. Už se těšil, až si svůj koláč vychutná a tak se ani moc nerozhlížel okolo sebe a nevnímal okolo procházející rytíře a mistry Jedi. Od jeho snu uplynuly již dva dny a i díky proslovu mistra Yody už na něj více nemyslel a sen se mu neopakoval, i když instinktivně se Alex vyhýbal Archívům. Nyní, po chvilce přemýšlení o tom, kdy přesně skončí cvičení s mistrem Yodou a bude si moci sníst svůj koláč, vzhlédl a šokem se zastavil na místě. Hleděl beze slova na mladého Jediho, který se právě k němu blížil a sen se mu znova vrátil a vybavil. Ten mladý Jedi si toho nemohl nevšimnout, nemohl přehlédnout malého younglinga, který na něj šokovaným výrazem prakticky zírá. Udělá dva rychlé kroky k Alexovi a zachytí talíř, který se Alexovi pomalu svážel z rukou.
"Musíš opatrně chlapče, nebo si tohle už nevychutnáš." pousměje se mladý Jedi a podává Alexovi zpět jeho koláč. Ale ten jej jenom upřeně pozoruje a nic neříká.
"Děje se snad něco ?" zamrká nechápavě mladý Jedi a poklekne si, aby vůči Alexovi nevypadal tak vysoký.
"Já vás znám." odpoví stroze Alex a mladý Jedi se zamyslí a snaží se vybavit, odkud by mohl mladého younglinga znát.
"Opravdu ? A odkud ?" zeptá se se zájmem mladý Jedi a trochu se pousměje, ale Alexův výraz je pořád tvrdý.
"Ze snu. Ale byl jste tam starší a měl jste jizvu na ruce." odpoví po pravdě Alex a mladý Jedi si začne prohlížet svou ruku a představovat si, jak by mohla vypadat s jizvou.
"A co jsem v tom snu dělal ?" zeptá se dal Jedi zvědavý na to, co se younglingovi zdálo.
"Přežil. V mém snu jste přežil, zatímco Chrám umřel." odpoví Alex a trochu se pousměje, protože ví, že tenhle muž přežil, že alespoň někdo jeho noční můru přežil.
"No, mistři mi říkají, že na tom docela talent. Mimochodem jsem Wayne Qanto, těší mě." představí se Wayne a nabídne Alexovi ruku, který ji trochu s váháním přijme.
"Alex Linx." odpoví stroze dítko a Wayne tím trochu překvapí, ale ten se brzo vzpamatuje a vesele se usměje.
"Mám dojem, že se ještě uvidíme Alexi. Ale teď už musím jít, mám dostat svůj úkol, před dvěma dny jsme se totiž stal rytířem Jedi." usměje se Wayne a po přátelském zamávání odběhne, aby prozradil, že se stal rytířem Jedi v ten den, kdy měl Alex svůj sen. Kdy měl svou vizi, protože sen nebyl tak reálný a v duchu, v duchu to Alex věděl, i přesto, že to byl pouze čtyřletý youngling.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Odpovědět

Zpět na „StarWars příběhy a povídky“