Star Wars - Sága Linxů, Alex Linx - Příběh šestý

Příběhy a povídky uživatelů fóra zaměřené na tématiku Star Wars, předveďte svou fantazii i vy !

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6459
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Star Wars - Sága Linxů, Alex Linx - Příběh šestý

Příspěvek od Jordi Linx »

Epizoda šestá - Sněhová nadílka
(součástí série Little green teacher)

Sněžnou planinou se pomalým tempem plahočily dvě postavy, jedna vyšší, jedna nižší, jeden mistr, jeden padawan a jeden cíl. Jejich dopravní prostředek nechali již kus cesty za sebou, kde se jej snažila vyprostit ze sněhové pasti jeho posádka dříve, než se malý mistr se svým padawanem vrátí. Mistr Yoda kráčel pomalu vpřed, zatímco jeho padawan Alex Linx kráčel po jeho boku a pečlivě se rozhlížel.
"Opatrný, při cestě měli by jsme být." naruší auru ticha mistr Yoda a Alex si ho zvědavě přeměří a přestane si chvilku hlídat svou cestu. To se mu vymstí, protože se ozve žuch a najednou se propadne o dva metry níže. Když se vzpamatuje, tak je všude okolo něj sníh a kouká nahoru dírou jíž se propadl. Přes její okraj se nahne hihňající se mistr Yoda a pobaveně Alexe sleduje.
"Hmmm, neříkal jsem to ? Že opatrnost nutnou je ?" pronesl smějíc se a Alex si jenom povzdechnul, uvolnil si ruce a trochu si udupal místo okolo sebe. Potom se pomalu začal posouvat kupředu a vytářet si rukou chyty, které alespoň na chvíli udrží část jeho váhy. Po pětiminutovém úsilí se Alex ocitne nahoře a konečně se postaví a rozhlédne okolo.
"Mistře Yodo ? Nezapadl jste taky někde ?" vykřikne Alex, když nespatří svého mistra a vysloví domněnku, jíž však moc nevěří. Jenže nikdo se mu neozývá a začne znova trochu sněžit, což byl i důvod, proč loď trčela tam, kde měla. Alex si povzdechnul a začal se soustředit na Sílu a hledat svého mistra, mistra s nímž si již začal vytvářet pouto mistr-padawan. Vycítil to v poslední chvíli a stihnul s velkou námahou uhnout před sněhovou koulí, které doprovázelo typické zahihňání. Za chvíli přiletěla druhá, třetí, čtvrtá a Alex se postupně vyhýbal každé jedné z nich, jakoby to byl jenom další z tréninků v Chrámu.
"Pozornost tvou probudíme, aby do díry znova nespadl jsi." zahihňá se mistr a znovu se vydá kupředu. Alex se jenom pousměje, protože musel přiznat, že takováto forma tréninku má i svou zábavnou stránku.

Krystalová jeskyně Alexe upoutala na první pohled a mistr Yoda si toho nemohl nevšimnut, nic proti tomu však nenamítnul. Oba pomalu kráčeli ke kruhovému schodišti, jež vedlo vysoko do jeskyně a všude po zdech se to krystaly jenom hemžilo.
"Který si mám vybrat, mistře ?" zeptá se Alex a rozhlíží se po množství krystalů, zatímco mistr Yoda vykročí směrem ke schodišti.
"Krystal, který nejlépe k tobě padne, sám nalézt musíš. Do Síly ponoř se, proud její vnímej, cestu svou nalezni. Na konci krystal čekat tě bude, krystal, jenž tebe vystihne." odpoví mu mistr Yoda a Alex v trochu posvátné úctě přikývne. Zhluboka se nadechne a vykročí kupředu, aby vycítil, že bude muset vylézt o dost výše. Mistr Yoda jej pečlivě následuje i s malým balíčkem, který s sebou nese již od vstupu do tohoto místa.
"Zajímalo by mě mistře, kolik Linxů tudy už prošlo a jaké měli oni krystaly." promluví doticha Alex, zatímco soustředěně sleduje směr, kterým ho Síla vede. Mistr Yoda něco zamručí a Alex už ví, že o této otázce přemýšlí.
"První z Linxů toto místo též navštívil. Mnoho dalších vzoru jeho následovalo. A barvy krystalů, různé měli, od modré, zelené až po méně obvyklé. Mnoho jich bylo a dnes další k nim přibude." nalezne po chvíli správnou odpověď mistr Yoda a mezi ním a jeho padawanem se znova rozlehne chvilková vlna ticha. Oba vystoupali až téměř k vrcholu, než se Alex zastavil a zahleděl se ke shluku na první pohled žlutých krystalů. Vykročil k nim blíže a pečlivě se do nich zahleděl než vztáhnul svůj prst k jednomu, který byl trochu bokem. Mistr Yoda se dobelhal blíže, aby viděl, že tenhle krystal je rozdílnější než ostatní. Narozdíl od žlutých sourozenců měl zlatou barvu, jasně zlatou barvu, kterou skrýval okolní stín. Pokynul Alexovi a rozbalil balíček, aby z něho vyndal řezák s nímž se krystal odděloval od shluku.
"Opatrně řez vést musíš, aby krystalu vada nevznikla. V případě takovém, čepel špatná by byla." přidá mistr Yoda poučku, ale Alex si krystal řádně prohlédne a vede rychlý, přímý a bezproblémový řez, jakoby to dělal od malička. Yoda se pousměje, když si vybaví schopnosti při výrobě světelných mečů, kterými vždy Linxové disponovali. Když mu Alex řezák vracel, tak už si krystal s obdivem převracel ve svých rukou.
"Složitější krok však nyní čeká tě, neb meditovat nad krystalem třeba jest." přeruší Alexovo prohlížení krystalu mistr Yoda a poukáže na další součást rituálu spojeného s konstrukcí světelného meče.

Těžko by se dalo nalézt přirovnání k provázání krystalu světelného meče s jeho uživatelem. Někteří to považovali za speciální verzi meditace, jiní za náročnou techniku v Síle, přesto to všichni Jedi brali za jednu z nejúžasnějších věcí během svého výcviku. Alex měl doposud podobný pocit, hluboce ponořený do Síly, vnímajíc jenom sebe, svůj krystal a Sílu všude okolo. Během hluboké meditace jemně formoval každou nitku v Síle, kterou postupně provazoval krystal sám k sobě, dělal z něj součást sebe sama, formoval ho dle svého obrazu. Nevnímal tok času mimo něj, jestli to byly hodiny, ne-li dny, byl tu jenom on a jeho krystal. Až doposud, protože jeho soustředění narušil obraz, nebyl jenom jeden, bylo jich více. Bylo to množství obrazů, které se mu začaly postupně zjevovat a jemně narušovat jeho meditaci, kterou však přesto udržoval pod kontrolou. Nemohl si nevšimnout obrazů, ani kdyby chtěl. Přál si je ignorovat, protože měl neblahé tušení o jejich obsahu, ale obrazy se mu začaly vnucovat, přesně jak se mu to už jednou stalo, v oné katastrofální vizi. Možná by ty obrazy mohl zatlačit, kdyby přerušil meditaci, ale to Alex nechtěl - věděl, že takovýto krystal by tu už nenašel, ne dnes či v nejbližší době. A zatímco zápolil s obrazy, zatímco se pevně snažil držet svůj krystal v Síle a neprovést chybu ve formování, tak jej začala pohlcovat vize - další vize katastrofy.
Z počátku byl jako pozorovatel na planetě, dříve mírumilovné, přátelské, nyní však ničené a vypalované. Do jeho očí napochodovala armáda, jež stála za zkázou tohoto rajského míru. Nebyla to obyčejná armáda, byla výtečně secvičená, muž vedle muže v bílém brnění kráčeli bok po boku hrdě nesouc své zbraně. Za nimi následovali kráčející tanky a těžké stroje a oblohu nad nimi lemovaly mohutné lodě klínového tvaru. Nyní už nebyl jediným pozorovatelem, člověkem na planetě, ale byl výše, viděl několik planet a sledoval jak každou z nich zaplavují tito vojáci v bílém brnění, jak šíří zkázu a podrobují si jeden svět za druhým. Viděl mnoho zničených měst, mnoho mrtvých, mnoho ... když se vize začala rozpadat. Zkázu a katastrofu nahradil hřejivý pocit, Alex se znova zaměřil na svůj krystal, pokračoval v jeho formování, které málem překazila jeho vize. Moc dobře věděl, co se nyní stalo, co ho zachránilo ze spárů děsivých obrazů a byl svému mistrovi vděčný. I proto, že za několik okamžiků, ve skutečnosti další dvě hodiny, bylo formování hotové, úspěšně hotové.

Když si Alex prohlížel již zformovaný krystal ve svých rukou, zatímco mistr Yoda bedlivě prohlížel připravené komponenty na světelný meč, tak mu připadal odlišný. Nebyl to už jenom kousek krystalu, nádherného zlatavého nerostu, ale cítil jakoby ten krystal byl jeho součástí.
"Komponenty dobře připravené jsou, složit dohromady můžeš jej." pronese mistr Yoda a odkráčí trochu bokem, zatímco Alex položí krystal do shluku komponent a posadí se do meditačního sedu. Někteří mistři, rytíři sice meč skládají ručně kousek po kousku, ale mistr Yoda trval na tom, že to Alex provede pomocí Síly. Alex tedy uchopil každičký kousek, každou jednotlivou komponentu svého světelného meče a nechal je levitovat před sebou ve vzduchu. Potom je utřídil do vhodných pozic, než je začal jednu po druhé skládat, jednu po druhé spojovat dohromady v jeden celek, než mu zbyl krystal uprostřed a dvě části rukojeti okolo něho. Vše v jeden moment zacvakl do sebe a hotový světelný meč nechal poklesnout do své připravené dlaně. Nádherná stříbrná rukojeť s černými ploškami pro příjemný úchop, jejíž vzhled vycházel z meče mistra Yody. Je tradicí, že padawan svůj první meč sestaví dle vzoru svého mistra, čímž mu dá najevo, že přejímá jeho zkušenost a moudrost při stavbě meče.
"K tomu stát se Jedim opět blíže jsi, své dílo nyní ukaž mi." pobídne mistr Yoda Alexe, aby aktivoval svůj světelný meč a ten jenom souhlasně přikývne, uchopí svůj meč do pravé ruky, aby mezitím vstal z meditačního sedu. Když sepne tlačítko, tak místnost, jeskyní místnost tady na Ilumu, ozáří zlatavá záře z Alexova meče. Jeho barva budí dojem vznešenosti a elegance, preciznosti a síly a mistr Yoda se při pohledu na svého padawana s jeho prvním mečem vřele usměje. Alex provede několik základních úderů, aby si vyzkoušel, jak dobře mu meč sedí v ruce a nakonec se spokojeně usmál.
"Mistře, během meditace, během formování, jsem měl vizi ..." chce mluvit Alex, ale pozvedlá ruka jeho mistra ho zastaví.
"Meč tento výtečně vystihuje tě, vznešenost rodu tvého prokazuje, jasnost rozhodnutí tvých, preciznost rozhodnutí, jež učiníš. Opravdu dobře krystal zvolil jsi, výtečně komponenty připravils. Teď však na cestu se vydejme, než vánice znovu udeří a odlet náš o pár dní prodlouží. O vizi, cestou povíš mi." pronese mistr Yoda a Alex mu pokyne, deaktivuje svůj meč a poprvé si jej připne k opasku. Nenechá se unést pocitem, že je blíže na své cestě stát se Jedim a pečlivě uklízí všechny pomůcky, které zde použil, aby je později mohlo užít mnoho dalších, kteří sem přijdou. O několik minut později už ve stopách svého mistra kráčel sněhem Ilumu.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Odpovědět

Zpět na „StarWars příběhy a povídky“