Pendepon Sevillský, aneb mistrovský kousek pro J.L.

[keny]

Jméno: Pendepon Sevillský ( domácky Pendy )
Rasa: člověk
Věk: 36 let
Titul: Občan ( není absolutně jisté, jaký bude jeho budoucí osud )
Zamněstnán na pozici: Pobočník Střelmistra
Zbraň: žádná
Styl boje: klasický beze zbraně, čili pěsti, lokty, kolena, ale také hmaty a chvaty
Schopnosti: velmi vysoká kreativita, technická a manuální zručnost, lehce nadprůměrná inteligence
Vlastnosti: má sklony k lenivosti a k neochotě učit se novým věcem, průměrně charismatický a společenský, oportunista, požitkář a milovník krásných žen
Znalosti:
- jako elitní člen ochranky se naučil zacházet s výbavou, s lehkým a středním typem střelných zbraní
- jako Pobočník Střelmistra byl zasvěcen do tajů těžební pyrotechniky, znalost nejrůznějších typů podloží a hornin, struktur materiálů apod.
Vzhled: středně vysoké postavy, s mírným náběhem "na vanu" (břicho); černé vlnité, mastně vypadající, vlasy a černé oči; snědě popelavé pleti; běžně se oblékající a naprosto tuctový typ člověka
Inventář: je velmi prostý, krom šatstva, hygienických věcí, kreditky a univerzálního nože (švýcar), prakticky nic
Životopis:
Pendepon Sevillský se narodil jako poslední ze šestnácti dětí, na neznámé planetě, v neznámé soustavě. Informace o něm samotném jsou velmi kusé a mají četné nedostatky.
Je známo, že on i celá jeho rodina se narodili do otroctví a nebylo se tedy čemu divit, že byli tak početní. Jako dle hesla "Sex je zábavou chudých", množily se řady otroků, jich dětí a dětí jejich dětí. Ne náhodou, po jednom sčítání otroků, otrokářův syn, nynější panovník po zesnulém otci, prohlásil: "Množí se jako krysy, tohle bude zlatej důl".
Čas nezadržitelně plynul a nejstarší bratři a sestry Pendeponovi, přivedli na svět, společně s nespočtem dalších otroků, již třetí generaci. Pendeponovi bylo v tu dobu asi šest let a dítko to bylo vcelku nenasytné. Jedlo za dva, neustále někde něco tvořilo, plácalo, hnětlo, stavělo a podobně. Ovšem léta dětských chvil vzala rychle za své a jak se rok s rokem sešel, musel Pendepon do služby "na Panské". Jeho štěstí bylo, že byl ještě zapsán do druhé generace a ta byla určena na práci. Generace třetí už takové štěstí neměla a hned šedesát procent dětí, skončilo na černém trhu s bílým masem.
Pendepon dělal, co bylo právě aktuálně potřeba, však nejčastěji se zabýval opravou nástrojů a strojů pro denní život. S tím se ovšem netoužil spokojit, prahnul po vesmírných dálkách a snil o skutečném dobrodružství, nikoliv být jen jedním z vrhu. Jedinou možnou cestou, jak se prakticky ze zajetí dostat, bylo vstoupit do otrokářovy ochranky a nejen to. Musel být tak dobrý, aby se probil do elitní skupiny velitele, neb on jediný a jeho pět elitních mužů, podnikalo pravidelné transporty, vždy jednou za tři měsíce, do daleké metropole, vzdálené pět dní pochodu. Transporty to byly ryze obchodní a tato šestice mužů, byla pověřena jejich bezpečností a vším, co bylo okolo toho spojené. Osm let trvalo Pendeponovi, než se dostal do elitní skupiny a po necelých dvou letech, tedy přesněji pátý transport, odhodlal se k činu. Jako již několikrát předtím odešel, po vyložení nákladu, do nedalekého krámu, zakoupit pár drobností, kterých se v osadě nedostávalo. Velitel pojal podezření až po naložení zásob a hned vyslal jednoho muže do onoho krámku. Když pak uslyšel od svého muže, jenž se za nedlouho vrátil, že si místo oněch drobností, koupil lístek do centra, bylo už všem jasné, kam směřuje. O necelou hodinu později, seděl Pendepon v pravidelné lince z planety neznámo kam. Jeho svoboda však, byla vykoupena neskutečným utrpením jeho blízkých. Celá jeho rodina, která pro otrokáře sloužila, byla popravena.

Pendepon putoval napříč vesmírem po pravidelných trasách, a tak poznávaje různé planety a jiné světy, aby za poslední kredity stanul na zvláštní planetě. Bylo to místo, kde bylo pouze malé centrum s administrativní zástavbou a pak už následovaly pouze industriální komplexy a linky. Na obloze se povalovala temná mračna signalizující déšť, avšak půda byla vyprahlá a spíše písčitá. Jediné, co se široko daleko stavělo těm temným kupám do cesty, bylo mohutné pohoří vzdálené od centra asi třicet km vzdušnou čarou. Při úpatí tohoto monstrózního pohoří bylo hned několik důlních štol, v nichž bylo zaměstnáno několik tisícovek horníků, pracujících pro pár desítek důlních společností. A v jedné z nich našel i své místo Pendepon, který tak započal, sic nevědomky, kariérní dráhu, která mu ve finále zaručovala celkem slušný příjem kreditů a to bylo patrně to hlavní, co se podepsalo na jeho rozhodnutí.
Leč, abych nepředbíhal, zpět k chronologii. Pendepon pracoval tvrdě a ve dlouhých směnách a to celých deset hodin pod zemí, začínajíc u té nejtěžší práce. Byl přímo v razící skupině a jeho práce spočívala v navrtávání horniny pro následné vložení trhaviny. Znamenalo to, navrtat stěnu ražby přesně dle schématu, které obdržel od pobočníka střelmistra. Poté přišel střelmistr, zřídka kdy jeho pobočník, s výbušninami a celou stěnu následně odpálil. Tak tomu šlo až do oné nehody, která výrazně zpřísnila bezpečnost na šachtách.

Stalo se to takhle uprostřed směny, zrovna v hodině oběda, tedy když byl relativní klid. Pendepon zrovna navrtával stěnu ve štole LB14, což bylo jedno ze slepých ramen, kterými se pátralo po rudých žilách. Pobočník střelmistra zasouval nálože do navrtaných děr ve štole PB13, která byla zrcadlově naproti, spojená štolou B4. Půdorysně vzato, měly štoly tvar klenby vždy do strany od spojovací chodby, označované písmenem B a dále už čísly. Tyto spojovací chodby vyúsťovaly vždy u hlavní zásobovací chodby, která vedla k turbovýtahům a označovala se písmenem A a dále už čísly.
Pobočník střelmistra měl v úmyslu začít razit levou polovinu klenby z PB13 do PB14 tak, aby chlapi vracející se z oběda, mohli horninu začít vyvážet. Na celém patře byli tedy Pobočník a jeden muž, co mu pomáhal a Pendepon, ještě se dvěma muži, ve slepém ramenu štoly LB14, na konci spojovací chodby B4. Pobočník odpálil nálože dle předpisu a tak započalo dílo zkázy. Pobočník dle předpisu použil stanovenou trhavinu, která vytvořila velmi silnou rázovou vlnu do okolní horniny, avšak na malou vzdálenost. To, o čem ovšem Pobočník nevěděl bylo, že zhruba metr za navrtanou horninou byla žíla vyvřeliny, která se vyznačovala neuvěřitelnou pevností. Celá rázová vlna se tedy odrazila od této žíly směrem ke stropu, kde zpřerážela tři hlavní nosníky a vyhloubila kráter do stropu. Následný sesuv horniny, zavalil spojovací chodbu až ke vstupu do štol LB9/PB9 a LB10/PB10, dále pak úplně odříznul Pendepona ve štole LB14. Paradoxně díky tomu, že se to odehrálo v době oběda, byly ztráty na životech malé. Pobočník a muž, jenž mu pomáhal byli na místě mrtví, Pendepon a zbylí dva muži se hned začali prokopávat cestu zpět a pomoc zvenčí jim šla zase naproti. Nyní Pendepon teprve docenil funkci, jak jim říkali „Kapliček“, což byly prohlubně ve stěnách štol, kde byly rezervní dýchací přístroje a kde se také dalo schovat před přímým zásypem. Po třiceti sedmi hodinách stanul Pendepon opět na čerstvém vzduchu, zcela psychicky vysílen, ale šťasten, že žije. Už v době rekonvalescence za ním přišel Střelmistr s nabídkou, aby se stal jeho budoucím Pobočníkem, díky svým přirozeným vlastnostem. Nebylo o čem dlouho přemýšlet, jiné platové zařazení a žádná namáhavá práce, sice na druhou stranu hodně riziková, ale podle toho i hodnocená. O měsíc později nastupuje Pendepon Sevillský na post Pobočníka Střelmistra.

O celé dva roky později, připlouvá do těchto končin imperiální flotila. Ve jménu Impéria se zabírají veškeré provozy, už není žádná Republika a tedy vše je ve vlastnictví Impéria. Pendepon tohle už jednou zažil, područí, řehole, bezpráví a je naprosto znechucen. Proto, jako mnoho dalších, opouští během prvních čtyřiadvaceti hodin planetu, míříc tam, kam Impérium ještě nedorazilo.

[Jordi Linx]

... nemám co dodat Jsem spokojen a budu rozmýšlet, abych co nejdříve zahájil výcvik-aneb rozhodnutí o tom, kudy dál ...

... jenom se chci optat na pár drobností: Chceš to situovat ještě na planetu, kde jsi byl pobočníkem střelmistra, nebo už na tu další, kam máš v plánu dorazit dříve než Impérium ? A taky by mě zajímalo kolik asi máš zhruba kreditů (jestli sis našetřil třeba na vlastní loď nebo budeš rád, když ti vyjde dost na letenku pryč, páč jsi většinu prochlastal )

[keny]

Jordi, na tu planetu určitě ne... máš naprosto volnou ruku v přítomnosti a do budoucnosti, avšak minulost Pendepona není jasná a ani já v ní jasno nemám. On nás bude totiž překvapovat oba...
- co se týče jeho solventnosti, bylo mě jasný, že tohle bude stěžejní, avšak chtěl jsem, aby to nějak z toho vyplynulo samo. Nicméně tedy takto - na šachtě dělal 13 let, z toho 2 poslední roky jako Pobočník...
za 11 let jako vrták, dokázal z ročního příjmu ušetřit cca 10 tis., což tedy je 110 tis. za 11 let...
jako Pobočník už vydělával 1,5x víc než vrták, takže se mu popařilo ušetřit daleko víc, no řekněme že má na kreditce cca 500 tis. ale nemusí to být všechno...
Je docela možný, že má nějaký pojištění, při jeho profesi, že..?
takže asi tak... snad ti to tak bude stačit, víc se všichni dozvíme, až to započne...

[Jordi Linx]

... dobře, číslo je rozumné a odsouhlaseno Hlídej si každopádně kreditku 3)
... jinak to tedy hodím již na nějakou další planetu a věřím, že už dnes to nakousneme.