Jo, vyřizování účtů mezi gangy, pomyslím si kysele a porozhlédnu se po místnosti, jestli se někde poblíž nevyskytuje Leman Rae aby se mohl pokochat výsledkem akce a několika kritickými poznámkami. Protože z toho nemám ani trochu dobrý pocit. Zvlášť v kombinaci s politickým zpravodajstvím.
Ideální pro všechny ctižádostivé policajty a byrokraty, hlavně když přihlédnu k plánované návštěvě správce sektoru. Kdo by se nechtěl pochlubit... viditelnými výsledky v boji proti kriminalitě.
Pravděpodobnost, že se to hodí na rebely, je dosti malá. Pokud se k tomu nějaký idiot s nedostatkem mozkových buněk sám nepřihlásí.
Ne že bych to považovala za pravděpodobné, na to chyběla spojitost, která by tomu dala étos „boje proti nepříteli“, ale taky jsem věděla, k čemu všemu byla schopná se přihlásit jistá extrémní nacionalistická organizace fušující do terorismu – aby vypadala větší, mocnější a všeho schopnější. Jako by nebyla dostatečně velká, mocná a všehoschopná sama o sobě, přičemž když jsem se na to dívala zpětně, tak hlavně o té mocnosti se dalo s úspěchem pochybovat.
Pro jistotu jsem se vrátila ke zpravodajství a všechno, co mohlo být relevantní, jsem si důkladně prošla.
Pocit "něco je špatně" se změnil v tušení velice jasně se rýsujícího maléru.
A vzhledem k tomu, že trousení se na kobereček se chýlí ke konci, je čas vrátit datapad a vyrazit pro dceru.
Vorzyd 4, bar (Shae Dyre )
Pustila jsem se do průzkumu holocronu – rodinné galerie.
Tátových snímků bylo povážlivě víc, vzhledem k rodinné historii mě to nepřekvapovalo.
Jako batole lezoucí po koberci někde v sále.
Asi čtyřletý, s o něco málo starší černovlasou a hnědookou holkou, s kterou si byli podobní rysy obličeje (Mám tetu!), jak se zarputile přetahují o velkého plyšového hada.
A postupně starší a starší, v jakési školní uniformě, se zbraní v ruce, ve zbroji... zajímavé, zajímavé, zajímavé.
Mimoděk jsem překlepla na obrázky prarodičů z otcovy strany.
Babička mě příliš nezaujala. Vysoká, pohledná, s temně rezavými vlasy a výraznýma hnědozelenýma očima. Hezká, pravda. Ale pozornost zcela zaujal děda.
Stejně blond, jako já a táta, stejně modrooký, ve zbroji... a světelný meč v ruce. Černý, s bílými plamínky kolem čepele.
JEDI?
Dávalo by to smysl. I maminčino skrývání se a používání svého, ne otcova příjmení. Jestli byl táta Jedi, stejně jako dědeček... Hmmm...
Takže to bude jednoduché.
Černá čepel u světelňáků nebývá zrovna nejobvyklejší, takže se dostat k záznamům o řádu Jedi, zjistit, kdo používal takovou zbraň, a budu na stopě.
Představa, že mám v rodině něco takového, se mi sice vůbec nelíbila, ale byla to moje smůla.
Netušila jsem, kde s pátráním začít, protože na to by se holt hodilo mít v okruhu známých bývalého Jediho a vytvořit si jakýsi kamarádsko-důvěrnický vztah a pak teprve začít sondovat, nicméně nějak si poradím.
Zaklapla jsem holocron a rychle vše uklidila, tak, aby matka nemohla zjistit, že jsem jí slídila v osobních věcech.
Ještě jsem se stačila uhnízdit na parapetu a nasadit zamyšlený výraz, když cvakla klika dveří a objevila se máma. „Máme slyšení u Dona, slečno.“
Těch pět slov mi zcela stačilo k zjištění, že se zlobí a že moc nechybí k tomu, abych zafungovala jako hromosvod, takže bych neměla dělat potíže. Těžko říct, nakolik byla naštvaná obecně, nakolik kvůli něčemu jinému a nakolik kvůli mně, ale zjištovat se mi to fakt nechtělo.
A tak jsme vyrazily za Donem.
Hehe no hej... včera bolo celkom.... sranda ....
Premýšľal som nad tým, že ako sa Pumpy mohol dostať k takejto rodine. A aj nad tým či vždy bol len barmanom alebo niekedy bol aj gangstrom. Ale to nebolo v tej chvíľi to podstatné. Podstatné bolo to, že keď včerajšia misia bola taká... živá, tak som bol zvedaví že čo bude nasledovať potom. Spomenul som si na jednu myšlienku jedného neznámeho človeka ktorá pasovala práve sem. Je lepšie žiť chudobný a zraví, alebo je lepšie zomrieť mladý a bohatý? Ale nakoniec som dospel k záveru že je lepšie umrieť tak, aby si človek niečo v živote užil, než tak aby celí život len pracoval aby sa mohol dožiť ďalšieho úbohého dňa.
Odchripol som si z kávi, ktorá mi teraz strašne chýbala. Joooj parádna. Mimochodom čo sa včera čo sa stalo na poschodiach? Niesom veľmi informovaný...
Keď Egypťania dokázali postaviť pyramídy bez strojov, ty minimalne dokáže postaviť svoj biznis bez výhovoriek!
Vorzyd V, Cross bar: (Abin Ferrence, Al Verttigo, Leman Rae)
Leman něco souhlasně zamručel Alovi na odpověď a možná to i znamenalo, že tak nějak rozumí tomu, co se po něm chtělo. Al se s tím musel chtě nechtě spokojit a vybídl jej ke vstupu do baru.
Abin se už chytal vyjít ven a zapálit si cigaretu, když se těsně před ním rozevřely dveře. Nechybělo tak málo a mohutná postava Lemana Raeho by jej smetla. Mohl to být pocit, jako byste byl TIE fighter, který právě narazil do hvězdného destruktoru. Tudíž byl nakonec Abin rád, že neudělal ten jeden pomyslný krok rychleji a takhle se jen "málem střetli".
Mnohem podstatnější však bylo, že za Lemanem vstoupil sám Al Verttigo, Donová pravá, a občas dle vtipů členů rodiny i levá, ruka. Bylo jasné, že se nemohli navzájem přehlédnout.
Vorzyd V, Bar Chionti: (Elisa a Shae Dyre)
Po drobném uklidnění se si Elisa vyzvedla Shae, která stačila tajnou matčinu vzpomínkovou skříňku zase včas schovat a tudíž nebyla přistižena. Už takhle měla průšvihů dost a slyšení u Dona, společně s matkou, nevěstilo nic extra příjemného. Do nejděsivějších představ by se snad mohla vloudit i nějaká striktně dámská výběrová škola.
Když Elisa viděla Dona, jak si slastně vychutnává sklenku tvrdého bourbonu s ledem, tak se jí ujmul pocit, že je v poněkud lepším rozpoložení, než byl dříve. I když dokazovat by to nikomu nechtěla, i kvůli nedostatku vizuálních materiálů a pocity jsou těžko hmatatelným důkazem. Oba je nechal se v klidu posadit a ponechal jim volnost, pokud by si chtěli vzít něco k pití či objednat i večeři. Teprve po chvilce se Don narovnal a vyměnil si pohledy s oběma zástupkyněmi klanu Dyre v rodině. Obě jste už určitě měly dost času rozmýšlet o uběhlých událostech. Také nejspíš máte nějaké teorie a dohady. Nebudu se tedy zdržovat a přejdu přímo k věci.
začal Don úvodem a pokusil se trochu vyjasnit vzduch, než upřel pozornost na Shae. Shae, chápu, že máš od matky jistý speciální výcvik, který dívky v tvém věku běžně nedostávají. Ale musí si uvědomit, že jsi pořád ještě dívka a tudíž jsou věci, do kterých by ses neměla míchat. Obzvláště, pokud se jedná o vražednou útočnici s takovým výcvikem, že můžeš být vděčná za svůj život. Na tom místě jsi tedy neměla co pohledávat, jednat na vlastní pěst, když tady okolo je mnohem více zkušenějších jedinců, kteří si podobné již zažili,
začal Don s proslovem a ke konci naznačil Pumpyho směrem. Ten se nyní klidně věnoval hovoru s Abbém, jenž musel nedávno dorazit. Zklamán jsem ale i proto, žes ignorovala některé ze základních pravidel rodiny. Jednáme vždy společně a můžeme se spolehnout jeden na druhého. Chápu, že to může být někdy složité, obzvláště dnes, ale i tak by to měl být jeden z pilířů téhle rodiny. Možná nejsem tvůj biologický otec, ale měla by sis uvědomit, že jsem vás s matkou přijal do své rodiny a poskytl vám výhody, přičemž si žádám něco na oplátku. A nemluvím jenom o pracovním vztahu, který mám s tvou matkou. Tady tohle všechno má být něco víc, něco co vydrží několik zásahů, ale nezhroutí se, protože když padne jeden, postaví se za něj druhý. Stejně tak si pomáháme navzájem a učíme se od sebe, abychom se stali lepšími a silnějšími. Takže se tě ptám, kde je ten problém, že jsi jednala, tak jak jsi jednala?
přednesl Don to, co mu leželo na srdci a u čeho chtěl, aby byla přítomna i Elisa. Mělo to mít tedy účinek jak na Shae, tak na její matku, i kdyby to pro Elisu mělo být jenom připomenutí. Zároveň však věděla, že tu měla jistý prostor pro svůj případný zásah, pokud by měla dojem, že Don u Shae překračuje linie, které by nechtěla, aby byly překročeny.
(Luca "Abbé" Lugano)
Abbé nemusel skoro ani Pumpymu nic říkat a už měl před sebou druhý koktejl i s něčím extra. Bylo vidět, že jej Pumpy už docela dlouho zná, stejně jako všechny starší členy rodiny. Těžko si nyní mohl vybavit, jestli tu byl dřív Pumpy nebo on sám, aneb až tak dlouhá byla historie jich dvou v rodině. Co se tu dělo, když jsi tu nebyl? No, bezpečák, budiž mu sutiny vyššího patra milostivy, vypnul poplachový systém kvůli kontrole a dovnitř vnikla assassinka, nejspíš určená Alovi nebo i Donovi. Bezpečák dle všeho chtěl vyřešit vše termálním detonátorem nejvyšší třídy a schytal to jako jedinej. To už zalarmovalo i mě, tak jsem tam naběhl se svou starou krasavicí a to akorát včas, abych zachránil mladou Dyre, která v té době přišla o matčinu zbraň. Naše assassinka teď hnije dole a Don se rozhodl ji vyslýchat osobně, takže je fakt naštvanej.
odpověděl Pumpy a našel si nějakou skleničku na leštění. Jeden až měl pocit, že už snad přeleštil všechny stokrát, i když byly perfektně čisté. Hlavně, že se malé Dyre nic nestalo, nechtěl bych potom být s Donem v jedné místnosti. Sice ji teď nejspíš vynadá, tedy po svém, ale jinak si ji hodně oblíbil. Jenom nechápu, proč rovnou nepřišla za mnou nebo někým jiným,
povzdechl si Pumpy a zvedl skleničku proti světlu, aby se pokusil najít nějakou nečistotu, která by kazila jeho veledílo.
(SH-11)
SH-11 nahlásil svůj status a Nortic Lawess vše okamžitě kontroloval na svém panelu, než se k němu spokojeně natočil. Dobře, nahrávám informace o aktuálních členech rodiny. Je tam oproti minulé aktivaci rozdíl, tito členováé jsou tedy označeni jako přátelé, u ostatních neznámých máš právo vyžadovat autorizaci.
potvrdil Nortic SH-11ce jeho status a informoval jej o novém balíčku dat, která se mu právě chystal nahrát. Bylo to jen několik stisků klávesnice a balík dat si již našel své místo v paměťových bankách s nejvyšším stupněm utajení, protože tyto informace se nesměly nikdy dostat ven. Aktivace - Stanley Molganno - assassin, Tony Corrado - špion.
Deaktivace - Dash Dreik, Lester Greer, A'kemi Hattori, Ralz Vamok.
Status pohřešováni - Affaia Kaer, Ailla Avall, Ian Do'in, Ped'roi'do'n Do'in. Potvrď příjem dat, než se přemístíme k testům výzbroje,
vyzval SH-11ku k potvrzení Nortic a začal si pomalu chystá vše potřebné pro přenos na testování.
(Ghia)
Ghia dlouho nervózně rozmýšlela a pomalu vykročila směrem ke vchodu do baru, že si ani nestihla všimnout, kdy dorazila ke dveřím. Netrvalo to dlouho a objevil se jeden z pracovníků baru. Dobrý den, ale dnes máme bohužel zavřeno. Včera zde došlo k nehodě a nemůžeme zatím zaručit bezpečnost našich návštěvníků, proto vás musím požádat, abyste pro dnešek vyhledala jiný bar. Zároveň doufám, že jakmile otevřeme, tak opět najdete vůli se k nám podívat.
promluvil slušně zaměstnanec baru a čekal, jestli se Ghia otočí, nebo bude chtít působit potíže. Ghia z něj mohla vycítit obezřetnost, ale strachu by se jen těžko dohledala.
(Samael Fillmore, Stanley Molganno)
Samael nebyl ze skromně zařízeného pokoje příliš nadšený, ale nedělal si z toho velkou hlavu. Pro zatím mu to postačilo do doby, než si najde něco lepšího v centru města. Jakmile si odložil některé svoje věci, tak bez delšího váhání zamířil do baru, aby se pozdravil s ostatními a objednal si u Pumpyho své oblíbené pití. V baru však narazil pouze na mladého Stanleyho Molganna s kterým se viděl pouze krátce a ve dveřích se málem srazil s Errem Assybem, který byl na nějaké misi a také dle všeho dorazil nedávno. A shodou okolností měli oba dva obdobný dotaz. Tak třetí patro nebyla Lemanova práce, ale Hattoriho, když bojoval s vražedkyní. Jenže tam pod tím nejspíš někde uvízl a zemřel, zatímco vražedkyni jsem zpacifikoval a Don ji hodlá ještě řádně vyslechnout, osobně. Kdy to bude opravený, to netuším, na starosti to má Al,
vysvětlil Pumpy události včerejšího dne a zmínil jméno již mrtvého bezpečnostního technika, bývalého. Don je ještě nejspíš na ranní rozcvičce, takže bych počkal tady, až se přijde nasnídat a potom zadávat úkoly. Dnes očekávám velký pohyb. Co se lidí venku týká, tak ti jsou venku, do té doby je má na starosti někdo jiný,
dodal Pumpy ještě odpověď Samaelovi a na konec se usmál, protože tu přeci jen neměl na starosti úplně všechno. Jakoby toho už nyní neměl dost.
(Err Assyb)
Err se nechal knížkou uchvátit a začal z ní čerpat inspiraci, což se nebál dát najevo. Netrvalo tedy dlouho, když nadšeně vstal a zamířil do Donovi kanceláře nehledě na to, že jej chtěl Pumpy na něco upozornit.
Ve dveřích z baru se málem srazil se Samaelem, kterého viděl naposledy na staré základně a na Vorzydu V tedy prvně. Rychle jen něco houkl na pozdrav a zamířil ke schodišti. Nejprve vystoupal po schodech na patro s ubikacemi, aby se pak zastavil u zavaleného schodiště. Vyvstal před ním neočekávaný problém - Donova pracovna byla ještě o patro výš, jenomže schodiště bylo ještě stále zavalené ze včerejší exploze při útoku na Chionti.
(Herm Dreykop)
Herm se do baru Chionti vracel po neúspěšném dvoudenním lovu na jednoho technika, který se specializoval v inovaci speederových motorek. Don předem avizoval, že by to nejspíše nemělo vyjít, ale přesto to chtěl zkusit. V Hermův neprospěch navíc hrála i neznalost nového prostředí, protože se na Vorzydu V zabydloval stejně jako celá rodina. Technik však byl nyní na cestě pryč z planety někam na Coruscant, kde bohužel dostal příliš lákavou nabídku, než aby se rozhodl setrvat zde. Herm se tím však netrápil, protože to Don stejně klasifikoval jako poznávací misi, aby si trochu více osahal prostředí, než rozjedou operace naplno.
Co jej zarazilo asi nejvíc při návratu k baru, byla jeho poněkud destruktivní proměna. Část třetího patra jako by snad ani nebyla a následkem něčeho se sesypala jako domeček z karet. Byly to pouhé dva dny, co byl Herm pryč a již se tu stalo něco takového. Před vchodem do Chionti navíc stála podivná dvojice vysoké togorianky a jednoho člověka. Každý z nich měl k dispozici jednoho svého pracovníka baru, který se jim právě věnoval. Pokud by se tomu chtěl Herm vyhnout, tak mohl bar obejít a vejít přes zadní dvůr, ale to již záleželo na něm.
Neznámo kde:(Ailla Avall)
Ailla pomalu přicházela k vědomí, aby si začala uvědomovat, že je k něčemu připoutaná a to dost pevně. Co hůře, neležela, ale byla připoutána stojmo, tedy na kolmou desku. To, že zůstala ve spodním prádle, ji nijak nepřekvapovalo, když už byla jednou zajatá. V místnosti naštěstí nebylo příliš chladno, takže z téhle strany ji újma na zdraví nehrozila. Co se stalo v kasínu Abravte si dovedla odvodit z přechodné bolesti hlavy prozrazující zásah blasterem nastaveným na omráčení.
Jakmile byla trochu zpátky při vědomí, tak se začala rozhlížet po místnosti, kde toho však zase moc k vidění nebylo. Víceméně čtvercová temná místnost s jejím 'stojacím lůžkem' a jedněmi dveřmi. Nepřekvapovalo by ji, kdyby někde byla schována kamera, která celou místnost neustále monitorovala.
Netrvalo dlouho a dveře se otevřely, aby dovnitř vešla postava s maskou na obličeji. Zamířila rovnou k ní, v ruce držela Ailla vzdáleně podobné zařízení, ale nemohla si být jistá jeho funkcí. Dalo se však podezřívat, že by se mohlo jednat o šokový obušek. Odmítneš odpovědět, dostaneš ránu. Odpovíš špatně, dostaneš ránu. Když zemřeš, je nám to jedno. Když budeš odpovídat, tak možná přežiješ.
informoval ji stručně o její situaci a myslel vše naprosto vážně. Jméno a pro koho děláš?
položil hned následně první otázku a čekal na to, jak mu Ailla odpoví.
------------------------- Další kolo uzavírám 4.3. či dříve, pokud by odpověděli všichni. Jako obvykle nechávám prostor pro meziodpovědi příští víkend a možnosti dialogů. V ideálním případě bych nejvíce chtěl pošťouchnout Tukyho s Garthem a Mandem, kterým nabízím možnost meziodpovědi i dříve, či jen instruování jak pokračovat v dialogu, aby dohnali své manko. Trochu pozadu je stále Eli a Abbé, ale tam to není až tak vážné. Err byl trochu potrestán za pozapomenutí určitého faktu a doufám, že si užije výhled na sutiny. Kdo zde nemá odpověď, až vyhledá nejbližší poslední, na níž ještě nestačil odpovědět.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.
Že já mám někdy tak stupiní nápady...
Nadzvednu levé obočí a zakroutím hlavou. Já si normálně nemůžu dát pokoj! Od té doby co ten...
Zamyslím se a po té se ohlédnu zpátky dolů směrem ze schodů... ...Krukh sejmul.
Po své prapodivné mluvě sám se-sebou, se vracím na bar, vyzpovídat Pumpyho abych se dozvěděl tu strašně zajímavou informaci.
Zavrčel Al, když se spolu se svým bodyguardem málem srazil s Abinem, který to už nevydržel a skoro pelášil ven na cigáro. Poté se však Al Verttigo podíval na Leamana pohledem "však víš co máš dělat" a dále si ho už nevšímal. Věříl, že dokáže dělat svou práci, zvlášť poté, co mu Al vše vysvětlil. Pro jistotu však měl i svou projektilovou pistoli, kterou bylo velmi snadné vytáhnout a někomu s ní ustřelit hlavu. Pravá ruka Dona Leechia následovala bespečnostního důstojníka až ke stolu, kde se usadila naproti němu.
Balíček s vaším člověkem? Kruci chlape, začněte mluvit tak, abych vám rozumněl.
Al byl poněkud nevrlý, zejména proto, že měl obavy o svou osobní bezpečnost a potom také z toho, že by Abin nevolal kvůli nějaké prkotině, což znamenalo, že bude Al muset řešit nějaké problémy. Trochu nervózně se podíval po okolí - po okolních lidech a také po svém doprovodu, zda dělá co má.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
Ďakujem to bude všetko.
poviem odchádzajúcemu Pumpymu a prehliadnem si izbu Docela jednoduchá, ale bude stačiť.
zatvorím dvere a odložím svoj plášť na kreslo, potom skočím na posteľ Takže prácička. Super.
pomyslím si a zatvorím oči Na chvíľku si schrupnem. Ale najskôr sprcha.
s týmito myšlienkami vyskočím z postele a odložím si všetky svoje veci a po náročnom dni vbehnem do horúcej sprchy. Po pár minútach vyleziem čistý a len tak v uteráku skočím na posteľ a okamžite zaspím.
„Vždy dva mají být; ne více, ne méně. Jeden aby moc ztělesňoval, druhý aby po ní toužil."
Tak abych vám rozumněl?! Jistě, můžu tady otevřeně mluvit o mafiánských praktikách...
Nervózně jsem potáhl a vypustil kroužek dýmu.
...A pak mi pravděpodobně „někdo“ ustřelí hlavu.
Měl jsem plán, ohledně toho co bylo nutný vyřídit. Bohužel chlápek z gangu, u kterýho se měla utáhnout smyčka s mým kolegou zmizeli dřív, než jsem sem dorazil. Od barmana jsem toho moc nevytáh, jen že mluvili o nějakým zátahu.
Vsadil bych se, že u tý kočičky byli výřečnější, ale než jsem moh něco zjistit dorazili jste vy. Čili nám oběma teď hoří koudel...
Růži poznáš dvěma způsoby.
Buď se popícháš o její trny,
anebo si k ní přivoníš...
Hmmm Hattori.... ten malý prcek, že? On asi nebol veľmi dobrý bitkár...
Do reči mi skočil jeden človek ktorý bol už zjavne tiež členom, ale moc som sa s ním nerozptiloval. Hmmm to jedlo čo sa tam chystá už tuším začína rozvoniavať.... už sa neviem dočkať... mám hlad ako tuk´ata
Ale aj tak som tomu nechápal. Kto by chcel napadnúť jednu silnú rodinu? Čo bola tá vrahyňa zač? Nejaká konkurenčná rodina? Možno že moja dnešná misia bude s tým súvisieť
Keď Egypťania dokázali postaviť pyramídy bez strojov, ty minimalne dokáže postaviť svoj biznis bez výhovoriek!
Matka se stáhla do role nezúčastněného pozorovatele, což znamenalo několik věcí.
Za prvé, nijak nehodlá zasahovat.
Za druhé, zlobí se, a pokud Don působí o něco méně naštvaně a v lepším rozpoložení, ONA ne.
Za třetí, i tohle je součástí jejího pojetí výchovy. Docela by mě zajímalo, jestli měla s Ragnarem někdy podobnou výchovnou scénu, ačkoli o tom s úspěchem pochybuji. Před chvílí usoudila, že si o sobě myslím, že jsem dost velká na to, aby mě musela chránit, a dost malá na to, aby mě brala jako parťáka. Tak mě v tom prostě hodlá nechat se plácat.
Tak jsem se v tom plácala, se zaujatým výrazem poslouchala, co Don říká.
Bylo to samé bla, bla, bla, výchovné kecy, bla, bla, bla.
Nicméně se tvářím, jako bych tomu skutečně věnovala pozornost. Modifikace jedné z Ailliných schopností, až na to, že zatím, co já se tvářím patřičně zkroušeně a kajícně, Ailla v podobných situacích hypnotizuje, jako by byla z dotyčného naprosto PAF. „Především bylo potřeba se zachovat co nejrychleji, když vražedkyně šla po technikovi,“ odpověděla jsem Donovi klidně, „uznávám, že vyrazit tam s vibronožem nebyl nejinteligentnější nápad, ale nepředpokládala jsem, že by mohlo jít o až tak nebezpečného protivníka, přišlo mi, že nebezpečná by mohla být především tím, že je blízko Hattoriho.
Půjčit si máminu zbraň pak bylo spíš zkratovité jednání, v tu chvíli mi to prostě přišlo jako rychlejší a lepší, než pro někoho běžet, zvlášť když ten výbuch nadělal tolik bordelu, kolik nadělal. Měla jsem si prověřit, jestli je v hlavni dýmovnice, nebo něco jiného, to, že jsem to neudělala,bylo špatně.“
Sem si všimla.
V klidu jsem ho poslouchala. Nebezpečnej nebudeš. Ale lepší bude si na tebe dát pozor. To asi nepůjde.
Odvětila jsem mu klidným tónem. Bezva, teď to jenom vysvětlit. Jak na to?
Zvažovala jsem další postup, ale musela jsem rychle, když už jeden jednou začne, měl by to dokončit dřív, než to bude vyloženo jinak, než on chce. Určitě to jde i jinak, nemusím se uchylovat k Síle, nebo jo? Nemusím, ale to neznamená, že nemůžu.
Rozhlédla jsem se kolem sebe. Nějaká imperiální havěť? Ne. Bezva! Potřebuju mluvit s donem Leechiem.
Rozhodla jsem se si situaci nijak nekomplikovat a ovlivnit jeho mysl pomocí Síly, neboť se mi nezdála silná natolik, aby mi mohla účinně vzdorovat. Já jsem takový malý, upřímný, nenápadný a přítulný togorian. A jestli mě nebudeš chtít pustit dovnitř ty bestie, mám tady pár osvědčených kamarádů, co tě přesvědčí. Jen někdo velice odvážný a velice hloupý odmítne spolupracovat, když spatří světelné meče. A jen někdo velice odvážný a velice hloupý, by zažehnul takhle všem na očích světelné meče ve městě ovládaném Impériem. Rukojeti postačí.
Join the Dark side... We have cookies!
Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.
„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“
Poslouchám a nestačím se divit... "To jste tu tedy rozhodně nezaháleli, když jsme byli v kasinu. Ale věru netuším, kdo mohl vyslat někoho, aby pronikl naším bezpečnostním systémem až do jádra této organizace. Protože už ten samotný akt signalizuje nějaké nebezpečí. Snad to nesouvisí s tím ďáblem Pnellem." řekl jsem si spíše pro sebe, i když jsem se bavil s Pumpym.
Pak jsem obrátil téma: "Docela nedávno jsem Elise říkal, že její dcera je dosti nezvladatelné povahy a je jen otázkou času, kdy se dostane do potíží. Naznačoval jsem to i Donovi, ale jak znám povahu Dyreovic rodiny, ani se nedivím, kam až to došlo..." přemítal jsem dále.
Když jsem opět usrkl ze své číše, znalecky jsem mlaskl, abych tím pochválil barmanovi schopnosti míchat své úžasné drinky a podíval se po místnosti, kdo zde ještě zbyl.
"V hloubi duše jsem rebel. Kdykoli mi někdo řekne, že trend je takový a takový, hned se vydávám opačným směrem."
První co si uvědomím po procitnutí je bolest hlavy a to v dost nemilém rozsahu. Navíc když si chci od ní ulevit promasírováním spánků zjistím, že jsem připoutaná. No bezva!
Zakleju si pro sebe a rozhodnu se srovnat myšlenky a vzpomínky. Tak jo kde… byla jsem… sakra v tom kasinu… s těma dvěma! Jo to se zase povedlo! Nakonec jsem improvizovala, jo ten strážný a pak… pak mě někdo střelil!
Reflexivně sebou škubnu když chci zkontrolovat míru zranění, pouta mi ale okamžitě připomenou bláhovost takového nápadu. Sakra! Uklidni se a mysli!
Napomenu se okamžitě a pomalu začnu napínat jednotlivé svaly, jak jen mi to pouta dovolí.
Po chvilce jsem s uklidněním zkonstatovala, že většina svalů bolí zhruba podobně, tudíž nikde nepřibylo ani ošetřené ani neošetřené zranění a zformuji si jednoznačné vysvětlení. Omráčení. Aspoň něco k dobru.
Teď ale nebyl čas ani místo na to jásat nad absencí nadbytečných otvorů v mém těle, bylo na čase pořádně otevřít oči a rozhlédnout se. Výslechová místnost… šaty pryč… pouta… a nemám tušení kde jsem. No, je to je čím dál lepší!
Výsledek mého průzkumu situace mě nijak nepotěšil i když to mohlo být ještě mnohem horší, ale na to jsem teď nechtěla ani pomyslet. Místo toho jsem začala okamžitě dávat dohromady plán a to i přes snahu mé bolesti hlavy mi tyto pokusy mařit. Priorita první, kde a proč jsem? Priorita druhá, jak odsud pryč? Priorita třetí, zjistit co se u všech zablešených bothanů stalo!
Na první otázku jsem nyní odpověď najít nemohla, proto jsem se raději soustředila jak odsud.
A to především vyzkoušením a prohlédnutím mých pout. Také jsem si rychle uvědomila, že výslechové místnosti, zvláště ty bez živých stráží, bývají monitorované, i když v okolní tmě se kamera dala najít jen těžko. Ale i možnost mi stačila k tomu, nezahazovat možnou výhodu svého “křehkého pohlaví“, nějakým nevhodným chováním. Bude lepší být hodná a vystrašená holčička. Aspoň než dostanu nějaké odpovědi.
Rychle jsem si zrekapitulovala své chování od probuzeni a nenašla v něm nic, co by se výrazněji vymykalo řekněme běžné představě chování v podobné situaci. Dokonce jsem zapřemýšlela nad zahájením vyděšeného pokřiku o pomoc a zběsilému škubání pouty, nakonec jsem ale usoudila, že na něco podobného je už příliš pozdě a bude lepší pokračovat v tom co dosud. Ale pouty jsem lehce škubat přeci jen začala. Jednak je to snad ta nejpřirozenější reakce a také ten nejsnazší způsob, jak si své omezení co nejlépe a nejnenápadněji prostudovat a ohmatat.
Pozor!
Reflexivní varování mých smyslů a role mnou vzápětí opět trhlo, když se otevřely dveře cely a já upřela pohled na neznámého příchozího. Tak přece tu bude kamera. Ale kdo je na druhé straně?
Na to aby šlo o náhodu, bylo načasování neznámého i jeho proslov příliš dobře připravené a načasované. No, připravené… ”Odmítneš odpovědět, dostaneš ránu. Odpovíš špatně, dostaneš ránu. Když zemřeš, je nám to jedno. Když budeš odpovídat, tak možná přežiješ.“ To je vtip? Tohle se naučil z holonetové gangsterky? Jak asi tak budeš vědět že je to špatně když se ptáš na to co nevíš a kdybys to věděl, tak už tu nejsem, pitomče! Otázka ale je, kolik toho opravdu víš?
Zvenku na sobě nedám nic zdát a vlastně hlavně díky kousavosti kterou mi sebevědomí mého věznitele vrátilo, se mi vrátil i vnitřní klid. Tohle bez bolesti nepůjde!
To mi je dokonale jasné. Dokázat se z tohohle vymluvit bez bolesti by bylo umělecké dílo hodné senátorů starého řádu. Ale to nebylo teď mé hlavní dilema, ani problém. Na bolest jsem už dávno zvyklá a za léta společného soužití jsme si vypěstovali vlastně i docela vřelý vztah. Ne, mým hlavním dilematem byla teď loajalita. Kéž bych věděla co se tam stalo. Vědět jestli mě ten kašpar v hábitu zradil. Nebo možná rovnou Don? Poslal mě do prodané akce? Nás všechny? … Ne! Týmy volilo to pako, ne Don. A akce se podělala už když jsme tam vlezli bez pořádnýho velení, nebo plánu. Tohle nebyla zrada, to byla blbost. Blbost kterou někdo odnese, jen co se odsud dostanu!
S vyřešením otázky vlastní loajality bylo na čase odpovědět. Dobře, odpověď? Když ne pravdu, tak polopravdu. Vyjdu z toho co jsem začala v kasinu. Ano! Jestli ví co se tam stalo a já to dobře sehraju, mohlo by to projít. Sice mi to asi moc nepomůže, ale kdo ví?
V mé hlavě se zrodí trochu ďábelský a taky dost hazardní a nechutný plán, ale za daných okolností také asi ten nejlepší.
Zhluboka se nadechnu a zcela ve své roli rychle vybafnu. Kde to…
Přesně podle plánu se zarazím, než může můj zpovědník reagovat a zbytek jasné otázky hlasitě spolku, abych vzápětí, o poznání potišeji a pokorněji i když stále s razancí prodejné ženy, pokračovala. Říká se mi Angela. A jsem toho kdo si zaplatí. Co…
Nakonec opět začnu další otázku, kterou opět spolknu, abych dala jasně najevo, že rozumím své pozici v tomto jednání, nebo o tom aspoň přesvědčila svého věznitele.
Nevím na kolik může tato lež projít a vlastně ani nečekám, že by se tak stalo. Tohle není rozhodně to, co asi chce slyšet. Ale rozhodně je to lež, která by mohla být pravdou, zvláště nezradila-li mě rodina a o mé totožnosti tudíž nikdo neví. V kasinu jsem se uvedla coby placená společnice, do zadních prostor jsem se nechala odvést jako placená společnice. Až sem to dokonale sedí. Odsud to bude chtít trochu snahy… Hmm… No vlastně ani moc ne. Zavedla jsem strážného dozadu a chtěla mu dát co si zaplatí, ale nemám ráda zbraně. Zákazníci je občas rádi používají místo kreditů. Celý to nějak nevyšlo a já si nemohla dovolit problémy a tak jsem ho trochu zklidnila. Koneckonců jsem holka co se pohybuje v nebezpečných kruzích. A navíc jsem se ho na nic neptala. …ironie jak se mi to teď může hodit… Pak jsem ho svázala, kdyby se náhodou probral a chtěla jsem chvíli počkat aby to nevypadalo podezřele a pak v klidu zmizet. Ale pak někdo šel. Chtěla jsem mu to vysvětlit a pro vlastní obranu jsem si nechala po ruce zbraň. Koneckonců celá ta situace vypadala pro mě dost divně… A o tom co tam dělal nebo nedělal ten “dědek se kterým jsem přišla“ nic nevím. Koupil si mě, že si tam jen něco zařídí a pak si užijem. Platil předem tak jsem se na nic neptala. Jo! Perfektní!
Moje verze celé události byla hotova a mě samotnou dost překvapila její neprůstřelnost. Jistě stále zůstává otázka nakolik mi role holky, co se prostě připletla na špatné místo ve špatnou chvíli a v hodně špatné společnosti, pomůže. Ale hodlám se odsud dostat, i kdybych se měla s každým tady vyspat. Nebo je všechny zabít.
Vorzyd V, Bar Chionti: (Luca "Abbé" Lugano)
Abbé se málem nestačil divit, co všechno se stihlo v baru odehrát za dobu jeho mise. A nic z toho rozhodně nepatřilo mezi to dobré, oč by nerad přišel. Jedním si můžeme být jistí, Don si tohle nenechá líbit,
poznamenal Pumpy a nakonec si rozhodl na konec dne také jednu sklenku nalít. Abbé mezitím zjistil, že bar byl skoro prázdný až na něj, Pumpyho a osazenstvo Donova stolu - tedy Dona samotného a Dyreovic rodinku. Don se rozhodl tedy ujmout přísné pozice toho, kdo tady určoval pravidla. A co se děvčat Dyreovic týká ... mně se nelíbí ta idea tréninku děcka už od útlého věku. Děti si mají užít dětství, hrát si a nestarat se ... zabíjet se dá naučit kdykoliv později.
poznamenal Pumpy a sám si řádně přihnul ze sklenky. Zdálo se, že i on si dnes užil svoje a nemohl se již dočkat, až ulehne jako asi většina členů rodiny.
(Elisa a Shae Dyre)
Jestli se Shae snažila tvářit co nejméně čitelně, tak Don byl ještě méně čitelnější než prázdná bílá stěna. Tudíž Shae ani v nejmenším netušila, jak její snaha o "pozornou" dívenku funguje. Tedy neměla do té doby, než Don po chvilce promluvil. Shae, když už tě to upřímně nezajímá, tak to alespoň otevřeně řekni. Ušetřila bys tím můj čas. A buď si jistá, že o Ailla se svými zkušenostmi má problémy mě oklamat, natožpak ty. Nejsem tvůj biologický rodič, aby mi emocionální pouto zabraňovalo tohle postřehnout.
pronesl Don naprosto klidným hlasem, jehož hrany však byly snad ještě žhavější než světelný meč, který mohla před nějakou chvílí Shae vidět v holokrychlích svojí matky. Dále, jak můžeš předpokládat u profesionálního vraha, který se dostane dovnitř budovy, že nebude tak nebezpečný? Za tenhle tvůj výmysl se musí tvoje matka tolik stydět, protože je zodpovědná za tvůj výcvik. A taky by sis měla uvědomit, že lidé v rodině si zažili mnoho situací a měli by si dokázat poradit. S ohledem navíc nyní můžeme říct, že tvoje intervence k ničemu nepřispěla, vyjma tohoto sezení,
pokračoval dále a velice ostře zaútočil na slova, která Shae zvolila za svou obhajobu. Navíc zaútočil i na její rodinou hrdost, kdy ji de facto informoval o tom, že svou chabou obhajobou snižuje kvalitu matčina tréninku. Mohl tím také poukazovat na to, co vše si z toho tréninku přebírala, což by byl signál pro Elisu. Co mi z toho vyplývá? Měla by sis ujasnit, co přesně chceš a jestli chceš být i nadále v Chionti. Podle toho, jak mi nyní odpovídáš, mám totiž značně opačný pocit,
dodal Don na závěr a celé to působilo, jakoby stačila jediná rána kladivem a hřebík by byl zatlučen. Jasně navíc naznačil, že další slova od Shae nebo Elisy mohou značný význam pro budoucnost každé z nich, byť se jednalo především o Shae.
------------------------ Jedná se o meziodpověď preferující ty, kteří jsou stále pozadu. Co se týká Abina, Ala a Lemana(Tuky, GD, Manda), tak ti mohou i nadále pokračovat bez mé interakce, které není zapotřebí, stačí dodržovat jen pořadí dvou hlavních hráčů(Tuky a GD). Ostatní čekají na příští víkend nebo mají ještě týden na odpověď.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.
)
)
