Boj o přežití

Ostatní uzavřené projekty, MPMka a podobné ...

Moderátor: Moderátoři

Zamčeno
Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: Boj o přežití

Příspěvek od MrTukan »

Dathomir, Kraj lesa:

Zatímco jsem se snažil ze sebe dostat vojákovi krev, vnitřnosti a kousky mozku, můj společník pobíhal po tábořišti a pořád něco tvořil. Tu přenášel bedny, támhle tahal větve, až jsem měl chvílemi pocit, že je docela užitečný. Zvláštní. Pomalu jsem si na toho huňáče začínal zvykat. Když tu se najednou rozječela dívka, kterou prve ulovil. Byla jenom kousek odemě, a tak mě to zprvu trochu vylekalo. Jasnou reakcí bylo zdvižení a namíření blasteru. Když však zase padla na zem a začala prosit o život, tak jsem usoudil, že opravdu není hrozbou a svou zbraň jsem zase sklopil. Atim se mi pokoušel sdělit zřejmě to, že bych s ní měl promluvit, což mě samozřejmě taky napadlo. Jen jsem nevěděl jak začít.

Kruci, co já vím jak se utěšujou brečící holky?!

S tím výrazem jsem se taky podíval na talze. Poté jsem se však snažil nasadit vlídný tón a pro odlehčení situace jsem zavtipkoval.

Neboj se, on tě nechce zbaštit.

Pousmál jsem se vlastnímu fóru, ale potom jsem si uvědomil, že to dívku asi nemuselo dostatečně uklidnit. Sedíc na jedné z beden jsem tedy dál pokračoval vlídným a klidným tónem.

Nechceme ti ublížit. Teda aspoň dokud ty nebudeš chtít ublížit nám. Tady ten dlouhán toho moc nenamluví a možná vypadá trochu děsivě, ale jinak je to hrozně hodnej klučina. Ani mouše by neublížil. No a já. Já mám pifku jenom na vojáčky v bílym, co by mě rádi odpráskli.

Zase jsem se trochu rozkecal a vše jsem nakonec ukončil otázkou.

Jinak já jsem Borsk a kdo jsi ty?
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Boj o přežití

Příspěvek od Atalon »

Dathomir, Kraj lesa:

Dívka byla dost vyděšená, ale když Borsk schoval svůj blaster a Altim se na důkaz míru posadil, se trochu uklidnila a konečně začala přemýšlet o něčem jiném než možnosti jejího velmi blízkého skonu.
Vy nejste..?
Vykoktala ze sebe opatrně a pořádně si vás oba začala prohlížet.
Vy jste z toho transportu? Vězni?
V její otázce bylo tolik naděje. Doufala že jimi jste.
Jsem Tenela, Tenela Royce.
A rozhodně vám nechci ublížit.
Tenela se konečně uklidnila, dokonce se teď v klidu postavila a okamžitě naznačila rukama vzdávající se gesto, aby vám dala na vědomí, že nehodlá utíkat.
Vy asi budete chtít odsud, co?
Zeptala se s úsměvem řečnicky.
A asi už víte, že jedinou možností je ta Imperiální základna.
Dodala s pohledem na motorky a zbytky imperiální hlídky.
Pojďme si pomoct. Já vám pomůžu se tam dostat a když mě dostanete do hangáru, tak nás dostanu odsud, co vy na to?

___________________________
Pardon za prodlevu, ale rozjíždění nových výcviků mi dalo zabrat.
Pořadí volné.

Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: Boj o přežití

Příspěvek od MrTukan »

Dathomir, Kraj lesa:

No, byli jsmě vězni, ale já rozhodně nic špatnýho neproved. A tady chlupáč asi zblajznul pár bělásků, řek bych.

Ujistil jsem jí, že rozhodně nepatříme k Impériu a pak jsem jí nechal dokončil její řeč.

Rádi tě poznáváme. Jo jinak nevím sice, jak se tady můj kolega jmenuje, ale já mu pracovně říkám Chlupatá koule.

S těmi slovy jsem laškovně mrknul na Atina a radši pouškočil z dosahu jeho mohutných rukou, abych jednu neschytal, kdyby se náhodou obr chtěl rozčilovat. Pak jsem však trochu zvážněl a napojil jsem se na téma jak se dostat z téhle díry.

Jo, o tý imperiální základně víme a je nám jasný, že je to jediná možnost jak odsud. Pilot by se nám rozhodně hodil a tak to vypadá, že máme stejnou cestu a tudíž bychom mohli dát své síly dohromady.

Pokýval jsem hlavou na souhlas se spoluprácí, následně jsem se však ještě zeptal.

Nejdřív nám ale ještě řekni kdo vlastně jsi a jak ses sem dostala?
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Re: Boj o přežití

Příspěvek od Jordi Linx »

Dathomir, Kraj lesa:
Borsk se pokusil dívku nějak uklidnit a zdálo se, že to i zabíralo, tedy alespoň do doby, kdy mě označil za zabijáka a žrouta imperiálů. S tím, že bych se pokusil ho praštit však naštěstí pro mě počítal až mnohem později, při označení za chlupatou kouli. Bylo mi jasné, že údery shora by ho mohli "rozbít" ještě více, než už to v té hlavě měl, tak jsem sáhnul k velice jednoduchému a méně násilnému řešení. S trochou síly jsem do bothana šťouchnul ze strany a vyšlo mi to v tu chvíli, kdy chtěl odskočit, takže by měl s mou pomocí odskočit trochu víc, než si původně naplánoval.
Dobře ti tak,
poznamenal jsem ve svém jazyce, byť nebyla šance, že by mi někdo z nich rozuměl. Proto se mi zdálo jako vhodný nápad, abych diskuzi nechal na těch dvou, byť bych několik otázek velice rád položil.
Třeba, jak se sem dostala,
pomyslel jsem si a podíval se na Jadea, abych mu velice jemně zatlačil oči, přehodil přes něj něco, co by jej mohlo alespoň na chvilku uchránit od mrchožroutů a začal se poohlížet po čemkoliv, co by mi mohlo pomoci v kopání hrobu. To, že jsme museli jít do imperiální základny, abychom se odsud dostali, nebylo nijak překvapující, jen se mi trochu ježily chlupy z toho, co by se mohl pokusit bothan vymyslet. Bylo zajímavé, že dívka byla schopná pilotovat, což mě jen o to více vedlo k tomu, jak se sem dostala ona, protože naší lodí to rozhodně nebylo. A také, jak mohla tady v té divočině přežívat sama.
Také jsem přemýšlel o tom, jestli mám pohřbívat i to, co zbývalo z imperiálních vojáků. Přeci jen to byly také živé bytosti a většina živých bytostí má právo na některé úcty, jako je třeba alespoň nějaký pohřeb.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Boj o přežití

Příspěvek od Atalon »

Dathomir, Kraj lesa:

Borsk snažící se uklidnit situaci jeho už skoro obvyklým způsobem, hloupým žertováním na stranu svého nynějšího parťáka, na to tak jako už skoro obvykle doplatil. Altim nebyl možná tak výřečný basikem, ale rozhodně měl nad bothanem konstituční převahu kterou mu velmi nepříjemně připomněl “jemným“ šťouchnutím do ramene, které bothana nestojícího zrovna stabilně, poslalo na nepříjemný výlet do bednového valu s nímž se také jako už skoro obvykle setkal hlavou napřed, takže mu přibyla opět další boule.

Výhodou celého představení ale bylo především konečné a úplné uvolnění dosud dost dusivé atmosféry. Dívku totiž Altimovo i Borskovo chování dohnalo doslova k výbuchu smíchu. Teď už si byla jista, že jí od nich nehrozí o nic větší nebezpečí než od čehokoli s čím se setkala předtím a že s trochou vzájemné důvěry by z nich mohl být i dobrý tým.

Takže když po chvíli pokračoval Borsk návrhem na spolupráci, sedíc ještě pořád mezi bednami a drbajíc se na novém výrostku své hlavy, neváhala Tenela s odpovědí ani vteřinu.
Jo jsem pro. Dáme se do kupy, seženeme loď a zmizíme odsud. A až se dostaneme někam do civilizace, tak půjdeme zase každý svou cestou.
O něco zdráhavější ovšem dívka byla v osobních otázkách jejího původu.
Jak už jsem řekla, jmenuju se Tenela Royce a řekněme že jsem tu byla nějakou dobu ubytována. Nelíbila se mi ale místní pokojová služba, tak jsem před pěti dny změnila hotel.
S tím skončila Tenela s vysvětlováním a místo toho se soustředila na Talze kopajícího hrob padlému člověku kusem trosek transportu vcelku podobnému lopatě, kterým mu práce vysloveně odsýpala.
A kdo byl on?
Zeptala se nakonec na adresu mrtvého Jadea s podezíravým tónem v hlase.

_____________________________________
První odepisuje Borsk. Rozhodnutí zda, co a jak dále pohřbívat je zcela na Altimovi.

Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: Boj o přežití

Příspěvek od MrTukan »

Dathomir, Kraj lesa:

Ty seš asi faktu úplně vymatlanej nebo co? Ne? Hm? K sakru! Chtěl jsem začít vyřvávat na svého společníka jakmile jsem se s bolestnou grimasouposadil držíc se za hlavu, která mě právě díky jeho pomoci tak trochu bolela od nárazu do jedné z beden. Nic z toho jsem však nevyřkl hned z několika důvodů. Nebylo rozumné tu vyřvávat a nechtěl jsem si dělat ostudu před dívkou, kterou náš výstup zřejmě pobavil. Proto jsem po chvilce pokračoval v konverzaci s ní nevšímaje si Altima, na kterého jsem byl naštvaný.

To zní dobře. Začneme s tím ale až zejtra, teď si musíme trochu dáchnout. Snad bude štěstí stát při nás. Nebo aspoň jeden velikej bílej opičák.

Při posledních slovech radši trochu ztiším hlas a následně se uchechtnu, jak jsem mu to nandal. Když se holka nechce rozhovořit o své osobě, začne mi pomalu na mysli tanout několik různých scénářů. Nepřišla mi nebezpečná a zřejmě ani podle talze nebyla, a tak jsem se radši dál nevyptával. Konec konců nevypadala, že by poslední dni prožila zrovna v pohodlí. Na její poslední otázku jenom lehce pokrčím rameny a přidám k tomu jednoduchou odpověď. Co já vím? Jeden z těch, co to nezvládli. Když ho Chloupek vytáh z vraku, tak byl ještě živej, ale ne moc dlouho.

Poté jsem se natáhl pro svou blasterovou pušku, se kterou jsem měl v úmyslu spát a dále jsem si začal hledat příhodné místečko mezi bednami, kam bych se mohl pěkně schovat a následně si tam třeba i schrupnout. O snažení Altima jsem neměl vůbec žádný zájem. Pro mě za mě si ty mrtvoly klidně mohly sežrat třeba obří housenky. Ovšem až potom, co odsud vypadneme.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Re: Boj o přežití

Příspěvek od Jordi Linx »

Dathomir, Kraj lesa:
Dívka nám toho o sobě moc neřekla a bothan se ani nesnažil, aby tomu bylo jinak. Jenže s tímhle jsem momentálně nemohl nic dělat a tak jsem se věnoval své práce. Naštěstí jsem našel kus lodi, který mi byl více než k užitku a člověka jsem měl tak během chvilky pohřbeného.
Nechť tvá duše najde cestu k tvým předkům a dojdeš pokojnému jídlu s nimi,
odříkal jsem tradiční formuli, která se říkávala při pohřbívání zesnulých členů klanu a podíval se, jak se vyvíjí situce v našem táboře. Bothan se zase ozbrojil a nejevil najevo, že by se odsud chtěl někam přemístit, což znamenalo nocování v tomhle místě. To s sebou přinášelo množství rizik, nehledě na doutnající trosky vraku lodě vedle nás. Předtím, než jsem se rozhodl pohřbít i stormtroopery, jsem našel několik větví a donesl je k troskám, abych tam našel místo, kde bych mohl větve zapálit a udělat si o kus dál oheň.
Dělat ho u tábora by jenom prozradilo naši lokaci. Tady splyne s dýmem z vraku a ohniště pak zakryju kouskem trosek, takže si ho nikdo bez hlubšího hledání nevšimne,
rozhodl jsem se a jako základ pro ohniště jsem použil některé z rozbitých beden. Ještě předtím jsem ale dospod rozmístil dobře nalezené kulaté kameny. Jakmile by bylo ohniště připraveno a zapáleno, tak bych pokračoval v pohřbívání mrtvol. Mělo to i své praktické hledisko - mrchožrouti se sem nebudou rychle stahovat a nebudou lákáni mrtvolama, takže budeme o to víc v bezpečí.
A ten plešoun bothanská by si to uvědomil až v době, kdy by skončil v žaludku toho, co tu udělalo ty velké stopy,
odfrkl jsem si, než jsem dokončil hroby stormtrooperů a položil na ně to, co zbylo z jejich helem. Tedy poté, co jsem se z té fungující pokusil vyndat vysílačku doufajíc, že by mohla ještě fungovat. Znamenalo to poohlédnutí se po nějaké batohu přiměřeném mé výšce, nebo něčemu, co bych mohl použít jako vak, abych tam uložil právě část vysílačky. Zároveň s tím, bych se poohlédl po zásobách potravin v bednách a zkontroloval oheň.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Boj o přežití

Příspěvek od Gnost Kohn »

Dathomir, Kraj lesa:

Zdálo se, že se vše alespoň na chvíli uklidnilo. Borsk se chystal ke spánku, našel si krásné místečko mezi bednami, na pohodlné trávě. Místo, ze kterého se mohl případně i krýt před blasterovou palbou ze všech stran. Tenela se mezitím schoulila k sobě zády k bedně a už nic neříkala.

Altimovi se mezitím podařilo rozdělat oheň a ze stormtrooperské helmy vytrhnout vysílačku. Avšak, zdálo se, že je poškozená, neboť z ní vycházel jen šum, na druhou stranu to nemuselo znamenat nic jiného, než jen dočasný stav. Talz ale v práci nepolevil, nejen, že rozdělal oheň, vykopal hroby, ale nyní prohledával bedny kvůli užitečným věcem. Po otevření třetí bedny v ní našel tašku na popruhu, což mohl použít jako pro něj menší brašnu na opasku. Ve zdravotnických zásobách našel několik možná něco přes dvacet tub s vysoce proteinovou pastou, která by vás tři mohla udržet nějakou dobu naživu. Po chvilce našel ale v další bedně nesčetně blahodárně výživné pasty, takže o jídlo nebyla nouze.

To bylo asi všechno ohledně štěstí, neboť všichni zúčastnění uslyšeli ten pověstný, nechutný zvuk oznamující přílet imperiálních TIE stíhačů. Tři stíhačky standartního vzoru proletěli nad zbytky vězeňské lodě, zakroužily a poté odletěly všechny stejným směrem. Zda Naše tři přeživší odhalili, těžko říct, možná ano, možná je zamaskovaly sutiny lodi, spolu s bednami a jejich tepelné vzorce překrylo teplo z ohně, který stále šlehal z vraku, ve kterém se sem dostali.

_______________________________________________________________________
Počítám, že jste v to už ani nedoufali... snad budete spokojení. Pořadí libovolné, vy dva se určitě domluvíte.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: Boj o přežití

Příspěvek od MrTukan »

Dathomir, Kraj lesa:

Konečně jsem si mohl odpočinout. Po hektickém dnu to byla ta nejpříjemnější možnost. Navíc jsem si uvědomoval, že klid určitě nevydrží dlouho, a tak jsem usnul ihned jak jsem si našel vhodné kryté místečko. Jak jsem se ovšem správně domníval, klid opravdu dlouho nevydržel. Probudil mě hnusný zvuk pátrajících stíhačů. Naprosto jsem ztuhnul a téměř jsem ani nedýchal dokud nedokončili svůj přelet a nezačaly se vzdalovat. Potom jsem si ovšem promnul oči, které si odpočinuli jenom krátkou chvíli mezi dobou, kdy jsem šel spát a nynějším okamžikem, posadil jsem se a následně se i vyhoupl do vzpřímené polohy. Ve stoje, s blasterovou puškou v ruce, jsem se rozhlížel kolem a hledal jsem talze, abych mu položil pár otázek ohledně našeho dalšího postupu. Sice to byl opičák, ale evidentně nebyl úplně hloupý, a tak jsem měl zájem o jeho názor.

To nebylo dobrý, co? Viděli nás? Neměli bychom odsud vypadnout? Ráno dost možná pošlou pátrací oddíl nebo tak něco. Na druhou stranu toulat se po tomhle lese v noci může bejt ještě horší varianta než utkat se s imperiálama ráno, co myslíš?

Položil jsem možná až trochu moc otázek na to, jakými komunikačními dovednostmi talz oplýval, na druhou stranu nebyl čas ztrácet čas a jeho hlasovou indispozici jsem si takhle krátce po probuzení nějak neuvědomil. Potom jsem se podíval i na dívčinu, abych zjistil, v jakém je stavu a jestli k tomu případně taky nemá co říct.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Re: Boj o přežití

Příspěvek od Jordi Linx »

Dathomir, Kraj lesa:
Svůj úlovek jsem rozhodně nemohl označit za nikterak špatný - vlastně jsem s ním byl nadmíru spokojený a využil ho pro kompletaci cestovního zavazadla, v němž se okamžitě vyskytlo značné míry potravy. Ne, že bych nebyl schopen si něco ulovit, ale to bych nejprve potřeboval větší znalost zdejších živočichů a toho, zda-li jsou jedlí a mají alespoň nějakou chuť.
Navíc jsem se dostal k různým zdravotnickým potřebám, které by se taky mohly hodit a nemohl jsem je tedy nepřidat do výbavy, byť jsem si nebyl jistý, k čemu co slouží. Po tomto úlovku byl čas akorát zkontrolovat oheň u vraku, když se v tu chvílí nad námi ozval přehlušující řev.
Dovedl jsem si představit, jak mě vyplašil, když jsem ho slyšel poprvé na Alzocu. Věděl jsem, co to jsou technologie, jak se používají, ale i tak mě tohle vyděsilo a to co následovalo s tím přímo souviselo. Imperiální stíhače nikdy neznamenaly nic dobrého a tentokrát jsem tomu také nevěřil. Naštěstí jsme všichni byli tak nějak skryti, tudíž jsme dle všeho nebyli zpozorováni.
Hledají své kolegy,
pomyslel jsem si, když mi došlo, že od střetu s hlídkou uběhlo hodně času, stejně jako od jejich posledního hlášení. Situaci to ale i tak jenom komplikovalo a místo havárie pro nás přestalo být bezpečným. Rychle jsem zlikvidoval oheň, místo okolo sebe pořádně rozdupal, pohodil trosky a celkově zamaskoval, aby to nevypadalo jako stopy nějakého tábořiště.
Poté jsem vyrazil k různým bednám, které jsem náhodně převrhával, pohazoval a u těch otevřených bušením poškozoval, aby to vypadalo, že se otevřely samy. Nemělo by mi to zabrat hodně času a to i, kdyby mi bothan nijak nepomohl. Vlastně jsem si ani nechtěl představovat, co si o mém počínání myslel, každopádně na tom nesešlo, protože hlavní bylo zlikvidovat stopy naší přítomnosti.
Bothan se mě přišel zeptat na to, co bychom měli dělat a sám shrnul, že v lese by to nebylo bezpečné.
Má pravdu. I když dobře vidím, tak by to bylo veliké riziko,
uvažoval jsem s pohledem upřeným na les, než jsem tím směrem ukázal. A pak jsem dál ukazoval rukou směrem podél lesa až do ztracena. Poplácal jsem poté batoh na zádech a udělal dva kroky tím směrem, než jsem se otočil zpátky na bothana. Doufal jsem, že pochopil, co jsem se mu snažil sdělit a dával jsem mu prostor k tomu, aby na to reagoval.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Boj o přežití

Příspěvek od Gnost Kohn »

Dathomir, Kraj lesa:

Nezúčastněný člověk, který by zrovna přišel, by talzovo chování pokládal za záchvat nekontrolovaného běsu, nebo také šílenství. Celkově i následující scéna musela vypadat žertovně. Dva vyděšení chlupáči, kteří se snaží navzájem dorozumívat. Poté, co si oba zúčastnění vyměnili několik slov z jedné strany a gest ze druhé, si uvědomili, že je tady i jejich malá společnice.

Tenela celou dobu vláva za Borskem, jako ocásek. Jen přecházela sem a tam a mlčela. Pozorovala "rozhovor" obou jejích společníků. Celkvě se její pohledy daly popsat slovy, jako jsou například úlek, zděšení, nejistota. Po pár vteřinách dorozumívání se však uklidnila a konečně vypadala klidněji, samozřejmě vyjma to, že jste na planetě plné nebezpečných zvírat a s Imperiální základnout poblíž.
Rohodně jdeme s chlupáčem...
Pípla a provlékla se kolem bothana k Altimovi.
Musíme se někde schovat, ale do lesa nejdu...
Mluvila spíše bokem, neboť na jejím rozhodnutí nechodit do lesa moc nezáleželo. Mnohem jistější bylo držet se dvou individuí a jít do lesa, nez zůstat sama na jeho okraji.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: Boj o přežití

Příspěvek od MrTukan »

Dathomir, Kraj lesa:

I když můj chlupatý společník nemohl mluvit, znovu prokázal, že není úplně hloupý. Poměrně slušně dokázal komunikovat gesty a vyjádřit svoje myšlenky tak, že jsem je dokázal pochopit i já, a to už bylo co říct. Souhlasně jsem přikývl po jeho vystoupení a radši jsem ještě vše zopakoval slovně, abychom si úplně dobře rozumněli.

Fajn, to jsem rád, že do toho lesa taky nechceš.

D9včina slova jsem sice zachytil, ale nevěnoval jsem jim zvláštní pozornost. Mluvil jsem zejména na talze. Potom jsem pokračoval ve svém shrnutí.

Rychle se sbalíme a vypadnem odsud, podél lesa, jo? Co všechno budem potřebovat vzít sebou?

Adrenalin, který se mi nahrnul do žil ve chvíli přeletu stíhaček velmi dobře plnil svou úlohu a já teď rozhodně myslel na spoustu věcí, ovšem kromě spánku. Dělalo mi starosti, že si nemám případné zásoby do čeho zabalit.

Hele, cos našel v těch bednách? Nějaký jídlo? A co třeba nějakej batoh nebo tak něco, hm?
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Re: Boj o přežití

Příspěvek od Jordi Linx »

Dathomir, Kraj lesa:
Chvilku jsem se obával, jestli mi bude dobře porozuměno, ale nakonec se ukázalo, že oba plně porozuměli alespoň části mých myšlenek a pochopil, že během noci chci cestovat při kraji lesa. Byla to asi ta nejrozumnější varianta, protože i přes své schopnosti a znalosti lovu jsem si na zdejší les v noci nevěřil. Navíc jsem měl dojem, že ten les mohl být nebezpečný i ve dne, natožpak po setmění. Zase jsme ale potřebovali krytí před imperiály a není nic jednoduššího, než na chvilku zalézt trošku hlouběji do lesa, kdyby náhodou opět prolétali okolo nás.
Než jsme mohli pokračovat dál, tak i bothana napadlo, že by nebylo od věci mít s sebou nějaké zásoby a poukázal na brašnu, kterou jsem měl už nějakou chvíli u sebe. Pokusil jsem si vybavit místo nebo bednu, v níž jsem brašnu našel a tím směrem jsem bothana nasměroval poté, co jsem na ni poklepal. Pak jsem měl v úmyslu vyndat ze zavazadla i kus potravy a nasměrovat bothana i tím směrem, aby nemusel prohledávat všechny bedny a my vyrazili co nejdříve.
Když jsem instruoval bothana, spočinul můj pohled na Tenele - poklepal jsem na brašnu, ukázal na ni a rozpažil ruce. Následně mi zbývalo jenom čekat, jak bude ona reagovat, nicméně jsem doufal, že v tomhle uspěje, protože vypadala jako bystrá dívka.
Hlavně, aby se s tím nezdržovali moc dlouho. Po tom přeletu těch stíhaček tu nechci zůstávat o moc déle a doufám, že oni dva to vidí stejně,
zadoufal jsem a sám jsem se rozhlížel po okolí, abych zjistil, jestli bych tu nenašel ještě něco dalšího užitečného. V luk nebo kopí bych asi doufal marně a znamenalo to si nějaké nejspíše vyrobit. Samozřejmě, že tu v případě ozbrojení existovala možnost blasterů stormtrooperů, jenomže s těmi zbraněmi se mi vůbec nezacházelo dobře a měl jsem problém s nimi mířit a střílet. Má postava a rozměry byly v tomhle proti mně. Taky jsem se rozhodl podívat se ještě po nějakých dekách nebo dokonce skládacím stanu a možná i větší brašně. Tak nějak mi došlo, že nemohu počítat s tím, že by se oba mí společníci dovedli zamyslet nad vším, čeho by bylo zapotřebí. V neposlední řadě jsem pak hledal nádoby na vodu, buď s vodou nebo nádoby takové, které by mohly vodu bezpečně pojmout.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Boj o přežití

Příspěvek od Gnost Kohn »

Dathomir, Kraj lesa:

Borsk byl nasměrován ke krabicím a to dokonce s návodem, kde by co mohl najít. Poté dostala instrukce i Tenela, která se na Altima jen dívala s otevřenou pusou.
Eh... jo. Jasně. Já myslela že chceš, abych si do vé tašky vlezla.
Usmála se a vyrazila za bothanem.
Borsk mezitím našel malinkatou ledvinku, kam by mohl uložit několik tub s pastou. Tenela si jich uzmula několik pro sebe do kapes své potrhané kombinézky. Všichni tři se snažili pobrat co nejvíc, v případě talze teda spíše najít něco, do čeho by dostal vodu.
Altim se snažil hledat marně, vězeňský transport trpěl absolutním nedostatkem dek a stanů.
Když se bothanovi do ledvinky víc tub nevešlo, rozhlédl se a na zemi v bahně našel malou placatku a zdálo se, že byla plná. Pár sekund od Borskova oběvu něco zatahalo takze za kožich. Když se otočilil, tak se tam krčila Tenela, aby se vyhla jeho pohybující se paži.
Jedna plná, dvě prázdné. Chápeš?
K břichu tiskla tři lahve a chytila brašnu, tu měl ale Altim pověšenou moc vysoko, aby tam lahve mohla dát všechny naráz.

Po nejspíše poslendím užitečném nálezu naší tříčlené skupinky se ozval řev. Ne lidský, ani žádného humanoidního druhu. Toto trhalo uši. Nemuseli to vidět, aby věděli, že patří nějakému obrovskému zvířeti a nezdálo se být zas tak daleko. Podle všeho to šlo ze severozápadu. Zároveň se také ozavalo několik blasterových výstřelů, nejspíše imperiální patrola. A podle toho, co naše skupinka věděla se to ozývalo z přímé cesty na imperiální základnu.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Re: Boj o přežití

Příspěvek od Jordi Linx »

Dathomir, Kraj lesa:
S hledáním pokrývek či stanu jsem příliš neuspěl, alespoň bothan s dívkou nalezli nějaké další zásoby a nebylo zapotřebí se spoléhat jen na to, co jsem objevil já. Horší to však bylo s nádobami na vodu, které se mi nedařilo najít do doby, než mě vyrušila Tenela a tři mi s hodně jednoduchým výkladem v basicu ukázala.
Děvče, já basic umím líp, jak támhle chlupáč,
posteskl jsem si pro sebe a předklonil se, aby mohla všechny lahve vložit do brašny. Trochu jsem se také vzdával myšlenky, že komunikace s ní bude více obohacující než v případě málosrstého, jenž nejspíše objevil nějakou kořalku. Napovídala tomu atypická láhev tak specifická právě pro obsah těchto tekutin. Já osobně jsem jim nikdy nepřišel nikterak výrazně na chuť a spíše mi otupovaly smysly než cokoliv jiného. Pokud by to však mělo bothana nějak uklidnit, tak ať si tu kořalu klidně vezme s sebou. Navíc, mohla se hodit jako prostředek na očištění ran, což bylo výrazně hodnotnější, než většina ostatního použití.

Najednou se ozval mohutný řev, až se mi z toho napjaly smysly a mírně naježila srst. Mé bojové instinkty se začaly drát do popředí a okamžitě jsem vyhlížel místo odkud to přicházelo. Když se k tomu později přidaly výstřely z blasterů, bylo dle všeho jasné, že se jednalo o střet místní zvěřeny a imperiálů.
Nejradši bych se tím směrem vydal, abych se dozvěděl více o tom živočichu, ale nemohl jsem tu ty dva nechat svému osudu. Bothan by sice nějakým štěstím mohl přežít, ale u dívky jsem si už tak jistý nebyl. Oběma jsem tedy ukázal tím směrem, udělal dva kroky a mávl na ně v očekávání, jestli mě budou následovat. Rozhodně jsem v to doufal, protože jsem chtěl poznat možnou hrozbu i pro nás.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Zamčeno

Zpět na „Ostatní“