Pavor Nocturnus

Ostatní uzavřené projekty, MPMka a podobné ...

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Garth Devilman
Mistr Jedi
Mistr Jedi
Příspěvky: 1683
Registrován: 27.8.2007 09:16:26
Bydliště: Štěpánov
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od Garth Devilman »

Smrt - na cestě (Quane)

Klid je jen klam, je pouze vášeň.
Díky vášni získám sílu.
Prostřednictvím síly získám moc.
Díky moci dosáhnu vítězství.


Jak poetické. S příchodem na Akademii jsem si tuhle modlu opakoval stále dokola a dokola. Díky ní jsem dokázal přežít, vypracovat se, dospět a teď jsem tu. Není to touha po moci není to touha po moci, spíše touha poznávat a vyvíjet se.

…A stále žiju…

Tato myšlenka mi vnutila do tváře úsměv a vnuknutí podívat se vzhůru. Přes svou mystičnost vypadalo místo neuvěřitelně klidně, ale to se mělo brzy změnit, něco bylo cítit ve vzduchu. Bylo zapotřebí postupovat rychle a já byl připraven.
Růži poznáš dvěma způsoby.
Buď se popícháš o její trny,
anebo si k ní přivoníš...:)

Uživatelský avatar
Alyatur
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 247
Registrován: 13.9.2012 06:31:35

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od Alyatur »

Smrt

Vyjdu z lodi, rozhlédnu se a nasaji čerstvý vzduch. Urovnám si oblečení a pokusím se najít něco k snědku.
Možná jsem ho neměl zabíjet.
Přemýšlím, když se snažím tupým nožem nařezat rovné plátky chlebu. Až konečně je nepěkně vypadající jídlo na světě, bez dlouhého rozmyslu se usadím na nejbližší pařez či kámen a alespoň trochu spokojeně se pustím do snad poživatelné věci.
Neměl bys zůstávat dlouho na jednom místě.
Uslyším již známý hlas v hlavě, ale přesto se i nyní mírně chvěji. Spolknu sousto a přikývnu. Postavím se a pořádně se podívám na možné cesty.
Je tu vyšlapaná pěšinka, což znamená, že tudy někdo nebo něco šlo. Bude to dobrý začátek.
Konstatuji pro sebe a ještě přejedu pohledem loď, jestli by nebylo dobré si něco vzít. Nakonec to vzdám a vydám se pěšinkou někam do lesa.
Vážně jsem ho neměl zabíjet, mohl se hodit jako návnada.
Mírně zvýším hlas, který se nese lesem a já s plným žaludkem kráčím vstříc osudu.
Obrázek

Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od Gnost Kohn »

3. kolo
Smrt

Lesy Smrti se pohnuly.
Temné síly planety naznaly, že je čas ukázat pár svých tajemství.
Na růzdných místech planety zmizely iluze. Stromy se změnily v něco jiného.
Tam, kde stálo sto stromů byl nyní starý, poničený, zelení pokrytý chrám.
Tam, kde byla mýtina se nyní rozprostíraly ruiny.
Planeta se začala připravovat. Návnady byly nahozeny a stíny se blížily.


Smrt, jeskyně(Karth Narc)

Rozhodnut najít si nějaký úkryt jsi vyrazil do lesa, který se zdál být nekonečný.
Po nějaké době najdeš vchod do jeskyně. Nebo spíše díru v zemi, která byla obložena kameny a klacky, ze kterých byla také vyrobena jakási provizorní stříška.
Celkem vyšlapaná cestička byla pokryta krví.
Uděláš několik kroků a ozve se řev. Ale nic nepřichází.
Vejdeš dovnitř, sleduješ krvavou stopu, než dojdeš do větší místnosti.
Téměř zakomneš o ohlodanou kostru zabraka. V celé místnosti je koster i víc, většina z nich ale patří zvířatům.
Když se podíváš pozorněji, uvidíš obrovskou hromadu hnědých chlupů. Obrovské zvíře, jak hoduje na kusu masa.
Zvíře se otočí a ty z jistíš, že onen kus masa je nejspíše člověk. Podle zbytků oděvu to vypadá na sithského zabijáka.
Ono zvíře vypadá na třímetrovou wampu. Až na to, že má hnědou srst.
Stvoření se s nataženými pažemi vydalo k tobě.


Hyperprostor (Maris Sor, Achran)

Archan chvíli mlčel.
Chtěl, nevzal.
Odpověděl potichu.
Na lodi musí být místo pro artefakty, exemplář by byl jen zbytečná mrtvá váha.
Archan byl velice nemluvný. Celou cestu jen mlčel.
Seděl na sedadle kopilota a sledoval monitor, na kterém blikal odhadovaný čas příletu do soustavy Smrt.
A pak najednou blik. Dorazili jste do soustavy.
Přistaň.


Atmosféra Smrti (Kachon Gazli)

Komunikační kanál zůstával otevřený, ale nic se neozývalo.
Špatně jsi mě pochopil. Já tě nechtěl rozhodit. Jen jsem chtěl... aby ses... hm... zamyslel. Nad svými činy.
A omluv prosím mé vychování. Když jsi ve společnosti slintajících idiotů, po nějaké době na to zapomeneš. Daron Reys. Můžeš se na mě poptat.

Pak sith komunikační kanál vypnul a aureky se rozdělily. Čtyři skupiny po pěti a pak Daronův aurek, který letěl sám.
Proletěly atmosférou v místě, kde bouřka ještě nebyla a tobě se naskytla příležitost přistát taky.
Proletěl jsi atmosférou a najednou se znovu otevřel komunikační kanál.
Promiň. Poslouchal jsem váš rozhovor.
Ozval se podobný hlas, jako se kterým jsi mluvil před chvílí.
Promiň, už je to lepší?
Nyní jsi poslouchal Aidana.
Prosím, řekni mi že nejsi takový idiot abys letěl sem a ještě k tomu dobrovolně. Každopádně.
Počítač ti blikl a objevily se ti souřadnice, Aidanovy stíhačky. Zdálo se, že zaparkoval nedaleko nějakých ruin.


Smrt, v lese (Dakker)

Pohyboval ses rychle.
Často jsi se do korun nedostal, takže jsi se přesouval z větve na větev.
Najednou se ti zdá, že něco vidíš daleko před sebou na zemi. Přeskočít několik větví.
Nyní jsi měl dobrý výhled. Pod sebou jsi spatřil několik mrtvých těl. Jak republikoví vojáci, tak sithští.
Pískání. Začalo ti pískat v uších. Pak se k tomu přidal hukot.
Kdybys nebyl na dost široké větvi nejspíše bys už letěl dolů. A najednou všechno přestalo.
Dakkere.
Ozval se ti v hlavě hlas. Nedokázal jsi odhadnout co, kdo nebo odkud ti šeptá přímo do hlavy.
Mám pro tebe úkol. Potřebuji abys byl myma ušima i očima.
Hlas ti hrál v hlavě jako melodie, která tě naplňovala světlem.
Dole mezi těly najdeš takový malý stříbrný náramek. Ten nám usnadní komunikaci, pokud teda přijmeš.
Jako odměnou dostaneš ochranu, nebo při nejmenším varování před temnými bytostmi této planety.



Smrt, u jezera (Arthas Nagus)

Přešli jste přes most a vydali se do lesa.
Jdete za voláním Temné strany Síly jako můry za světlem.
Postupujete lesem. Všechna plachá zvířata se vám klidí z cesty.
Po nějaké době se dostanete ke zbytkům kamenité podstavy.
Kdysi to možná byl nějaký dům, nyní však zůstalo jen pár kamenů a schody dolů, které zřejmě směřovaly do nějakého sklepa.
Dojdete ke schodům a uvidíte, jak po nich jde dolů temná psotava zahalena v kápi a plášti. Dole stojí další. Obě mají zažehlé rudé meče.
Postavy si vymění několik úderů, než ta, která šla po schodech zasadila druhé smrtelnou ránu. V tom samém okamžiku se obě rozplynuly.
Oba jste uviděli, jak na místě, kde měla dopadnout druhá postava ležely kusy šatstva a kostí, které byly vybělené, jak se na nich vyřádily roky. Světelný meč ale chyběl.
Přímo naproti ostatkům stály těžké pootevřené dveře, které skrývali něco co na první pohled vypadalo jako labyrint.


Smrt, na cestě (Quane)

Jdeš po cestě. To co zprvu vypadalo jako vítr se změnilo v šepot.
Quane... Quane... Quane...
Pořád a pořád dokola.
Okolí lehce potemnělo.
Quane!
Ozvalo se odněkud za tebou. Když ses otočil, stála tam postava.
Celá zahalená do černých hadrů, které ji celou zakrývaly. Podle hlasu i vzrůstu to vypadalo na muže.
Z hadrů na hlavě na tebe svítily dvě žluté oči a v akždé ruce držel jednu mačetu.
Dávám ti možnost pomáhat mi dobrovolně.
Řekl strojovým hlasem bez emocí.


Smrt (Dorian Frei)

Jdeš po vyšlapané pěšině lesem.
Cesta se ztáčí a pak zase desítky metrů pokračuje rovně. Jdeš z kopce a do kopce.
Nakonec narazíš na dvě stíhačky. Tedy přesněji zbytky stíhaček, neboť byly zortrhány a rozmláceny na šrot a stalo se to nedávno.
Na celém místě nenajdeš nic než nepoužitelné trosky, ale když se rozhlédneš okolo, tak nakonec najdeš stopy.
Jedny nejspíše lidské, nebo spíše humanoidní podle bot a druhé zvířecí, tlapy velikosti a tvaru medvěda.
Humanoidní stopy směřovaly na východ, zvířecí na jih, zatímco ty jsi přišel ze severu a pěšina pokračovala na západ.


______________________________________________________________
1) pište jména postav... i tak je těžký se v tom vyznat
//EDIT: 2) mezikolo bude ale ne pro všechny pro srovnání časových linií
3) kolo končí 4.11
4) ohrožení života je na 25-30%
5) Lukawolf začíná kde chce, končí max. výstupem z hyperprostoru v systému Smrti, ale to už víš
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Xavier
Sith
Sith
Příspěvky: 2584
Registrován: 18.11.2008 11:55:38
Bohemia

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od Xavier »

Smrt, v lese (Dakker)

Hlas mne dosti překvapil. Nehodlal jsem mu však věřit. to, že říkal, že mne ochrání nic neznamenalo.
Slezl jsem na zem.
Vojáci. Republiky i sithů.
Prošel jsem mezi nimi, prohlížel si těla. Snažil se odhadnout jak mohli zemřít. Zvláštní bylo, že to nevypadalo na to, že by se pozabíjeli navzájem.
Nabízenou poct v podobě náramku jsem směle ignoroval.
Možná, že právě ten náramek za těmito vojáky přivedl jejich vrahy.
Fortune favors the bold, and there ain't none so bold as people with nothin' to lose.
Jury had decided, and you may as well, that fella like me should be roasted in hell.
Gentleman, welcome to Dubai.

Uživatelský avatar
lukawolf
Kadet
Kadet
Příspěvky: 42
Registrován: 18.6.2012 21:04:26
Bydliště: Kroměříž

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od lukawolf »

Coruscant, Chrám Jedi, Koncil Prvotního vědění (Adean)

Je to jen další mise, říkal jsem si v duchu a snažil se potlačit nepřijemný pocit, že jdu na smrt.
Koncil tě nyní přijme
Kývl jsem na stráž a prošel dveřmi do zasedací komnaty.
Adeane, máme pro tebe důležitou misi. Na planetu, jejíž méno je Smrt, se slétávají jak Sithské, tak naše síly. Nikdo neví proč, kromě toho, že planeta má obrovskou stopu v síle. Zjistili jsme již, že se nikdo z jejího povrchu nevrátil, ať už naši vojáci, nebo jednotky temné strany. Proto vyšleme tebe. Tvým úkolem bude kontaktovat jednoho z rytířů nebo vojáků republiky, kteří tam jsou. Zjisti co se tam děje, avšak prioritou je tvůj návrat s informacemi. Síla tě provázej
Kývl jsem na mistra, který ke mě promlouval a vydal se do hangáru.

Coruscant, Chrám Jedi, Hangár

V hangáru mě čekal můj černý aurek, který již nesl veškerou výbavu. Prohlédl jsem si těch 20 kilo nákladu, jenž měl chránit můj život. Stan, spacák, sušené jídlo, voda a další zásoby, usmál jsem se a naskočil do kokpitu. Vyletěl jsem z hangáru a opustil atmosféru Coruscantu.

Vesmír

Nastavil jsem kurz k Smrti a nechal palubní počítač dělat svou práci. Po chvíli meditace nad úkolem, jež mi byl zadán, jsem se rozhodl po zbytek cesty spát.

Planetární systém planety Smrt

Počítač mě probudil pronikavým pípáním a já se okamžitě probral. Tak se podíváme alespoň na to, kam přistanu, pomyslel jsem si při aktivaci planetárního skenu.
Síla vlka je v jeho smečce.
Ooo, Shisco napsal!
Toš to odepíšu hned...
Aww to je dlouhýýý

Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Black Swan, v atmosféře Smrti (Kachon Gazli)

Když jsem se rozhodl následovat Aureky Sithů do atmosféry, komunikační linka opět ožila a ozval se znovu ten divný, zkreslený, protivný hlas.
Daron Reys... začal jsem se tím jménem v duchu zaobírat. Daron Reys... To zní jako nějaká přesmyčka.
Potáhnul jsem kniplem do strany, abych se se stíhačkou neodchýlil z kurzu.
No jistě! Aerys Dorn!
Na tom něco bylo. Jak jinak by mohl vědět, kdo jsem, co jsem dělal...
A koho jsem si vzal. Jak jsi mohl, Aerysi? Jak jsi mohl... Ne, my jsme tě nezradili. Proč tedy?
Ze zamyšlení mne vytrhnul další hlas, velmi podobný hlasu postavy, jež se mi představila jako Daron Reys. Následně už nemluvil přes filtr a já jsem mohl poznat jeho hlas.
Aidane.
Ahoj. Co tady děláš? A co to bylo za magora? zeptal jsem se ho.
Na holodispleji se mi roztančila čísla označující planetární souřadnice. Po chvilkovém zaváhání jsem stočil řízení směrem k bodu, který označovaly.
Letěl jsem na tuhle misi z vůle Rady Jediů. Kdyby mělo být po mém, nechal bych se převelet do Chrámu na Coruscant a třeba tam učil younglingy, abych byl nablízku Sylkaně. Síležel válka si nevybírá.
Nebo rovnou opustil Řád, pokud by páprdové měli problém.
Aidanova stíhačka přistála za horami, zamířil jsem tedy za ním, abych přistál také. Odpásal jsem se, vysunul kryt kokpitu a vyskočil z něj.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od Gnost Kohn »

3. kolo, mezikolo
Smrt, v lese (Dakker)

Prohlížel sis scénu.
Tak dobrá, nevěř mi.
Řekl po chvíli hlas smutně.
Vojáci nejspíše stáli v kruhu, než se o ně něco postaralo. Tři vojáci republiky a dva sithů.
Jeden ležel u stromu, zdá se že na něj narazil břichem a při tom si polámal většinu kostí. Nyní tam ležela hromada zpřelámaných kostí v masytém obalu, tento držel zmiňovaný náramek.
Další dva stáli naproti sobě, jeden měl na hrudi vypálený kruh od toho, jak ho zasáhl blaster a ten druhý se díval opačným směrem než zbytek jeho těla.
Čtvrtý byl přetržen v pase. Trup ležel několik metrů vpravo od těla. Z posledního zbyla jen hromada popela ve tvaru člověka.
Víš... podle ostatních je moje hlavní chyba to, že se snažím pomáhat vám. Bláznům co se sem dostanou. Já si ten náramek prostě vezmu a možná už se neuvidíme ano?
Otočíš se a vidíš, jak zpoza stromu vyšel muž. Člověk tak kolem třicítky. Oblečen byl do kdysi bílého roucha rytířu jedi a hnědého pláště. Místo světelného meče se mu u pasu houpada dlouhá stříbrná dýka.


Smrt (Adean)

Jak tvoje oči, tak senzory ti ukazovali, že v atmosféře planety zrovna řádí bouřka.
Počítač každou chvíli vypočítával nový kurz, protože bouřka se pohybovala celkem rychle a vůbec ne tak, jak by měla. Po chvíli ti ale počítač vypočítak kurz tak, aby šlo předhonit bouřku.
Pak ses najednou probudil.
Když ses podíval ven, všude byla mlha. Všechny systémy aureku byly usmažené.
Nezbývalo ti nic jiného, než vylézt ven.
Hory. Tam jsi byl. Nad tebou se rýsoval stín jedné obrovské a skrz mlhu jsi sem tam dokázal rozeznat travnaté pláně kilometry pod tebou.
Obešel sis aurek. Měl jsi štěstí, že jsi zaparkoval sem. O pár metrů vedle a letěl jsi dolů.
K udivení bylo to, že kousek od aureku se v mlze rýsovala cesta. Vedla jak dolů tak nahoru do hor.


Smrt, mýtina poblíž ruin (Kachon)

Přistaň... popovídáme si.
Přistáls na mýtině vedle Aidanova star saberu. XC-01 byl v podstatě skoro archivní kus.
Aidan seděl na kokpitu a hrál si s útočnou puškou.
Rozhodně vypadadal znatelně lépe, než když jsi ho viděl poprvé a o dost lépe než na svatbě. Barva se mu vrátila jak do obličeje, tak i trochu do vlasů a očí.
Na sobě měl černo-stříbrnou zbroj, která vypadala celkem pohyblivě. Zárážející bylo to, že to co měl na rameni vypadalo jako znak Revanova Sithského impéria.
Opravu nerad tě tady vidím. Radil bych ti to otočit, ale mě asi neposlechneš co... no... aspoň jsem to zkusil.
Aidan seskočil ze stíhačky a začal pomalu procházet kolem tebe.
Je to jednoduché, lovím všechny co kdy... jak to nazvat... škodili... nám... Pětici. Neboj... nepracuju pro Revana, teda... ne nějak závazně.
Poklepal si na nárameník a pušku si pověsil přes rameno. Na zádech měl dva krátké vibromeče, u pasu malý blaster a samozřejmě světelný meč.
A taky... jsem sem přišel hledat... klid... odpovědi... urovnat si myšlenky. Možná si říkáš proč na tohle blbý místo. Věř mi. Já a Aerys jsme tady přežili dva týdny, vím do čeho jdu...
Na chvíli se odmlčel a prohlížel si okolní stromy.
Pojď, cestou k ruinám dostaneš lekci historie Pětice z pohledu Aidana Dorna.

_____________________________________
Kolo končí podle plánu 4.11
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Lance Skywalker
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 510
Registrován: 08.9.2012 16:59:10
Bydliště: Zlín, Czech Republic

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od Lance Skywalker »

Smrť, jaskyňa (Karth Narc)

Vošiel som do jaskyne a ako prvý mi udrel do nosa hnilobný pach hnijúcich mŕtvol. Boli tam samé kostry, mnohé z nich patrili formám života ktoré som poznal, iné zase nie. Všetko v tej jaskyni bolo mŕtve. Až na toto zviera. Netušil som čo to je, bolo to veľké a mocné. A podľa všetkého - hladné. Rozbehlo sa tu ku mne a ja som v momente zapol fialový svetelný meč, ktorý mi skočil do ruky z držiaka na opasku. Zviera som nechal nech sa ku mne priblíži, no to len na meter. Keď som bol tesne pri ňom, uskočil som nabok a pritom som ho porezal mečom po celom boku, no nechcel som mu spôsobiť vážne zranenie. Toto zviera je súčasť tejto planéty a ja ho musím preskúmať. Neprišiel som sem vraždiť ani loviť, pomyslel som si a zameral sa na mysel toho zvieraťa. Vypol som meč a vystrel pred seba ruku, sústrediac sa na jeho myseľ som sa snažil prinútiť ho ľahnúť si na zem a nehýbať sa. Ak by sa to nepodarilo, bol som pripravený napichnúť ho na svetelný meč a silou ho doraziť pomocou ostrých kostí na okolí, ktoré sa doňho mali zabodnúť.

Uživatelský avatar
lukawolf
Kadet
Kadet
Příspěvky: 42
Registrován: 18.6.2012 21:04:26
Bydliště: Kroměříž

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od lukawolf »

Smrt (Adean)

Po zběsilé navigaci bouřkou, zásahu bleskem a ztrátě vědomí jsem se probral ve svém aureku. Po rychlém ohledání sebe a svého okolí jsem zjistil, že jsem v celku, narozdíl od systémů aureku. Rozhodl jsem se tedy opustit svou loď, vzít své zásoby a porozhlédnout se po okolí. Po bouřce, která mě sundala z oblohy už nebylo ani stopy a z místa, na kterém stál můj aurek vedla cesta. Ze zdejšího počasí i příhodně umístěné cesty jsem neměl zrovna nejlepší pocit, ale to muselo jít stranou.
Tahle cesta může být taky pěkná past, blesklo mi hlavou a já se rozhodl prohlédnout své okolí dalekohledem, který byl součástí mých zásob. Zvolil jsem se pro cestu do hor v nadějí, že najdu nějakou jeskyni, ruiny nebo alespoň hůře přístupné místo, kde bych se utábořil.
Při nejhorším budu mít alespoň pěkný rozhled a budu si moct naplánovat další postup, potvrzoval jsem si své rozhodnutí v duchu. S tím, kolik jsem měl s sebou zásob jsem nemohl zrovna běhat, což mi nevadilo, protože jsem prohlížel své okolí jak kvůli nebezpečí, tak kvůli zdroji vody a úkrytu. I když jsem kráčel po něčem, co mi přišlo jako zvířecí stezka, tak jsem se nemohl střást pocitu, který by se dal přirovnat k tomu, co cítí člověk bloudící v dávno zapomenutém chrámu.
A jestli je celá tahle planeta chrámem Smrti, tak si rada bude myslet, že jsem zešílel...
Síla vlka je v jeho smečce.
Ooo, Shisco napsal!
Toš to odepíšu hned...
Aww to je dlouhýýý

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od Marinho »

Smrt, orbit (Maris Sor)

Nakonec mě ani nemrzelo, že jsme neměli cestou co zkoumat. Cesta byla totiž mnohem kratší, než jsem předpokládal. Když se před námi objevila Smrt celé své "kráse", začal jsem postupně litovat toho, že jsem nezůstal raději na Korribanu. Když Achran opět promluvil, nezbývalo mi, než opravdu na planetě přistát. Provedl jsem sken povrchu planety. Bouře sice signál rušila, ale podařilo se mi objevit zbytky nějaké staré budovy. Něco, co mohlo být chrámem nebo něčím podobným.

Dávej prosím pozor na ty bouřkový mraky. Lítají tam dost chaoticky a nerad bych zaparkoval v některém z nich.
Požádal jsem svého spolucestujícího a jedinou spřízněnou duší široko daleko. Možná jedinou duši široko daleko. Pokusím se přistát tak blízko chrámu, jak jen mi situace v atmosféře dovolí.

Pokud máme najít něco cenného, tak jedině tady.
Odůvodnil jsem výběr místa přistání Achranovi.
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Trivi
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 328
Registrován: 08.4.2011 18:27:36
Bydliště: Košice
Kontaktovat uživatele:

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od Trivi »

Smrt, u jezera (Arthas Nagus)

Len čo sme s mojim majstrom zbadlali dve temné postavy tak ma majster chytil za rameno a neverbálne mi dal na javo že mám zastaviť svoju chôdzu. K tomu ešte dodal jemý syčavý zvuk.
Tšššš!
A ostali sme stáť nehybne na mieste. Chtíč ma tam ťahal tak, ako magnet priťahuje železo. Chcel som tam vbehnúť so svetelným mečom ako veľká voda a obidve postavy vytrepať. No môj skúsenejší a rozumnejší mi dal jasný povel. Nemal som odvahu mu odporovať.
Prečo tam nevbehneme a nevyužijeme moment prekvapenia?
Pomyslel som si.
No ale nech robí ako myslí, raz jeho činy určite pochopím.
Potom sa ako postavy "vyparili" tak sme sa do tej pivnice vydali. Išli sme to preskúmať.

Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od Gnost Kohn »

4. kolo


Smrt, jeskyně (Karth Narc)

Stvoření zakvičí, když ho řízneš mečem do boku.
Když se pokusíš přimět zvíře si lehnout, jen se shrbí a chvíli na tebe zírá.
Pak se opatrně začne přesouvat kolem tebe až se dostane do další místnosti, všimneš si že odtantud vychází světlo, které osvětluje částečně i tuto místnost.
O několik vteřin později se stvoření vrátí zpátky a něco drží v ruce.
Kousek od tebe se zastaví a klekne si, tímto se trochu srovná váš rozdíl ve výšce a ty mu vidíš do velkých modrých očí.
Tvor natáhne levou ruku a v ní se objeví na první pohled celkem dobře opečená kýta.
Hlad ty.
Zabručí stvoření. Nezdá se, že je s inteligencí nějak nízko, ale jeho jazykové prostředky na nějaké výši asi nebudou.


Smrt, v horách (Adean)

Průzkum dalekohledem nic neukázal. Cesta byla strmá a vzhledem k tomu, kolik jsi sebou nesl zásob jsi šel pomalu.
Čím výše jsi byl, tím více ustupovala mlha a začínalo sněžit, jednoduše řečeno... viditelnost byla pořád stejně špatná.
Zprvu ti vítr a sníh nevadily. Co na tebe nasněžilo odfoukl vítr, ale po půl hodině jsi se dostal do opravdové sněhové váníce a viditelnost se ti snížila asi na dva kroky před tebe. Když jsi zakopl o nějaký starodávný kamenný sloupek a rozvalil se do sněhu, začala ti být opravdová zima.
Sloupek ale něco značil. Někam ses dostal.
Když jsi šel dál, dostal ses do ruin, mezi které se dalo před sněhem a větrem trochu schovat.
Kdo jsi a co tady děláš?! Prvně ale zahoď světelný meč! Taky ke mě hoď tašku se zásobama.
Když ses otočil stál tam člověk, nebo něco člověku blízkého, to jsi nepoznal kvůli kapuci a brýlím. Podle hlasu žena.
Zbroj byla určena do chladného počasí a zdála se v republikových barvách. Taky na tebe mířila blasterovou karabinou.

Smrt, v blízkosti chrámu (Maris Sor)

Achran na tvé zdůvodnění jen něco zabručel.
Zaparkovali jste asi sto metrů daleko od menšího chrámu, přípomínajícího stupňovitou pyramidu z velké části zarostlou zelení.
Vem si věci, jedem tam.
Za chvíli jste stáli před chrámem. Viděli jste dva vchody. Jeden ve vaší úrovni a druhý o několik stupňů výše.
Já půjdu tímhle, ty vyskač navrch a jdi tím druhým.
Přikázal ti v podstatě Achran.


Smrt, u jezera (Arthas Nagus)

Labyrint chodeb, některé vás vrátily, některé byly slepé.
Po nějaké době jste se tak nějak z labyrintu vymotali a dostali se do velké místnosti.
Slyšeli jste kroky. Jejich ozvěna se nesla celou místností. Sloupy, které podepíraly strop byly osvětlené světélkujícími kameny, ale ty neposkytovaly dost světla na osvětlení celé místnosti.
Konečně tady někdo je.
Ozvalo se odněkud z druhého konce místnosti, ze stejného směru, odkud se ozývaly kroky.
Na to se ve světle objevily dvě postavy. Celé zahalené do černých hadrů, které ji celou zakrývaly. Podle hlasu i vzrůstu to vypadalo na muže. Z hadrů na hlavě na vás svítily dvě žluté oči a po chvíli se ukázalo, že v rukou drží i světelné meče.
Každá postava jeden, jeden byl zlatý a druhý rudý.
Tady vaše cesta končí.
Pak vyrazili směrem k vám.



________________________________________________________________________________________
Kolo ukončeno až dnes z důvodu poskytnutí více času pro vás a taky z toho, že se mi moc nechtělo psát.
Kdo nemá v kole odpověď, pokračuje od nejbližší odpovědi, Alyatur/Garth 3. kolo, Xavier/Shisco 3.kolo, mezikolo
Gwen dostane instrukce v SZ
Kolo končí 25. pokud nepojednu na Masters of Rock, to bych oznámil.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Lance Skywalker
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 510
Registrován: 08.9.2012 16:59:10
Bydliště: Zlín, Czech Republic

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od Lance Skywalker »

Smrť, jaskyňa (Karth Narc)

Bol som v rozpakoch keď môj trik s mysľou nezabral. Nemohlo ísť o obyčajné zviera. Toto stvorenie je určitá forma inteligentného života, o tom niet pochýb. Zostal som stáť, no meč som mal stále pripravený. Keď sa však zviera vrátilo a držalo v ruke niečo, čo sa podobalo na jedlo. Opatrne som vypol meč a vrátil ho na miesto na mojom opasku. Pomaly som k nemu pristúpil a nemohol som uveriť vlastným očiam. To zviera naozaj prehovorilo v basicu. Vzal som opečené mäso ktoré mi ponúkal a chvíľu som ho potichu jedol a pritom som mu len pozeral do očí.
"Ďakujem," prehovoril som po chvíli. S každým mojim slovom som sa mu snažil napájať na myseľ pomocou meditácie aby som mu pomohol mi porozumieť.
"Môžem vyliečiť tvoje zranenie? Ber to ako poďakovanie a ospravedlnenie odomňa" povedal som mu a pritom som ukazoval na ryhu od svetelného meča na jeho boku. Pomaly som vstal a opatrne, aby som ho nevyplašil som so zdvihnutými rukami pristúpil k nemu. Sklonil som sa k jeho rane a priložil som k nej ruku. Jeho anatómiu som neoznal, tak som sa spoľahol na Silu a začal som ho liečiť. Keď som skončil, znova som si sadol do bezpečnej vzdialenosti od neho, prekrížil som si nohy a začal som so zatvorenými očami meditovať. Bol som tak pokojný, že Sila, ktorá zo mňa prúdila bola ako samotná podstata svetlej strany. Týmto som mu chcel jasne dať najavo kto som, odkiaľ pochádzam a že mu nechcem ublížiť.

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od Marinho »

Smrt, chrám (Maris Sor)

Před námi se tyčil chrám porostlý zelení. Bylo vidět, že již nebyl hodně dlouho udržován, což ale nemusí nutně znamenat, že je prázdný. Na pokyn Achrana jsem si vzal nějaký zdroj světla a prázdný batoh pro případ, že bych našel něco obzvlášť zajímavého. Po chvíli jsme vyšli lodi a zastavili se před dolním vstupem do chrámu. Než jsem stačil navrhnout, abychom začali od horních pater směrem dolů, Achran rozhodl podle sebe. Nakonec mi to tak i vyhovovalo, mohl jsem si v klidu prohlédnout jednotlivé místnosti, aniž by mě ten chlupáč popoháněl nebo zdržoval zbytečnostmi.

Setkáme se uvnitř.
S těmito slovy jsem se rozloučil a namířil jsem si to horním vstupem dovnitř chrámu. Aktivoval jsem baterku a začal systematicky prohlížet jednu místnost po druhé.
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Alyatur
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 247
Registrován: 13.9.2012 06:31:35

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od Alyatur »

Smrt (Dorian Frei)

Pomalu se došourám ke troskám lodí. Chvíli se hrabu v nepoužitelném haraburdí a snažím se najít cokoliv, co by se mi mohlo hodit.
Nach!
Zvýším hlas podívám se na svou krvácející ruku. Prohlížím si jak krev krásně stéká po ruce a v hlavě se mi formují pokřivené myšlenky. Ještě nějakou dobu nehnutě stojím a pozoruji tu krásu, až po chvíli se odvážím a ránu podélně olíznu. Na tváři se mi objeví úsměv.
Nezdržuj se tu!
Proletí mi hlavou hlas jak rána z děla. Velmi neochotně se odhodlám a vydávám se dál. Na rozcestí se zastavím a všimnu si dvojích stop.
Stopy. Ano stopy. A stopy znamenají, že to někdo přežil.
Domyslím si fakt a vydávám se po humanoidních stopách. Přitom, se rozhlížím a hledám cokoliv užitečného nebo alespoň nějak výhodně použitelného.
Musíš se plně soustředit, chyba je nepřípustná.
Panovačný hlas znovu a znovu. Jen kývnu, aniž bych si byl jist jestli to vnímá. Jen letmo si převážu ruku kusem hadru a začnu si hrát na stopaře.
Obrázek

Zamčeno

Zpět na „Ostatní“