Pavor Nocturnus

Ostatní uzavřené projekty, MPMka a podobné ...

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od Gwendolin »

Smrt, chrám (Inanna Dumunzi)

Bouře a nadcházející tma mě donutily vyhledat úkryt v útrobách menšího stupňovitého chrámu. Prastará budova pomalu prohrávala boj s flórou, která byla na Smrti stejně nelítostná jako fauna. Semena rostlin se bez větších obtíží uchytila ve štěrbinách mezi kameny. Postupem času se rozrostly a svými kořeny narušovali stavbu, která byla pomníkem jedné tajemné civilizace. Temná strana Síly stála pro jednou na mé straně. A tak jsem se bez větších obtíží ukryla v první, relativně bezpečné, místnosti, oddělené od hlavní chodby malou předsíňkou. Silné stěny bez oken a masivní dveře bránili každému hladovému predátorovi ve vstupu. Pro jistotu jsem v předsíňce umístila dvě miny na uvítanou.

Jsem na této prokleté planetě již sedm dní, možná déle. Dny splývali s nocí a to díky mohutným bouřkovým mrakům, které bránili přístupu slunečního světla. Až dnes jsem si dopřála ten luxus vydatného spánku. Pokud se tak dají čtyři hodiny nazvat. Naštěstí jsem nikdy nepotřebovala odpočívat příliš dlouho. Nyní sedím v rohu místnosti a medituji. V mysli se vracím k předešlým dnům…

Sestupujeme do atmosféry! Bude to házet, tak se raději připoutejte!
Zakřičí pilot své doporučení z kokpitu. Bez přemýšlení chytím bezpečnostní popruhy a zacvaknu je na hrudi. Stejně učiní i zbylí čtyři pasažéři. Během chvilky se dostaví turbulence, světlo na palubě problikne a spustí se varovné systémy. Tato náhlá změna mě na okamžik vyvede z míry.

Copak, má drahá? Bojíš se létat? Bojíš se smrti?
Klidný, medový hlas patří mému bývalému mistrovi Borgoffovi Marcusovi. Lidskému muži, jehož uhlazený zevnějšek skrýval chorou mysl, která si libovala ve všech druzích týrání, mučení.

Pokud tě vezmu s sebou Borgoffe, tak se tahle plechovka může rozpadnout ještě před přistáním.
Odpovím s neskrývanou antipatií v hlase. Muž mě odmění krátkým úsměvem. Zbytek cesty oba mlčíme. Po několika trýznivých minutách, které mi zpřeházeli veškeré vnitřnosti a tekutiny v těle, dosedáme na povrch planety. Vítá nás klidná mýtina uprostřed hlubokého lesa.

Atmosféra dýchatelná. Senzory nezaznamenali nic podezřelého. Podle údajů, které jste mi poskytl mistře Marcusi, jsou Vaše cíle vzdálené… jeden šest hodin chůze severovýchodně. Druhý půl den chůze na západ. Kvůli bouři jsem bohužel blíž přistát nemohl.
Promluví pilot a opustí kokpit.

Výborně. Zůstanete tu, dokud vám nedám jiné rozkazy. My se rozdělíme. Vy dva půjdete na severovýcho. Já a Inanna na západ. Kdyby něco spojíme se přes komlink. Vezmi batoh se zásobami a granáty.
Rozkáže Borgoff a já s radostí přikývnu. Na tuto chvíli jsem čekala dlouhá léta. Na neznámé planetě bytosti umírají, jeden mrtvý mistr nikomu chybět nebude.

…To bylo naposledy, kdy jsme pilota i dva druhé sithy viděli. Po čtyřech hodinách se v komlinku ozval mužský hlas, zaskřípalo v něm a nakonec utichl nadobro. Nebe se zatáhlo, slunce zmizelo a šero v lese se změnilo v temnotu. Mé smysly bily na poplach. Neustále mě pronásledoval pocit, že nás něco sleduje. Jindy klidný, nezúčastněný Borgoff nespustil dlaň ze světelného meče. Ticho prořízl až hrom…

To nebyla bouře, ale výbuch.
Poznamenal tehdy sith.

…Zůstali jsme sami. Na to, že žijí ostatní jsme se nemohli spolehnout. Smrt nám začala předvádět, jak získala své jméno. Teď se její „oči“ soustředili na nás. Bezpečí jsme nalezli v jeskyni, která se na několik dní stala naší základnou. Až do onoho večera, kdy na nás zaútočilo vlku podobné stvoření. Veliká bytost se z ničeho nic zjevila jako přízrak. Z temnoty se odloupl mohutný stín. Oči vzplanuly a jeskyni prostoupilo dlouhé, ohlušující zavytí. Bylo rychlé. Kur..sky rychlé! A jak se znenadání objevilo, tak i zmizelo. Mě zanechalo se škrábancem na zádech a několika pohmožděninami. Borgoffa na pokraji smrti. Vypadalo to, jako by šel jen po něm…

Není to tak, jak jsem si přála. Měl to být můj meč, který by tě připravil o život.
Skloním se nad svým bývalým mistrem. Muž, který ve mně vyvolával tolik záště, nenávisti, strachu, byl nyní bezmocný.

Jestli mám přežít, tak potřebuji všechnu sílu. I tu tvou.
S těmi slovy přiložím dlaň na sithovo čelo. Zavřu oči a soustředím se. Vysání života urychlí Borgoffovu smrt.

…Ucítím záchvěv v Síle. Otevřu oči. Sedím na chladné kamenné podlaze. Chrám je stále tichý, jako hrobka. Vstanu. Z podlahy seberu batoh, ve kterém mám poslední zbytečky jídla, láhev vody, granáty a mistrův světelný meč.

Je čas jít.
Rozhodnu se. Vyrazím deaktivovat miny, následně je vložím zpět do batohu a otevřu dveře.
Naposledy upravil(a) Gwendolin dne 10.11.2012 13:07:40, celkem upraveno 1 x.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Smrt, mýtina poblíž ruin (Kachon Gazli)

Povypínal jsem všechny systémy a vysoukal se v kokpitu, načež jsem si protáhnul svaly ztuhlé a zdřevěnělé dlouhým sezením ve stíhačce a zamířil k Aidanovi, který seděl na okraji kokpitu zasloužile vypadajícího Starsaberu a trochu rozmrzele komíhal nohama.
Aidan se již nezdál být tak zubožený, jako když jsem ho viděl naposledy.
Ještě aby ne, když úplně sám zrušil dva plechy svatebních koláčků a vypil tři litry medoviny na posezení, pousmál jsem se v duchu.
Jenomže co to má na sobě?
Přiblížil jsem se k němu, už s trochu větší obezřetností.
Proč jsi tak vymóděný? zeptal jsem se ho, načež mě ujistil, abych si nedělal starosti o něho, jako spíše o sebe.
Hm, musím říct, že jseš docela čipera... na mrtvolu, dodal jsem.
Ten mi má teda co vyčítat... Tím, že se sem vydal na vlastní pěst, je v tomhle stejný jako já.
Takže si hraješ na mstitele, ale zároveň hledáš klid. Zvláštní...
Pak Aidan vykročil kupředu a já ho následoval kamenitou cestou vedoucí podél stromů neznámo kam.
Utřídit myšlenky? A to jak? Pravidelnými meditacemi? Kouřením trávy? Počkej... Ty už jsi tady někdy předtím byl? Co je tohle vlastně za svět? Proč by mělo Radě Jediů na tomhle šutráku tolik záležet?
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Xavier
Sith
Sith
Příspěvky: 2584
Registrován: 18.11.2008 11:55:38
Bohemia

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od Xavier »

Smrt, v lese (Dakker)

Bleskurychle se otočím a přihrbím do bojového postavení.
Nevytáhl jsem však meč, zatím jen drápy. Srst na zádech se mi naježila.
KDO JSI?!?
Otázal jsem se ho pomalu a zřetelně.
Ty jsi zabil tyto vojáky?
Udělám několik kroků do strany, aby mi mrtvá těla nevadila v případném souboji.
Fortune favors the bold, and there ain't none so bold as people with nothin' to lose.
Jury had decided, and you may as well, that fella like me should be roasted in hell.
Gentleman, welcome to Dubai.

Uživatelský avatar
lukawolf
Kadet
Kadet
Příspěvky: 42
Registrován: 18.6.2012 21:04:26
Bydliště: Kroměříž

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od lukawolf »

Smrt, v horách (Adean)

Pokračoval jsem do hor a byl se svou volbou celkem spokojený, sice mi vadilo, že se stále nerozjasnilo, ale to byl detail. Sníh a rozumnou zimu jsem měl rád a to i přez to, že první muž, který padl mou rukou, dosud leží někde zavátý sněhem. Pozoroval jsem své okolí až do okamžiku, kdy nebylo co pozorovat, tehdy jsem šel podle své intuice. Zanedlouho jsem dorazil k ruinám a s úsměvem jsem se vydal dovnitř.
Kdo jsi a co tady děláš?! Prvně ale zahoď světelný meč! Taky ke mě hoď tašku se zásobama. Ozvalo se z ruin a po krátké otočce jsem viděl ženu, která vypadala, jako kdyby měla žít v kryokomoře. Necítil jsem z ní žádné známky temné strany a republikové barvy mě též uklidňovaly. Snad je jen jedním z přežívších
Má paní, není důvod se znepokojovat, řekl jsem klidným hlasem a poklekl na levé koleno. Odložil jsem svůj meč a sundal tašku se zásobami.
Nechtěl bych s ní házet a navíc je v ní dost pro oba. Jsem Adean, rytíř řádu., pokračoval jsem s úsměvem a doufal, že si planta nevybrala na této ženě moc velkou daň.
Síla vlka je v jeho smečce.
Ooo, Shisco napsal!
Toš to odepíšu hned...
Aww to je dlouhýýý

Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od Gnost Kohn »

5. kolo

Smrt, intermezzo

Smrt začala pokrývat tma. Někde se objevila mlha. Jinde začalo pršet.
Den se měl držet ještě pár hodin. Bouře tomu ale tak nechtěla. Začala zakrýval oblohu. Stmívalo se.
Zvířata byla na tohle zvyklá. Schovat se co nejdříve, to byla jejich jedinná starost.
Tvorům na jiných planetách by to nedělalo dobře. Zbláznili by se, ale zdejší tvorové byli zvyklí. Den zde měl stejnou životnost jako láhev vodky na ruské svatbě.
Nebude trvat dlouho než planetu opět pokryje temnota.



Smrt, jeskyně (Karth Narc)

Když jsi tvorovi nabídl vyléčení zranění, které jsi způsobil, jen na tebe zíral. Pak ale zvedl ruku aby ti ho ukázal. Bylo zahojené. Spálené chlupy teda nedorostly, ale spálená tkáň byla už skoro zahojená.
Zatímco jsi meditoval, tvor tě upřeně pozoroval a zdálo se že přemýšlí.
Hledat ty.
Promluvil po chvíli.
Tvor seděl naproti tobě. Byli jste několik metrů od sebe a ukazoval na tebe prstem.
Hledat ty další světlo bolest?
Řekl tentokrát dělší větu a viděls, jak ukazuje na tvůj světelný meč.


Smrt, chrám (Maris Sor, Inanna Dumunzi)

Maris musel nejprve otevřít těžké masité kamenné dveře, než mohl vstoupit do chrámu. V minuloti se v některých museli konat oběti nějakým starým bohům nebo stvořením. Oltáře, dlouhé kamenné stoly. Zbytky nádob a kusy dalších věcí ležely téměř všude. Použitelné ale nebylo už snad nic. Chrám už dávno prohrál svůj souboj s faunou, neboť kdysi neporušené a hladké stěny byly nyní pokryté mechy, kořeny a prasklinami.
Inanna zrovna uklízela miny, které umístila příchozím na uvítanou. Když deaktivovala i druhou minu, zjevil se před ní nově příchozí. Naproti sobě stáli dva sithové. Anzat a zabračka. Oba s jiným cílem, jinou dobou pobytu na planetě, jinými zkušenostmi, ale jednu věc měli oba společnou. Oběma hrozilo nebezpečí od záhad této planety.


Smrt, tábor (Dorian Frei)

Pět minut. Deset minut. Patnáct minut.
Připadalo ti to jako věčnost, než jsi došel na konec stop.
Vypadalo to jako tábor. Způlky zničený frachťák byl přestavěn na malý tábor. Pár beden, ohniště, několik mrtvých těl, spousta zbraní a dalšího harampádi.
Žoldáci. Neměli příslušné znaky, aby jsi je mohl zařadit k Sithům nebo k Republice. Nic jiného než žoldáci být nemohli.
Něco velkého a silného je muselo přepadnout v jejich vlastním táboře. Někteří byli zoztrhaní na kusy, jiní byli jen rozkousaní, jiní meli jen pár obrovských tržných ran od velkých tlap.
Spočítat kolik jich bylo by bylo kvůli stavu jejich pozůstatků trochu složité, ale když počítáš hlavy tak jich bylo minimálně šest.


Smrt, mýtina poblíž ruin (Kachon Gazli)

Kachone... možná....
Řekl Aidan a na chvíli se odmlčel.
Možná jsem zvláštní člověk. Možná nikdy klid nenajdu, ale trochu mi ulehčí když budu vědět že jsou všichni parchanti mrtví. Rád bych se dočkal toho, že budou všichni mrtví, abych věděl, že bude to mimčo vyrůstat bez toho, aniž by se ho nějakej psychopat nepokoušel zabít. Už zbývají jenom tři. Daron Reys, Quaan a Garran Aximand. Stačí když sejmu Darona... o Quaana se postará Rish a Garran by nevztáhl ruku na Liri... ale chci je mrtvý.... všechny.
Cítil jsi, jak se slabá aura Světlé strany vytrácela a nahrazovala ji zloba. Když Aidan přestal mluvit, zloba začala mizet. Ten hněv v něm byl pořád a možná ještě silnější, než když jsi ho potkal poprvé.
Před... pfff.... prostě dávno nás sem poslal Revan. Poslal nás sem protože mandaloriani sem poslaly svoje. Na doporučení Arthana Arthose. Ten parchant to hrál na všechny strany a pořád má dost loutek, které pořád plní jeho rozkazy.
Radě an téhle planetě nezáleží, chtějí vědět co nás sem Revan poslal hledat. A vzhledem k tomu, že jikdo z naší expedice už nežije, nemají se koho zeptat.

Aidan se usmíval, nejspíše byl toho názoru že být prohlášen za mrtvého má svoje výhody.
Našli jsme pár věcí, pár co jsme mohli vzít a pár co by neměl vzít nikdo. Když jsme se vrátili, zamlčeli jsme Revanovi pár věcí. A týden na to nás sebrali Arthosovi poskoci. Tehdy začal nás pomalý skluz do šílenství. Pomalý a jistý pád na Temnou stranu Síly. Máme to jaksi v rodině.


Smrt, v lese (Dakker)

Já... neměl jsem k tomu důvod.
Řekl zaraženě a rozhlížel se kolem sebe.
Stejně jako ty nemáš důvod se mě bát.
Pak přešel pomalu k jednomu z vojáků, odhrnul jeho tělo a vzal ze země stříbrný náramek.
I kdybys zaútočil, žádnou hrozbu pro mě nepředstavuješ. Mě zabít nemůžeš.
Řekl bych ti jméno ale asi bys ho nedokázal vyslovit. Stejně to není důležíté. Když dovolíš, poklidně odejdu.



Smrt, v horách (Adean)

Karabina na tebe sále mířila, ale prst na spoušti už nebyl.
Sarka, stejně je to jedno...
Řekla po chvíli a rozhlédla se.
Pohni, mám tady kousek tvýho umírajícího kolegu.
Pak se otočila vyrazila někam do mlhy. Šla pomalu, abys ji mohl dohnat aniž bys ji ztratil z dohledu kvůli minimální viditelnosti.



_____________________________________________
Kolo uzavřu až odpoví všichn.
Garth: varování před zabitím postavy za neaktivitu.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Xavier
Sith
Sith
Příspěvky: 2584
Registrován: 18.11.2008 11:55:38
Bohemia

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od Xavier »

Smrt, v lese (Dakker)

Kdo tvrdí, že se tě bojím? Tvé přebujelé ego?
Otážu se ho.
Nespouštím z něj pozornost.
A neptal jsem se tě na jméno, ale na to, kdo jsi.
Upřesním svůj dotaz.
A kdo je tedy zabil? Tvý kámoši?
Fortune favors the bold, and there ain't none so bold as people with nothin' to lose.
Jury had decided, and you may as well, that fella like me should be roasted in hell.
Gentleman, welcome to Dubai.

Uživatelský avatar
Alyatur
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 247
Registrován: 13.9.2012 06:31:35

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od Alyatur »

Smrt, tábor (Dorian Frei)

Rozhlížím se po táboře a můj pohled doprovází radostný úsměv malého dítěte.
Mrtví! Všichni jsou mrtví!
Zvýším hlas a radostně zvolám. Přijdu blíže a prohlédnu si zbraně a možnou výbavu.
To co to udělalo může být nedaleko, neměl bys tu zůstávat tak dlouho.
Hlásek znovu dokáže, že existuje. I když musím uznat, že má pravdu. Ještě naposledy prohlédnu letmo tábor a hledám další možné a hlavně rozumné pokračování cesty.
Sranda teprve začíná.
Pomyslím a úsměv se mi rozšíří.
Obrázek

Uživatelský avatar
lukawolf
Kadet
Kadet
Příspěvky: 42
Registrován: 18.6.2012 21:04:26
Bydliště: Kroměříž

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od lukawolf »

Smrt, v horách (Adean)

Rychle jsem posbíral své věci a v hlavě si procházel postupy první pomoci jak s mou lékárničkou, tak za pomocí síly. Mé zkušenosti se týkají sice povětšinou boje, ale pokud není na kousky, tak bych měl být schopen pomoci.
Následoval jsem ženu a dával pozor na své okolí. Kromě hlodavce spěchajícího do škvíry ve zdi jsem nic hodného pozornosti neviděl a tak jsem se znovu zaměřil na ženu, která mě vedla ruinami.
Mým úkolem je zachránit a vyslechnout co nejvíce lidí, je tu šance že se něco dozvím od vás dvou?
Síla vlka je v jeho smečce.
Ooo, Shisco napsal!
Toš to odepíšu hned...
Aww to je dlouhýýý

Uživatelský avatar
Lance Skywalker
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 510
Registrován: 08.9.2012 16:59:10
Bydliště: Zlín, Czech Republic

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od Lance Skywalker »

Smrť, Jaskyňa (Karth Narc)

Bol som veľmi zmätený keď som zistil ako rýchlo sa mu hoja rany. Rozhodne som nikdy nepočul o tvorov ako je tento. Meditoval som o tom a cítil som na sebe jeho pohľad. Po chvíli prehovoril a ja som sa zase mimovolne trhol pri zvuku jeho hlasu. Pozorne som ho počúval. Svetlo-bolesť... bolo evidentné že sa jedná o ďalší svetelný meč. Je možné že na planéte je iný Jedi, alebo nebodaj Sith? Bolo to pravdepodobné. Ak tu je, tento tvor vie kde sa nachádza, pomyslel som si. Prerušil som meditáciu a pozrel naňho.
"Vieš o inom svetelnom meči?" povedal som a vystrel pred seba dlaň na ktorú sa mi Silou pomaly vzniesol môj vlastný meč a zostal tam ležať.
"Povieš mi kde si ho videl? Vieš akej bol farby? Mal farbu krvi alebo inú?" spýtal som sa ho rovnako ako predtým a uprene som čakal na jeho odpoveď.

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od Marinho »

Smrt, chrám (Mais Sor)

Za kamennými dveřmi na mě dýchl starý vzduch. Chrám pravděpodobně sloužil nějaké sektě k rituálům. Jejich účel ani provedení jsem nedokázal odhadnout, protože krom popraskaných a zarostlých zdí a masivních oltářů tu toho moc nezůstalo. Chrám nejspíš navštívilo více než dost vykradačů. Tudíž šance, že narazím na cokoliv, co by mohlo mistra zajímat se zde snížila až nepříjemně blízko nule. V jedné místnosti mě čekalo překvapení. Zabračka právě manipulovala s minou, až nyní jsem si všiml další poblíž. A také až nyní jsem ucitíl její přítomnost v Síle, pravděpodobně ji doteď úmyslně skrývala. Zakrýt svoji přítomnost už bylo zbytečné, protože si mě všimla už při vstupu do chrámu. A pokusit se kontaktovat Achrana bylo také pozdě. Než by se sem dostal, byl bych mrtvý já nebo ona. Soustředil jsem proto většinu pozornosti na ni a část i na okolí, hlavně chodbu za mnou. Nechtěl jsem, aby mi někdo vběhl do zad. Bylo načase zjistit, s kým mám tu čest.

Nelekej se, nechci ti ublížit.
Snažím se co nejklidnějším hlasem.

Alespoň pokud nemáš něco, s čím bych se mohl vrátit na Korriban.
Dodám v duchu.

Jmenuji se Maris Sor a přišel jsem prozkoumat tuto planetu. Kdo jsi ty?
Pokračuji opět uklidňujícím hlasem. Schválně jsem zamlčel, že je tu i Achran, aby se nedostal případně do léčky.
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od Gwendolin »

Smrt, chrám (Inanna Dumunzi)

Naučenými, pečlivými pohyby deaktivuji předposlední minu. Zároveň za pomoci Síly kontroluji okolní prostor. Musím být opatrná! Za každým rohem očekávat nepřítele. Chvilka nepozornosti se zde krutě trestá.

Nedopadnu jako Borgoff. Musím...
Zarazím se, když ucítím něčí přítomnost. Už je příliš pozdě, je zde. Moment překvapení je pryč.

Poslední mina je stále aktivní. Pokud se o něco pokusí, mohu ji použít proti němu.
Uvažuji, zatímco se nově příchozí přiblíží a promluví. Opatrně se zvednu, připravená se okamžitě bránit, zaútočit. Pravou dlaň položím na jílec meče a věnuji muži dlouhý pohled.

Znám tě Marisi Sore. Tedy pokud to jsi opravdu ty a ne nějaký přízrak, co si se mnou pohrává.
Promluvím s neskrývavou nedůvěrou v hlase.

Jsem Innana Dumunzi. Sith, stejně jako ty. Na Korribanu jsem se několikrát potkali. Takže si jistě pamatuješ jméno mého mistra. Řekni mi jak se ten čubčí syn jmenuje a já zvážím zda jsi skutečný nebo ne.
Nespouštím chapadláka z očí.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Smrt, mýtina poblíž ruin (Kachon Gazli)

Aidanova slova mne znepokojila. Ne ani tak to, že vyhlásil vendetu těmto Sithům, kteří mohli dost možná být jeho bývalí bratři ve zbrani z Mandalorianské války, jako spíše to, že mluvil v hádankách.
Takže ty to víš, opáčil jsem. Víš, co tady je, nějaké strašlivé tajemství, které se z nějakého mně neznámého důvodu nesmí dostat ven. A přesto ses vrátil.
Změřil jsem si Aidana pohledem. Sithská zbroj, již měl na sobě, působila matoucím, nedůvěryhodným dojmem.
Přesně takovou, až na malé detaily, na sobě měl ten Sith, který mě na Rhommamoolu skoro zabil...
Pravda nemůže být zlá, může být maximálně ošklivá. Ty mi ji asi neřekneš, takže se obávám, že budu muset na tomhle bezejmenném světě zůstat a dopátrat se jí sám. Až se ji dozvím, pokud se ji dozvím a pokud se vůbec dostanu z tohoto světa živý, je mojí povinností vůči Síle, Řádu i mně samotnému ohlásit své poznatky Radě.
Vědění je moc, střežte jej dobře...

Musel jsem se nyní tomuto známému heslu pousmát.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od Marinho »

Smrt, chrám (Mais Sor)

Když sáhne na jeden ze svých mečů, znejistím. A když mě osloví mým jménem, jsou jen dvě možnosti, proč neútočí. Buď mě příliš nezná a čeká, až ukáži své schopnosti, nebo mě zná dobře a proto neútočí. Věnoval jsem ji krátký úsměv a pokynul jsem jí hlavou, na znamení, že si vážím toho, že mě poznala.

Innana Dumunzi
Ano, toto jméno mi něco říká a ještě lépe si vzpomínám na jejího mistra. Docela silný mistr, vyžívající se v psychickém i fyzickém týrání na všech, na kterých si t mohl dovolit. To, že jsem ji nepoznal hned napoprvé bylo možná způsobeno tím, že se hodně změnila. Nebyla to hromádka neštěstí na dně své kobky, ale silná osobnost, která by dokázala porazit i svého mistra.

Překvapila jsi mě, zrovna tebe bych zde nečekal. Jméno tvého mistra znám. Marcus Borgoff. Je tu také, nebo tě pustil samotnou? Zeptal jsem se. Pořádně jsem si ji prohlédl od paty k hlavě a zpět a pomalým krokem jsem přišel k poslední aktivované mině. Ovšem velmi opatrně a tak, abych minu ani zabračku neaktivoval k neřízené destrukci všeho v okolí.

Zmiňuješ se o přízracích. Máš z nich snad strach? Straší tě v nočních můrách snad?
Pobaveně se uchechtnu a prohlížím si minu. Pokud to bude v mých silách, pokusím se ji deaktivovat, jinak ji nechám na svém místě.
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od Gwendolin »

Smrt, chrám

To bude tím, že jsem v původní posádce druhé výpravy neměla být. Dostala jsem se tam na poslední chvíli, kvůli...
Zarazím se a pohlédnu na chapadláka.

Není to přízrak ani nepřítel, zatím. Ale taky to není žádná vrba. Do mých důvodů je mu pěkný kulový.
Stále stojím na místě kousek od miny. K deaktivaci přistoupím, jakmile se přesvědčím, že mi z Maisovi strany nic nehrozí. A tím si stále nejsem jistá. Už jsem o něm ledasco slyšela. S Borgoffem by si mohl podat ruku. Vlastně se všemi sithy. Náš řád není žádná dobročinná neziskovka. Nikdo z nás není lidumil, ale každý kdo byl alespoň trochu při smyslech se tomuhle Anzatovi raději vyhýbal.

...na tom nezáleží. Každopádně tím ti budiž vysvětleno co tady dělám. Co se týče toho slizáka, tak jeho ostatky žerou červy. Pokud jim něco zdejší mrchožrouti nechali.
Poznamenám chladně.

Strach nemám.. Ne po tom, co nás učili na Korribanu. Jsem jen opatrná, obezřetná. Buď na téhle proklaté hroudě, tak dlouho jako já a pak si o strachu promluvíme znovu... Kolikátého vlastně je? Jak je to dlouho, co jsme odletěli? Už sis jistě všiml, že tady den a noc trochu splývá. A proč tu jsi ty?

Pokouším se řadou otázek udělat představu o svém novém společníkovi. Pečlivě sleduji mužovu mimiku, gesta. Řeč těla dokáže prozradit lež. V neposlední řadě se soustředím i v Síle a hledám cokoliv, co by mě mohlo varovat.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Pavor Nocturnus

Příspěvek od Gnost Kohn »

6. kolo

Smrt, v lese (Dakker)

Muž se na tebe chvíli zaraženě díval.
Dávej si pozor na to co na téhle planetě říkáš. Ostatní by se tady s tebou už takhle nebavili.
Řekl po chvíli a udělal pár kroků k tobě.
Jsem jeden z posledních strážců na téhle planetě. Jsme střážci chrámů. Už je nás ale moc málo na to, abysme ohlídali všechny.
A ano. Zabili je moji kámoši, chceš-li to tak nazvat. Kdysi možná, ale každý z nás vykonává svoji povinnost, jinak zachází s návštěvníky naší planety.
Oni můžou za tohle.
Ukázal na mrtvá těla všude kolem.
Za to. Ukázal bouři nad vámi.
A taky za tohle. Ukázal na roztahující se temnotu.
Tohle jsi chtěl slyšet?
Optal se nakonec.


Smrt, tábor (Dorian Frei)

Z výbavy žoldáků toho moc nezbylo, ale viděl jsi neporušenou lékárničku, několik blasterových pušek, karabin, pístolí a pár vibromečů, lano s hákem, chemická světla, baterky a jeden datapad.
Cokoli je zabilo nezanechalo na okolí stopy. Polámané větve, stopy, nic tady nebylo.
Až na místo zkázy, kde jsi se necházel byl všude klid a celé okolí nenaznačovalo společnost se zkázou uprostřed.
Mohl ses vydat cestou po stopách zpátky, nebo náhodně do lesa.


Smrt, v horách (Adean)

Až na to bude čas.
Odpověděla ti jednoduše a výstižně.
Po chvíli jste dorazili ke kamenným dveřím, které byly pootevřené. Dveře mohli být v minulosti součást budovy, která tady stála, ale už to bylo dávno.
Prošli jste malou místnosti do větší. Oproti teplotě venku byl tam ráj.
Na zemi ležely tři svítilny a uprostřed místnosti plápolal oheň.
Z druhého konce místnosti se na vás upřeně dívaly velké černé oči.
Když jsi popošel, poznal jsi nautolanského rytíře jedi. A tohohle sis pamatoval z chrámu kvůli několika jizvám pod levým okem.
Nebyl na tom nejlépe. Přes obvaz na čele mu prosakovala krev a to samé s obvazy na hrudi. Vypadalo to, jakoby ho napadlo něco velkého.
Polámalo mu to hodně žeber. A taky ruku.
Říkal jsem ti že si ten dráček chtěl hrát.
Vykašlal ze sebe hned poté nautolan.


Smrt, jeskyně (Karth Narc)

Po tvé otázce zvíře vyskočilo a odběhlo na druhou stranu jeskyně.
V něčem se přehrabovalo a po chvíli se vrátilo.
Barva.
Řeklo a vyskládalo před tebe několik barevných kamínků. Byla zde modrá, fialová, rudá a mezi kamínky byla i zlatá mince.
Daleko v lese. Zvuk a světlo.
Řekl a natáhl jeden prst na každé ruce.
Zvuk a světlo.
Zopakoval světlo a začal prsty narážet do sebe, vždy jinde a pod jiným úhlem.


Smrt, mýtina poblíž ruin (Kachon Gazli)

Aidan se zasmál a zastavil se.
Vážně Kachone? Vážně? Tvojí hlavní povinností je zůstat živý. Pamatuješ si? Taková ta věc mezi tebou a Sylkanou? Dokud nás smrt nerozdělí? Kachone. Téhle planetě se neříká Smrt jen tak pro srandu. Jasně já jsem tady přežil. Aerys taky. Přežili jsme. Jenom my dva jsme dál žili. Na planetu nás přiletělo víc než sto.
Na chvíli se otočil k tobě zády a podíval se na potemňující oblohu.
Tak dobře. Nikdy jsme přesně nezjistili co všechno tady je. Ale je tady něco, co by dokázalo přeměnit celou galaxii během měsíce na mrtvou a neobyvatelnou. Zbylo by jenom pár míst, kde by se dalo žít. Hlídají to.. nevím jak bych ti to popsal. Bijou se sami mezi sebou, někteří tě zabijou jen co tě uvidí, jiní tě zkusí dostat z planety. Nedá se mluvit o dobru nebo zlu. Obě.. strany tě můžou zabít jenom když se na ně křivě podíváš.
Mají spoustu služebníků a i oni jsou silní, silní a staří, ale Rada by jim nevěřila a chtěli by to pod svoji ochranu, jenže pak by se všichni sithové a strážci sebrali a šli je zničit. Strážci, říkají si nějak jinak, ale já si to nepamatuju cítí každou věc, kterou mají chránit, v podstatě to jsou Silou vylepšené zbraně, sithské artefakty.
Můžeš Radě říct něco, klidně jí řekni všechno... nebudou ti to věřit. Až tady umře ještě pár lidí tak o ni ztratí zájem obě strany, musejí se soustředit na válku.
Jestli chceš, pomůžu ti, abys jim přinesl nějaký důkaz že tohle je vše co tam je. Nebo něco viděl na vlastní oči, ale já nebudu ten kdo půjde Sylkaně říct žes umřel.



Smrt, chrám (Inanna Dumunzi, Maris Sor)

Pokračování vašeho rozhovoru přerušil zvuk. Něco skřípalo po kamenných stěnách chrámu.
Slyšeli jste jak dopadají těžké nohy na zem.
Najednou jakoby jedna ze stěn vybouchla. Když se usadil prach viděli jste obrovské černé stvoření.
Marisův mistr Achran.
Budete mi sloužit nebo zemřete.
Řekl chladným strojovým hlasem bez emocí.
Máte šanci pomáhat nadřazené bytosti, odmítnout by bylo hloupé.


____________________________________
Garth omluven, normálně navaž na můj poslední příspěvek pro tebe
Trivi první varování
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Zamčeno

Zpět na „Ostatní“