I historie zabíjí ... Občas dvakrát

Ostatní uzavřené projekty, MPMka a podobné ...

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Elinor Rahl
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 366
Registrován: 10.12.2012 17:24:17
Bydliště: Arca Company Barrack, Coruscant

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Elinor Rahl »

Xura, chrám

Klid. Nikoho nezajímám. Nikdo se na nic neptá. Taková normální situace.
Najít si místo, kde by to tak mohlo zůstat, není nejjednodušší. Chci jenom jedno.
Stočit se do klubíčka, nechat to vyplavat na povrch.

Proč?
Proč ses musel nechat zabít, idiote?!

Bolest, vzpomínky, všechny pocity zahnané do podvědomí.
Strach, vztek, bezmoc. Ztráta... co pálí, nejde ji přechodit, ignorovat.
Chybíš mi. Umřel sis a... zůstal kus prázdnoty.
Ty kecy, že není smrt a je jenom Síla, si nech od cesty. Prostě ses na mě vykašlal. Bylo jednodušší si umřít, než zůstat. Než vysvětlovat Radě, že tě vypráskali Sithové a mohl sis gratulovat, že se nikomu nic nestalo. Tak stalo. Spokojenej?!?

Obrazy se vrací. Živé. Bodavé.
V očích slzy.
Nesnažím se je zastavit. Jestliže zašly věci takhle daleko... nechám je být. Aspoň se mi uleví. Absurdní představa, jít se vybrečet do chrámu temné strany. Jenže když jinde není dost soukromí, tak...
...tak?...
Čas si poklidně plyne.

Já ho vlastně nechci zabít.
Ta myšlenka vyklouzne sama od sebe.
Zboural mi život, dotáhl mě do téhle situace. A... já nevím. Nenávist? Snad. Nechci ho zabít, protože zabít je málo a tomu víc odpovídá, v čem je už teď. Můžu vůči němu... cítit cokoli... ale když si vzpomenu, na co se ptal a že nemá šanci uspět... zastaví se to. Nic horšího ho potkat nemůže. Sithský lord, co ani nedokázal ochránit dceru. Co ji ani nedokáze najít.
Najednou stojím na nohách. Jako by v mozku do sebe zacvaklo několik dílků puzzle.
Pocity se třesou jako poraněný ptáček. Něco se k nim přidalo.
Touha.
Fascinace.
Potřeba vědět víc. O téhle hromadě kamení. O tom, co se tady dělo a proč. Co vlastně vytvořili.
Zkusím se zvednout. Mimoděk si vybavím velkou místnost v podzemí, s nápisy, které jsem nestačila dostatečně rozluštit.
Jo, tohle by mohl být dobrý začátek.
Za závojem osychajících slz se mihne cílevědomý úsměv.
Samozřejmě, že jsou Mandaloriané mírumilovnými pacifisty. Nemají problém kohokoli kdykoli mírumilovně zpacifikovat.

Pokud máte pocit, že bych měla na něco reagovat a nereaguju, asi jsem se zapomněla odhlásit (resp. si kvůli reálnému životu neuvědomuji tok času)...na ostatní věci nezapomínám.

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Kazma »

Xuru, chrám

Mrtvým můžeš nadávat, ale nic na tom nezměníš, nic nezměníš na tom, že jsou mrtvý. Mrtvý mrtvými zůstanou, to je jediná jistá věc v celém vesmíru. Občas se z nich sice stane duch neklidný, ale to není tak často a ještě méně u Jedijů.
A co se týče Mňaua, no … K tomu musí jeden dojít sám.
Čas, který máš pomalu neustále ubývá.
Zatímco se vracíš ve svých stopách tam, kde když jsi byla naposled, bylo ještě hodně věcí jinak, je ti o něco lépe. Ne duševně, ale tělesně. Dýchání už není tak fyzicky náročné, ale pořád to není dobrý. To, že se tvá příčetnost začíná pomalu hroutit je spíš nepodstatné.
Místnost je stejná. Nápisy tančí po zdech. Sem tam se v rohu mihne pavouk, či krysák. Je tu ovšem jedna věc, které sis poprvé nevšimla. Země je protkaná stružkami, většina z nich je zanesena drobnými kamenky, či jinými věcmi, které se dokáží za tisíce let nahromadit v jeskyni. To, co dávaly dohromady mohl být stejně tak složitý odtok pro krev a jiné kapaliny, tak rituální kruh, stejně, jako cokoliv jiného.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Elinor Rahl
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 366
Registrován: 10.12.2012 17:24:17
Bydliště: Arca Company Barrack, Coruscant

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Elinor Rahl »

Xuru, chrám

Těkám pohledem po stěnách, stropu i podlaze. Někde začít. Atmosféra podzemní místnosti se dostává pod kůži, docela rezonuje s emocionálním rozpoložením. Aspoň že se už nehroutím fyzicky.
Pod podrážkou boty zaskřípou drobné kamínky a málem si zvrtnu kotník. Tohle nevypadá na pokrok. Rozhodně ne znatelný. Pokud ovšem...
Přikleknu k linii stružek a přejedu po nich dlaní. Jen tak, ze zvyku. S utišením hladu po nových střípcích informací to nepomůže, na to je to tady moc staré. Zanesené. Opuštěné. I když ne tak, jak by správně mělo být.
Copak to tu máme...?
Obětiště by nedávalo smysl. Odpadlíci v rámci druhého schizmatu si v mystice nelibovali, a to ani té prakticky využitelné. Navíc takhle koncipované...
Nesouhlasně zavrtím hlavou. Samozřejmě, byla by na místě otázka, jestli to nemohlo vzniknout v pozdějších dobách. Dodatečná stavební úprava, když temní Jediové po svém vypovězení potkali Sithy a vytvořili základ impéria poraženého ve velké hyperprostorové válce.
Tvar. Tvar a struktura. Na tomhle záleží.
Když si dávám pozor, nedá tolik práce poznat, kde se "stružky" táhly.
A - zkusit dát tvar, a zejména jeho střed, do kontextu s tím, co je na stěnách. A na stropě. Mohlo by to, mělo by to, tvořit dohromady nějaký vzor. Vcelku rozumný předpoklad.
Samozřejmě je tu ještě pár otázek. V jakém poměru se má místnost vůči zbytku chrámu? Dalo by se mluvit o jakémsi "centru", nebo jen o nějaké součásti většího komplexu? A...
Je toho dost, co si nárokuje pozornost, plné emocionální zaujetí. Zcela vlezle a samozřejmě. Jako by pořádně nebyl čas a slabost, ale jen Síla.
Samozřejmě, že jsou Mandaloriané mírumilovnými pacifisty. Nemají problém kohokoli kdykoli mírumilovně zpacifikovat.

Pokud máte pocit, že bych měla na něco reagovat a nereaguju, asi jsem se zapomněla odhlásit (resp. si kvůli reálnému životu neuvědomuji tok času)...na ostatní věci nezapomínám.

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Kazma »

Xuru, chrám

Touha po vědomostech. K čemu, co a proč? Proč toto všechno je kolem tebe?
Byl v tom smysl. Někde hluboko to jakýsi smysl mělo. Jenže kde? A jak hluboko sahala tvoje informovanost? Byly všechny tvé informace správné? Nebo někde mezi nimi byla chyba?
A proč by to vlastně nemohlo být obětiště?
To že se obecně píše, že si nelibovali v obětinách, co když někdo ano? Co kdyby ten někdo vzal sebou několik dalších? Co by to pak znamenalo?
Kapalná temná strana?
Otočila ses za zvukem hlasu, jako by někdo s rozeklaným plazím jazykem vyřknul svou myšlenku nahlas. Bytost pravděpodobně mužského pohlaví. Vypadal jako člověk, jako člověk, jehož matinku obšťastnil nějaký černý plaz. Černo-černé složité roucho mu sahalo od krku po zápěstí, kde bylo zakončeno nátepníky a po zem.
Ty tam! Co jsi zač a co tu děláš? Pokud mi neodpovíš, budeš svědkem toho, proč se tomuhle místu začne říkat hrobka.
Jeho slova nezněli nijak přívětivě. Tohle byl jeden z těch děsivějších Sithů. A mocnějších. Mocných tak, že kolem něj temná strana doslova tepala.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Elinor Rahl
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 366
Registrován: 10.12.2012 17:24:17
Bydliště: Arca Company Barrack, Coruscant

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Elinor Rahl »

Xuru, chrám

Představa, že mi ruší moje kruhy, tedy, snahu nějak si dát dohromady informace a uspořádat to do řádných souvislostí, mi vadí. Ruší. Sice to je nad vší pochybnost mocný Sith, ale to ho k něčemu podobného neopravňuje. Jsem z jeho příchodu nadšená podobně jako smečka rozpustilých padawanů, jimž na večírek neplánovaně dorazí šťára vedená mistrem Vrookem. Až na to, že mu nevěnuji tolik pozornosti, jako by padawani podobné návštěvě shora věnovali.
"Stojím. Chcípám. A mezitím se snažím pochopit, co bylo tohle přesně zač."
Ani mi necukne v koutcích. Představa, že by to tady mohlo fungovat způsobem extrémně odlišným od všeho, co znám, fascinuje. Docela to stoupá do mozku.
Vlastně... on se ptal ještě na něco?
"Arwyn Raen," představím se a doufám, že společenské formality jsou tím pádem z krku a ve světle nové teorie si budu moci pořádně pročíst nápisy. Možná to bude dávat mnohem lepší smysl než při posledním pokusu. Rozhodně to byly věci, které mě zajímaly podstatně víc, než že kousek stojí sith, který dostal odpovědi, co ho možná nepotěší.
Najednou jako by do sebe zapadly střípky puzzle. Obrátím se na neznámého a mohla bych si jej konečně pořádně prohlédnout, kdyby mě už předem nezaujalo něco trochu jiného. Ta poznámka.
"Myšleno jako kapalná temná strana coby emanace temné strany, nebo temná strana narvaná do nějakého vodiče?"
Strach by byl na místě. Ale dát jej najevo by byla známka slabosti. A navíc, zkuste se bát ve chvíli, kdy narazíte na absolutně šílenou hypotézu, na které by mohlo být víc pravdy, než si jste ochotni připustit a která prostě... prostě... zkrátka a dobře, vedle badatelské euforie opravdu není moc prostoru pro klepání se, jestli vás ten velký zlý sith nehodlá zlikvidovat, protože mu nevěnujete vážnost a respekt, již by si představoval.
Samozřejmě, že jsou Mandaloriané mírumilovnými pacifisty. Nemají problém kohokoli kdykoli mírumilovně zpacifikovat.

Pokud máte pocit, že bych měla na něco reagovat a nereaguju, asi jsem se zapomněla odhlásit (resp. si kvůli reálnému životu neuvědomuji tok času)...na ostatní věci nezapomínám.

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Kazma »

Úvod (Mordin Searus)

Sithská láska se dá definovat dvěma způsoby. Ta, která ti projde i s následky a ta, za kterou zaplatíš příliš vysokou cenu. A ty jsi zažil obojí.
Milovat.
Ve vášni najdu Sílu.
Propadl jsi svodům miralucké alchymistky. Tato černovláska měla všechno, co jsi potřeboval. Krásu, rozum a postavení. Pak si poznal Ju’ri. Twi’leckou sithku. Sice nebyla v hierarchii Akademie nijak vysoko, zato měla ovšem v obličeji nevinnost.
Asi půl roku si spal s oběma na trojku. Mělo to hned několik podstatných výhod. Tvá fyzička i spojení se Silou bylo noc od noci lepší. Pak to ale pokazila smyslnost Ju’ri.
Milovala tebe, ty ji, všechno bylo v pořádku.
Tvůj sok, dá-li se tak nazvat se jmenoval Tor. Tento zabrak měl neskutečnou sílu a co chtěl, to dostal. Ju’ri udělala chybu, za kterou zaplatila životem. Bránila se mu.
Lítost oslabuje, je odsouditelná, litovat mohou jen otroci svoji nízkost. Z její smrti si mohl vytěžit nenávist, jako tvá druhá spolunocležnice, abys byl silnější. Ne. Ty ne!
Rozhodl ses pro bolest a zoufalství ze ztráty.
SLABOCH! NIC NEŽ OTROK!
To jsi.

Korriban, hrobka neznámého lorda

Pokoje na Akademii nebyli pro učedníky nic moc. Spíš nic. Což pro tebe nic moc neznamenalo, neboť jsi většinu večerů trávil v miralučině pokoji, který byl víc než nadstandard. Co by si dal za to, kdyby ses tam mohl vrátit. Už nějakou dobu byla tvým domovem hrobka jakéhosi mrtvého Sitha, kterému si doteď nepřišel na jméno.
Zajímavé obydlí, o to nic. Když odečteme tuk’aty, štírovité mravenčí mrchožrouty, dravé podzemní kolonie hub a podobné místní krásy, tak i celkem příjemné.
Napůl zavalené dveře se tam moc netrhly.
Za celý čas co jsi tu byl, si věděl o mnoha tajných chodbách a místnostech. Do některých se dalo vlámat, ovšem do jiných už ne.
Již dlouho ti nedal spát prastarý kódovací systém v nejnižších patrech hrobky. Něco ti chybělo. Nějaký klíč.
Jenže v tuto chvíli to nebyl tvůj největší problém. Ten se týkal mrtvých tuk’at. Příčina smrti musela být někde kolem zásahu světelného meče a použití Síly. Někdo tu něco hledal.

Xuru, chrám (Waylin)

Sith si tě prohlížel. Patrně si mu udělal radost tím, že z tebe nemusel páčit násilím dopovědi.
Slečno Arwyn, jestli vám tak mohu říkat, ztraťte se mnou chvíli.
Přešel doprostřed místnosti a posadil se.
V žilách vám koluje temná strana Síly. Jak se to stalo?
Tvé vědomí jej okamžitě zařadilo do kategorie: ‚dostanu co chci a nechám tě na pokoji‘.
Jen si tam tak seděl a pozoroval tě, měl rudé oči plné soustředěné temné strany.

----------------------
Buď to uděláme tak, že budu odpovídat vám oboum zaraz, nebo každému zvlášť, to podle toho jak to sem budete sázet.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Mordin Searus
Učedník
Učedník
Příspěvky: 24
Registrován: 10.1.2013 22:48:07
Bydliště: Balmorra
Kontaktovat uživatele:

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Mordin Searus »

Korriban, hrobka neznámého lorda

Seděl jsem na podlaze. V ruce jsem svíral světelný meč. Který mi nejednou zachránil život. Zní to neuvěřitelně, ale je to jediná věc, která vás dělí před kousanci od havěti v hrobce ale to není to podstatné je to jediný přítel v hrobce.
Tak co světlouši? Zabijeme dneska tebou někoho?
Proč jsem radši nezůstal na akademii. Proč jsem radši nezemřel já.
Bylo to nepříjemné každý den usínat na podlaze, při vzpomínkách na poslední den na akademii.
POMSTÍM SE… za nás za oba!!
Vstal jsem na nohy a podíval se na dveře. Nemohl jsem zůstávat na jednom místě dlouho. Ač jsem měl světelný meč tak se stejně bezpečně odpočívalo jen v malých místnostech, kam jsem si dával všechno co jsem našel, teda hlavně něco cenného a zajímavého.
Už se blíží zatraceně.
Pronesl jsem pro sebe znepokojeně. Rozběhl jsem se k jednomu ze svých úkrytů. Když jsem cestou viděl jsem další mrtvou tuk’atu. Zastavil jsem, dost mě to znepokojovalo.
Táhle byla zasažená světelným mečem.
Když jsem se podrobněji podíval. Dost mě znepokojovalo, kdo je zabijí, jen jedno jsem doufal, že si nejde pro mě. Musel jsem to vyřešit dřív, než najde ty staré dveře. Můj dosavadní pokus se dostat přes zámek ztroskotali. Potřeboval jsem něco, čím ty dveře otevřu.
Místo utíkaní od tuk’at bych měl jít hledat.
Pro sebe jsem pronesl. Opatrně jsem se procházel cestou jsem nalézal další mrtvoly tuk’at. Doufal jsem, že mě to dovede až k tomu šílenci co se odvážil vstoupit do mého domova.
Zastavil jsem se když jsem se dostal na křižovatku.
Možná někdo z akademie.
Znepokojeně jsem si pro sebe povídal. Pak jsem se posadil. Jestli tu někdo něco hledá, bude muset projít pře-ze mě. A bude ho to stát draho.
"Moc je jediná věc o kterou se mocní bojí."

"I Will Rule The Universe!"

Uživatelský avatar
Elinor Rahl
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 366
Registrován: 10.12.2012 17:24:17
Bydliště: Arca Company Barrack, Coruscant

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Elinor Rahl »

Xuru, chrám (Arwyn)

Navzájem se pozorujeme. Z pohledu nezúčastněné osoby by to muselo vypadat zábavně: potkají se sith a Jedi... ex-Jedi... co vlastně? Nad tímhle má smysl jen pokrčit rameny. Prostě něco. Jen tím odpadá ten anekdotický základ.
Jeho přítomnost je neodbytná. Nevím, jestli se s ním chci bavit - pořádně bavit - zrovna o tomhle. V detailech se pitvat nehodlám. Jsou pryč, nemá smysl je oživovat a už vůbec ne v rozhovoru s někým, koho vidím poprvé v životě.
"Člověk se prochází kolem chrámu, ulítnou mu nervy a je to."

--------------
Omlouvám se za krátkou odpověď, ale nemá smysl toho v tuhle chvíli psát o moc víc. :)
Samozřejmě, že jsou Mandaloriané mírumilovnými pacifisty. Nemají problém kohokoli kdykoli mírumilovně zpacifikovat.

Pokud máte pocit, že bych měla na něco reagovat a nereaguju, asi jsem se zapomněla odhlásit (resp. si kvůli reálnému životu neuvědomuji tok času)...na ostatní věci nezapomínám.

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Kazma »

Korriban, hrobka neznámého lorda (Kaehlan)

Netušil jsi, jak dlouho si tam seděl, než se ozvaly kroky. Pak proud nadávek v rylothu následovaný zvukem aktivovaného světelného meče. Boj a potom zase korky. Za chvíli se v chodbě před tebou objevil twi’lek. Roucho měl na některých místech potrhané, leky potřísněné krví a přes rameno na první pohled velmi těžkou brašnu.
Vypadal velmi překvapeně, že tě vidí a také velmi unaveně.

Xuru, chrám (Arwyn)

Sith vypadal, jako že se tebou dobře baví. Neřekl již nic. Asi se pokoušel pospojovat si dvě a dvě a vytvořit čtyři, ne tři.
Přes hlavu si přehodil kápi z materiálu, který až nápadně připomínal jeho kůži a odebral se k meditaci.
Najednou bylo všude až příliš mnoho temné strany. Osahávala stěny, osahávala zem, sem tam lízla i tebe.
Nezvaný se netvářil jako někdo, kdo chce v nejbližší chvíli odejít, spíš vůbec.
Stěny pokryly obrazce, které si tam dříve neviděla. Byly živé. Vyprávěly o konfliktu a krvavých obětech. O útěku a touze se skrýt. O ceně, která za to musela být zaplacena. A o kultuře, která zde byla zahubena.
Jeden by nezůstal na pochybách, ať se tady událo cokoliv, Chrámové archívy se ani slovem nezmínily.
I když ty možná ano, nebylo úplně jasné, jestli to je co chce Sith, abys viděla, nebo jsou to blížící se halucinace, nebo …
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Elinor Rahl
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 366
Registrován: 10.12.2012 17:24:17
Bydliště: Arca Company Barrack, Coruscant

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Elinor Rahl »

Xuru, chrám (Arwyn)

Hladina temné strany stoupá. Už zase.
Trochu mě překvapí, že mne její stoupající koncentrace neznervozní. Nějak si na ni začínám zvykat. Zejména když teď nic nekomplikuje. Zdá se, že odpověď sithovi stačila. Sice se nezdekoval, v což jsem tak trochu doufala, ale jestli má v plánu si číst stejné nápisy, můžeme se zcela mírumilovně a pokojně ignorovat. Jen si u toho musím dát pozor a nesesypat se, kdyby se něco nepodařilo.
Ale - proč by se mělo něco nepodařit?
Opravdu, proč?
Zejména když...
...když...
Zhluboka se nadechnu, jak to plíce dovolí. Protože nový pohled na stěny je nepopsatelný.
Nepopsatelně mrazivý, nádherný, strhující, děsivý, to všechno zároveň. Tohle byly odpovědi. Možná jen svým způsobem, ale byly - další dílky puzzle, a to ty dost zásadní z prostředka obrazu. Rozhodně stály za to, aby byly vnímány, přečteny, vyhodnoceny a zasazeny do většího celku.
Absurdní.
Nejen, že v tichém úžasu nemůžu odtrhnout pozornost od Silou dotvářeného nápisu, před kterým by se asi většina archeologického oddělení řádu snažila nacpat pod koberec, ale také se ho pokusím v Síle dotknout. Reflex historika pracujícího s artefakty.
Samozřejmě, že jsou Mandaloriané mírumilovnými pacifisty. Nemají problém kohokoli kdykoli mírumilovně zpacifikovat.

Pokud máte pocit, že bych měla na něco reagovat a nereaguju, asi jsem se zapomněla odhlásit (resp. si kvůli reálnému životu neuvědomuji tok času)...na ostatní věci nezapomínám.

Uživatelský avatar
Mordin Searus
Učedník
Učedník
Příspěvky: 24
Registrován: 10.1.2013 22:48:07
Bydliště: Balmorra
Kontaktovat uživatele:

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Mordin Searus »

Korriban, hrobka neznámého lorda (Kaehlan)

Seděl jsem na podlaze. Ač byla celkem nepohodlná tak se vůbec nic dlouho nedělo.
Už abych si zase lehl na měkkou postel.
Pronesl sem k sobě a podíval jsem se před sebe, když jsem uslyšel kroky.
V ruce jsem svíral světelný meč pro případ užití. Měl jsem strach, že si jdou pro mě.
To je zatracené čekání doufám, pokud s něčím bojuje tak ať ho to zabije. Budu mít lehčí práci při prohledávání.
Dlouho jsem nečekal a všiml si ho.
Vstal, jsem na nohy. Podíval jsem se na něho chvíli jsem ho prohlížel. Všiml sem si jeho brašny vypadalo to, že pro to co tu přišel už má v ní.
Chvíli sem uvažoval o tom, že bych ho nechal jít. To jsem okamžitě odmítl tak jsem doufal, že mi zodpoví otázky před smrtí.
Co pohledáváš v téhle zapomenuté hrobce?
Pozoroval jsem ho a nejspíš ho znervózňovalo, že jsem chodil z leva doprava a stále sem se na něj přísně díval. V ruce jsem pro jistotu stále svíral světelný meč.
"Moc je jediná věc o kterou se mocní bojí."

"I Will Rule The Universe!"

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Kazma »

Xuru, chrám (Arwyn)

Nazvala bych to spíš reflexem sebevraha, zahrávajícího si s něčím neznámým. Jakmile ses Silou dotkla obrazců zjistila si dvě věci.
Zaprvé saháš na Sílu někoho opravdu mocného, kdo se snaží vyvolat paměť z kamene.
Zadruhé, tato Síla se ti prohnala na chvíli hlavou.
A zatřetí, následovala jiná, která se ti usadila jako kdyby před očima.

Jsi nejvyšší kněz civilizace, které hrozí zánik. Vše je zářivě bílé, neboť pro tvůj národ je bílá posvátná. Díváš se na sebe do něčeho, co připomíná ze všeho nejvíc zrcadlo.
Strhané stařecké rysy. Špičaté uši. Světlé oči. Úzké bezkrvé rty. Hlavu máš vyholenou až na blonďatý cop uprostřed, který ti spadá až k pasu. Koruna z mléčných kamenů a stříbřitého kovu je důrazem tvého majestátu, nemluvě o výrazně zdobeném složitém bílém rouchu.
Okolo stojí muži a ženy odění stejně jako ty. I oni jsou kněží, každému z nich věnuješ pohled. Všichni jsou tvými bratry a sestrami. Ti všichni se teď musí obětovat, aby bylo střeženo to nejposvátnější. Klenot Am’eji. Uzavřen zámky a krví. Hlídán tvým duchem. Duchem nejmocnějšího kněze. Skála nad vámi se začíná třást, musíš začít.
Jeden po druhém ve zběsilém rytmu rituální písně padají těla k zemi, červená na bílé tvoří fantastické vzory. A ty umíráš.

Jsi duch vznášející se tajemnými chodbami. Těla tvých bratří a sester byla spálena. Již několik týdnů prohledávají. Nic nenajdou. Jen rozervaná těla těch, kdo šly hledat před nimi. Nikdy jej nenajdou. Nikdy neznesvětí artefakt tak nedozírné hodnoty a moci.
Nikdy?
Nová výprava. Chceš je zničit stejně, jako ty před nimi. Jenže, … v předu kráčí muž tvé rasy v šedivé róbě z dlouhými bílými vlasy. Všude kolem něj je Síla. Neskutečná Síla. Spoutá tě. Nechce tě zničit, chce tě nechat trpět. Za chvíli vidíš, jak si odnáší Klenot Am’eji. Zradils. Zklamals. Všechny.
Někdo tě vyrušil z tvé mnohatisícileté letargie. Ambiciózní mladík spojený se Silou tak, že už to snad víc nejde. Jeho tělo je přímo uzpůsobeno k posednutí. Budeš mít tělo. Budeš moci vystopovat a získat Klenot. Očistit své hříchy.

Probrala si se na zemi. V hlavě se ti motaly informace, které si nebyla schopná zařadit, ke kterým ti chybělo vodítko. Stál nad tebou Sith a měřil si tě zkoumavým pohledem. Jako by přemýšlel, jestli tě ten duch opravdu posednul, nebo ne.


Korriban, hrobka neznámého lorda (Kaehlan)

Twi’lek tě sjel pohledem od shora dolů.
Jsem zrovna na odchodu.
Pronesl temně a nadhodil si brašnu na rameni.
Takže uhni a nezavazej.
Vypadal jako někdo, kdo se s tebou bude bavit až tehdy, když bude na kolenou a mučen. Pravou ruku položil na svou zátěž, zatímco levou vytáhl odněkud z oblečení světlený meč.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Mordin Searus
Učedník
Učedník
Příspěvky: 24
Registrován: 10.1.2013 22:48:07
Bydliště: Balmorra
Kontaktovat uživatele:

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Mordin Searus »

Korriban, hrobka neznámého lorda (Kaehlan)

Pozoroval jsem ho nějakou chvíli.
Když pronesl, poslední slova začala mě žírat nenávist.
Jak si dovoluje něco takového, to neví, že jediný kdo je tu pánem jsem já?!
To tě nenaučili mluvit s úctou?
Pronesl jsem chladně jeho směrem. Rozsvítil sem svůj meč, když jsem si všimnul, že už se chystá k boji.
Aspoň k něčemu tě před smrtí při učím. Nikdo nebude krást v mém domově.
Pozoroval jsem ho zcela připravený.
"Moc je jediná věc o kterou se mocní bojí."

"I Will Rule The Universe!"

Uživatelský avatar
Elinor Rahl
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 366
Registrován: 10.12.2012 17:24:17
Bydliště: Arca Company Barrack, Coruscant

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Elinor Rahl »

Xuru, chrám (Arwyn)

Bylo to absolutně úžasné.
Nemyslím jen střípky obrazů, ale - vytáhnout obrazy z kamene? Jak to dělá?
Jen z toho by člověk přestal dýchat. Nenechat se strhnout pohledem na obrazce, zkusila bych odkoukat, co a jak v té Síle vlastně dělá. Takhle na to bylo pozdě. A dost na to, aby mi to přišlo líto.

Co přesně byl... je... klenot Am´ej?
Ten chrám vznikl dlouho před staletou temnotou. Pokud tomu rozumím dobře... pokud to chápu dobře... zasahovalo se tu do toho tady později. Kdo, co, jak, k čemu, proč? Kdy sem přišli naši? V kolika vlnách? Kdo přesně z nich? Jak...

Spousta otázek, které se nedají ani přeformulovat do slov. Sem tam vychytám pár odpovědí, ale za každý pevnější bod se přižene taková spousta otazníků... snažím se přetáhnout do mozku co nejvíc obrazů. Dopadne to, jak by to mělo dopadnout podle střízlivějšího očekávání.
Probírám se na zemi. Zase. Hm.
A co je horšího, pod sithovým dohledem.

S úspěchem by se sice dalo pochybovat, že osoba posedlá nějakým duchem by dokázala vypadat v jednu chvíli poněkud provinile, kajícně, zvědavě, s něčím hraničícím s pořádnou dávkou úcty, co tam předtím nebyla, lehce rozladěně a "sakra, chci víc informací, tohle nestačí, takhle se mi to plete dohromady", hladově po poznatcích - a to všechno zároveň. To vše v "balení zatoulaného štěněte, co se zrovna snaží lovit motýly".
"Jsem v pořádku," dostanu ze sebe.

Zní mi to divně. Ne že bych se sebou nesouhlasila, protože v zásadě v pořádku jsem, ale...
Dobře. Nejvyšší čas se smířit s tím, že jsem zapadla do škatulky "cosi absolutně bez pudu sebezáchovy". Kupodivu mi ta škatulka nevadí, naopak se v ní cítím skvěle. Nenechám se zastavit takovou prkotinou, jako že se informačně přetížím a pak skončím na podlaze a je mi lehce šoufl. Ani omylem. Co člověka nezabije, to ho posílí, a když to beru podle téhle logiky, měla bych být dost silná na to, abych si případně u sitha uhádala, aby mě neodehnal od výzkumu.

Především se vytáhnu na nohy.
"Takhle to nejde, jenom vám vnáším chaos do toho, co děláte. Takže bych se měla zeptat - můžu s něčím pomoct? Pokud možno ne - stůj stranou, do ničeho nestrkej prsty a do ničeho se nepleť."
Samozřejmě, že jsou Mandaloriané mírumilovnými pacifisty. Nemají problém kohokoli kdykoli mírumilovně zpacifikovat.

Pokud máte pocit, že bych měla na něco reagovat a nereaguju, asi jsem se zapomněla odhlásit (resp. si kvůli reálnému životu neuvědomuji tok času)...na ostatní věci nezapomínám.

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Kazma »

Korriban, hrobka neznámého lorda (Kaehlan)

Twi’lek se zatvářil jako někdo, kdo je opravdu ale opravdu unaven z vývoje situace, líně pozvedl volnou ruku a letěls. Pak se na tebe vrhnul.
Zastavila tě až kamená podlaha o třicet metrů pozděj. Vyražený dech ani odřeniny, nebyly v tuto chvíli tvůj největší problém, byl jím doskakující Sith s aktivovaným světelným mečem.


Xuru, chrám (Arwyn)

Sith tvůj výklad mlčky poslouchal. Tušila jsi, že pokud by měl obočí, měl by jedno teď pozvednuté.
Nejdřív ty mi konečně odpověz a já pak odpovím tobě.
Prohlásil.
Pro toho ducha, co se tě pokusil posednout byla moje existence šok, což mě přivádí na myšlenku, že mě buď vidět nedokázal a nebo nechtěl. To první mě znepokojuje mnohem víc, co na tobě jej mohlo tak upoutat. odpověď je poměrně jednoduchá, krev. Jak se mohl někdo jako ty dostat k něčemu takovému? Řekni mi přesně od koho máš tu temnou stranu v krvi a já ti zodpovím veškeré tvé otázky, ohledně tohoto chrámu.
Na té informaci mu hodně záleželo, ale vypadal, že je opravdu ochoten se s tebou podělit o informace.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Zamčeno

Zpět na „Ostatní“