StorMPM

[Merthor]

Veraten, Bod Aurek (Ognif "Brainy" Swirlson)

Bez problémů jsme dokráčelii dalším úsekem přímé cesty, do těsné blízkosti protiletecké základny. Dostali jsme se na dohled, aniž by to vypadalo, že by si vůbec povšimli naší přítomnosti. To se mi pořád nechtělo líbit. Zaprvé proto, že obranná opatření nemusela spočívat zdaleka jen na senzorech. Za jistých okolností by ztížení průzkumu stačilo povysunutí strážních stanovišť. Zadruhé nemusela být všechna účinná opatření viditelná a konečně zatřetí, čím snadněji se bod obsadí, tím hůře se dá udržet. Abych nepodléhal nervozitě, snažil jsem se, v době další krátké porady nějak zaměstnat. Posunul jsem si batoh, vytáhl z něj náhradní anténu od univerzálního ovladače a kabel s redukcí. Rychle jsem připravil toto jednoduché zařízení k brzkému užití. Do chvíle, zaujetí pozice v bezpečném krytu jsem si jej zastrčil za opasek. Mezi tím mě Kib stačil požádat o odposlouchávání komunikace základny. Ten úkol měl vzhledem k mé přítomnosti alespoň nějaký smysl. Byla by škoda nést vybavení jako zátěž. Když nic jiného, byla to činnost, jíž jsem se mohl zaměstnat, Rozhodně jsem tam nehodlal během čekání jen tak dřepět.
"Jistě pane, to by neměl být problém," přikývnul jsem. Vycházel jsem přitom z podobných předpokladů jako náš seržant. Základem toho, co mohli udělat, byla změna vysílacího kanálu. Chtělo si to tedy trochu pohrát s laděním vhodné frekvence. Kompletní změna systému zabezpečení včetně šifrování už byla obtížnější a mnohem zdlouhavější práce, čímž se zdála být varianta prolamování zabezpečení méně pravděpodobná. V případě nutnosti bych se však s použitím datapadu pokusil i o to.

Když jsme zaujali bezpečnou vyčkávací pozici, sáhl jsem znovu do batohu, abych z něj vytáhl svůj dobře vybavený datapad. Kabelem jsem spojil datapad s anténou. Takto vyrobený detektor jsem si odnesl k jednomu ze vzdálenějších spadlých kmenů, na němž jsem se usadil. E-11tku jsem položil na dosah ruky, nepřestávajíce částečně sledovat své okolí. Byl jsem připravený rychle vyskočit a jednat. Mimo odposlouchávání jsem se hodlal ubezpečit o skutečné absenci veškerých obranných opatření. Pro začátek jsem anténu použil, coby skoro-pasivní čidlo, pátrající i měřící, aniž by vysílalo zřetelné zachytitelné signály. Přesto jsem měl určitou šanci něco zjistit. Byla-li základna přeci chráněna skrytými aktivní senzory, mohly se mi prozradit. U silnějších protileteckých senzorů bych dokonce mohl zjistit rozsah podprahového pásma. O víc jsem se zatím nijak nepokoušel, neboť by to překračovalo míru rizika našeho prozrazení. I délku činnosti detektoru jsem omezil na pokud možno krátkou. Hned poté jsem se pustil do splnění požadavků na odposlech. Začal jsem přepínáním obvyklých armádních kanálů. Posléze bych se nažil vyladit různé kanály v jiných pásmech rozsahu. Naleznuv správný komunikační kanál, zaposlouchal jsem se do příslušného drobného šumu. Zhruba dvacet minut jsem seděl bez hnutí, dával pozor na sílu signálu a poslouchal.
"Vůbec nic … V éteru je klid," ohlásil jsem na uzavřeném okruhu Kibovi. Minimální rádiová komunikace byl zatím první tnámkounepřátelské obezřetnosti. Při předávání informací jinou cestou nebyly nároky na zabezpečení komunikace tak vysoké.

Po půl hodině jsem po batohu sáhl do třetice. Nudné poslouchání jsem vylepšil o úpravu nastavení jednoho z dronů, abych ho mohl na chvíli přepnout na autopilota. Zadal jsem poloměr, v němž měl kroužit nad základnou a monitorovat její okolí. Do vzduchu jsem ho samozřejmě nevypustil. Kdybych k tomu dostal pokyn, udělal bych to bezprostředně před zahájením útoku. Jinak bych jej vypustil až po obsazení základny, coby náhradu za scházející senzory, v době kdy budeme očekávat posily. Jestliže jsem mezi tím zaslechl nějaké běžné hlášení, zaznamenal jsem jeho obsah. Jinak nebylo velitelům co hlásit, snad až na případný zamítavý posunek na místo opakování hlášení o téměř naprostém klidu v komunikaci.

[Marinho]

Veraten, Bod Aurek, (Kib)

Celé hodiny jsme seděli a čekali. Nedalo se toho moc dělat. Maximálně pojíst něco málo ze svých zásob. Rozdělávat oheň ani jakkoliv na sebe více upozorňovat nepřipadalo v úvahu, takže nezbývalo, než si vylosovat jeden z balíčků a hádat, jakou příchuť to podle dodavatele má mít. Když ovšem přišlo hlášení o výskytu pravděpodobně velitele místní posádky, všechny srandičky šly okamžitě stranou. V hlavě se mi rozběhly otáčky standartních i nestandartních postupů a instrukcí.

Měl jsem Thanea poslat obsadit ostřelovací pozici už dávno. Stejně tak připravit celý tým na okamžitý útok v případě potřeby. Ustoupit nemáme kam.
Zanadával jsem si v duchu na sebe. Teď už na tyto úvahy bylo pozdě. Pokusil jsem se pomocí znaků dát vědět Thaneovi, aby si našel místo a dostal do zaměřovače toho oficíra. V okamžiku útoku bude první, komu musíme prosmažit díru do hlavy. Poté se zaměří na nejnebezbečnějí protivníky, tedy obsluhu E-webů a pak podle vlastní priority. Brainy zalehne s DLT-19kou a zůstane na kraji lesa, odkud se postarají o případnou krycí palbu. Vím, že s sebou rád nosí nějakého toho drona, ale použití pro něj jsem pro tuto část operace nenašel.

Ovšem stále si stojím za pokusem o nenápadnou infiltraci. Střílet se bude až v momentě prozrazení naší přítomnosti. Destro miny a další výbušniny-krom jediné na vyhození vchodových dveří, nechá na místě. Hunter půjde se mnou a Destrem vpřed. Pokusíme se zneškodnit pozici u hlavní cesty. Poté zneškodníme i zbývající dvě pozice u vchodu. Poručík zůstane v tábořišti. Není vhodné, aby velící důstojník riskoval při takové operaci. Nechám mu i svou vysílačku, aby v případě selhání mohl upozornit Velení. Xavier Gord zůstane zatím na své pozici, kde nás a krycí část týmu upozorní na případné posily zevnitř základny.

Maximum informací se snažím předat znaky a pomocí datapadu, případně slovně na našem okruhu. Přestože to může být riskantní, pokyn k zahájení pohybu útočné části týmu vydám asi až za hodinu, určitě ne dříve, než se jejich velitel vrátí do základny a opadne jejich ostražitost.

// dokáži pochopit, že nebudou moje informace srozumitelné, sám se v členech týmu a jejich zaměření ztrácím. Neváhejte se tedy zeptat či zahájit nějakou debatu

[Phate]

Veraten, Bod Aurek (Thane)

Fáze před samotnou akcí se pro mnohé ukázala být celkem ubíjející. Ti méně otrlí se začli brzo nudit, nevěděli dost dobře co dělat. Já si ještě jednou pořádně překontroloval vybavení a výstroj. Všechno fungovalo jak mělo, takže jako další následovala malá svačinka. Člověk nikdy nevěděl co v tom balíčku bude a co si budeme povídat, málokdy to opravdu za něco stálo. Dnešek nebyla vyjímka.

Po nějaké chvíli, něco málo rozhovorech a snaze zabavit menší skupinu nováčků, jsem se trochu trhnul od jednotky a našel si pozici na jednom z vyšších stromů. Vyšlhat nahoru nebylo jen tak, ale jako sniperovi se mi nelíbila moje nevýhoda v nižším postavení našeho tábora. Nelezl jsem až nahoru, ale našel si místo tak abych viděl skrze okolní stromy na celou základnu.
Nebylo to úplně ono, ale měl jsem lepší výhled než ze země. Bylo trohu riskantní neříct o tom vedení. V základně mohl být nějaký pozorovatel, ale po malé úpravě okolního porostu by se musel hodně snažit aby mě viděl. Ke kmeni jsem ještě uvázal lano, abych se mohl co nejrychleji dostat dolů a pak jsem se pěkně uvelebil.

Po pár hodinách jsem uslyšel varování ohledně velícího na základně. Letmo jsem se podíval na Kiba, který se snažil posunky přesvědčit nějakého zmateného vojáka, aby se šel připravit. Nutno podotknout, že už bylo šero a rozlišovací znaky nebyly dobře viditelné.
"Jsem už pár hodin na pozici, cíl zeměřen, čekám na rozkazy." přeladil jsem na frekvenci pro důstojníky, abych velení oznámil stav věcí.
Tohle si nejspíš odseru.

Sledoval jsem velitele, který očividně věděl co dělá, nebo to uměl velmi dobře zahrát. Každopádně bude muset jít jako první. Demoralizovat nezkušeného nepřítele by byl vynikající začátek.

[Jordi Linx]

Veraten, Bod Aurek: (Všichni)
Pomalu se schylovalo k útoku, tím pádem vedení a zbytek týmu začali ožívat z doposud mrtvolné situace. Napomohlo tomu i zjevení zkušeného velitele nepřátelské posádky, který se pro všechny zkušené stal okamžitě cílem číslo jedna. Jenomže, než mohlo dojít k zahájení útoku, tak dotyčný opět zalezl dovnitř - k Xavierově štěstí bez jakéhokoliv náznaku toho, že by byl odhalen. Každopádně přítomnost nebo nepřítomnost tohoto muže nemohla ovlivnit chystaný plán útoku.
Trochu s obtížemi se povedlo Kibovi přerozdělit rozkazy zbytku týmu, který se tak pomalu sešikoval k útoku, přesněji se on spojil s Destrem, stáhnul k sobě Huntera a našli si pozici, odkud budou moci vyrazit po stanovišti, které bylo jediné, jež by je mohlo z toho směru ohrožovat. Poručík Quayle pak zůstal na opačné pozici a byl připraven spustit diverzní palbu, jakmile by měl Kibův tým obsazovat své stanoviště. K jeho vyčištění měl hlavně přispět Thane, i když zrovna pro tuhle pozici si musel poupravit svoje "hnízdo na stromě", aby tam měl skvělý výhled. V podstatě stačil jediný rozkaz a nepřítele mohl kdykoliv odstřelit - primárně určitě kulometčíka.
Vojín Swirlson se pak měl spolehnout pouze na střelbu a byla mu vytyčena pozice kousek od poručíka, aby krycí palba měla větší efekt. Na svojí pozici pak zůstal i Xavier, jenž měl relativně slušný výhled na dveře a mohl je pokrýt proti případným posilám, nebo se připojit palbou na jedno ze stanovišť.
Celý tým byl tak rozmístěn a poručík přenechal zahájení akce seržantu Kibitromovi, i proto, že měl nést hlavní váhu útoku a byl v tu chvíli nejvhodnější osobou pro to, aby to celé zahájil. Bylo na něm, jak zahájí svou část útoku nebo kdy si vyžádá podporu - poručík mu tento plán schválil a Kib tak v této chvíli nesl na ramenou tíhu úspěchu či neúspěchu.
---------------------------------
Takže další kolo uzavírám 8.1. a bude to kolo útočné - preferoval bych jako první odpověď Marinha, aby doladil něco k útoku a pak ho zahájil. Phate má jakožto sniper v případě prvního výstřelu jeden zásah zadarmo (kdybychom hráli kostky, tak dostal automatickou dvacítku na cíl v dohledu, když vystřelí jako první), u dalšího už se pak uvidí na mé zlovůli.
Jinak East se omluvil z dalšího hraní a pokud nebude chtít nějak pokračovat, tak jej započítávejte jako NPC.

[Marinho]

Veraten, Bod Aurek (Kib)

Když se Thane ozval a zjistil jsem, že změnil svou pozici bez předchozího upozornění, naštval jsem se. Nahlas jsem nic neřekl, ale jestli to oba přežijeme, velmi rád osobně sepíšu zprávu vyššímu velení. Nic na tom nemění to, že díky štěstí jsme v lepší pozici. Jakmile mi bylo potvrzeno, že každý chápe svou úlohu, pokynul jsem své útočné formaci k pohybu vpřed. Pohybovali jsme co možná nejskrytěji, využívajíce všech možných příležitostí ztížit naše zpozorování hlídkou.

Pokud se nám podaří dostat až do bezprostřední blízkosti zadní hlídky, spolu s Hunterem tiše zlikvidujeme současně oba vojáky, zatímco Destra nechám v záloze pro případ našeho prozrazení v poslední chvíli. Poté se co nejrychleji přesuneme k předním stanovištím, kde již palbou a granáty zneškodníme zbývající vojáky a budou se tak k nám moci připojit ostatní členové čety.

V případě prozrazení jsem připraven hodit granát do blízkosti jejich pozice a druhý hodit směrem k předním dvěma stanovištním, pokud to bude v mých silách a budu dostatečně v blízkosti a bezpečně daleko.

//omlouvám se za stručný a skoro pozdní příspěvek, holt vánoce a neměl jsem čas ani příležitost si k tomu sednout.

[Merthor]

Veraten, Bod Aurek (Ognif "Brainy" Swirlson)

Uvedl jsem své vybavení zpět do stavu, kdy jsem byl pohyblivý, plně schopný vběhnout doprostřed dění, ale abych po něm mohl kdykoliv znovu sáhnout. Na místě jsem přezbrojil na DLT 19ku, zatím co E11ka našla své místo u opasku. S DLT 19kou jsem se od ostatních vzdálil kus do strany a následně se o něco přiblížil čelní straně základy. Našel jsem si pozici, kde porost částečně maskoval zbraň, aniž mi bránil ve výhledu.. Ideálně takovou, z které jsem mohl střílet pod jiným úhlem, než měl být veden útok a to nejméně o třicet stupňů. Palebnou podporu bylo potřeba poskytnout, aniž bych střílel ostatním do zad.
Zaklekl jsem se zbraní do palebné pozice. Hlaveň namířenou vzhůru k základně jsem částečně zajistil v její poloze. Zkontroloval jsem, zda je první ze zásobníků řádně uvolnil jsem pojistku. Zbývala poslední věc. Abych byl sto účinné mířit, musel jsem dost sklonit hlavu, což nebylo zrovna dvakrát pohodlné. Na druhou stranu, jsem tak poskytoval o chlup menší cíl, pro zasažení mé maličkosti. Jako bych už tak nebyl při míření shora dost dobře zasažitelný. Vyšší pozice by snad byla lepší, jenže by mi znemožnila přijímat další rozkazy, či realizovat jiné taktické varianty.

[Xavier]

Veraten, Bod Aurek (Blb)

Naposledy jsem si překontroloval zbraň, zda je vše zcela v pořádku a mírně se pootočil abych měl lepší střelecký postoj.
Můj úkol byl jasný, sejmout každýho kdo proleze dveřma, na začátku, jsem plánoval i pokropit palebný stanoviště, na něž jsem měl výhled, abych donutil tamní vzbouřence schovat hlavu, ale hlavně jsem měl zamezit příchodu posil.
Kdo de dveřma jako první umírá, co?
Vzpomněl jsem si na starou pravdu pro danou situaci, coby průzkumník jsem jako první chodil dost často, a to že jsem měl zatím kliku nic neměnilo na tom, že mi tato pravda lezla nervy. Tentokrát jsem měl v plánu ji nechat pracovat v můj prospěch.

[Gnost Kohn]

Veraten, Bod Aurek: (Hunter)

Jsem ohromně rád, že půjdeme proti teoreticky hlavní pozici tři. To je třetinová šance že umřu, jako první. Na to kolik nás je i tak jdeme v moc velké skupině. Ale to říká někdo, kdo byl zvyklý s daleko lepším vybavením obsadit takový post ve dvou.

E-11 schovám do pouzdra a vytáhnu pistoli do levé ruky a vibrodýku do pravé. Když tiše, tak tiše... aspoň něco z tohohle útoku může být. To nejdůležitější je nestřílet, dokud to nebude nutné. Pistoli mám jen tak pro jistotu, kdyby se něco podělalo. Na delší vzdálenost zalezu a vytáhnu zase jedenáctku. Granátů mám málo a chci si je nechat na jiné situace, kde se budou hodit více. Jeden hodím jen v případě, že nás začne sypat E-web a nebude možnost střelce zneškodnit, než spustí palbu.

[Dash Spience]

Veraten, Bod Aurek (Destro)

Že budu v útočné skupině jsem čekal. Taky kdo jiný by tam měl být v případě, že to tam začne bouchat. Jsem nejlepší s výbušninami a jejich dopravou na místo určení, což ví každý. Rozkaz nechat většinu svých výbušnin na místě jsem nesl dost nelibě.
Jasně blbe. Demoliční expert bez výbušnin. Tohle může napadnout jenom velitele.
Vztekám se pod vousy, ale rozkaz plním. Beru si sebou jen tolik, abych mohl vyhodit dveře a mojí obvyklou dávku granátů, což je o dost více než nosí běžní pěšáci, ale to Kibovi říkat nebudu.
Jsem připravený pane.
Oznámím suše veliteli útoku. Spolu s ním se kryju jak jen to jde a snažím se být nenápadný. Zatímco oni dva si hrajou na tiché assasiny já jsem s E-11 připravený uklízet, kdyby se něco podělalo. Vidím u nich granáty, ale nevěřím jim v tom. Je pravda, že vyhodím na co přijdu a občas něco omylem, ale to stane každému.
Demoliční expert bez výbušnin. To fakt naapdne jen blbýho oficíra. Destro kam jsi to zase vlezl.

[Jordi Linx]

Veraten, Základna protiletecké obrany: (Všichni)
Všichni byli na pozicích a mohlo se přejít k zahájení útoku. Kib s Hunterem vyrazili poloplížením vpřed, zatímco Destro zůstal u kraje lesa připraven tým krýt. Plán počítal s nenápadným se přiblížením až k pozici, byť cesta poskytovala minimum krytí. Kib nejspíše doufal, že by je vhodný úhel přiblížení mohl na dostatečnou dobu skrýt, ale sotva po deseti metrech byli spatřeni a E-web se k nim začal otáčet.
Destro neváhal už ani další vteřinu a zahájil palbu, aby ve stejném momentě padla obsluha E-webu, když Thane poprvé vystřelil. Kib s Hunterem vystřelili v plné rychlosti vpřed i díky krytí Destra a v podstatě nemuseli vypálit ani jednu ránu, protože Thane stiskl svou spoušť podruhé a vyčistil tak jedno hnízdo. Jeho další podporu však utlumilo ostřelování z jednoho z hnízd, kde se mohli dobře krýt před krycí palbu Swirlson a por. Quaylea.
Vojín Gord nejprve trochu rozptýlil poslední hnízdo, než se začal soustředit na výlez z bunkru, aby na čistém vzduchu přivítal přesným zásahem jednoho regulérního vojína, než se dveře zaklaply. Když se pootevřely znovu, tak se z nich jen vykutálel kouřový granát, který východ během vteřiny zahalil dýmem stejně jako nejbližší okolí. Více Xavier již vidět nemohl a proto místo jenom preventivně pokropil v prostoru, kde byly dveře a pokusil se palbu soustředit na viditelné cíle.

Jednotky obránců podle všeho dostaly jasné rozkazy - snažily se stahovat dovnitř a to nejprve podpůrné jednotky, které se pokoušely dostat ke dveřím bunkru, zatímco kulometčíci kropili veškerý prostor okolo v naději, že zasáhnou některého z účastníků. Teprve potom se začali stahovat i oni.
Byl to Xavier, kdo ještě dokázal zasáhnout některého z nich, než mu zmizeli v dýmu a přísahal by, že zásah utrpěl i některý další a to ze směru od poručíka Quaylea, nicméně tento cíl se nejspíše zdál ještě pohyblivý.
Zhruba v tuto chvíli pak byli Hunter se seržantem Kibitromem těsně pod druhým hnízdem a zbytek dostal prostor přerušit palbu s výjimkou Xaviera, který si neodpustil občasný výstřel směrem do dýmu okolo dveří, kdyby náhodou někdo chtěl vykouknout.
-------------------------------
Takže útok tímto začal a předpokládám, že popis situace je jasný. Další okolo uzavírám 22.1. a jako obvykle je zde prostor pro vzájemnou komunikaci. Pokud by někoho zajímal názor poručíka - tak by navrhoval otevření dveří výbušninou a implementaci nějakých paralyzujících výbušnin, pokud jimi Destro disponuje. Chce minimalizovat poškození na zařízení.

[Marinho]

Veraten, Základna protiletecké obrany: (Kib)

Nedostali jsme se ani do poloviny vzdálenosti a můj plán byl během okamžiku k ničemu. Tmu kolem nás prozářil ohňostroj palby všemi směry. Kolem nás zabzučelo několik výstřelů od Destra, který nás kryl a než jsme doběhli k zadní pozici, Thaneova blesková spoušť vykonala svou práci. Změnili jsme tedy kurz a namířili ke vchodu a předním dvěma pozicím, kde již zahajovali obránci ústup. Nestačil jsem ani jednou stisknout spoušť a až nyní jsem si uvědomil, že byla stále zajištěna proti náhodnému výstřelu. Nyní bylo všude ticho, známky po nějaké bitvě nesli jen mrtví nepřátelé, dým z granátu u dveří do základny a sporadické výstřely do pancéřových dveří.

Tu jednodušší část máme za sebou. Teď musíme vystřílet vše vevnitř. A pokud možno zničit minimum vybavení.
Poté, co se o tom osobně přesvědčím, ohlásím poručíkovi čistý sektor kolem základny. Současně mu navrhnu, zda nebude lepší nechat kroužit okolo základny drona, či nechat někoho na hlídce, zatímco budeme uvnitř. Nebylo by příjemné, kdybychom byli skřípnuti uvnitř mezi obránci a příchozími posilami. Pokud bude můj návrh zamítnut, vydám povel všem ostatním, aby se k nám připojili u vchodu a pobrali všechno vybavení, co jsme nechali v ležení před útokem. Destro je už dost nervózní, když nehrozí, že by si upálil zadek některou ze svých výbušnin. Také přemýšlím nad tím, co udělat s E-weby. Po příchodu Poručíka navrhnu jejich zničení, ikdyž to není nejchytřejší, ničit získaný arzenál v naší pozici, je to asi lepší, než aby mířily proti nám opět.

Kouřový granát se pokusím odkopnout mimo, aby se vyčistil vzduch a mohli jsme se připravit pro invazi. Nechal jsem Huntera hlídat průzor a dveře, zatímco pošlu Destra, aby umístil výbušninu na dveře a vyčkám, až ostatní zaujmou standartní rozmístění při takových situacích. Pokud nemáme lepší informace, vnitřní uspořádání základny by mělo být podle stejného vzoru, jako tisíce jiných. Ovšem počítám s tím, že se uvnitř nepěkně zabarikádovali. Poté, co jsou všichni připraveni a granáty nachystány, dám pokyn demoličnímu expertovi, aby odpálil nálož. V duchu odpočítám potřebný čas a zlomek vteřiny po posledním granátu se vrhám ke vstupu, připraven pálit po všem, co je jen trochu živé a za mnou ostatní v pořadí, na jaké jsou zvyklí či na jakém se mezi sebou dohodli. Teď musíme jednat rychle.
Nepřátel se nelekejte, na ztráty nehleďte.
Nebo jak to vlastně říkal instruktor taktiky pro nižší důstojníky v jednom z kurzů. Dle nekonečných tréninků a simulací čistíme místnost po místnosti od "horního" patra níže, v případě potřeby se krátce rozdělíme i na menší týmy, poté se opět spojíme v jednu skupinu.

[Dash Spience]

Veraten, Základna protiletecké obrany: (Destro)

Víte já nemusím moc se někde plížit. Já radši rázně postupuju vpřed. Granát, přískok, termit, granát, přískok a tak pořád dokola. Tohle co chtěl Kib nebylo pro mě. Klekl jsem a pečlivě zamířil E-11 na nejbližší cíl, který by je mohl ohrozit. Sledoval jsem jak se plazí vlastně zcela bez krytí a chvíli přemýšlel, jestli to myslí vážně, ale už jsem se dříve naučil neřešit co si myslí oficír. E-web se začal otáčet a v tu chvíli jsem spustil palbu. Střílel jsem krátkými dávkami po třech střelách.
A jedeeeeem!
Zařval jsem spokojeně do vysílačky a pálil po všem co jenom vystrčilo hlavu. Upřímně jsem asi trefil velké prd, to jsem nechal na těch, kteří měli pozice, aby něco trefili, ale já jsem musel udržet Kiba s Hunterem naživu a myslím, že se mi to celkem dařilo. Vyměnil jsem rychle zásobník ve zbrani a pokračoval v přehradní palbě. Nepřítel se stáhl a já jsem mohl přestat střílet, protože Ti dva byli na svém místě. Opět jsem přebil zásobník, protože jsem nehodlal jít do útoku s polo nabitou puškou. Bylo mi jasné, co teď bude následovat, takže jsem se vydal směrem k těm dvěma. Výbušniny na vyražení dveří mám u sebe.
Hoši kdo půjde za náma, vezměte moje věci. Nevím co bude vevnitř.
Na rozkaz Kiba jsem upevnil výbušninu na dveře. Bylo to něco co jsem dělal opravdu rád, protože jsem mohl prokázat svoje opravdové umění a těm jejím posměškům zatnout tipec. Slyšel jsem ten návrh o zničení E-webů.
Jako vážně ty blbče? My to tady máme držet a Ty chceš zničit těžkou obranu tohohle místa? Destro do jakých sraček jsi to zase spadnul.
Běží mi v hlav, zatímco jdu ohlásit připravenost nálože.
Dveře připravené k vyhození pane.
V ruce držím paralizační granát. Narozdíl od těch ostatních mé zásoby granátů jsou dost velké, abych tam tyhle typy měl.

[Phate]

Veraten, Základna protiletecké obrany: (Thane)

Sledoval jsem optikou, jak se rozjíždí útok. Pevně jsem se zapřel a optikou sledoval dění. Kryl jsem postup Kiba s Hunterem a v momentě, kdy Destro spustil nezřízenou palbu jsem zamířil na obsluhu jednoho z e-webů. Destrovi se nedalo upřít zapálení, občas doslovné, ale takhle by netrefil ani stodolu. Na to tu naštěstí byli jiní.
Nýdech. Výdech.

Vystřelil jsem a sundal obsluhu e-webu. Druhá rána a hnízdo bylo čisté. Padlo několik dalších výstřelů, než se ze dveří vykutálel kouřový granát a dým zakryl veškerý výhled. Přepl jsem optiku na termál a hlídal, kdyby se někdo rozhodl nás překvapit.
Viděl jsem pouze naše jak se snaží zbavit granátu a nejspíš Destra, jak upevňuje výbušninu na dveře.
Ba da bing, ba da bum.

"S dovolením, seržo. E-webů bych se nezbavoval, pane. Někoho k nim postavte, aby nám kryl záda." dovolil jsem si vyjádřit svůj názor, protože likvidace obraných pozic nebyl zrovna dobrý nápad. Naši vědí po čem se dívat a budou přepadení očekávat, takže bychom o ně nemuseli přijít.
"Mám se přesunout k vám, nebo zůstat a hlídat okolí, pane?" zeptal jsem se ještě seržanta. Pokud budeme mít lidi u e-webů, mohl bych klidně pomoct při čištění základny.

[Xavier]

Veraten, Základna protiletecké obrany (Blb)

Poněkud mi zatrnulo, když se serža navalil ke dveřím a odkopl dýmovnici.
Klikař.
Přolétlo mi hlavou, dveře byly zavřeny.
Nebyl důvod proč zůstávat na místě kde jsem byl a přesunul jsem se nahoru ke zbytku týmu. Pokud možno tak abych byl v dobré střelecké pozici vůči dveřím, ale zůstával i částečně kryt ze směru od lesa.
V duchu jsem začal děkobvat Thaneovi, že se seržovi postavil, osádka bunkru určitě už volá o pomoc a bránit se jim s E-11, zatímco mne osvětluje hořící E-web, kterej sme sami zapálili by bylo... trapné.
Zase by mohlo bejt vtipný jak serža vysvětluje lampasákům, proč ty E-weby zničil, když už jsme je získali.

[Merthor]

Veraten, Bod Aurek (Ognif "Brainy" (Ognif "Brainy" Swirlson)

Několik vypálených dávek a podařilo se mi pořádně trefit starou bačkoru, či spíš starý pytel. Většina podpory se zaměřila na E-web otáčející se proti nabíhající skupině. Tak jsem si vzal na starost ten bližší ze dvou zbylých, jenž se zapojil vzápětí. Strhnul jsem k němu hlaveň. Jenže jsem neměl tak výhodou pozici. Trefil jsem vršek bariéry, za níž bylo osazenstvo stanoviště ukryto. Palba brzy zhoustla, takže jsem si musel začít dávat pozor, kde to hvízdá. Zatím co seržant Kib rozhodnutí změnit směr k předním stanovištím. Pokračoval jsem v palebné podpoře, aniž jsem musel přesouvat hlaveň DLT-19ky, Opravu byla hůře zvládnutelná. Snažil jsem se vrátit druhému z E-webů několik dávek laseru. Se zhruba stejným výsledkem, jako před tím. Když se ze dveří vyvalil dým, nedalo se dělat nic jiného, než odhadnout směr šikmo ke dveřím a poslat do něj poslední dvě krátké dávky. Nevěděl jsem co jsem trefil. Při střelbě na slepo ani výsledek moc slavný být nemohl. Za daných okolností bylo zbytečné plýtvat municí. Zbyly mi dvě várky střeliva ze tří. Ponechal jsem zbraň v klidu, s tím že s ní teď mnoho nepořídím.

Útok dopadl, jak dopadl. Na svou přítomnost jsme upozornili velkolepým způsobem, Už o nás věděli, tak proč se schovávat? Pokud tu ještě před chvílí nebylo horko, teď to vypadalo, že nám můžou co chvíli začít zatápět. Zatím nám hrozilo sevření. "Taky myslím, pane. Někdo by tu měl počkat, až se uráčí zaklepat na dveře oni nám," vmísil jsem se do hovoru a v podstatě se i nabídl. Aspoň jsem na tom začal pracovat. Bleskově jsem obnovil odposlech komunikačních kanálů. Jestli se z nich bude dát něco zjistit, ověřit co se děje, pak těsně po útoku. Po potvrzení, či vyvrácení zvýšené komunikace jsem se stáhl k ostatním. Vyhlídl jsem si novou pozici poblíž bariéry, na níž jsem prve střílel. Natáhl jsem se s datapadovou sondou před sebou a DLT-19tkou na dosah. Měl jsem o důvod víc, proč podpořit seržantův návrh, až na to zničení E-webů. Do ruky jsem vzal univerzální ovladač, abych případně vypustil jednoho z dronů. Chtěl jsem ho umístit poslat do relativně větší výšky, odkud by měl možnost zachytit pohyby v širším okolí. Kdyby se někdo blížil, dozvěděl bych se o něm. Nahoru ho bylo lepší přivést manuálně. V dané výšce mohl kroužit chvíli sám. Asi jsem nebyl ten nejvhodnější pro uvítání střelbou, při hládání druhu. Ale pokud takoví jako Thane a Hunter udělají práci vevnitř o to lépe ...