Alister Gale - Osudu neutečeš

[Phate]

Korriban, akademie Sithů:

Tvůj pokoj zel prázdnotou vyjma batohu ležícího vedle dveří. Nebyla to změna oproti normálu a vzhledem k očasnosti ubytování jsi nebyl vyjímkou. Většina kadetů se smířila s faktem, že bude cestovat po galaxii ve jménu Darth Revana a neshromažďovala proto zbytečnosti. Vyjímkou potvrzující pravidlo byl právě Yae'l, který si zabalil dvě velké tašky a stejně musel většinu svých věcí nechat v Akademii.

Loučení proběhlo velmi rychle s kruhem tobě nejbližších, kteří ti popřáli hodně štěstí, ale na všech bylo vidět, že by s tebou neměnili. O to víc je pobavilo když s rozloučením přišel i tvůj společník. Nedávali mu moc naději pod tvrdou rukou tvého otce.
Chvíli potom co jste společně strávili nějakých 20 minut se Akademií rozezněl hlas Lorda Torgy, který svolával všechny kadety k nějakému sezení. Nejspíš jim chtěl připomenout kdo je tady pánem a taky vás uvést jako příklad aby se něco podobného nestávalo.
Vás dvou se to samozřejmě netýkalo, takže jste měli nějakých 25 minut do odletu.
"Nevim jak ty, ale já se pudu před odletem ještě nadlábnout. Předpokládám, že nás tvůj stařík zapřáhne hned po přistání. A tomu nebudu čelit s prázdnym žaludkem." řekl Yae'l a nečekaje na tvou reakci se vydal do jídelny, která byla nyní úplně prázdná. Mohl jsi ho následovat, nebo se vydat do hangáru obhlédnout čím vlastně na Tasler poletíte.

[Elinor Rahl]

Korriban

Pokrčím rameny. Tentokrát v tom nechám Yae´la samotného. Akademická kuchyně mi bude chybět asi stejně jako celá tahle planeta a výchovné proslovy, o jejichž krásný příklad taky právě přicházím. Raději vyrazím rovnou na místo vyzvednutí. Čelit nástrahám výcviku s prázdným žaludkem (protože uctívači Horenovi...) mi připadalo jako podstatně menší zlo, než případně pokračovat v popouzení „svého staříka“ menším zpožděním.

…svého staříka...
V duchu se ušklíbnu. Jestli se nezačne Yae´l chovat disciplinovaněji, má problém. Vlastně omyl, má problém, pokud si něco ve stylu hovory s lordem Torgou dovolí před mým otcem či dokonce při rozhovoru s ním. Přestože si můžu říkat, že má přece pud sebezáchovy, určitá nejistota zůstává. Taky bych nikdy nevěřil, že by sdělí řediteli akademie z očí do očí relativně věrohodný a krajně urážlivý popis jeho učednictva.

Nesu za něj odpovědnost a musím dávat pozor.

[Phate]

Korriban, hangár:

Sám jsi pomalu kráčel uličkami Akademie směrem k hangáru, ze kterého nadobro opustíš prašnou planetu vstříc standardní gravitaci a tvrdému tréninku. Cestou tě míjeli opozdilci spěchající na Torgovu sešlost. Většina jich byla, vzhledem k pokročilé hodině, oblečena jen na půl a házela na sebe svršky za běhu. Cesta do hangáru nebyla dlouhá. Droid u vstupu zkontroloval tvou totožnost a příslušnost k danému plavidlu a s přáním šťastně cesty tě pustil dovnitř.

Ve vnitřních prostorách hangáru bylo jen pár techniků poflakujících se u staršího modelu třídy Herald, kterému očividně chyběl jeden z motorů na kterém ani jeden z nich nic nedělal. Vypadalo to, že i správce místní posádky se musel odebrat na již zmiňovanou sešlost.
Tvé kroky mířily k menšímu transportu třídy Ministry, který vypadal jako nový. Byl černě nalakovaný a nejevil známky boje, enbo jakéhokoliv opotřebení. Vstupní rampa byla zavřená a nevypadalo to, že by byl někdo z obsluhy, nebo z pilotů okolo. Sedl jsi si tedy kousek stranou a pozoroval dění v hangáru.
Po chvíli čekání se hlavním vchodem vřítil tvůj společník se zavazadly na repulzorovém vozíku a několika zákusky v ruce.
"Uf! Už sem se lek, že du zase pozdě. Trochu sem se zasek u jídla, znáš mě." řekl udýchaně, když doběhl až k tobě. S dunivou ránou se svalil vedle tebe a pustil se do zbylých zákusků aniž by se obtěžoval ti nabídnout.
Chvíli po likvidaci posledního z nich se u vchodu objevil tvůj otec se dvěma vojáky cupitajícími za ním. Šel rychle a nerozhlížel se okolo sebe. Vojáci, nesoucí jeho zavazadla mu jen tak tak stačili.
"Alespoň někde jste včas. Kde je...a u Síly co si to sebou táhnete Yae'le?" spustil rázně Tiergen po příchodu k transportu když si všiml vozíku tvého přítele.
"No jen základní výbavu a nějaký drobnosti." řekl Yae'l s plnou pusou posledního zákusku.
Tvůj otec lehce přimhouřil oči a zlehka škubnul hlavou aby dal tvému společníkovi neviditelný pohlavek, který mu poslední sousto vyrazil z úst.
"Jenom základní výbavu, zbytek vyhodil. Víc potřebovat nebudete." řekl tvůj otec a kývl když viděl tvůj poloprázdný batoh.
Yae'l se nezmohl na nic jiného než na krátkou úklonu a začal přeskupovat věci do jedné tašky.

[Elinor Rahl]

Korriban, akademie

Ty. Ses. Asi. Zbláznil.

Zkusím si představit otcův pohled na hangárovou zákuskovou sešlost s repulzorovým vozítkem. I ve chvíli, kdy by byl v dobré náladě, mi nevycházel zrovna pozitivní scénář vývoje. První věc, co budu muset probrat s Yae´lem je „Tiergen Gale – návod k přežití“. Nejspíš jsem to měl udělat hned, jak nás poslal balit. Dojde mi to ve chvíli, kdy otec konsternovaně zírá na dvě tašky a bezpochyby uvažuje, kdy něco podobného viděl naposledy.

Jak velká je šance, že to nebude rozpitvávat? - Ano, správně, minimální.

Uvědomujeme si to všichni. Do jedné tašky se Yae´lova představa o základním vybavení asi ani nevejde. Zvládá vůbec tátu? Působí, že snad jo. Nebo má dost pudu sebezáchovy, aby to předstíral.

„Kdyžtak můžeš hodit něco ke mně, nemám s tím problém,“ navrhnu.
Je to jenom můj problém, jestli potáhnu kila navíc, a nezáleží, jestli jsou to moje nebo kamarádovy krámy. Ostatně, lord Gale taky netáhne jen základní výbavu, takže by to měl akceptovat. Mohl. Možná.

[Phate]

Korriban, akademie, hangár:

Tvůj kamarád se na tebe podíval trochu zkroušeným pohledem.
"To je v pohodě, neměl sem to sebou tahat." řekl trochu zkleslým hlasem a postavil se s batohem, né o moc plnějším než byl ten tvůj. Zbytek věcí na repulzorovém vozíku odtáhl jeden z techniků hangáru.

Tvůj otec řešil poslední věci před odletem a vám dvěma nevěnoval pozornost. Mluvil s jedním z důstojníků, který přišel chvíli po něm. Neslyšel jsi o co přesně šlo, ale s největší pravděpodobností rozdával rozkazy na dobu jeho delší neřítomnosti. Důstojník pouze kýval a potom se beze slova otočil a odkráčel včetně doprovodu tvého otce.

"Tak, pánové, nebudeme se tu zdržovat déle než je zapotřebí." řekl konečně Tiergen a vyběhl po rampě do transportu. Spolu s Yae'lem jste ho následovali a za vámi se rampa pomalu zavřela. Vnitřek lodi byl docela velký, takže jste se mohli posadit dál od tvého otce. Což Yae'l taky udělal a odešel na druhou stranu větší místnosti pro posádku kde se zhroutil do jednoho ze sedadel.
"Já tu umřu Alistere, tvůj otec mi to dá pěkně sežrat. Já se neumim chovat jako bych měl v řiti zabodlej vibromeč." řekl Yae'l a vypadal, že na něj daná situace vcelku dolehla.
Aniž by si vás tvůj otec všímal, psal něco do datapadu a transport se pomalu zvedal ze země aby letěl vstříct Tasleru, který si pokojně plul po oběžné dráze Korribanu.

[Elinor Rahl]

Transportér

Táta v jedné místnosti transportéru mě zneklidňuje. Popravdě, zneklidňoval by mě i v jiné místnosti na transportéru, hladina paranoie stoupá, takže v konečném důsledku je to relativně jedno. Tasler bude z hlediska zapadlých koutů, kde o člověku nebude příliš přehled, mnohem lepší místo.

Ignoruj ho. Jako by tu nebyl. Jako by...

Divná mantra. Táta tu je, a to samo o sobě je dostatečný důvod, proč neříct „neber si to osobně, generál Gale je idiot“, což je přesně to, co by tady mělo padnout.
Přisednu do kouta k Yae´lovi, popravdě, vypadá hrozně. Co z něj padá, je ještě horší. Nevím, jestli jsem ho někdy podobně zdeptaného viděl.

Tak tedy... dík za zhodnocení.

„Měl jsi držet u Torgy zobák, mohl ses z toho dostat,“ syknu tiše. Nepochybuju, že v současnosti duchaplných poznámek před ředitelem akademie skutečně lituje. Přestože, když se jedná o tresty, považuji Tasler pořád za menší zlo pro Yae´la, než by byla nějaká typická sithská chuťovka. Pro mě by byl.

Sotva – ve stavu PO trestu za Horena a se stejně naštvaným tátou informacemi omezenými na to, co Darth Ředitel Korribanu upustí za poznámky.

Nad tímhle aspektem se mi opravdu nechce přemýšlet. Zvládl bych to. Člověk zvládne hodně, když se nemůže sesypat.

„Zvládneš to,“ snažím se o co nejpřesvědčenější a nejjistější tón. Samozřejmě, zvládli to jiní a já v tom vězím pěkných pár let taky.
„Zkoušej to nebrat osobně, to stejné by udělal, kdyby byl na tvém místě kdokoli.“
Případně by reagoval hůř. Další věc, kterou nechci říkat a na kterou si Yae´l s trochou nešťastných náhod přijde sám. Nebo nepřijde, což by bylo fajn.
„Můj otec dává věci pěkně sežrat všem, počítaje do toho i sebe. Když ho něco nebo někdo štve, je to o dost horší – a urychlení odletu a Horenovi kultisté na marodce mu radost rozhodně neudělali. Na Tasleru bude mít jiné povinnosti i priority.“

[Phate]

Transportér:

Během krátkého letu jste s Yae'lem už nepromluvili. Ten seděl a přemítal o tom co ho čeká a jak moc na sobě bude muset pracovat aby se vyhnul dalším problémům, kterým se poslední doubou jen těžko vyhýbal. Ty jsi podobné starosti neměl, neboť jsi moc dobře věděl co tě čeká a jakým způsobem bude výcvik pod taktovkou Tiergena probíhat.

Cesta na orbitu obvykle trvala chvilku, ale pilot letěl pomaleji než by normálně mohl. S největší pravděpodobností si tvůj otec dopřával co nejvíce času před oficiálním předáním velení Tasleru na jeho bedra. Když jste konečně dosáhli orbity, transport si to namířil směrem k jednomu z křižníků třídy Interdictor, který byl pro vaší armádu typickým plavidlem. Jako všechny armádní lodě se i tato lišila od ostatních pouze schopností posádky a jejího velitele.

Když malý letoun dosedl do jednoho z hangárů tasleru, Tiergen už stál připraven u rampy aby vystoupil a přebral veškeré povinnosti s lodí spojené. U lodi byla seřazena četa aby se dodržel jistý ceremoniální postup zavedený v armádě.
S tvým kolegou jste dali Tiergenovi trochu času než jste se vydali za ním. Yae'l se při prvním kroku na palubu křižníku zhluboka nadechl jako by za sebou nechal celý dosavadní život. Nahodil výraz hodný sithského učedníka a vyrazil po tvém boku skrze uličku řadových vojáků vstříct admirálovi, který se zrovna chystal předat otěže tvému otci.

"S radostí a díky za vaší dosavadní službu přebírám veškeré povinnosti a velení nad Taslerem admirále Ponkele." řekl tvůj otec jak se sluší a patří a lehce se uklonil. Poté se otočil na dva nejbližší vojáky po své pravé straně a začal rozdávat rozkazy.
"Zavezte má zavazadla do mé kajuty a potom ukažte mým učedníkům jejich ubikace. Doufám, že jsou blízko těch mých jak jsem žádal dnes ráno." řekl a otočil se na admirála, který přikývl v odpověď.
Jeden z vojáků se ihned vrhnul po vozíku se zavazadly a druhý vám pokynul ať ho následujete.

Spletitými chodbami křižníku vás dovedl až k vašim pokojům, které byly separátní od zbytku posádky a byly o jednu chodbu od kajuty tvého otce. Vojín se rychle uklonil a odběhl po dalších povinnostech. Na tobě s Yae'lem teď bylo se rychle zabydlet, než pro vás nechá tvůj otec poslat.

[Elinor Rahl]

Transportér

INTERDICTOR! … A ne jeden, jako velitelská loď, ale celý svaz interdictorů.

Zorničky se rozšířily úžasem. A nadšením a hrdostí a těžko říct, čím vším přesně.
O novém typu jsem samozřejmě slyšel – něco málo. Základem měl být Leviathan, experimentální republikový prototyp, kterému velel admirál Karath. A o Leviathanovi kolovala taková řada zajímavých historek, že kdyby byla pravdivá asi dvacetina z nich, má Revan flotilu složenou ze superkřižníků. Každopádně jsem nečekal, že už teď máme přezbrojování v takto vysoké fázi.
A v neposlední řadě i extrémně produktivní výrobu. Za necelý rok masově přecházet z jednoho typu křižníku na druhý, tohle... nechávalo to za sebou produktivitu novokřižáckých „válečných kováren“ a Republika nikdy nedokázala inovovat tak rychle jako ony. Spoléhala vždy na staré zdroje, na obrovskou sílu, s kterou až do Revanova příchodu stejně nedokázala zacházet.
A Revan je náš vrchní velitel.
Tuhle válku nemůžeme nevyhrát.

„Úžasný...“ vydechnu.
Pohled na Tasler a ostatní se dal popsat jediným slovem: nádhera.
Nepopsatelná, nesrovnatelná nádhera, jak jen může být připravené vojenské loďstvo. Místo, kde si člověk připadá jako... doma. Rozhodně jsem sem patřil mnohem víc než na akademii a bylo mi jasné, že nechci zklamat. Ani ne tak svého otce, jako jeho lidi.
Bylo skvělé si uvědomovat, že jsem zase jednou doopravdy naživu.

Tasler

Vybalování věcí zabírá trochu víc času než balení.
Pohledem přelétnu po místnosti, po Yae´lovi, po místnosti. Jeden ze sterilních, konvenčních pokojů, v kterých se cítím jako doma. Přijít, odložit si věci, odejít, zbalit se, odstěhovat se jinam. Má dosavadní bydlící politika v praxi.
Pocit "jsem převelený na interdictor, mám co dělat, abych se nevznášel půl metru nad zemí" vyprchává jen pomalu. Nepochybuji, že přejde, vytlačen normálními problémy a starostmi. Popravdě bych byl radši, kdyby začal přecházet už teď, ono být podprahově nadšený, když máte sdílet místo s někým, kdo se tváří jako sithský učedník a má k tomu všechny pořádné důvody, není nejlepší situace.
"Zaber si místo," nechám kamaráda, aby si vybral svoji postel a skříňku.

[Phate]

Tasler, ubikace:

Tvůj společník očividně nebyl tak nadšený z cestování na nejnovějším plavidle Sithské flotily. Dřepl si na jednu z postelí a hodil batoh ke skříni. Pokoj vypadal sice sterilně, ale byl mnohem lépe zařízen než ten, co jsi měl v Akademii. To bylo dané vaším postavením a rozkazy tvého otce, který se sice tvářil, že vás neodlišuje od ostatní posádky, ale mezi své rozkazy zahrnul i trochu lepší ubytování.

Trucování nevydrželo Yae'lovi dlouho a tak se i on vrhnul na vybalování zredukovaného obsahu svého batohu. Skříňku zaplnil celkem rychle a až nečekaně úhledně.
"Co myslíš, že se teď bude dít? Myslim, co nás čeká, budeme hned cvičit, nebo proběhne nějaký školení o tom jak to na týhle kocábce chodí? Už sem sice na větších prdítkách letěl, ale nikdy jako plnohodnotnej člen posádky, kterýma teď určitě sme a dlouho se odsud nedostanem." zeptal se tvůj kamarád a dokončoval poslední úpravy na své straně pokoje. Než jsi stačil odpověďět, všiml sis jak na tebe Yae'l soustředěně kouká. Až doteď měl hlavu plnou svých vlastních problémů a až teď zaregistroval v Síle ozvěnu tvých pocitů ohledně nalodění.
"No to se mi snad zdá, Alister kamená tvář má normálně radost." vytřeštil oči a začal se smát.

[Elinor Rahl]

Tasler

Chvíli Yae´la překvapeně pozoruji, se zjevným problémem pochopit zábavnost celé situace.
Na palubě vojenské lodi se cítím opravdu jinak než na akademii. Především někam patřím, mám pocit, že jsem součástí něčeho, co má skutečně smysl. Nemluvě o tom, že Tasler se rozhodně nebude držet někde vzadu za linií, takže...

„Hm. Jo. A mít jiného velícího, bylo by to o něco lepší.“
Nejsem si jistý, jestli se ode mě čeká, že něco řeknu. Asi jo, ale druhou část věty si nechám pro sebe. O tátovi se opravdu nechci bavit. Rozhodně ne teď.
...takhle budu mít pocit, že čeká, jestli a až udělám chybu. V posledním roce to tak bylo pořád a připadám si jako na procházce v minovém poli.

„To je to tak... nezvyklé?“ obrátím list jiným směrem.

[Phate]

Tasler:, ubikace:

Když se Yae'l trochu uklidnil a přestal se nekontrolovatelně řehnit, posadil se na postel a uznale kýval.
"Děláš jako by ses neznal. Ještě nikdy sem tě neviděl, že bys měl takovou radost. A je mi jasný, že nebejt tvýho fotříka, tak máš radost ještě větší. Možná bysme měli radost oba." řekl už klidněji.
Na chvíli se zamyslel a dal ti tak možnost dokončit vybalovaní a uspořádání svých věcí.

Zničeho nic se otevřely dveře vašeho pokoje a v nich se objevil důstojník, který vypadal, že mu teče mléko po bradě. Přesto promluvil celkem hlubokým hlasem.
"Generál Gale si vyžádal vaší přítomnost ve strategickém sále číslo tři." řekl rychle, zasalutoval a opět zmizel aniž by vás navedl na směr, kterým se ona místnost nacházela.
"Ha, první úkol. Už vidim jak přídem pozdě a tvůj otec nás nechá vystřelit do vesmíru." zažertoval Yae'l a začal si upravovat a kontrolovat oděv aby nevypadal jako vandrák.Na palubě Tasleru se naštěstí neprášilo jako dole na planetě, takže jste se ani jeden nemuseli převlékat. Nyní zbývalo pouze najít strategický sál číslo tři.
"Měli bysme vyrazit." pobídl tě tvůj společník, jako by to bylo třeba.

[Elinor Rahl]

Tasler:

"První úkol - zjistěte, kam máte vůbec dojít," neodpustím si komentář.

Hlavně bychom to měli najít.

Dalo se čekat, že strategická místnost číslo tři bude někde v relativně bezprostředním dosahu, minimálně na stejné palubě. I tak ale je na místě se porozhlédnout po nějaké informační konzoli, případně po někom, koho bychom se mohli prostě a jednoduše zeptat. Ostatně, nález informační konzole a nastudování si, kde, co a jak přesně je na lodi, bude jedna z dalších priorit.

[Phate]

Tasler:

Hrdině jste vyrazili ze svého pokoje směrem kterým jste sem přišli. Chodby vypadaly všechny stejně, ale Yae'l si vzpomně, že jste cestou míjeli informační konzoli, ve které by mohl být detailní plán lodi pro případné návštěvníky neznalé celé konstrukce plavidla.
Netrvalo dlouho až jste prázdnými chodbami došli k nejbližší konzoli. Yea'l jí probudil k životu a zadal sadu příkazů, které mu zobrazily kompletní mapu včetně popisů.
"Ale do banthí řiťi! Jsme na druhý straně, ta místnost je dole. Tam než dojdem tak sezení skončí a tvůj papá nás vážně vyhodí ven." zanadával tvůj společník když jste na plánu našli strategickou místnosti číslo tři, která se nacházela ve spodní části lodi.
Yae'l vytáhl datapad a připojil ho ke konzoli. Nedlouho na to jste již měli celý plán u sebe. Našli jste nejkratší trasu vedoucí přes hangár a rychle se vydali za tvým otcem.

Během rychlého průběhu chodbami a hangárem jste potkali jenom několik málo členů posádky, což mohlo znamenat pouze to, že ještě nejsou všichni na palubě. Bude tedy ještě trvat než se Tasler vydá na cestu galaxií.
Když jste dorazili k místnosti, byl v ní pouze tvůj otec a admirál Ponkel. Byl to postarší muž, né příliš velkého vzrůstu a tělesné zdatnosti. Vlasy měl značně prošedivělé, ale tvář měl ošlehanou dlouhými roky služby u flotily. Jako většina admirálů jistě oplýval velkým talentem co se taktiky týče. Spolu s tvým otcem, který měl na sobě čistou a upravenou uniformu, se skláněli nad taktickou mapou. Nevěděli jste přesně o co jde, ale vypadalo to jako kus pevniny na neznámé planetě.
"Jsme tu, na váš rozkaz mistře." řekl pevným hlasem Yae'l a lehce se uklonil. Tiergen vám pokynul abyste vešli dovnitř a zavřeli dveře.
"Admirále, toto jsou moji učedníci, Yae'l a Alister. Toho je admirál Ponkel, nejlepší taktik flotily, což samozřejmě víte ze svých studijí posádky lodi." představil vás Tiergen malému muži, který uznale kývl na pozdrav. Záměrně neuvedl tvé příjmení, i když mu bylo jasné, že admirál četl zprávu o vašem převelení na svou, nyní již bývalou, loď. Yae'l se na tebe trochu vystrašeně podíval při zmínce o nastudování členů posádky.
"Těší mě pánové." řekl admirl stručně a pokračoval v popisu holografického schématu.

[Elinor Rahl]

Tasler

Jo, z materiálů, co nebyly k dispozici.

Každopádně nejsem v pozici, kdy bych mohl cokoli říkat nahlas, a do cokoliv spadají i věci jako „je mi ctí, že vás poznávám, admirále“. Jsem rád, že se mluvení ujal Yae´l, můžu se, krom chytání dechu, znovu začít pořádně soustředit.

Zároveň se přesunu na místo, odkud mohu co nejlépe vidět na mapu a kde bych zároveň nepřekážel ve výhledu na ni admirálovi a otci. Neměl by to být až takový problém, volného prostoru je tu dost.

Příští cíl?

Každopádně se snažím co nejrychleji zorientovat v blikajících značkách a schématech, s plynule pokračujícím výkladem to není nejjednodušší. Hlavně, když do sebe začíná zaklapávat pár střípků z příletu.

Nepředpokládal, že přijdeme včas.
Nepředpokládá, že se budeme chytat.
Především se nám snaží ukázat, kde je naše místo.

Což samo je nejlepší motivací, proč se doopravdy snažit.

[Phate]

Tasler, strategický sál č.3:

Všichni čtyři jste se teď dívali na holografický výřez krajiny, který admirál rychle posouval, aby tvému otci ukázal rozmístění osad. Ten pouze přikyvoval a sem tam se na něco zeptal. Ani jeden z důstojníků si vás nevšímal a neobtěžoval se vám trochu přiblížit o jakou planetu se jedná a co je cílem této schůzky.

Po zhruba půl hodině neustálého štěbetání mezi Tiergenem a admirálem, začal Yae'l vypadat velmi znuděně a bylo vidět, že už hodně dlouho nedává pozor co se na projektoru děje. Neodvažoval se však posadit, nebo k tobě promluvit. Věděl moc dobře, že pokud nebude tázán, má stát a poslouchat.

"Výborně!" řekl konečně admirál trochu více nahlas. Byl to signál, že prezantace je u konce.
"Transport zbytku posádky a zásob trvá déle než jsem čekal, vzhledem ke zbylé části naší flotily na orbitě, ale i tak bychom měli vyrazit podle harmonogramu generále." řekl směrem k tvému otci zatímco holografická projekce zhasla.
"Výborně admirále, budu u sebe kdyby se dělo něco nečekaného." odvětil tvůj otec a uklonil se. Admirál Ponkel vás úklonou hlavy pozdravil a odešel po svých povinnostech.
Yae'l zpozorněl a napřímil se očekávajíc spršku zapříčiněnou pozdním příchodem. Nemusel čekat dlouho.
"Pokud pro vás nechám poslat, očekávám, že dorazíte včas, abys jste byli informováni o aktuálním dění. To, že jsme kvůli vám museli odcestovat dřív vás naomlouvá! Máte zbytek dnešního dne k nastudování lodi a posádky. Zítra ráno začneme s fyzickým tréninkem. Teď můžete jít." spražil vás Tiergen ostrým tónem a otočil se zpět k holografickému projektoru, na kterém měl položen datapad.